https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zaporozi.co-vsechno-snese-jaderna-elektrarna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Záporoží. Co všechno snese jaderná elektrárna

28.6.2023 06:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Okna bloku 6. (Snímek je z 2. září 2022).
Okna bloku 6. (Snímek je z 2. září 2022).
Foto | IAEA / Flickr
Je noc 3. března 2022. V areálu Záporožské jaderné elektrárny se schyluje k něčemu, z čeho se snadno může vyklubat katastrofa. Dva ruské tanky a deset obrněných vozidel pomalu přijíždí k bráně do areálu. V největší jaderné elektrárně Evropy se schyluje k boji.
 
O tom, co se tu noc v největší jaderné elektrárně Evropy dělo, víme docela dost díky tomu, že někdo ze zaměstnanců půl hodiny před půlnocí pustil na YouTube stream z průmyslové kamery.

Chvíli před jednou hodinou ranní se ruská kolona v čele s tanky vydá směrem k areálu jaderné elektrárny. Ukrajinští vojáci první tank zničí protitankovou střelou a za malý okamžik zasáhnou i druhý tank, který tak poškodí. Ruští vojáci palbu opětují. (Detailní rozbor videí je možné najít na serveru NPR v článku Video analysis reveals Russian attack on Ukrainian nuclear plant veered near disaster z března 2022. Popis jednotlivých fází útoků se stopáží je také popsán v komentáři pod videem na YouTube.)

Jaderné elektrárny jsou v rámci bezpečnosti stavěny tak, aby dokázaly odolat myslitelným hrozbám, pádu letadla například. Nicméně to, že se v jaderné elektrárně střílí, je rozhodně něco, z čeho odborníkům na jadernou bezpečnost padají vlasy hrůzou.

Během intenzivního boje vypukne ve výcvikové budově poblíž hlavního komplexu požár. Hasiči z nedalekého města Energodar se na místo pokouší dostat, ale kvůli přestřelce se k požáru dostanou až ráno. Oheň se podaří uhasit až v 6:20.

Jak se později ukáže, jedna ze střel prorazila vnější stěnu reaktoru č. 4 a šrapnel z jednoho dělostřeleckého granátu zasáhl transformátor u reaktoru č. 6. Největší jaderná elektrárna Evropy je obsazena ruskými vojáky a Ukrajina nad svou elektrárnou ztrácí kontrolu.

Je to poprvé v historii jaderné bezpečnosti, kdy se jaderná elektrárna stala cílem vojenského útoku. Ze strany Ruska jde o porušení Ženevské konvence. Jak se později ukáže, Rusko elektrárnu použije jako strategický bod pro svou ofenzivu.

Klid na práci

Ukrajinská jaderná elektrárna je pod vojenskou kontrolou Ruska. V areálu elektrárny jsou ruští vojáci a vojenská technika, jak zjistí inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii, některé části areálu jsou zaminovány, prý tak, že není ohrožena bezpečnost elektrárny.

V jaderné elektrárně dál pracují ukrajinští civilní zaměstnanci, ale pracovní podmínky jde jen stěží označit za klidné. Ruští vojáci vyvíjejí na pracovníky obrovský nátlak.

Andrij Tuz, mluvčí Záporožské jaderné elektrárny, který v elektrárně v ruském područí pracoval čtyři měsíce, než se rozhodl utéci, v pořadu 60 minutes popsal pracovní podmínky jako mimořádně stresující. „Cítili jsme se v jaderné elektrárně spíš jako ve vězení,“ líčí Andrij Tuz.

Město Energodar, které s elektrárnou sousedí a kde většina zaměstnanců bydlí, zažívá vážné problémy s nedostatkem potravin, zboží i hotovostí, město je odpojeno od elektrické energie.

Řada ukrajinských zaměstnanců kvůli pracovním podmínkám i situaci v Energodaru odchází. Jadernou elektrárnu začíná sužovat další nepříjemná věc: nedostatek zaměstnanců.

„Není udržitelné provozovat takto velkou jadernou elektrárnu po delší dobu s omezeným množstvím personálu. Bezpečnost elektrárny i během odstávky vyžaduje odpovídající údržbu, stejně jako další pravidelné a důležité práce. Je znepokojující, že stanovený program údržby nebyl již mnoho měsíců dodržován,” uvedl v březnu 2023 generální ředitel Grossi.

Nemohou takovéto pracovní podmínky vést k něčemu, co je pro každou jadernou elektrárnu slabé místo všech bezpečnostních opatření, totiž k lidské chybě? „Samozřejmě. Mohou,“ odpovídá Grossi na otázku v pořadu 60 minutes.

Nestřílejte na jadernou elektrárnu

Areál Záporožské jaderné elektrárny byl během několika měsíců trvajícího konfliktu opakovaně terčem dělostřelby. Je poškozena rozvodná síť a některé budovy. Při ostřelování dochází ke škodám v bezprostřední blízkosti skladů čerstvého i vyhořelého paliva. Ve střeše jednoho z nich zeje díra po střele. Jsou hlášena četná úmrtí a zranění civilistů. V Radě bezpečnosti OSN ruský zástupce sděluje, že si za to Ukrajina vlastně může sama a že je to i její vina.

Rafael Mariano Grossi nahlíží do prostřelené střechy skladu čerstvého paliva. 7. 9. 2022.
Rafael Mariano Grossi nahlíží do prostřelené střechy skladu čerstvého paliva. 7. 9. 2022.

Během doby, kdy je Záporožská jaderná elektrárna pod ruskou správou, dojde ke snížení výkonu a nakonec z bezpečnostních důvodů i k odstavení většiny reaktorů. Na snížený výkon běží jeden reaktor, aby dodával zařízení energii. Přesto ale potřebuje mít elektrárna funkční napojení na okolní elektrickou soustavu. Za normálních okolností aby dokázala vyvést svůj elektrický výkon. Teď, v době odstávky, aby bylo možné zařízení uchladit.

Jenže rozvodna elektrického vedení, přes který je elektrárna napojena do sítě, je poškozena dělostřeleckými granáty. Na okolní síť je připojena jen jediným funkčním elektrickým vedením.

Pokud by bylo narušeno vnější napájení elektrárny zcela, naběhly by automaticky záložní dieselové generátory. Jak ale říká generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Mariano Grosii v listopadovém rozhovoru pro pořad 60 minutes, nechceme, aby chlazení největší jaderné elektrárny v Evropě bylo závislé na napájení ze systému pro případ nouze.

Jak situaci v jaderné elektrárně v listopadu hodnotil Grossi? „Je totálně nejistá.“

Na konci srpna 2022, po výpadku posledního elektrického vedení z provozu, je elektrárna odstřižena od sítě.

Jak vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, několik dnů se musela elektrárna spolehnout jen na energii, kterou komplexu dodával poslední neodpojený reaktor. V záloze ještě byly nouzové dieselové generátory. Situace s dodávkami energie podle Grossiho vyvolává obavy.

V květnu 2023 Grossi informuje, že po dobu delší, než dva a půl měsíce měla tato velká jaderná elektrárna pouze jedno funkční vnější elektrické vedení. „To je bezprecedentní a jedinečně riziková situace. Hloubková ochrana, která je základem jaderné bezpečnosti, byla v Záporožské jaderné elektrárně vážně narušena,“ říká Grossi.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii zveřejňuje soubor pěti pravidel, jejichž dodržení má elektrárnu ochránit před dalšími potencionálními hrozbami. Ve stručnosti: nestřílejte na elektrárnu ani z ní. Zejména nestřílejte na reaktory a sklady paliva. Nepoužívejte jadernou elektrárnu jako vojenskou základnu. Neohrožujte elektrické vedení a ochraňujte důležité systémy, které jsou nezbytné pro bezpečný provoz jaderné elektrárny.

Hráz přehrady Nová Kachovka.
Hráz přehrady Nová Kachovka.

Nová Kachovka

O výstavbě Záporožské jaderné elektrárny se rozhodlo v roce 1977. Situovat ji na břehu velké přehrady Nová Kachovka dávalo skvělý smysl. Přehrada poskytne elektrárně dostatek vody pro chlazení reaktorů i skladů vyhořelého paliva. Jestli je něco opravdu důležité pro bezpečnost jaderné elektrárny, pak schopnost chlazení.

Ráno, 6. června 2023, se asi zatmělo před očima každému, kdo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny jen trochu sledoval. Došlo k poškození hráze vodní přehrady Nová Kachovka, což nevyhnutelně ovlivnilo výšku hladiny vody v přehradě.

Záporožská jaderná elektrárna na tento reservoár vody spoléhá jako na primární zdroj chladící vody pro svůj systém. Bez přehrady si musí jaderná elektrárna vystačit s výpustním kanálem sousední tepelné elektrárny, se zásobami vody v menších postřikovacích nádržích a zásobou vody speciální chladící nádrže.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii uklidňuje, že tyto zásoby vody pro chlazení vystačí odstavené jaderné elektrárně na několik měsíců. Mluví se i o možnosti nasadit mobilní čerpací jednotky, a čerpat vodu z Dněpru v přístavu u jaderné elektrárny, případně využít podzemních studní s pitnou vodou.

Odborníci upozorňují na to, že může být ohrožena statika stavu hráze chladící nádrže. Té totiž chybí protitlak vody z vypuštěné přehrady. Panují i obavy, zda chladící nádrž nebude kromě odparu ztrácet vodu i silným zásakem.

Situace je opravdu na pováženou. K žádné vážné nehodě na jaderném zařízení zřejmě zatím nedošlo (nebo o něm nevíme), ale jsme bezesporu svědky drastického a bezprecedentního narušování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny.

Je vlastně až podivuhodné, co všechno dosud zařízení jaderné elektrárny vydrželo. Dost možná to byla otázka neuvěřitelného štěstí. Nikdo dnes netuší, jak dlouho jej ještě budeme mít.

Respektive by se mohlo stát, že nás štěstí opustí.

Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek 22. 6. 2023 na svém facebooku informoval, že podle ukrajinské rozvědky zvažuje Rusko teroristický útok na Záporožskou jadernou elektrárnu, jehož důsledkem by byl únik radioaktivních prvků. „Mají pro to vše připraveno,“ říká ukrajinský prezident. „Nikde by nemělo dojít k teroristickým útokům, jejichž cílem jsou jaderné elektrárny”.

V prohlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii ze středy 21. 6. 2023 stojí, že agentura si je vědoma zpráv o minách umístěných v blízkosti chladicí nádrže. Během nedávné návštěvy generálního ředitele nebyly na místě, včetně hlavní chladicí nádrže, žádné miny vypozorovány. Mezinárodní agentura pro atomovou energii si je však vědoma předchozího umístění min vně obvodu elektrárny, o kterém agentura již dříve informovala, a také na určitých místech uvnitř elektrárny, což bezpečnostní personál elektrárny vysvětlil tím, že se jednalo o „obranné účely”.

„Naše hodnocení těchto konkrétních umístění bylo takové, že ačkoliv přítomnost jakéhokoli výbušného zařízení není v souladu s bezpečnostními standardy, hlavní bezpečnostní funkce zařízení by nebyly významně ovlivněny. Tuto záležitost sledujeme s velkou pozorností,“ uvedl generální ředitel Grossi.

Pokud se můžeme spolehnout na informace ukrajinské rozvědky, jsme svědky něčeho, co tu nikdy v historii nebylo. Největší jaderná elektrárna Evropy je součástí válečné strategie. Nezbývá doufat, že nikoho nenapadne použít ji jako zbraň. Důsledky by byly katastrofální. Pro všechny.


reklama

 
Další informace |
Na textu spolupracoval Martin Mach Ondřej. Text vznikl jako výstup studentské stáže.
foto - Klíma Aleš
Aleš Klíma
Autor je studentem žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist