Uranový odpad z kyrgyzských dolů ohrožuje miliony lidí Video

10.11.2019 00:50 (ČTK)

V soutěsce u města Mailuu-Suu jsou uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu, které v případně sesuvu půdy, v regionu nijak neobvyklém, mohou zamořit vodní zdroje hustě osídleného Ferganského údolí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Radio Free Europe/Radio Liberty / youtube.com

V zapadlém kyrgyzském údolí tiká od sovětských dob časovaná ekologická bomba, která může ohrozit životy 14 milionů lidí. Napsala to v úterý v reportáži z chudého středoasijského Kyrgyzstánu agentura Reuters. V soutěsce u města Mailuu-Suu jsou uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu, které v případně sesuvu půdy, v regionu nijak neobvyklém, mohou zamořit vodní zdroje hustě osídleného Ferganského údolí.

Odpad po sobě zanechaly sovětské uranové doly vybudované po druhé světové válce v rámci tajného vojenského projektu. V dolech pracovali političtí vězňové, příslušníci "politicky nespolehlivých" národnostních menšin nebo vojáci Rudé armády, kteří se po druhé světové válce vrátili z německého zajetí. Do roku 1968, kdy těžba skončila, vyprodukoval důl dva miliony kubíků radioaktivní hlušiny zběžně uložené na svazích soutěsky u Mailuu-Suu.

Stejnojmenná řeka, tekoucí na dně soutěsky, ústí do řeky Syrdarja protékající Ferganským údolím. Oblast, územně rozdělená mezi Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, je hustě osídlená, žije zde přes 14 milionů lidí. Havárii doprovázenou zvýšenou radioaktivitou prodělala už v roce 1958, kdy se na jednom z přítoků Syrdarji po záplavách a zemětřesení protrhla přehrada a strhla s sebou do údolí odpad z kyrgyzských dolů.

Sovětské úřady bilanci neštěstí nikdy nezveřejnily, ale podle ekologů radioaktivita zasáhla nejen obyvatele údolí, ale i dobytek, ryby a rýži pěstovanou na místních polích. V Mailuu-Suu jsou podle Reuters zhoubná onemocnění dvakrát častější než je okolní průměr, vysoký je počet lidí s Downovým syndromem a prakticky všichni trpí nemocí štítné žlázy.

Podle expertů Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) je ke zpevnění úložiště radioaktivního odpadu u Mailuu-Suu nebo k jeho převezení na jiné místo zapotřebí nejméně 30 milionů eur (760 milionů korun). Dalších 40 milionů by si vyžádala sanace jiného opuštěného uranového dolu v nedalekém Tádžikistánu.

reklama

Další informace |

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Chanovice Foto: Ladislav "Fredy.00" Šafránek Wikimeda Commons

Žaloby na MŽP kvůli úložišti projedná soud příští rok, první ale už 18. prosince

Letecký pohled na Horažďovice Foto: Zdeněk Fiedler Wikimeda Commons

Správa obdržela 433 podnětů od obyvatel lokalit pro hlubinné úložiště

sud úložiště jaderného odpadu Foto: SÚRAO

SÚRAO zahajuje geologické mapování lokalit, kde se zvažuje jaderné úložiště

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Richard Vacek

10.11.2019 15:14

Je to celkem zvláštní. Onemocnění štítné žlázy by mohlo být způsobené radioaktivním jódem, ale ten snad vzniká ve významném množství až při štěpení v JE. Jestli spíš občané netrpí obvyklým nedostatkem jódu, kterého je v horských oblastech nedostatek a řeší se to jodidací kuchyňské soli.

Odpovědět

Vaclav Sobr

11.11.2019 10:27

By mne zajímalo jestli podobně autor zjišťuje jak se daří lidem kolem dolů na kobalt, lithum (baterie) a nebo kolem dolů kde se těží křemík na solární panely...

Odpovědět

Marek Drápal

11.11.2019 11:43 Reaguje na Vaclav Sobr

Samozřejmě, že se agentura Reuters věnuje i těžbě některých z Vámi zmíněných prvků. Například se zabývá dětskou prací v dolech na Kobalt v Kongu.
Na druhou stranu nebezpečnost radioaktivních izotopů významně přesahuje všechno co jste uvedl. Zejména mě zaujala Vaše obava z těžby křemíku, v čem vidíte riziko u takto běžného prvku?

Odpovědět

11.11.2019 13:41

Každá těžba ve velkém narušuje spodní vody. Ohrožení okolí ale nemusí plynout z povahy těženého prvku. Například pro křemík se upřednostňují materiály s nízkým obsahem bóru (v další rafinaci se nedá snadno odstranit), ale jinak těžba nemá zvláštní rizika (spotřeba elektrické energie po rozřezání na plátky (waffery) však činí asi 6 MWh/kg. Naproti tomu rovněž velmi běžný hliník s sebou při rafinačním procesu rud koncentruje i příbuzné prvky indium, gallium, thallium , kde thallium má omezené technické využití pro mimořádnou toxicitu.
Známá je souvislost mezi uhlím a rumělkou (HgS), popřípadě železnou rudou a HgS,kde dochází ke kontaminaci okolí rtutí , která tam při povrchním pohledu nemá co pohledávat, stejně jako arsen v rudách mědi,niklu ,kobaltu, stříbra a po kterém není zvláštní poptávka.

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.