Ukrajinci navzdory válce nezapomínají na ochranu životního prostředí. S ekologickými škodami pomáhají i Češi
"Válka není jen humanitární katastrofa, ale také nepředstavitelná ekologická katastrofa," uvedla Černochová na konferenci Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) u příležitosti roku od napadení Ukrajiny Ruskem.
Různé organizace na Ukrajině evidují 2300 případů poškození životního prostředí, ohroženo je 600 druhů živočichů a 880 druhů rostlin, 40 procent orné půdy je v tuto chvíli vyřazeno z hospodaření, vyjmenovala Černochová dopady války. V Kyjevské oblasti vzniklo 62 skládek, na které je v současnosti deponovaných 144 000 tun vojenského odpadu jako jsou zbytky tanků, munice i suť a trosky domů, řekla.
Ekologické škody a jejich likvidace jsou podle Černochové silně rezonujícím tématem. Poukázala na to, že Česká republika v 90. letech řešila "obrovské ekologické zátěže způsobené přítomností sovětské armády, kdy místy došlo k silné kontaminaci". V Česku je podle Černochové díky tomu celá řada odborníků a také firem, které rozumí a věnují se dekontaminaci.
"Náš plán je už od letoška postupně předávat know-how o inventarizaci a evidenci škod a navrhnout metodiku, jak zasažená území sanovat," řekla Černochová.
Arnika na Ukrajině od roku 2018 provozuje stanice, které měří stav znečištění ovzduší. Členové týmu byli v Kyjevě loni v říjnu ve chvíli, kdy město zažívalo intenzivní ostřelování. Další cestu chystají na březen, ale na místě působí i ukrajinští kolegové a spolu s Čechy z Arniky pracují na obnově monitorovacích stanic i instalaci dalších. Od začátku války na ně například doplňují senzory pro měření radiace.
Přečtěte si také |
Jaké jsou environmentální hrozby ruské agrese?Vybuchující rakety, zaminovaná území nebo úniky toxických látek mají vedle lidí dopad i na zvířata a příroda jako celek trpí, upozornila Černochová. Válka podle ní narušuje přirozené migrační cykly. Připomněla, že Ukrajina je navíc velmi významná lokalita pro hnízdění vodního ptactva.
reklama