https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/jaderne-vyzvy-a-ignorovani-zkusenosti-z-cernobylu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu

18.4.2024 05:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Záporožská jaderná elektrárna, okna bloku 6. (2. září 2022).
Záporožská jaderná elektrárna, okna bloku 6. (2. září 2022).
Foto | IAEA / Flickr
Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
 
Černobylská havárie změnila postoj k „mírovému atomu“ a jaderné energii. Přispěla na jedné straně k protijaderným náladám a na druhé straně k formování nového pojetí kultury bezpečnosti, které definuje bezpečnost zařízení jako nejvyšší prioritu pro všechny provozovatele.

Ve veřejném diskurzu také došlo k obratu od protikladu „mírového atomu“ a jaderných zbraní k pochopení, že jaderné zbraně a nevojenská jaderná energetika jsou provázány. Takové propojení je skutečně zřejmé, neboť obě sféry jsou založeny na společných vědeckých a technologických základech a nevojenská jaderná energetika vznikla z vojenských atomových programů ve 40.-50. letech 20. století.

Jak se později ukázalo, sovětské jaderné programy byly zaměřeny nejen na demonstraci prestiže sovětské atomové vědy a výrobu elektřiny pro civilní účely, ale také na zajištění materiálu pro vojenské využití.

V sovětské době bylo na území Ukrajiny postaveno 17 bloků a patřily mezi ně i čtyři bloky Černobylské jaderné elektrárny. Ukrajina se tak stala územím s potenciálně vysokým rizikem pro životní prostředí a obyvatelstvo. Riziko se 26. dubna 1986 proměnilo v reálnou havárii, která ukázala ničivý účinek atomové energie pro civilní účely.

Tehdy došlo k o dlouhodobém masivním zamoření ekosystémů; ohrožení života a zdraví mnoha lidí; podkopání bezpečnosti potravin a vodních zdrojů v důsledku radioaktivního zamoření půdy a zničení mnoha zemědělských ploch; odtržení lidí od jejich rodné země; zničení jedinečného kulturního dědictví regionu.

V tomto ohledu černobylská havárie odpovídá kritériím ekocidy a je zařazena na seznam konkrétních příkladů, kdy důsledky lidské činnosti ohrožují integritu globálních a místních ekosystémů a mají rozsáhlé a dlouhodobé důsledky pro biosféru a člověka.

Vrtulník rozprašuje dekontaminační kapalinu, červen 1986.
Vrtulník rozprašuje dekontaminační kapalinu, červen 1986.
Foto | USFCRFC / Flickr

Pro Ukrajince byla léta po černobylské havárii obdobím překonávání následků katastrofy, výzkumu a přemýšlení o příčinách havárie a strategiích rozvoje území, stejně jako o opatřeních k prevenci nových jaderných hrozeb a zajištění jaderné bezpečnosti („Nikdy více!“).

Díky společnému úsilí a příspěvkům mnoha národních i mezinárodních aktérů (např. GEP, UNEP) byla v roce 2016 vyhlášena Černobylská radiační a ekologická biosférická rezervace jako oblast světového významu, poškozený reaktor byl zakryt sarkofágem. Město Pripjať se od roku 2011 stalo cílem vzpomínkové a katastrofické turistiky.

Navzdory časovému odstupu od dubna 1986 a všem opatřením si mnoho lidí na Ukrajině stále nese trauma a jsou obzvláště citliví na nebezpečí jaderné katastrofy. Události jako černobylská havárie by se na území země ani jinde neměly nikdy opakovat. Proto ukrajinská společnost v březnu 2011 s bolestí a empatií reagovala na havárii jaderné elektrárny Fukušima I a sdílela s Japonskem zkušenosti s překonáváním následků černobylské havárie.

Ignorování lekce z Černobylu

Ruská agrese na Ukrajině vrátila čas zpět. Ruské obsazení Černobylské jaderné elektrárny a zóny vyloučení (24. února až 1. dubna 2022), útoky na další občanské jaderné objekty (Charkovský fyzikálně-technický institut, Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu a Chmelnyckou jadernou elektrárnu) a obsazení největší evropské Záporožské jaderné elektrárny v březnu 2022 vedou k tomu, že se katastrofa může opakovat a veškeré úsilí o překonání následků katastrofy z roku 1986 může být znehodnoceno.

