Unijní soud podle polského ministra neměl právo uložit Polsku pokutu Aktualizováno
Polsko potrestal unijní soud toto pondělí pokutou půl milionu eur denně (asi 12,7 milionu Kč) za to, že se nepodřídilo jeho květnovému předběžnému opatření okamžitě zastavit těžbu v hnědouhelném dolu Turów. Kvůli rozhodnutí polských úřadů prodloužit dolu povolení k těžbě Česko zažalovalo Polsko u unijního soudu. Podle Prahy důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Ziobro byl podle PAP na tiskové konferenci dotázán na aktuální česko-polská jednání o dolu a na to, že polský premiér Mateusz Morawiecki sliboval ukončení tohoto sporu, ale dosud se tak nestalo. Ziobro v odpovědi připustil, že nezná přesný stav jednání s Čechy.
"Jako právník a ministr spravedlnosti mohu říci, že premiér Morawiecki při jednáních jistě bral ohled na unijní smlouvy, které určitě zaručovaly, že Soudní dvůr EU nebude moci použít tzv. tresty vůči Polsku v této etapě sporu, která se před soudem vede," vysvětlil ministr. Stanovisko českého ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
Ziobro upozornil na konkrétní ustanovení unijních předpisů, kde je podle něj doslova uvedeno, že tresty mohou být uplatněny až poté, co je vynesen verdikt. "Tehdy takový rozsudek, který se neplní, může být posílen finanční sankcí," uvedl Ziobro. Z unijních předpisů podle něj vyplývá, že Soudní dvůr EU "neměl právo uložit tuto sankci v probíhající etapě sporu".
"Máme co do činění s bezprávným chováním Soudního dvora EU spočívajícím v tom, že si přisvojil pravomoci, které mu unijní smlouvy nedávají," řekl Ziobro.
Zdůraznil, že až dosud nebyl takový trest nikdy uložen, a tak jde podle něj o precedens.
"Není to správná interpretace. Mluví o zcela jiné proceduře," sdělil ČTK ohledně Ziobrova tvrzení mluvčí soudu Balázs Lehóczki. Podle něj mohl mít polský ministr na mysli postup, při němž soud v konečném verdiktu rozhodne o tom, že členský stát porušil unijní právo, a nařídí mu nápravu. Teprve pokud dotčený stát neuposlechne, může komise požádat soud o udělení pokuty.
Zatímco tento postup podle článku 260 Smlouvy o fungování EU vyžaduje před pokutou pravomocné rozhodnutí soudu, v kauze Turów nejvyšší orgán unijní justice podle Lehóczkého postupoval podle článku 279 této smlouvy. Ten umožňuje pokutu nařídit i v rámci předběžného opatření, což má soudu pomoci přesvědčit stát k uposlechnutí příkazu. Podobný nástroj unijní soud v Lucemburku použil již během jiného případu týkajícího se Polska. V roce 2017 udělil Varšavě pokutu za kácení v chráněném Bělověžském pralese.
Server Energetyka 24 poznamenal, že Ziobro neupřesnil, o jaká ustanovení unijních smluv se ve svých tvrzeních opírá. Ministr spravedlnosti a současně generální prokurátor i dříve podle polských médií obviňoval unijní soud z bezpráví a z neodůvodněného či politického rozhodování proti Varšavě.
Deník Gazeta Wyborcza připomněl, že o uložení pokuty Polsku požádala unijní soud v červnu česká vláda, která dříve Polsko zažalovala kvůli porušení unijních předpisů při rozhodnutí o prodloužení těžby v dole. Unijní soud jako pokutu stanovil jen desetinu částky, kterou navrhla česká vláda. Nicméně i podle opozičního deníku poprvé uložil pokutu za neplnění předběžného opatření.
Ještě v květnu mluvčí Evropské komise sdělila ČTK, že Česká republika - pokud chce vyvinout další tlak na Polsko, aby přerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów - má možnost požádat Soudní dvůr Evropské unie, aby stanovil pokutu.
I poté, co unijní soud v pondělí rozhodl, že Polsko má platit půl milionu eur denně, polská vláda odmítá důl uzavřít. V pátek se konalo 13. kolo rozhovorů s Čechy o řešení sporu, připomněl PAP.
"Chceme se dohodnout a dáváme na stůl návrhy, které poslouží smírnému řešení sporu," řekl televizi Polsat News ministr ochrany ovzduší a životního prostředí Michal Kurtyka. "Z naší strany je vůle se dohodnout, naši experti odvedli hodně práce. Ale nakonec bude zapotřebí i politická vůle na české straně, což závisí na politické situaci," dodal.
reklama