Ústav: Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat
"Dle dosavadního monitoringu ÚKZÚZ není důvod předpokládat, že by se v letošním roce opakovala situace s přemnožením hraboše polního jako v roce 2019," uvedla mluvčí. V květnu měli podle zjištění ústavu hraboši 83 aktivních nor na hektar, zatímco v dubnu jich bylo 217. "Překročení aktuálního prahu škodlivosti (200 aktivních nor na hektar), který platí od června, se drží na jižní Moravě a v jižních Čechách. Mírné riziko představuje též Moravskoslezský kraj. Tím, že se mění práh škodlivosti, lze očekávat v průběhu června v jednotlivých krajích spíše další pokles míry rizika ohrožení zemědělských porostů," dodal ústav.
Na řadě míst hraboš úplně vymizel, naopak v některých polích s obilím jsou podle ÚKZÚZ vidět vyžraná kola. "Stále platí, že hraboš se vyskytuje mozaikovitě a lokálně může i v tomto roce způsobovat škody," dodala. Nejvíce hrabošů bylo v květnu v porostech révy, vojtěšky, jetele a v sadech, nejméně v jarních obilovinách.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.
Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Pracovníci ÚKZÚZ od začátku roku zkontrolovali 113.926 hektarů půdy, na 89.968 hektarech byl kalamitní výskyt hrabošů. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu, počet žádostí v květnu ale klesl téměř na nulu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Jiří S
4.6.2020 21:19Prosím o vymazání tohoto lživého odstavce. Zajíců nebylo nalezeno 80, ale 3. A jen u 1 bylo prokázáno reziduum fosfidu zinku s tvrzením, že nelze prokázat, že zemřel na následek otravy Stutoxem II, nýbrž na kombinaci nemoci a Stutoxu II.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 10:24Proč?
Protože už to nejsou zemědělci, kteří vždy věděli co mají dělat, ale jen průmyslníci v montérkách, prohánějící se v traktorech... už ani neví co je to pole a čeho jsou součástí....
Stejné je to v lesních plantážích s kůrovcem.....
Tito tvorové nám krásně ukazují naši neschopnost udržet smysluplnost našeho počínání, když někdo zacinká dukátky.... pro peníze by tito vrazi naší krajiny udělali a řekli cokoliv.... třeba jako anonym Jirka S....
Jiří S
5.6.2020 10:59 Reaguje na Lukáš KašpárekProsím vysvětlujte, odborníku.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 11:33 Reaguje na Jiří SJinak, tím co píšete o zajících, jak vám dělají škody jste se sám přihlásil k tomu, že asi máte zájem na tom nám tvrdit, že článek lže, ale to se jen domýšlím proč to tady takto na rovinu píšete...
No vidíte... pokud na vašich pozemcích žije a roste co píšete, tak jste přece dobrý zemědělec ne? Je jen otázka jestli tu píšete pravdu a jak se má celá realita.
To ale nebylo předmětem toho co jsem napsal... napsal jsem konstatování stavu v ČR i jinde, kde bují průmyslové zemědělství.. zjednodušil jsem to na to, co nejde zpochybnit, protože je to fakt..
Že to pak někdo stejně chce zpochybňovat, tak samozřejmě může.... lžím se v této zemi meze nekladou a podle toho to tu vypadá....
Nemusíte se mi tu obhajovat co děláte a co ne... to je otázka pro vaše svědomí.... já jen napsal svůj dlouholetý poznatek.
Jiří S
5.6.2020 11:56 Reaguje na Lukáš KašpárekTy zajíce jsem myslel zcela jinak. Vzhledem k tomu, že jsem mluvil s předsedou podniku, který měl tyto zajíce otrávit a viděl na vlastní oči zprávu ohledně jejich úmrtí. To co se prostě o této kauze píše a ohledně údajných 80 zajíců je jen lež, která má vyprovokovat k dalšímu brojení a zákazům a to mne štve, že se tady rozhoduje na základě lži.
Mimochodem v mnoha zprávách z TV ať už šlo o komerční, či státní podniky byly dokonce ukazování záběry zajíců starých 5 let, kteří nebyli otráveni Stutoxem, ale ubiti krupobitím, jenže poplašná zpráva je poplašná zpráva a ta táhne. Jenže nikdo již nepřijde s tím, že to není pravda, všichni to vezmou za bernou minci. Proto tu já, pan Peregrin a podobně snažíme aspon zde sjednat nápravu v diskuzích.
To co tu píšu se samozřejmě nevylučuje s vaším tvrzením, že existují podniky, které fungují na tzv průmyslovém zemědělství. Včera byl ministr MZe na soutoku u Břeclavi a tam bylo řečeno, že momentálně v ČR je 20 podniků s výměrou nad 20 tis/ha a ti opravdu nejspíš takto pojedou.
Jiří S
5.6.2020 12:03 Reaguje na Jiří SPokud dobře počítám tak je to 8 kontrol za posledních 12 měsíců. Takže nějaké nahlížení nás opravdu netíží. A myslím si, že zemědělci jsou opravdu kontrolování extrémně důkladně v naší krásné zemi, oproti ostatním podnikáním.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 12:10 Reaguje na Jiří SRealita je všem jasná a není o čem spekulovat, ale zajímalo by mě, čím si lžete, aby se vám lépe spalo....
Jiří S
5.6.2020 12:17 Reaguje na Lukáš KašpárekZa prvé nevymírá jen naše země, ale celá Evropa. Tzn. že v tom bude zakomponován i globální problém. Tzn. at už je to Co2 či sluneční cykly, či cokoliv jiného, je to problém, který nemůžeme ovlivnit. Druhá věc je dle mého podkopání malého vodního cyklu v ČR. Takže vnější a vnitřní problém dohromady. Samozřejmě ten vnitřní problém byl podkopán již před revolucí, ale nebyl problém s tím vnějším, proto to nikdo nepocitoval. Nyní je problém i s tím vnějším a proto se umocnují dohromady.
Ale co já vím, jsem jen obyčejný zemědělec a jak vy rád domýšlíte, tak domyslím i já, podle vás nejspíš hlupák.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 12:07 Reaguje na Jiří SJiří S
5.6.2020 12:20 Reaguje na Lukáš KašpárekProtože jak vidíte v našem podniku se dělá vše po staru a pro to, aby se hraboši nepřemnožili a ejhle stejně tu jsou s námi.
Jiří S
5.6.2020 11:05 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
5.6.2020 12:01 Reaguje na Jiří STeď vás ale asi naštvu (a to ne záměrně). Myslím si, že zemědělec dnešní doby už nedokáže vyhodnotit co se děje z jaké příčiny a rozhodně věřím víc těm, kteří mají profesní zaměření na zkoumání vztahů člověka a jeho počínání na ekosystémy, protože jeho činností a posláním je hledání pravdy v těchto souvislostech, než abych věřil někomu kdo má výdělečnou činnost postavenou na tom, kolik toho vypěstuje a kdo nabídne nejnižší cenu.. průmysloví zemědělci přijali systém, který z principu vůbec neřeší dopady své činnosti, ale jen peníze... podle mého by zemědělství nemělo fungovat v rámci trhu a obchodu s komoditami/produkty, ale mělo by být bráno jako služba a to služba za poskytování produkčních ALE I MIMOPRODUKČNÍCH statků, za kterou by mělo být ohodnoceno a to podle palety důležitých atributů. Ale opravdu jako služba a ne jako producent. Producent díky zhovadilosti a nezodpovědnosti dnešního trhu vždy už z principu neustálé soutěže odrbává vše kolem, aby měl konkurenční výhodu.
Doba, kdy byla kvalita a zodpovědnost hodnotou už je dávno pryč a dnes už se vše poměřuje jen na peníze... žádnou jinou hodnotu trh nezná.... podle mého se tímto ale nemůže řídit podnikání, které má zásadní dopad na zdraví a funkce krajiny, na vše živé a i na zdraví člověka.... nemůže se tím řídit zemědělství, lesnictví, energetika, vodohospodářství, doprava a jiné odvětví, která nás dnes svým tržně korupčním přístupem dostali na hranu životaschopnosti této planety.....
pavel peregrin
5.6.2020 12:07 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
5.6.2020 12:15 Reaguje na pavel peregrinJe na každém z nás a na svědomí každého z nás jestli si bude lhát dál nebo jestli bude reflektovat realitu a jestli změní svůj přístup i chování...
Jiří S
5.6.2020 12:12 Reaguje na Lukáš KašpárekVůbec mne to nenaštve a dokonce o mimoprodukčních statcích a a podobných principech s vámi velice souhlasím a tato myšlenka se mi líbí. Ale jak jistě víte, i zemědělský podnik potřebuje zaplatit lidi, kteří v něm pracují. A vzhledem k tomu, že je to jak ze strany ČR, tak ze strany EU takto nastavené, tak mnohé podniky ani nemůžou jinak, než takto. A o tom tu já a pan Peregrin celou dobu mluvíme. Všichni na nás nadávají, ale neuvědomují si, že spousta z nás to nemůže dělat jinak, jak by chtěli ostatní. A pro modré oči a za děkuji to nikdo dělat nebude. A zemědělci jako takoví to nikdy změnit nemůžou. To může změnit jen vrchnost, at už to bude levo, pravo nebo fialovo.
Pokud vím, žijeme v kapitalismu, i když je to spíše takové pseudo, když se dotuje kde co. A proto vždy rozhodují peníze.
Vidíte a já si myslím, že ten kdo má profesní zaměření na zkoumání vztahů člověk a jeho počínání na ekosystémy nemůže o těchto věcech rozhodovat přeci, protože takovému odborníkovi zase chybí ta vazba na to zemědělství. Nemůže to být jen vazba krajina a člověk jako takový, protože takových odborníků je nejvíce. Vždy je důležité najít kompromis ze všech těchto směrů.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 12:27 Reaguje na Jiří SJiří S
5.6.2020 12:34 Reaguje na Lukáš KašpárekJá například v zemědělství pracuji, protože praděda byl zemědělec, děda byl zemědělec, otec je agronom a já jsem agronom/vinohradník. Ano mohu říci, že jsem dva roky studoval HK medicínu, ale prostě mne to nebavilo, tak jsem se vrátil k tomu co mě baví a naplňuje. A pokud se alespoň trochu orientujete v zemědělství, tak by jste měl děkovat, že takoví jako já v ČR stále existují. Protože když dojde nějaký Rakouský zemědělec, či Neměcký a podobně do ČR, tak se tu chová jako hovado všech hovad. Využívají chtivosti lidí, kteří pronajímají pole a nabídnou jim samozřejmě vyšší cenu pronájmu než my a pak jsou tu k nalezení jako dvouletý osevní postup kukuřice, žito, kukuřice, vše odvezou do bioplynky za hranice a nic nevrátí.
Takže ano, nikdo nás nenutí, ale děláme to s radostí a s láskou a měli by jste ještě děkovat, že tu posledních pár takových lidí existuje, protože by jste teprve koukali, jak by to tu vypadalo.
Ale je fakt, že možná by se tu vše zatravnilo a zalesnilo, podle vašeho přesvědčení a nic bychom neprodukovali. Vše by se nakoupilo a problém, který je zde by se odsunul do zemí třetího světa, kde by se ještě několikanásobně zhoršil.
Lukáš Kašpárek
5.6.2020 12:30 Reaguje na Jiří SNavíc rozhoduje až ten, kdo volí mezi těmito stranami sporu a to jsou politici...
A jaké politiky máme a v jakém střetu zájmů jsou, víme všichni.....