Během 36 dnů okupace Černobylské jaderné elektrárny a uzavřené zóny Rusové brutálně zasahovali do provozu objektu. Okupanti nejenže ohrožovali životy mnoha lidí, ale nedbali ani na bezpečnost svých vojáků, kteří kopali zákopy v zamořeném „Rudém lese“ a pytlačili a jedli divoká zvířata v zóně vyloučení. Zároveň se ukrajinský personál, který byl pod tlakem okupantů, ale veden pocitem odpovědnosti, snažil udržet chod zařízení.

Obsazení Záporožské jaderné elektrárny ruskými vojsky vážně ohrožuje bezpečnost a bezpečný provoz zařízení. Situace se neustále mění k horšímu, zejména po protržení hráze Kachovské přehrady (6. června 2023) a s ohledem na informace o ohrožení reaktorů a chladicích nádrží.

Útoky na jaderná zařízení jsou známy od 80. let 20. století (například irácký výzkumný reaktor v Osiraku, dva íránské energetické reaktory v Búšehru, výzkumné centrum v Tuvajtě atd.) K těmto případům však došlo ještě před zahájením provozu dotyčných zařízení a žádný z těchto útoků naštěstí nevedl k významnému úniku radiace (Carlson, 2022).

Výjimečnost případu Záporožské jaderné elektrárny spočívá v tom, že se v roce 2022 jedná o největší provozovanou jadernou elektrárnu v Evropě s celkovým výkonem 5 700 MWe.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Mariano Grossi charakterizoval situaci v Záporožské jaderné elektrárně a v nedalekém městě Energodar jako „zcela nepřijatelnou“. (Prohlášení generálního ředitele, 2022). Konstatuje zásadní potřebu „ochránit elektrárnu se šesti reaktory a pomoci zabránit jaderné havárii, která by mohla mít vážné následky pro lidi a životní prostředí na Ukrajině i jinde“.

Po studené válce a havárii jaderné elektrárny Three Mile Island v USA (1979), jaderné havárii v Černobylu (1986) a jaderné havárii ve Fukušimě (2011) tak lidstvu opět hrozí masivní radiační nebezpečí – kvůli opomíjení lekcí, které jsme získali z havárie v Černobylu.

Jaderný terorismus, nebo jaderná bezpečnost: co zvítězí?

Případ Záporožské jaderné elektrárny a útoky na další civilní jaderné objekty na Ukrajině dokládají porušování základních etických principů (zachování života na Zemi, bezpečnost současných i budoucích generací, nezasahování do provozu nebezpečných objektů atd.) zakotvených v mezinárodním humanitárním právu.

Stávající mezinárodní právní systém upravuje legální použití síly v ozbrojeném konfliktu (vojenská nezbytnost, významnost, proporcionalita). Zakazuje akce, které mohou vést k rozsáhlému, dlouhodobému a vážnému poškození přírodního prostředí a způsobit přeshraniční škody neutrálním státům.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Mariano Grossi nahlíží do prostřelené střechy skladu čerstvého paliva. 7. 9. 2022.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Mariano Grossi nahlíží do prostřelené střechy skladu čerstvého paliva. 7. 9. 2022.

Ruské vojenské akce cílící na civilní jaderná zařízení lze kvalifikovat jako terorismus, který je zvláštním druhem války vedené za účelem psychologického nátlaku, vydírání a vyvolávání strachu a chaosu.

Jaderný terorismus je jednoznačně odsuzován z existenčních, humanitárních, environmentálních, morálních a právních důvodů vzhledem k jeho nepředvídatelným rozsáhlým ničivým důsledkům pro životní prostředí a lidstvo.

Mezinárodní společenství se snaží tomuto druhu zločinu zabránit. V roce 2007 byla přijata a vstoupila v platnost Mezinárodní úmluva o potlačování aktů jaderného terorismu. Ukrajina i Ruská federace jsou její součástí. Paradoxní je, že návrh úmluvy navrhla Ruská federace. V prosinci 1996 jej projednal Právní výbor Valného shromáždění OSN.

Úmluva kriminalizuje „plánování, vyhrožování nebo provádění aktů jaderného terorismu; požaduje rovněž, aby státy kriminalizovaly tyto trestné činy prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů a stanovily tresty odpovídající závažnosti těchto trestných činů“.

(Kromě toho úmluva definuje povinnost zemí a vlád přijmout opatření, která by zabránila pronikání radioaktivních látek a technologií k třetím stranám, tedy nestátním subjektům nebo teroristickým skupinám.)

Aktivity Ruské federace na Ukrajině ukazují, že právě Rusko ignoruje a porušuje své závazky.

Zároveň se zdá, že kroky Ruska týkající se jaderných zařízení na Ukrajině jsou pokračováním jeho obecného přehlížení jaderné hrozby, ignorování bezpečnosti a nepřijetí počernobylské kultury bezpečnosti.

Například M. Maerli, A. Schaper a F. Barnaby, F. si ve svém přehledu charakteristik jaderných teroristických zbraní všimli, že v mnoha ruských jaderných zařízeních fyzická ochrana a evidence jaderného materiálu nedosahují definovaných západních standardů, a zdůraznili potřebu intenzivnější mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit zabezpečení jaderného materiálu v Rusku. I tyto skutečnosti lze hodnotit jako zanedbání toho, co jsme se naučili z Černobylu – paradoxně s přihlédnutím k tomu, že havárií byla postižena i část území Ruské federace.

Z teoretického hlediska je třeba si uvědomit, že je velmi obtížné předvídat nebo sestavit přesný model rizik a důsledků zásahů třetí strany do provozu jaderného zařízení. Někteří odborníci předpokládají, že pravděpodobnost jaderného terorismu je z důvodu obtížného přístupu k příslušným jaderným materiálům a technologiím potenciálně nízká. Navzdory nízké pravděpodobnosti jaderného terorismu je však – v případě, že k němu dojde – možná míra fyzického zničení a poškození životního prostředí či ztrát na lidských životech poměrně velká. Proto nelze ignorovat možnost teroristického použití jaderných zařízení nebo neoprávněného zásahu do provozu jaderných objektů.

Aplikace obecných přístupů k definici a hodnocení jaderného zabezpečení a jaderné bezpečnosti na jedné straně a hrozby jaderného terorismu na straně druhé na současnou ukrajinskou realitu ukazuje na krátkozrakost, zjednodušování nebo podceňování bezpečnostního rizika jaderných zařízení.

Události současné rusko-ukrajinské války prokázaly reálnost jaderného terorismu: „Poučení ze Záporoží je, že se může stát nemyslitelné – útok na provozovanou jadernou elektrárnu.“

Nebezpečí jaderné havárie na největší evropské jaderné elektrárně vyvstalo po jejím zaminování; možnost takového útoku ilustruje zničení Kachovské přehrady. Ruská federace by podle svého mezinárodního závazku měla zabránit jadernému terorismu. Ale na Ukrajině Rusko jedná právě jako terorista.

Přes různé scénáře možné katastrofy a jejich následků panuje zásadní obava, že nelze vyloučit cílený akt jaderného terorismu nebo náhodnou havárii v důsledku vnějšího zásahu do provozu zařízení. Stejně tak lze předpokládat, že po zničení Kachovské přehrady nemají Rusové žádné morální zábrany činit cokoliv v civilních jaderných objektech.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | solovyova / Depositphotos

Jednání Ruské federace ohledně jaderné infrastruktury, zejména obsazení Záporožské jaderné elektrárny, lze definovat jako dvojí jaderný terorismus, kdy jaderný stát (tedy stát s jadernou zbraní) napadá a zasahuje do provozu civilních jaderných objektů a umisťuje do prostoru civilní jaderné elektrárny zbraně s cílem vydírat a vyvíjet nátlak nejen na Ukrajinu, ale i na mezinárodní společenství.

