Jaké jsou environmentální hrozby ruské agrese?

Vojenské cvičení ukrajinské 66. samostatné motorizované pěší brigády. 10. květen 2018

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ministry of Defense of Ukraine / Flickr

Vojenské akce narušují úrodnost půdy, čistotu vody a vzduchu, opylování, fungování systému podpory klimatu, zkrátka všechny přírodní služby. Rozměr důsledků války není jenom lokální, ale má i globální dopad, protože se narušuje integrita biosféry.

Válkou zničený Kyjev.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Oleksandr Ratushniak / UNDP Ukraine / Flickr

Největší obavy z dopadů války na životní prostředí jsou spojené s ovzduším a systémy podpory klimatu, protože vojenské akce jsou doprovázeny vysokou mírou emisí škodlivých látek do atmosféry. Používání vojenské techniky způsobuje obecně technogenní znečištění. Cílem útoků jsou často průmyslové areály, jejichž zničení vede k zamoření oblasti. Zvláště nebezpečné je poškození jaderných zařízení. Ničení vegetace je na denním pořádku.

Za zmínku stojí, že rozvoj moderního environmentálního hnutí se časově shoduje se zesílením protiválečných protestů a aktivizací hnutí za lidská práva v letech 1960–1970. Zřetelně to bylo vidět během války ve Vietnamu (1961–1971), v níž byly použity nejen tradiční zbraně, ale také toxický herbicid Agent Orange, který způsobil vážné zdravotní problémy Vietnamcům i americkým vojákům a jejich potomkům. V důsledku masivního používání Agent Orange utrpěly značné ztráty lesy a biologická rozmanitost.

Proti dopadům války

V roce 1977 byl přijat protokol (I) Ženevské úmluvy s cílem zabránit dlouhodobým následkům válečných akcí. V tomto dokumentu se uvádí zákaz "používat metod nebo prostředků vedení války, které mají nebo mohou mít za následek rozsáhlé, dlouhodobé a vážné poškození přírodního prostředí" (čl. 35) a potřeba "chránit přírodní prostředí před rozsáhlým, dlouhodobým a vážným poškozením". Tato ochrana zahrnuje zákaz používání metod nebo prostředků vedení války, u nichž lze očekávat, že způsobí škody na přírodním prostředí, a tím poškodí zdraví nebo přežití obyvatelstva" (čl. 55).

Východ Ukrajiny 13. května 2016.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Дмитрий Муравский / Ministry of Defense of Ukraine / Flickr

V roce 2001 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 6. listopad Mezinárodním dnem prevence zneužívání životního prostředí ve válce a ozbrojených konfliktech, protože válkou způsobené škody na životním prostředí vedou k dlouhodobé degradaci ekosystémů a přírodních zdrojů a dalece přesahují rámec válečných akcí.

Dopady války a nepřátelských akcí na životní prostředí se mohou projevovat nejrůznějšími způsoby: přímými a nepřímými, krátkodobými a dlouhodobými.

Patří mezi ně např:

- ničení krajiny, ekosystémů, stanovišť a populací druhů;
- rizika technogenních katastrof;
- zničení, znečištění a vyřazení zemědělské půdy z užívání, narušení přirozených systémů podpory života a přírodních služeb, což ohrožuje potravinovou bezpečnost mnoha lidí;
- ohrožení lidského života a zdraví v důsledku degradace ekosystémů a technogenních katastrof; omezení přístupu k přírodním zdrojům, znečištění půdy, vody a ovzduší, rizika vypuknutí epidemií.

Toto v žádném případě není úplný výčet skutečných a potenciálních hrozeb a rizik.

Válka porušuje základní zásady environmentální spravedlnosti a prohlubuje nespravedlnost ve všech jejích formách a projevech.

Ukrajina se potýká se všemi výše uvedenými problémy od doby okupace Krymu a bojů v části Doněcké a Luhanské oblasti. Na tyto problémy upozorňovaly jak státní orgány, tak aktivisté. Je však třeba uznat, že obavy z dopadů ruské agrese na životní prostředí v letech 2014-2022 nebyly dostatečné.

Vesnice Novoselivka nedaleko Černihova.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Oleksandr Ratushniak / UNDP Ukraine / Flickr

Současná ruská invaze (od 24. února 2022) má rozsáhlé a bezprecedentní dopady na přírodu, životní prostředí a kvalitu lidského života. Agresoři brutálně porušují všechna pravidla války, mezinárodní úmluvy a smlouvy. Uchylují se k teroru a ohrožují globální bezpečnost. Ruské síly záměrně a bezprecedentně obsazují jaderná energetická a výzkumná zařízení (včetně Černobylské a Záporožské jaderné elektrárny a Charkovského fyzikálně-technologického institutu), čímž se uchylují k jadernému vydírání a ohrožují lidské životy a bezpečnost životního prostředí. Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě (15 energetických bloků) a havárie nebo špatné řízení mohou vyústit v celoevropskou nebo celosvětovou katastrofu.

Podle zprávy programu UNEP o omezení používání výbušných zbraní v obydlených oblastech (EWIPA) se Ukrajina zařadila na seznam zemí (jako Afghánistán, Irák, Sýrie), kde obyvatelstvo a městské a přírodní prostředí utrpělo obrovské ztráty a zkázu v důsledku použití výbušných zbraní v obydlených oblastech.

Ruskou agresí také silně trpí chráněné oblasti Ukrajiny. Podle odhadu zmocněnkyně ukrajinského parlamentu pro lidská práva Ljudmily Denisovové je asi třetina chráněných přírodních území Ukrajiny ohrožena zničením. Jedná se o Luhanskou přírodní rezervaci, Černomořskou biosférickou rezervaci, biosférickou rezervaci Askania-Nova, národní přírodní parky "Azov-Sivasky" a "Džarilgatsky", arboretum "Trostjanec" a další. Chersonská hydrobiologická stanice byla vážně poškozena.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Yevhenii Zavhorodnii / UNDP Ukraine / Flickr

Klíčovým úkolem ukrajinské společnosti je v současné době snižování škod a rizik na životním prostředí způsobených současnou válkou, dokumentování všech zločinů proti životnímu prostředí spáchaných Ruskou federací a informování mezinárodního společenství. Informace o vojenských zločinech proti lidem a životnímu prostředí jsou například pravidelně umisťovány na stránky speciálního projektu "Naturalliance" Evropské skupiny pro udržitelné využívání zdrojů (ESUG), aby se pravda o ruské agresi na Ukrajině dostala k lidem v zahraničí. Tento internetový zdroj je přeložen do mnoha jazyků, včetně ruštiny.

Přečtěte si také |

Miroslav Havránek: Jaké dopady na životní prostředí bude mít válka na Ukrajině?

Důležité je také připravit žalobu, aby bylo možné požadovat od útočící země odpovídající náhradu za ekologickou újmu. Ukrajinská nevládní ekologická organizace "Všeruská ekologická liga" (Всеукраїнська екологічна ліга, neboli ВЕЛ) iniciovala národní videokonferenci "Environmentální hrozby a rizika pro životní prostředí, životy a zdraví v důsledku ruské vojenské agrese" (28. února 2022) s cílem projednat environmentální problémy války a vypracovat a zorganizovat postup dokumentace environmentálních zločinů Ruské federace pro přípravu nóty Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Je také nesmírně důležité využít všech mezinárodních zdrojů, platforem a fór k předávání informací z ohrožených míst na Ukrajině a informovat o ekologických škodách způsobených ruskou agresí, protože příroda a životní prostředí nemají státní hranice.