Jiří S
5.6.2020 12:37 Reaguje na Lukáš KašpárekS tím co tvrdíte o politicích 100 % souhlasím. Bohužel je to tak jak říkáte a to jsem uváděl u jiné diskuze, kde jsem zmiňoval DZESy, protože původní návrh zemědělských odborníků z ČZU a Mendelu se po uchopení politiků a úředníků změnil v absurdní paskvil.
pavel peregrin
5.6.2020 13:43 Reaguje na Jiří SJiří S
5.6.2020 15:43 Reaguje na pavel peregrinPokud budete porovnávat česká vína, která jsou v integrované produkci (asi většina), mohou aplikovat maximálně 6 postřiků ročně (pro ostatní, vína španělská, italská jsou pod fungicidní clonou alespon 12 postřiků, obrázek si udělejte vy). Insekticidy jsou v integrované produkci zakázány. V porovnání s pivem je to stále mnoho, takže určitě pivo na první pohled má menší zatížení. Samozřejmě i my v té integrované produkci jsme schopni snížit to zatížení ještě níže, protože nejdůležitější aplikace je před květem a po květu, kde chodí kombinace dvou systémů proti plísni a padlí. Dále to lze již udržet na mědi a síře dá se říct, pokud není nějaký silný infekční tlak. Samozřejmě dodržení ochranných lhůt je jasné a již tak 3 týdny před sběrem se nic neaplikuje. Já osobně neznám případ, kdy by byly v hroznech objeveny rezidua.
Pokud budete porovnávat biovína s pivem, tak je to otázka, sám asi na ní neodpovím, protože nejsem schopen říci, jak se promítne síra a hlavně měď v hroznech. Biovinaři v podstatě jezdí co 4 - 5 dní a stříkají tyto dva prvky, aby se dopracovali k nějaké produkci. Takže se nepočítá měď v gramech, ale v kilech na hektar.
Názor na výrobu biovína je asi takový, že na jižní Moravě se dá jen velice těžko dopracovat k biovínu, respektive některý rok bude, některý rok nebude. Je to o oblasti a jak takový vinohrad je vzdálený od ostatních. Pokud budete mít biovíno u Prahy, tak je pravděpodobnější, že v něm bude méně metabolitů houbových nemocí než u nás na Pálavě. To je stejný princip, jako když budete střídat osevní postup a když budete mít jen pšenici, prostě vám nakonec shoří.
Další k biovínu je to, že existují i tzv. botrytické výběry. Rozdíl mezi plesnivím hroznem a botrytickým je vlastně jen v počasí. Pokud je vlhčí ročník, tak vám plíseň šedá způsobí hnití hroznů. Pokud je suchý rok, tak vznikne botrytický výběr, hrozen jen vyschne a lisovaná šťáva má pak obsah cukru až ke 40°, což je žádoucí, otázkou je kolik sekundárních metabolitů v nich je, protože je známo, že se houbové choroby v suchých letech více bráni jejich metabolity.
Závěrem tedy, pivo má o něco nižší zatížení. Dalo by se polemizovat, jestli insekticidy použité v ječmenu nevyrovnají svými látkami fungicidy použitými ve víně. Obecně bych biovína nepreferoval, je zde sice minimum chemie, ale vysoké zatížení houbovými chorobami a v porovnání s integrovanou produkcí, či nadstavbovou části bych preferoval čistý hrozen, který je sklizen v souladu s ochrannou lhůtou a tvrdil bych, že je pro zdraví přívětivější. Biovíno je chuťově vlastně stejné jako normální víno, akorát se dopěstujete třetiny až poloviny produkce a na můj vkus je zbytečně drahé. Je to jen současný moderní trend. Samozřejmě další chyby se můžou udát ještě při samotném zpracování hroznů, ale toho již nejsem tak znalí, musel bych se zeptat vinařů, ale v dnešní době se již málo stává, že by se někde stala chyba, protože spousta českého vína jsou jakostní vína a nemohly by jinak jít do prodeje.
Pokud chcete pít víno tak záleží na vkusu. Obecně červení bílé. Pokud chcete červené, stále bych preferoval cizí biovína, i když se již blíží doba, kdy čeští vinaři budou umět vyrobit stejně dobrá červená vína. Pokud raději máte bílá vína, preferoval bych česká vína z integrované produkce. Dle mého úsudku, jak jsem toto vybral bude pro zdraví člověka nejlepší.
Pokud mohu něco doporučit, tak si nechte u nás na jižní Moravě nalít suchou pálavu výběr z hroznů, velmi pitelné víno, které neurazí nikoho.
Naopak bych se chtěl zeptat Vás. Pokud pijete červená vína, preferujete těžká vína, tzv. olejovitá, či se říká s koňským sedlem v chuti??? Ptám se z důvodu, že ve světě je to nyní velký trend a starší vinaři v ČR to považují za chybu při výrobě vína. Takže čiře ze zvědavosti.
pavel peregrin
5.6.2020 17:59 Reaguje na Jiří SJiří S
5.6.2020 18:48 Reaguje na pavel peregrinPozdní sběry se moc na zemská vína nezpracovávají. V naší oblasti Pálavy chce totiž každý prodat co nejdráže logicky a není problém vypěstovat hrozen na přívlastkové víno. Přívlastkový hrozen se prodává jen ve chvíli, kdy vypěstujete na 1 ha více jak 14 tun hroznů, nesmí býti větší výnos na přívlastková vína, což je dosti problematické při konkurenci ze zahraničí, kdy Francouzi, Španělé a Italové mají tyto kvóty vyšší a například Moldavci nemají vůbec a dokáží vypěstovat přívlastkový hrozen s výnosem 20 tun/ha. Co se týče falšování, je ted velice důkladná kontrola. Vy musíte vykázat kolik hroznů jste sklidil, kolik hroznů jste prodal vinaři a ten musí samozřejmě vykázat dle toho množství prodej vín, či sklad. Co se týče cukrů, tak již dávno jsou doby pryč, kdy se valil krystal do šťávy, to už je jen v extrémních případech, je nějaká maximální přípustná dávka na rozjetí kvasných pochodů, mám pocit, že je to 1 kg, ale nechci tu tvrdit nějaké bludy.
100 Kč je zcela jistě reálné, ale to víno jak bych řekl, bude klasicky moravské a pěkně po staru, nejspíš bude nevím jak to říci tvrdší a né tak ,, vymazlené,, jako současná moderní vína z vinařství jako Sonberk, Gotberg, Michlovský a podobně. Ale určitě se dají za tuto cenu u drobných vinařů taková vína zakoupit. Nejlépe by pro vás bylo dojet na nějaké otevřené sklepy, každá ves to má po dobu dvou dní, nebo na nějaké hody. Každý sebedrobnější vinař otvírá sklep a stáčí poměrně kvalitní vína ze velmi nízkou cenu. Pak je důležité prochutnat alespon z 10 sklepů a určitě najdete něco co vás velmi mile překvapí a osloví.
Jen pro vaší informaci, my nejsme bohužel vinaři, ale vinohradníci, tudíž prodáváme hrozny vinařům. Nadpoloviční část produkce do Bohemia Sektu a zbytek po drobných vinařích, kteří si naše hrozny stále pochvalují v dlouhodobém měřítku.
Jiří S
5.6.2020 19:02 Reaguje na Jiří SA pak ti malí, kteří to vyloženě neprodávají, ale žijí z těch místních koštů a otevřených sklepů, tam je to více o překvapení, ale již se nestává, že by jste byl nějakým vinařem vyloženě zklamán.
Nakonec musím přidat místní vtip: Víte proč se našla Věstonická Venuše v Dolních Věstonicích? Protože se skutálela z Horních Věstonic.