Ruský jaderný status v kombinaci s rétorikou vydírání a zastrašování by měl být rozhodující pro reakci Západu, podobně jako tomu bylo během války v Zálivu a jugoslávských válek, kdy Západ zasahoval (byť šlo o konflikty bez rizika jaderné eskalace).

Ruský jaderný terorismus je zneužití strachu z jaderné katastrofy. Rusko přitom ignoruje vše, co jsme se poučili z havárie v Černobylu.

Co bude dál?

Černobylská havárie byla jednou z největších jaderných katastrof, které se staly v důsledku nesprávné obsluhy civilního jaderného objektu. Byla zlomovým bodem pro přehodnocení role „mírového atomu“ a posílení jaderné bezpečnosti v civilních jaderných zařízeních.

Úsilí ukrajinské společnosti ve spolupráci s celosvětovým společenstvím o překonání důsledků havárie je poučením, které vyústilo v rozvoj kultury jaderné bezpečnosti zaměřené na prevenci jaderných rizik.

V současné plnohodnotné ruské válce proti Ukrajině používá Rusko jaderné vydírání jako jeden z prostředků vedení války. Hrozí použitím jaderných zbraní, vojenskou silou okupuje civilní jaderné objekty. Chování Ruska tak spadá pod definici jaderného terorismu, který je součástí hybridní války nejen proti Ukrajině, ale ohrožuje Evropu a celý svět. Je to ignorování všeho, co jsme se z černobylské havárii naučili. Je to zneužití lidského strachu z nových jaderných hrozeb.

Riziko neúmyslného nebo záměrného poškození civilních jaderných zařízení s katastrofálními a nepředvídatelnými ekologickými a lidskými následky na národní, evropské i celosvětové úrovni vyžaduje naléhavé společné úsilí světového společenství, které by mělo vyústit v ukončení vojenských akcí v civilních jaderných zařízeních a jejich předání pod kontrolu Ukrajiny.

Kromě toho je třeba zlepšit a posílit mezinárodní humanitární právo a poskytnout mezinárodním institucím účinné nástroje k řešení problémů, kterým Ukrajina nyní čelí, a k zamezení jejich opakování jinde v budoucnosti.

To není snadný úkol, ale jeho řešení nelze odkládat.


reklama

 
Další informace |

Text vyšel v angličtině v časopise Envigogika. Článek je strojově přeložen pomocí překladače DeepL, následně redakčně upraven.
foto - Gardashuk Tetiana
Tetiana Gardashuk
Autorka je doktorka filozofie a expertka European Sustainable Use Group.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

18.4.2024 12:39
jednou větou: Putin je absolutní mafián, který nemá žádné zábrany a může totálně zničit celý svět.
Co s tím? Bojovat? Lze bojovat proti USA, Číně, Rusku? Asi těžko. Ale celý svět může (měl by!!!) se od Putina distancovat. Zavázat se, že učiní všechny kroky pro to, aby válka byla zastavena - ovšem zásadně s tím, aby dále nepokračovala, bez ohledu na výsledek, který patří do sféry Rusko x Ukrajina, ne do toho, co si přejeme. Především hospodářsky Rusko nepodporovat, neobchodovat s ním, omezit diplomat. styky apod. K tomu nutno přemluvit- přinutit především jeho přátele- Čínu, Indii, arabské země. Zdůvodňovat to právě tím, že Putin ztratil všechny zábrany civiliz. člověka, že je možno od něho očekávat i to nejhorší = zničení civilizace. Přeje si to Čína? Arábie? Asi těžko! Jsou to bohaté země, mají budoucnost před sebou. Všichni diplomaté by tedy se měli v tomto směru angažovat!
Odpovědět
sv

sv

18.4.2024 18:34 Reaguje na Honza Honza
A to sis vycucal z kterýho prstu, že proti rusácku nelze bojovat? Ukrajinci proti rusácku bojují úspěšně už dva roky, a to jsou slabší. Jediným poučením nejen z Černobylu, k čemuž bohužel západ ještě nedospěl, je to že omezit rizika spojená s rusáckými diletantismem a bezhlavým ničením všeho kolem lze jedině tak, že letectva států NATO nákráčí na Ukrajinu a budou bez milosti sestřelovat každý rusácký prd, který se vznese tisíc kilometrů od hranic a vybombardují rusácké bestie zpátky za rok 2014.
Covidový strašpytel puťka žádné zábrany neztratil. Ten žádné zábrany nikdy neměl, tedy morální zábrany. Jednu zábranu vška má. A tou je panický strach ze smrti. Stačí si vzpomenout, jak byl zalezlý jako krtek v díře, když se rozbujel čínský virus. Krtek civilizaci neničí. Krtek má totiž strach, že když se o to pokusí, tak bude sám odpařen.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 10:50 Reaguje na sv
Jistě lze i proti velmocem jako je USA, Čína, Rusko bojovat a dokonce i vyhrát- viz Vietnam, Afghánistán.
Ale obávám se, že v případě Ukrajiny je Putinům názor asi takový, jako by Vietnam napadl Bílý dům ve Washingtonu, to asi není správná volba, asi by to neskončilo vítězstvím Vietnamu.
Proto je nutno bojovat jinak - viz níže.
Odpovědět
sv

sv

19.4.2024 18:59 Reaguje na Honza Honza
Nikdo neví jaký je názor covidového strašpytla puťky. Takže je to jen tvoje dojmologie. Co ale dojmologie není, je puťkův panický strach ze smrti. Během covidu zalez do díry a lidi co ho chtěli navštívit musel 14 dnů strávit v karanténě, než byli připuštěni, se světovými politiky jednal u sedmimetrového stolu, když vypukla nová válka o Karabach tak ani nevystrčil nos a svého armánského spojence tak prakticky hodil přes palubu. Díky tomu, dnes rusácku na Kavkazu nikdo nevěří a rusáci rychle přicházejí o pozice. Jinými slovy, vystrašený malý mafián, kterému šlo vždy o osobní moc a osobní bohatsví a nikoli o nadvládu ruské říše, nebude riskovat vlastní odpaření.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.4.2024 19:55 Reaguje na Honza Honza
A proč by kdokoli ve světě měl akceptovat "evropská kritéria" pro výběr přátel. Proč by nějaká africká či asijská země měla udržovat blízké styky s evropskými státy, odkud jim pořád někdo kecá do vnitřních záležitostí, věčně je poučuje o euroblbostech jako jsou lidská práva - proč se nepřátelit raději s Čínou a Ruskem, kteří chtějí kšeftovat a nestarají se o hlouposti.

Koneckonců je vidět, čí postoj je úspěšnější - zda raketově rostoucí Číny nebo upadajících evropských zemí. Vy byste chtěl mít obchodní partnery dávno za zenitem, kteří vám pořád cpou své neúspěšné strategie?
Odpovědět
PE

Petr Elias

26.4.2024 09:02 Reaguje na Viktor Šedivý
To je propaganda jak z China daily. :D Opravdu mě překvapuje, že se najdou lidé věřící raketovému čínskému růstu o minimálně 5% i přes ty všechny problémy, které Čína má. :D
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2024 19:22
Docela účinně napsaná protijaderná propaganda. Hlavně že současné jaderné reaktory už téměř všechny nejsou černobylského typu a že v Cernobylu byla ta havárie a úroveň zamoření tak vysoká proto, že tam při vlastním výbuchu reaktoru a potom při následné likvidaci, zakrytí aktivního zbytku reaktoru pokazili skoro všechno, co pokazit mohli.
A byl to reaktor, jak je v článku napsáno, projektovaný mimo produkci energie taky na produkci plutonia pro jaderné bomby. Což vyžaduje dost nutně vybrat palivové tyče z reaktoru v přesně správnou dobu, ani ne brzo, ani ne pozdě. U reaktoru černobylského typu to je dosaženo tím, že palivové tyče se mohly měnit za chodu reaktoru. Reaktor nebyl v přetlakovém kontejnmentu a co si pamatuji, jednotlivé sekce reaktoru se daly nezávisle otvírat, zatímco v jiných sekcích běžela štěpná reakce. Což výrazně přispělo k rozsahu celé havárie, kdy i po výbuchu reaktoru a vyvržení části aktivní hmoty zbytek aktivní hmoty v otevřeném reaktoru udržoval štěpnou reakci a společně s hořením grafitu vysokou teplotu, kvůli které těch několik dnů z otevřeného reaktoru unikaly do ovzduší vysoce radioaktivní prachové emise.
Dnešní reaktor, i kdyby byl přímo zasažený v době plného chodu reaktoru raketou či pumou s více než tunovou náloží a rozlétl se na kusy, by vytvořil výrazně menší havárii než byla v Černobylu. Na rozdíl od Černobylského v dnešních reaktorech únikem chladicí vody se štěpná reakce zastavuje.
V Záporožské JE je tuším 5 nebo 6 reaktorů, z toho jeden je v režimu teplé zálohy - na minimálním výkonu dodává páru pro energii pro potřeby areálu. Ostatní jsou odstavené už nějak víc než rok a za tuto dobu dost spolehlivě vychladlé. Určité nebezpečí by vytvořil jen zásah toho aktivního reaktoru, zásah zbývajících neaktivních studených reaktorů by vytvořil maximálně místní nešířící se zamoření.
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.4.2024 19:44 Reaguje na Radim Polášek
Ani v reaktoru v režimu horké odstávky štěpná reakce neprobíhá, pouze se aktivní zóna uměle pomocí výkonu cirkulačních čerpadel, které svým chodem ohřívají primární okruh, udržuje teplota nad 100 °C. Zbytkový tepelný výkon i množství radionuklidů v aktivní zóně je stejné bez ohledu na teplotu v primárním okruhu. Jediný problém horké odstávky je v tom, že v případě výpadku chlazení je méně času na obnovení chlazení, než by se palivo začalo přehřívat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2024 08:25 Reaguje na Emil Novák
Dík za upřesnění. Ale není technicky jednodušší a ekonomicky levnější udržovat v reaktoru teplotu nad 100 st C štěpnou reakcí ztlumenou na nějaké minimum než tam tu teplotu udržovat nějakým speciálním ohřevem zvenčí?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.4.2024 06:56
Bohužel každý způsob výroby energie občas vede k tomu, že dojde k úmrtí. Protržení naší vltavské kaskády by pro města u řeky znamenalo totální devastaci. Ale kvůli tomu snad ty přehrady nestrhneme.
Řešením je volit si politiky, kteří nám ve světě nedělají nepřátele a pak se nemusíme bát, že je čínský raketa zničí, protože s Čínou budeme mít korektní vztahy.
Zatím to vypadá tak, že jaderná energetika je nejbezpečnějším zdrojem energie:
https://ourworldindata.org/grapher/death-rates-from-energy-production-per-twh
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.4.2024 12:13 Reaguje na Richard Vacek
Čna si ty vztahy představuje dost jednostraně a vydává je za" korektní" akorát pro ni samotnou.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.4.2024 17:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Právě proto uvádím, že by se k nám měla chovat jako naši politici k ní.
Odpovědět
sv

sv

19.4.2024 18:46 Reaguje na Richard Vacek
Tedy být předposraná jako bývalý hradní čučkař dnes známý jak notorik v komatu, nebo se snažit o korektní a rovné vztahy se všemi jakou současná vláda. Tak jsi to myslel emanueli vacku?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.4.2024 19:41 Reaguje na sv
Naši současní politici se snad chovají k Číně korektně. Stejně jako k Německu, Americe nebo Bangladéši. Právě to totiž přivádí i investice, které potřebujeme. Nebo si myslíte, že kdyby naši politici dělali takovým státům naschvály, že by to pro nás znamenalo nějakou výhodu?
Odpovědět
sv

sv

20.4.2024 13:40 Reaguje na Richard Vacek
Ty zřejmě nechápeš co jsou to korektní vztahy, emanueli. Korektní vztahy jsou vztahy založené na jednání rovného s rovným. Nikoli otroka k pánovi, jak to předváděl notorik v komatu, co by host hradní ldénky. A co jeho otrocké čínomilské chování přineslo ČR? Místo slibovaných stovek miliard investic to byly korýtko pro luftjardu ve slávii, na příkaz hradu zmlácení demonstranti a čínský agen co by poradce notorika, který měl přístup k tajným materiálům ČR, ty naschvále.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.4.2024 20:19 Reaguje na sv
Vždyť snad uvádím, že naši současní politici se k Číně chovají stejně korektně jako třeba k USA nebo Neměcku. Proto je s podivem, proč nás čínské investice míjejí, zatímco do okolních zemí přicházejí. Fabriky na elektromobily a baterie jsou nebo budou právě v Německu nebo Maďarsku a u nás nic. Což je docela škoda.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 08:12
A jaké tedy je řešení tohoto konfliktu - neodkladné uzavření míru, ne pro pravdivé řešení=aby útočník odstoupil=precedens pro všechny budoucí útočníky, ale pro zabránění světové války? O tomto řešení mluví V. Klaus, M. Zeman, opozice, jsou mu nakloněny východní státy (Slovensko, Maďarsko), přátelé Ruska (Čína), nebo alespoň o něm mluví.
Nejlepší by tedy bylo, aby tento mír dojednaly a zaručily (ochranou budoucích hranic) tyto země, především Čína, aby ona sama byla zárukou míru, aby si sama uvědomila závažnost pokračující války. My (Česká republika, USA), jakožto druhá strana, tj. ten, kdo se má stát kořistí útočníka (Slovensko to tak zřejmě nevnímá), bychom měly jen dohlížet.
Je to naivní představa (V. Klause)? Bude Čína, Irán, Arábie mít vůbec zájem tento mír dojednat (samy o něm mluví!): tak je třeba účinnými diplomat. kroky a hospodářskými omezeními je k tomu donutit! Bude Putin tento mír dojednávaný jeho samotnými podporovateli respektovat? Když ne, dostane se do ještě větší izolace!
Byl by to výjimečný precedens, kdy by se poprvé v dějinách podařilo zabránit světové válce= dnes již bohužel neodvratnému zničení naší známé civilizace a patrně i celého lidstva.
Zatím nutno postupovat tak jak postupuje celá EU, USA, demokrat. síly světa: vojenská podpora Ukrajiny, sankce, měly by být razantnější, účinné= i na ty země, které s Putinem (tajně) obchodují, ale je to asi jediný plán B, který opozice požaduje.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 08:21
Útok na jadernou elektrárnu, jakožto jakákoli havárie v JE, je naprosto nepřijatelná událost s nezměrnými následky, proto také odborníci s nejvyší pozorností tento problém sledují. Myslet si, že elektrárna je vždy dobře zabezpečena, že se nic hrozného nestane, je naivita. Jaderné elektrárny vždy budou velké riziko. Proto se mají stavět jen v zemích, které jsou bezpečné, celkově na dobré odborné úrovni, provoz i výstavbu musí sledovat celá odborná veřejnost = kontrola na nejvyšší celosvětové úrovni.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.4.2024 15:09
Autorka ve svém článku správně uvádí že: „jaderné zbraně a nevojenská jaderná energetika jsou provázány.“ a dále uvádí též: „obě sféry jsou založeny na společných vědeckých a technologických základech a nevojenská jaderná energetika vznikla z vojenských atomových programů ve 40.-50. letech 20. století. Jak se později ukázalo, sovětské jaderné programy byly zaměřeny nejen na demonstraci prestiže sovětské atomové vědy a výrobu elektřiny pro civilní účely, ale také na zajištění materiálu pro vojenské využití.“ Dlužno k tomu jen dodat, že na druhé straně železné opony, to bylo dost podobné, protože v té době nezbrojili jen sověti...
Tím autorka čtenářům nepřímo sdělila pravděpodobný důvod, proč se po obsazení JEZ vojsky RF v březnu 2022, již dva roky vedou neustálé vojenské šarvátky znepřátelených stran, o ovládnutí právě této, dlouhodobě z provozu již odstavené elektrárny, a vzájemná mediální obviňování z ohrožování jaderné bezpečnosti ostřelováním objektů JE, kterou prý po celou tu dobu, ostřelují jen vlastní vojska RF. Je proto s podivem, že vrchní velitel vojsk RF, za celé dva roky, své generály za údajné ostřelování vlastních vojsk v té elektrárně, již „neprofackoval“.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.4.2024 20:05
Jen mala jazykova poznamka. V soucasnosti uz to neni tak patrne ale jeste nedavno v mediich vrcholila tendence systematickeho "poukrajinstovani" zemepisnych i dalsich nazvu a jmen tykajicich se Ukrajiny. Prezilo takto jen malo ustalenych slov (ktere do cestiny kdysi davno pronikly z rustiny) jako Dnepr (prislusne velkomesto Dnepr - Dnepropetrovsk je uz ale zasadne v mediich oznacovano jako Dnipro) a Kyjev (i kdyz ten uz se take velmi casto pise jako Kyjiv pripadne Kiyv). V Hradci sice asi fasadu hotelu Cernigov nezmenili ale prislusne mesto se jiz dlouho v mediich pise jako Cernihiv. Hadanka pro ctenare - ktery ukrajinsky zemepisny pojem ale stale jeste pretrvava ve sve porustene forme? (A proc vlastne?)

[Odpoved: Cornobil!]
Odpovědět
sv

sv

20.4.2024 19:08 Reaguje na Miloš Zahradník

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2024 08:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Znakem samostatnosti a nezávislosti je používání i vlastních zeěpisných názvů. Zvláště když ten rozchod neproběhl pokojně.
Se podívejte na mapy z doby RakouskaUherska, kolik dnes českých zeměpisných názvů tam je německých. Nebo na mapu z doby První republiky, kolik tam je německých názvů v regionu Sudet.
Taky to znamená, že si té země vážíme a že je to náš přítel, když používám názvy míst v tézemi tak, jak je nazývají oni sami.
Ze vy máte ze škole našprtané nějaké russké názvy ukrajinských míst a že je pro Vás nepohodlné se nově učit jejich jiné ukrajinské názvy je čistě jen Váš problém.
Odpovědět
sv

sv

24.4.2024 22:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Soudruh zahradník evidentně Bratislavu označuje jako Prešpurk.
Odpovědět

Radek Čuda

23.4.2024 12:32
Holčina by si měl uvědomit, že pokud je někdo takový magor, že je ochoten ze zcela pochybných důvodů rozjet full-scale válku, tak jsou ty její nápady na dvě věci a existuje jen jediné řešení ... tu válku minimálně neprohrát. Za každou cenu a všemi prostředky. A samozřejmě s plným vědomím toho, že to bude hodně ošklivé.
Takže ta jí navrhovaná řešení jsou k smíchu a v podstatě jen dokládají, že ti to představuje jako Hurvínek válku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.5.2024 18:52 Reaguje na Radek Čuda
No ba.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.4.2024 19:44
Jedním ze zásadních problémů evropských států je, že se nechaly v pochybném spolku zvaném EU ovládnout protijadernou hysterií - a následkem toho jsou takřka všichni energeticky závislí na Rusku. Zbrklé omezování spotřeby energií situaci nijak nevylepšuje, naopak povede v poměrně blízkém horizontu k ekonomickému propadu a tedy ještě horší schopnosti Rusku čelit.

Řešení tedy není uvnitř rámce EU ale naopak jen mimo něj, samostatnou racionální (zejména energetickou) politikou zvýšit mocenskou váhu a schopnost připravit se na potenciální vojenské hrozby.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist