https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-lonske-premnozeni-hrabosu-se-letos-nebude-opakovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav: Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat

4.6.2020 21:15 | PRAHA (ČTK)
Na řadě míst hraboš úplně vymizel, naopak v některých polích s obilím jsou podle ÚKZÚZ vidět vyžraná kola.
Na řadě míst hraboš úplně vymizel, naopak v některých polích s obilím jsou podle ÚKZÚZ vidět vyžraná kola.
Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení, sdělila ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. Problémy zůstávají na jihu republiky. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy dalších živočichů.
 

"Dle dosavadního monitoringu ÚKZÚZ není důvod předpokládat, že by se v letošním roce opakovala situace s přemnožením hraboše polního jako v roce 2019," uvedla mluvčí. V květnu měli podle zjištění ústavu hraboši 83 aktivních nor na hektar, zatímco v dubnu jich bylo 217. "Překročení aktuálního prahu škodlivosti (200 aktivních nor na hektar), který platí od června, se drží na jižní Moravě a v jižních Čechách. Mírné riziko představuje též Moravskoslezský kraj. Tím, že se mění práh škodlivosti, lze očekávat v průběhu června v jednotlivých krajích spíše další pokles míry rizika ohrožení zemědělských porostů," dodal ústav.

Na řadě míst hraboš úplně vymizel, naopak v některých polích s obilím jsou podle ÚKZÚZ vidět vyžraná kola. "Stále platí, že hraboš se vyskytuje mozaikovitě a lokálně může i v tomto roce způsobovat škody," dodala. Nejvíce hrabošů bylo v květnu v porostech révy, vojtěšky, jetele a v sadech, nejméně v jarních obilovinách.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.

Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Pracovníci ÚKZÚZ od začátku roku zkontrolovali 113.926 hektarů půdy, na 89.968 hektarech byl kalamitní výskyt hrabošů. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu, počet žádostí v květnu ale klesl téměř na nulu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

4.6.2020 21:19
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

Prosím o vymazání tohoto lživého odstavce. Zajíců nebylo nalezeno 80, ale 3. A jen u 1 bylo prokázáno reziduum fosfidu zinku s tvrzením, že nelze prokázat, že zemřel na následek otravy Stutoxem II, nýbrž na kombinaci nemoci a Stutoxu II.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 10:24
Malý roztomilý tvoreček nakopal "zemědělcům" zadnice...

Proč?

Protože už to nejsou zemědělci, kteří vždy věděli co mají dělat, ale jen průmyslníci v montérkách, prohánějící se v traktorech... už ani neví co je to pole a čeho jsou součástí....

Stejné je to v lesních plantážích s kůrovcem.....

Tito tvorové nám krásně ukazují naši neschopnost udržet smysluplnost našeho počínání, když někdo zacinká dukátky.... pro peníze by tito vrazi naší krajiny udělali a řekli cokoliv.... třeba jako anonym Jirka S....

Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 10:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Největší odborní pan Kašpárek se opětovně ozval. A čím že jsem si takto hanlivé označení zasloužil prosím? Co že dělám na zemědělství tak špatně? Nechcete mi snad říci, že z naší výměry 1000 ha orné půdy neořeme každoročně celou výměru? Protože ořeme a 200 ha vyhnojíme hnojem. Je to opravdu tak špatně? Prosím vysvětlujte. Krajinných prvků tady máme s odpuštěním tři prdele, větrolamů, mezí, remízků. Když jedu do vinohradu, tak se tam prohání zajíců, koroptví a bažantů. Mimochodem zajíci nám dělají velké škody na výsadbě vinic. A co teprve ty 0,5 ha políčka mezi vinohradama. Jinak v lese, který sousedí vedle nás jsou Jasoni, na loukách se nám prohání čejka, modrásci a podobně. Máme tu dokonce dva páry orlů mořských. U hnojiště chroustů, že by jste to ani neposbíral. Jak je tedy možné, že podle vás já jako chemik a žije toho tady toliko v souladu s našimi postupy. Pojďte do mne a vysvětlete mi to. Ořeme mezi 18 - 25 cm kdyby jste to chtěl přesněji vědět. Pěstujeme ječmen jarní, ječmen ozimý, pšenici, kukuřici, žito, vojtěšku, řepku, slunečnici, cukrovku, brambory, máme TTP, dokonce 10 ha zeleného úhoru a trochu krmné řepy a hořčice, jako krajinný prvek dokonce máme zarostlý 5 ha sad.

Prosím vysvětlujte, odborníku.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 11:33 Reaguje na Jiří S
Já nejsem odborník na vše, to vy mě tak pojmenováváte, protože se vás dotklo co jsem napsal. Já se jen zajímám o to v jaké zemi žiju, v jakém stavu je a jaké jsou k tomu stavu důvody. Ale chápu, že pokud někdo někomu kouká pod pokličku jeho podnikání, tak je to pro toho podnikatele nepříjemné... zvlášť, když se v celé společnosti mluví o tom, že dělá hodně špatné věci (přesto, že je to zažité, jako normální). A vás jsem v tom zmínil jen proto, že nám tvrdíte, že je v článku lež, přesto, že už jsem tuto informaci dočetl z mnoha zdrojů a protože jsem tu už párkrát zaznamenal jak píšete vyloženě lži a manipulace...

Jinak, tím co píšete o zajících, jak vám dělají škody jste se sám přihlásil k tomu, že asi máte zájem na tom nám tvrdit, že článek lže, ale to se jen domýšlím proč to tady takto na rovinu píšete...

No vidíte... pokud na vašich pozemcích žije a roste co píšete, tak jste přece dobrý zemědělec ne? Je jen otázka jestli tu píšete pravdu a jak se má celá realita.

To ale nebylo předmětem toho co jsem napsal... napsal jsem konstatování stavu v ČR i jinde, kde bují průmyslové zemědělství.. zjednodušil jsem to na to, co nejde zpochybnit, protože je to fakt..

Že to pak někdo stejně chce zpochybňovat, tak samozřejmě může.... lžím se v této zemi meze nekladou a podle toho to tu vypadá....

Nemusíte se mi tu obhajovat co děláte a co ne... to je otázka pro vaše svědomí.... já jen napsal svůj dlouholetý poznatek.




Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 11:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jenže ve vašem výroku jsem byl zmíněn a označen za toho co dělá průmyslové zemědělství a poškozuje krajinu, proto jsem se ohradil. Nazval jste mne průmyslníkem, neschopným, vrahem krajiny a lhářem. Proto jsem vás nazval odborníkem na všechno. Protože se řídím heslem jak kdo mne, tak já jemu. Nikdy jsem na ekolistu nelhal a ani lhát nebudu.

Ty zajíce jsem myslel zcela jinak. Vzhledem k tomu, že jsem mluvil s předsedou podniku, který měl tyto zajíce otrávit a viděl na vlastní oči zprávu ohledně jejich úmrtí. To co se prostě o této kauze píše a ohledně údajných 80 zajíců je jen lež, která má vyprovokovat k dalšímu brojení a zákazům a to mne štve, že se tady rozhoduje na základě lži.

Mimochodem v mnoha zprávách z TV ať už šlo o komerční, či státní podniky byly dokonce ukazování záběry zajíců starých 5 let, kteří nebyli otráveni Stutoxem, ale ubiti krupobitím, jenže poplašná zpráva je poplašná zpráva a ta táhne. Jenže nikdo již nepřijde s tím, že to není pravda, všichni to vezmou za bernou minci. Proto tu já, pan Peregrin a podobně snažíme aspon zde sjednat nápravu v diskuzích.

To co tu píšu se samozřejmě nevylučuje s vaším tvrzením, že existují podniky, které fungují na tzv průmyslovém zemědělství. Včera byl ministr MZe na soutoku u Břeclavi a tam bylo řečeno, že momentálně v ČR je 20 podniků s výměrou nad 20 tis/ha a ti opravdu nejspíš takto pojedou.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 11:58 Reaguje na Jiří S
Pardon, 12 podniků s výměrou nad 20 tis/ha.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:03 Reaguje na Jiří S
Ještě k tomu, že někdo někomu kouká pod pokličku při podnikání, to vážně žádného zemědělce už neštve. Letos na nás přišly čtyři kontroly kvůli Stutoxu s tím, že se podívali rovnou i do evidencí. Jedna rozsáhlá kontrola na evidence hnojiva a POR s tím, že jsme samozřejmě kontrolovaly stavy i na polích a polních hnojištích. Jedna kontrola na kaly. Veterinární kontrola v živočišné. Hygiena do obchůdku, který je náš a ti také nahlédly do hospodaření. A dnes hygiena v živočišné.

Pokud dobře počítám tak je to 8 kontrol za posledních 12 měsíců. Takže nějaké nahlížení nás opravdu netíží. A myslím si, že zemědělci jsou opravdu kontrolování extrémně důkladně v naší krásné zemi, oproti ostatním podnikáním.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:10 Reaguje na Jiří S
Zajímálo by mě jakou sebelživou teorii nosíte v hlavě, aby vám odpověděla na to, proč ta naše už dávno ne krásná země vymírá, a proč jsou povodně a sucho, atd...

Realita je všem jasná a není o čem spekulovat, ale zajímalo by mě, čím si lžete, aby se vám lépe spalo....
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vidíte? Zase jen plivete a plivete, myslíte si o ostatních, že jsou to hlupáci a že si musí něco nalhávat.

Za prvé nevymírá jen naše země, ale celá Evropa. Tzn. že v tom bude zakomponován i globální problém. Tzn. at už je to Co2 či sluneční cykly, či cokoliv jiného, je to problém, který nemůžeme ovlivnit. Druhá věc je dle mého podkopání malého vodního cyklu v ČR. Takže vnější a vnitřní problém dohromady. Samozřejmě ten vnitřní problém byl podkopán již před revolucí, ale nebyl problém s tím vnějším, proto to nikdo nepocitoval. Nyní je problém i s tím vnějším a proto se umocnují dohromady.

Ale co já vím, jsem jen obyčejný zemědělec a jak vy rád domýšlíte, tak domyslím i já, podle vás nejspíš hlupák.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:07 Reaguje na Jiří S
Já, velké množství laiků, odborníků, akademických a výzkumných pracovníků, ale i určité části zemědělců by s vámi ve většině vašich vyjádření nesouhlasilo a v reálu nesouhlasí... na všechno jsou tvrdá data, a tak je to vaše prohlašování, že zemědělství není příčinou problémů jen prohlášení těch, co jsou z tohoto nařčeni..... tečka....
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vidíte to, vy a velké množství laiků můžeme rovnou vynechat. A spousta odborníků a hlavně akademických pracovníků tvrdí i opak. Ale pořád jsou to všechno jen teoretické úvahy a tvrdá data? Zajímalo by mne jaká :D.

Protože jak vidíte v našem podniku se dělá vše po staru a pro to, aby se hraboši nepřemnožili a ejhle stejně tu jsou s námi.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 11:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ti vaši zemědělci co vždycky věděli co mají dělat, at to bylo za komunismu, nebo ještě za první republiky samozřejmě ty hraboše taky trávili a kalamity měly podobné. Akorát to bylo trávené například arsenem a podobnými těžkými kovy. To jste mi to fakt natřel. Jediný rozdíl v kalamitách předchozích a této byl ten, že normální kalamita nastupuje koncem žní, či začátkem podzimu a nynější kalamita nastupovala v dubnu a začátkem května, což je silně neobvyklé a je to způsobeno změnou klimatu, kdy nastává delší teplejší jaro. V takových porostech již nelze dělat nic jiného než trávit tím zpropadeným Stutoxem, protože žádné zvíře vám po fázi BBCH 30 nic neuloví, možná ještě tak nějaká lasička či kuna. Mimochodem berličky ani orba nepomohly a i přes to, že je černá obloha, kde lítá všechno od orlů, motáků, káňat až po racky, kteří je sbírali za pluhem nepomohlo ke zmírnění kalamity nic, spíše byl znát lehký úbytek zajíců, protože proč by se dravec dřel na malém hraboši, když si může ulovit krásného cibuláka. Úbytek hrabošů nastal až po aplikaci Stutoxu II. Ale jinak děkuji za všechny rady a poznatky, které jsou tak říkajíc knížecí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:01 Reaguje na Jiří S
Vidíte a vy jste to špatně pochopil.. já s vámi nesoupeřím, natož tak, abych vám to chtěl natřít.. natřít si to člověk může vždy jen sám svým přístupem k sobě i ke zbytku světa...

Teď vás ale asi naštvu (a to ne záměrně). Myslím si, že zemědělec dnešní doby už nedokáže vyhodnotit co se děje z jaké příčiny a rozhodně věřím víc těm, kteří mají profesní zaměření na zkoumání vztahů člověka a jeho počínání na ekosystémy, protože jeho činností a posláním je hledání pravdy v těchto souvislostech, než abych věřil někomu kdo má výdělečnou činnost postavenou na tom, kolik toho vypěstuje a kdo nabídne nejnižší cenu.. průmysloví zemědělci přijali systém, který z principu vůbec neřeší dopady své činnosti, ale jen peníze... podle mého by zemědělství nemělo fungovat v rámci trhu a obchodu s komoditami/produkty, ale mělo by být bráno jako služba a to služba za poskytování produkčních ALE I MIMOPRODUKČNÍCH statků, za kterou by mělo být ohodnoceno a to podle palety důležitých atributů. Ale opravdu jako služba a ne jako producent. Producent díky zhovadilosti a nezodpovědnosti dnešního trhu vždy už z principu neustálé soutěže odrbává vše kolem, aby měl konkurenční výhodu.

Doba, kdy byla kvalita a zodpovědnost hodnotou už je dávno pryč a dnes už se vše poměřuje jen na peníze... žádnou jinou hodnotu trh nezná.... podle mého se tímto ale nemůže řídit podnikání, které má zásadní dopad na zdraví a funkce krajiny, na vše živé a i na zdraví člověka.... nemůže se tím řídit zemědělství, lesnictví, energetika, vodohospodářství, doprava a jiné odvětví, která nás dnes svým tržně korupčním přístupem dostali na hranu životaschopnosti této planety.....




Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 12:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Do určité míry vás můžu i pochopit, ale jinak si budete muset stvořit vlastní svět a v něm žít, protože realita je jiná a určuje ji světový řád, který se nazývá kapitalismus.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:15 Reaguje na pavel peregrin
Já se sice již zaměřil na své odproštění od tohoto zvrhlého systému a na maximální eliminaci mých negativních dopadů na tento svět, ale i tak vím, že kapitalismus se dostal do zřejmě již konečného stádia sebepojídání... to proto se bude v dalších letech výrazně měnit úplně vše na co byl člověk poslední desetiletí zvyklí a není v tom jiné cesty....

Je na každém z nás a na svědomí každého z nás jestli si bude lhát dál nebo jestli bude reflektovat realitu a jestli změní svůj přístup i chování...



Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nepochopil jsem vás vůbec špatně, jen používám vaší argumentaci.

Vůbec mne to nenaštve a dokonce o mimoprodukčních statcích a a podobných principech s vámi velice souhlasím a tato myšlenka se mi líbí. Ale jak jistě víte, i zemědělský podnik potřebuje zaplatit lidi, kteří v něm pracují. A vzhledem k tomu, že je to jak ze strany ČR, tak ze strany EU takto nastavené, tak mnohé podniky ani nemůžou jinak, než takto. A o tom tu já a pan Peregrin celou dobu mluvíme. Všichni na nás nadávají, ale neuvědomují si, že spousta z nás to nemůže dělat jinak, jak by chtěli ostatní. A pro modré oči a za děkuji to nikdo dělat nebude. A zemědělci jako takoví to nikdy změnit nemůžou. To může změnit jen vrchnost, at už to bude levo, pravo nebo fialovo.

Pokud vím, žijeme v kapitalismu, i když je to spíše takové pseudo, když se dotuje kde co. A proto vždy rozhodují peníze.

Vidíte a já si myslím, že ten kdo má profesní zaměření na zkoumání vztahů člověk a jeho počínání na ekosystémy nemůže o těchto věcech rozhodovat přeci, protože takovému odborníkovi zase chybí ta vazba na to zemědělství. Nemůže to být jen vazba krajina a člověk jako takový, protože takových odborníků je nejvíce. Vždy je důležité najít kompromis ze všech těchto směrů.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:27 Reaguje na Jiří S
Ale to já moc dobře vím, že je takto konvenční zemědělská politika ČR i EU nastavena, a také vím, že je to zase jen lobby velkých hráčů v agrobusinessu, která to tak chce, ale vy zase prosím chápejte to, že už nežijeme v totalitě (teda zatím ještě snad ne), ale máme každý právo volby svého povolání a každý si může vybrat co dělá a jaké to pak má dopady... nikdo žádného zemědělce nenutí, že musí dělat v zemědělství... fakticky je tak opravdu zemědělec ten kdo škodí... neříkám, že právě vy, někdy tak usuzuji z vašeho vyjadřování, ale kdo co dělá je pak vidět opravdu až na poli/v lese... tam je vidět většina věcí jasně...

Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Dobře a kdo to tedy má dělat?
Já například v zemědělství pracuji, protože praděda byl zemědělec, děda byl zemědělec, otec je agronom a já jsem agronom/vinohradník. Ano mohu říci, že jsem dva roky studoval HK medicínu, ale prostě mne to nebavilo, tak jsem se vrátil k tomu co mě baví a naplňuje. A pokud se alespoň trochu orientujete v zemědělství, tak by jste měl děkovat, že takoví jako já v ČR stále existují. Protože když dojde nějaký Rakouský zemědělec, či Neměcký a podobně do ČR, tak se tu chová jako hovado všech hovad. Využívají chtivosti lidí, kteří pronajímají pole a nabídnou jim samozřejmě vyšší cenu pronájmu než my a pak jsou tu k nalezení jako dvouletý osevní postup kukuřice, žito, kukuřice, vše odvezou do bioplynky za hranice a nic nevrátí.
Takže ano, nikdo nás nenutí, ale děláme to s radostí a s láskou a měli by jste ještě děkovat, že tu posledních pár takových lidí existuje, protože by jste teprve koukali, jak by to tu vypadalo.

Ale je fakt, že možná by se tu vše zatravnilo a zalesnilo, podle vašeho přesvědčení a nic bychom neprodukovali. Vše by se nakoupilo a problém, který je zde by se odsunul do zemí třetího světa, kde by se ještě několikanásobně zhoršil.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:30 Reaguje na Jiří S
S tím kompromisem vás chápu a souhlasím. Ale určité věci nemohou být součástí kompromisu... určité věci musí být prostě udržitelné...

Navíc rozhoduje až ten, kdo volí mezi těmito stranami sporu a to jsou politici...

A jaké politiky máme a v jakém střetu zájmů jsou, víme všichni.....
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 12:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale podle mne i s kompromisem jde dosáhnout ,,jakési,, udržitelnosti, nebo alespon k dlouhodobému odsunu, či zmírnění tak, aby např. za 50 let byly nové technologie a vše bylo v pořádku.

S tím co tvrdíte o politicích 100 % souhlasím. Bohužel je to tak jak říkáte a to jsem uváděl u jiné diskuze, kde jsem zmiňoval DZESy, protože původní návrh zemědělských odborníků z ČZU a Mendelu se po uchopení politiků a úředníků změnil v absurdní paskvil.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 13:43 Reaguje na Jiří S
Úplně odbočím. Mám rád víno, snad mu i trochu rozumím. Jaký je váš názor na výrobu biovína a když byste srovnal pesticidní zátěž ve vínu klasickém třeba s pivem, kde je vyšší a jaká?
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 15:43 Reaguje na pavel peregrin
To vypadá jako velice jednoduchá otázka, ale má poměrně rozsáhlou odpověď.

Pokud budete porovnávat česká vína, která jsou v integrované produkci (asi většina), mohou aplikovat maximálně 6 postřiků ročně (pro ostatní, vína španělská, italská jsou pod fungicidní clonou alespon 12 postřiků, obrázek si udělejte vy). Insekticidy jsou v integrované produkci zakázány. V porovnání s pivem je to stále mnoho, takže určitě pivo na první pohled má menší zatížení. Samozřejmě i my v té integrované produkci jsme schopni snížit to zatížení ještě níže, protože nejdůležitější aplikace je před květem a po květu, kde chodí kombinace dvou systémů proti plísni a padlí. Dále to lze již udržet na mědi a síře dá se říct, pokud není nějaký silný infekční tlak. Samozřejmě dodržení ochranných lhůt je jasné a již tak 3 týdny před sběrem se nic neaplikuje. Já osobně neznám případ, kdy by byly v hroznech objeveny rezidua.

Pokud budete porovnávat biovína s pivem, tak je to otázka, sám asi na ní neodpovím, protože nejsem schopen říci, jak se promítne síra a hlavně měď v hroznech. Biovinaři v podstatě jezdí co 4 - 5 dní a stříkají tyto dva prvky, aby se dopracovali k nějaké produkci. Takže se nepočítá měď v gramech, ale v kilech na hektar.

Názor na výrobu biovína je asi takový, že na jižní Moravě se dá jen velice těžko dopracovat k biovínu, respektive některý rok bude, některý rok nebude. Je to o oblasti a jak takový vinohrad je vzdálený od ostatních. Pokud budete mít biovíno u Prahy, tak je pravděpodobnější, že v něm bude méně metabolitů houbových nemocí než u nás na Pálavě. To je stejný princip, jako když budete střídat osevní postup a když budete mít jen pšenici, prostě vám nakonec shoří.

Další k biovínu je to, že existují i tzv. botrytické výběry. Rozdíl mezi plesnivím hroznem a botrytickým je vlastně jen v počasí. Pokud je vlhčí ročník, tak vám plíseň šedá způsobí hnití hroznů. Pokud je suchý rok, tak vznikne botrytický výběr, hrozen jen vyschne a lisovaná šťáva má pak obsah cukru až ke 40°, což je žádoucí, otázkou je kolik sekundárních metabolitů v nich je, protože je známo, že se houbové choroby v suchých letech více bráni jejich metabolity.

Závěrem tedy, pivo má o něco nižší zatížení. Dalo by se polemizovat, jestli insekticidy použité v ječmenu nevyrovnají svými látkami fungicidy použitými ve víně. Obecně bych biovína nepreferoval, je zde sice minimum chemie, ale vysoké zatížení houbovými chorobami a v porovnání s integrovanou produkcí, či nadstavbovou části bych preferoval čistý hrozen, který je sklizen v souladu s ochrannou lhůtou a tvrdil bych, že je pro zdraví přívětivější. Biovíno je chuťově vlastně stejné jako normální víno, akorát se dopěstujete třetiny až poloviny produkce a na můj vkus je zbytečně drahé. Je to jen současný moderní trend. Samozřejmě další chyby se můžou udát ještě při samotném zpracování hroznů, ale toho již nejsem tak znalí, musel bych se zeptat vinařů, ale v dnešní době se již málo stává, že by se někde stala chyba, protože spousta českého vína jsou jakostní vína a nemohly by jinak jít do prodeje.

Pokud chcete pít víno tak záleží na vkusu. Obecně červení bílé. Pokud chcete červené, stále bych preferoval cizí biovína, i když se již blíží doba, kdy čeští vinaři budou umět vyrobit stejně dobrá červená vína. Pokud raději máte bílá vína, preferoval bych česká vína z integrované produkce. Dle mého úsudku, jak jsem toto vybral bude pro zdraví člověka nejlepší.

Pokud mohu něco doporučit, tak si nechte u nás na jižní Moravě nalít suchou pálavu výběr z hroznů, velmi pitelné víno, které neurazí nikoho.

Naopak bych se chtěl zeptat Vás. Pokud pijete červená vína, preferujete těžká vína, tzv. olejovitá, či se říká s koňským sedlem v chuti??? Ptám se z důvodu, že ve světě je to nyní velký trend a starší vinaři v ČR to považují za chybu při výrobě vína. Takže čiře ze zvědavosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 17:59 Reaguje na Jiří S
Děkuji za pro mne perfektní odpověď. Co vína týká, preferuju suchá, z bílých Muller, Ryzlink rýnský,Rulandské šedé, z červených např. Dornfelder, Merlot,Frankovku. Raději přívlastky, kabinet, pozdní sběr. Nemusím moc např, španělská typ Reserva, to je ten typ, o kterém asi píšete.Docela by mě zajímalo, jestli je reálné prodávat přímo u vás pozdní sběr za 100,- Kč. Pokud ano,byla by to velice dobrá cena. Nevím, nakolik je možné přívlastky falšovat, vím, že se nechává pouze určitá produkce a tak se hrozny s parametry pozdního sběru zpracovávají i na zemské víno, které tímto nemusí být vůbec špatné, jen na něj narazit.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 18:48 Reaguje na pavel peregrin
Tak jestli preferujete suchá bílá vína z pozdních sběrů, tak doporučuji vinařství Sonberk a jejich suchou pálavu, to je pohlazení po duši.

Pozdní sběry se moc na zemská vína nezpracovávají. V naší oblasti Pálavy chce totiž každý prodat co nejdráže logicky a není problém vypěstovat hrozen na přívlastkové víno. Přívlastkový hrozen se prodává jen ve chvíli, kdy vypěstujete na 1 ha více jak 14 tun hroznů, nesmí býti větší výnos na přívlastková vína, což je dosti problematické při konkurenci ze zahraničí, kdy Francouzi, Španělé a Italové mají tyto kvóty vyšší a například Moldavci nemají vůbec a dokáží vypěstovat přívlastkový hrozen s výnosem 20 tun/ha. Co se týče falšování, je ted velice důkladná kontrola. Vy musíte vykázat kolik hroznů jste sklidil, kolik hroznů jste prodal vinaři a ten musí samozřejmě vykázat dle toho množství prodej vín, či sklad. Co se týče cukrů, tak již dávno jsou doby pryč, kdy se valil krystal do šťávy, to už je jen v extrémních případech, je nějaká maximální přípustná dávka na rozjetí kvasných pochodů, mám pocit, že je to 1 kg, ale nechci tu tvrdit nějaké bludy.

100 Kč je zcela jistě reálné, ale to víno jak bych řekl, bude klasicky moravské a pěkně po staru, nejspíš bude nevím jak to říci tvrdší a né tak ,, vymazlené,, jako současná moderní vína z vinařství jako Sonberk, Gotberg, Michlovský a podobně. Ale určitě se dají za tuto cenu u drobných vinařů taková vína zakoupit. Nejlépe by pro vás bylo dojet na nějaké otevřené sklepy, každá ves to má po dobu dvou dní, nebo na nějaké hody. Každý sebedrobnější vinař otvírá sklep a stáčí poměrně kvalitní vína ze velmi nízkou cenu. Pak je důležité prochutnat alespon z 10 sklepů a určitě najdete něco co vás velmi mile překvapí a osloví.

Jen pro vaší informaci, my nejsme bohužel vinaři, ale vinohradníci, tudíž prodáváme hrozny vinařům. Nadpoloviční část produkce do Bohemia Sektu a zbytek po drobných vinařích, kteří si naše hrozny stále pochvalují v dlouhodobém měřítku.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.6.2020 19:02 Reaguje na Jiří S
Ještě mohu doporučit nějaké podniky v Pavlově u Dolních Věstonic. Jen tak namátkou co si vzpomenu. Sekt bar, není jen o sektech a velice dobře si tam i pochutnáte, ale taky připlatíte. Reisten, to jsou také dobrá vína za střední cenu. Šilinek je taky velice dobrý. To jsou vyloženě vinárny, kde si vína odvezete ve flaškách.

A pak ti malí, kteří to vyloženě neprodávají, ale žijí z těch místních koštů a otevřených sklepů, tam je to více o překvapení, ale již se nestává, že by jste byl nějakým vinařem vyloženě zklamán.

Nakonec musím přidat místní vtip: Víte proč se našla Věstonická Venuše v Dolních Věstonicích? Protože se skutálela z Horních Věstonic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.6.2020 13:20 Reaguje na Jiří S
Děkuji za tip. A co velkobílovická vína, dle vašeho názoru? Za mě dobrá, samozřejmě jak která, ale určitě lepší než vína lednická. Je to samozřejmě o vkusu, ale přijde mi, že ta bílovická jsou lépe zharmonizovaná, u lednických moc kontrastuje kyselinka s cukry.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.6.2020 20:52 Reaguje na pavel peregrin
No, tak ted jste mne zaskočil. Abych pravdu řekl, to záleží trať od trati. Je spíše pravděpodobné, že je v Bílovicích lepší oslunění. A rozhodně bych řekl, že jsou o něco lepší vinaři, umí hrozne lépe využít. Každopádně směrem od Lednice k Valticím, by se to mělo zlepšovat
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist