https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/umele-ostrovy-podmorska-potrubi.lidske-stavby-v-oceanech-pokryvaji-uz-plochu-32-000-kilometru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Umělé ostrovy, podmořská potrubí. Lidské stavby v oceánech pokrývají už plochu 32 000 kilometrů čtverečních

16.12.2020 05:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oceány jsou možná rozměrné, ale rozhodně ne nekonečné. A v k jejich funkčnímu zničení stačí relativně málo. Silně k tomu přispívá i tajnůstkaření stavitelů, kteří si rádi nechávají informace o zástavbě v oceánech pro sebe. Telekomunikační společnosti se například snaží neuvádět, kudy linie jejich kabelů vlastně vedou.
Oceány jsou možná rozměrné, ale rozhodně ne nekonečné. A v k jejich funkčnímu zničení stačí relativně málo. Silně k tomu přispívá i tajnůstkaření stavitelů, kteří si rádi nechávají informace o zástavbě v oceánech pro sebe. Telekomunikační společnosti se například snaží neuvádět, kudy linie jejich kabelů vlastně vedou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Oceány a moře pokrývají 71 % zemského povrchu, a proto se na první pohled svou rozlohou zdají nepostižitelné změnami. Pobřeží ale netvoří pevnou hranici dvou rozdílných světů a lidská civilizace stále výrazněji do vodního prostředí expanduje. Fyzický otisk budovaných staveb nyní zabírá plochu 32 000 kilometrů čtverečních. Píše o tom Mongabay.
 

Když přijde na to, jak lidé negativně ovlivňují ekosystémy oceánů, není toho zrovna málo: Znečišťování oceánů ropnými úniky a chemikáliemi. Zavážení odpadů na moře a jejich shazování do hlubin. Přelovení rybích populací. Život v mořích narušuje také frekvence lodní přepravy. Tento standardní výčet opomíjí další narůstající fenomén, a to existenci staveb a technických prvků, které lidé se stále se zrychlující intenzitou v mořích přímo budují. A které v nich mají trvale znehodnocující charakter.

Mosty pnoucí se nad zálivy potřebují pevné základy, kabeláže komunikačních sítí narušují mořské dno v extrémních hloubkách, příbřežní větrné elektrárny vyrůstají na betonových konstrukcích a budování celých umělých ostrovů je také na vzestupu. Týmu australských badatelů trvalo 5 let, než vyhodnotili plný rozsah „zástavby“ v prostoru moří a oceánů. Podle jejich konzervativních odhadů nyní dohromady pokrývá plochu 32 000 kilometrů čtverečních, tedy rozlohu srovnatelnou s Belgií. A v dalších 8 letech očekávají nárůst zastavěné plochy o dalších 7300 kilometrů čtverečních.

Oceány jsou rozměrné, ale ne nekonečné

„Panuje představa, že oceán je něco natolik rozměrného, že to nikdy nepůjde zničit,“ tvrdí Ana Bugnotová, mořská ekoložka ze Sydney. „Když ale uvidíte aktuální čísla, možná tomu fenoménu lidé začnou věnovat trochu více pozornosti.“ Oceány jsou možná rozměrné, ale rozhodně ne nekonečné. A v k jejich funkčnímu zničení stačí relativně málo. Silně k tomu přispívá i tajnůstkaření stavitelů, kteří si rádi nechávají informace o zástavbě v oceánech pro sebe.

Telekomunikační společnosti se například snaží neuvádět, kudy linie jejich kabelů vlastně vedou. Státy, které intenzivně budují umělé ostrovy, aby získaly geografickou nadvládu nad určitými oblastmi moří (typicky Čína, Indonésie, Thajsko, Vietnam) se s tím také nechlubí. Rozšiřování přístavů je rovněž strategickou a neveřejnou informací. Podobné je to s hotelovými resorty na umělých ostrovech, s velkoproducenty z akvakultur. A nakonec ani stavitelé ropných plošin a větrných elektráren v mořích nehýří ochotou chlubit se tím, jak hluboko jejich stavby sahají a z čeho jsou vytvořené.

Země bez přírodního pobřeží?

Největší díl staveb se momentálně nachází ve Výlučných ekonomických zónách příbřežních států, tedy ve vzdálenosti 200 mil od jejich pobřeží. Nejrychleji rostoucím sektorem lidských staveb v mořském prostředí jsou momentálně větrné elektrárny (v rozloze narůstají o 208 % ročně), nejfrekventovaněji jsou ze staveb v mořích zastoupeny akvakultury a mořské rybí farmy. A nejkomplexnějším narušením mořského ekosystému je pravděpodobně pobřeží USA, kde se 50 % délky přírodního pobřeží už změnilo na struktury, jako například vlnolamy, zábrany a stěny.

Nabízí se jistá paralela s deštnými pralesy, které se ve své rozlehlosti také jevily být kdysi neprostupné a nezničitelné. Stačilo je ale protnout sítí cest a zpřístupnit je, aby to přestalo platit. Ve světových oceánech tahle fragmentace a parcelování zatím úspěšně probíhá. „Výstavbu v oceánech nezpomalíme a nezastavíme. Jde o to ale naučit se při ní dělat určité kompromisy,“ říká Bugnotová.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

16.12.2020 07:56
parazit prostě přerůstá hostiteli pes hlavu a ten se začne již brzy účinně bránit
Odpovědět
va

vaber

16.12.2020 09:51
oceány mají dvojnásobnou plochu než pevniny a kolik km2 už zastavěl, nebo lépe řečeno zničil, člověk na pevninách? tam je problém mnohem, mnohem větší,
dokonce někdo spočítal, že přesuny hmoty při činnosti lidí na pevninách posunou osu rotace planety ,
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

16.12.2020 09:58 Reaguje na vaber
neřekl bych, že na pevninách je to větší problém. Na pevninách je to problém, který nás víc pálí, protože na něj víc vidíme.
Odpovědět
va

vaber

16.12.2020 10:12 Reaguje na Radomír Dohnal
co je důležitější pro udržitelnost dobrých životních podmínek na planetě, jsou rozhodující zdravé oceány nebo pevnina ,nevíme,
ale je pravda ,že člověk úspěšně likviduje obojí,
také nevíme zdali jsme při tom ničení někde na začátku, tedy zničili jsme jen nepatrnou část, nebo na konci ,tedy zničili jsme už téměř vše

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist