Trump by mohl odstoupit od pařížské dohody kvůli mezeře v zákonu

Nově zvolený americký prezident Donald Trump, který do úřadu nastoupí 20. ledna 2017, by mohl už za rok docílit odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Gage Skidmore / Flickr

Trump v minulosti řekl, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství. Nově zvolený prezident chce zajistit, aby se nesnižovaly stavy v uhelném a ropném průmyslu, jelikož je přesvědčen, že by to mělo negativní dopad na americkou ekonomiku. V souvislosti s tím v květnu řekl: "Pařížskou klimatickou dohodu vypovíme."

Pařížská dohoda, kterou podepsalo téměř 200 států, vstoupila v platnost 4. listopadu. Ratifikovalo ji už 103 zemí, které mají na svědomí 73 procent ze světových emisí. Jejím cílem je výrazně snížit světové emise skleníkových plynů tím, že se zásadně omezí užívání fosilních paliv. To by mělo pomoci udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Dohoda ukládá, že jednotlivé země od ní smějí odstoupit nejdříve za čtyři roky, tedy v době, kdy se budou konat příští americké prezidentské volby. Právní experti se však domnívají, že by Trump tato nařízení mohl obejít a zrušit účast Spojených států v pařížské dohodě do jednoho roku, jelikož by mohl vypovědět Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu z roku 1992, která je předchůdkyní pařížské dohody a má pouze roční výpovědní lhůtu.

Odstoupení od Rámcové úmluvy by automaticky zrušilo účast USA v pařížské dohodě, protože obě dohody jsou provázané.

"Pokud Trump odstoupí od pařížské dohody, bude to za politickou cenu. Pokud však odstoupí od Rámcové úmluvy, daň bude větší," prohlásil profesor z právní fakulty arizonské univerzity Daniel Bodansky. Bodansky je přesvědčen, že by Trump od dohody mohl odstoupit i jinou cestou, a to pokud Senát a Sněmovna reprezentantů, kde mají republikáni většinu, schválí zákon, který to po něm bude požadovat. Nejvyšší soud Spojených států tradičně dává přednost americkým zákonům před mezinárodním právem. "Pokud Trump tyto kroky podnikne se souhlasem Kongresu, tak nebude problém s americkými zákony," konstatoval Bodansky. A vzhledem k tomu, že za vypovězení dohody nejsou sankce, je nepravděpodobné, že by se situace řešila přes mezinárodní zákony.

Stratég z unie znepokojených vědců Alden Meyer má podobný názor, tvrdí, že "následky odstoupení od dohody by byly třaskavé, jelikož by takové rozhodnutí dalo ostatním zemím znamení, že USA nemají zájem o mezinárodní spolupráci v otázce klimatických změn".

Rámcovou úmluvu podepsal Trumpův stranický kolega, bývalý americký prezident George Bush a byla schválena Senátem. Možná tak bude pro Trumpa jednodušší zrušit ekologické plány prezidenta Baracka Obamy týkající se domácí politiky, píše agentura Reuters.