Ústavní soud se vyjádří k účasti spolků ve stavebních řízeních
Proti části novely protestovaly zejména ekologické organizace. Před novelizací zákon o ochraně přírody a krajiny říkal, že se občanská sdružení mohou účastnit správních řízení, kde by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Po novelizaci jde už výslovně jen o "řízení podle tohoto zákona", tedy zákona o ochraně přírody a krajiny.
Spolky tedy ztratily možnost účastnit se například některých řízení podle stavebního zákona, u kterých se neposuzují vlivy na životní prostředí podle jiného, speciálního zákona (EIA). Podle senátorů jde zpravidla o "středně velké záměry".
Senátoři poukazovali na to, že existuje řada alternativních a účinných legislativních způsobů, jak omezit účast ve stavebních řízeních, a zajistit tak rychlé a efektivní správní řízení. Rozhodně prý nebylo nutné spolky zcela vyloučit.
"Zákonodárce mohl původní rozsah práva spolků na účastenství ještě více omezit dalšími zpřísňujícími podmínkami. Ale nic z toho nevyužil a jejich účastenství zcela zrušil," stojí v návrhu, pod který se podepsalo 17 senátorů z různých klubů. Původní podnět vzešel od Strany zelených.
Opatření proti spolkům pokládají navrhovatelé za nepřiměřené omezení základních práv. Novelou podle nich lidé z okolí stavby, kteří nevlastní sousední nemovitosti, ztratili možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu alespoň prostřednictvím spolků.
Senátoři napadli rovněž tři novelizované odstavce stavebního zákona. Omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona.
Ochránci přírody kritizují také nový stavební zákon, jehož návrh loni schválila vláda. Podle exekutivy má nový zákon výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Norma, kterou projednává Sněmovna, čelí kritice nejen kvůli svému obsahu a možným dopadům. Podle Svazu měst a obcí (SMO) neprošla řádným schvalovacím procesem, protože nebyla projednána s povinnými připomínkovými místy, a je tak v rozporu s legislativními pravidly vlády.
reklama
Dále čtěte |
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
Návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy je ve Sněmovně před schvalováním
Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní EvropěOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Miroslav Vinkler
29.1.2021 06:19Došlo tak doslova k paradoxům, kdy např. na území Evropsky významné lokality šlo umístit stavbu , aniž by se v rámci územního řízení k tomu mohly spolky vyjádřit jako účastníci.
Čehož se rychle chopili a nejen v EVL různí povedení developeři a obecní poskoci a těžce poškozovali a poškozují krajinu a přírodu.
Pokud by Ústavní soud tuto praxi posvětil , bylo by s drobnou ochranou přírody vymalováno.
Pavel Hanzl
29.1.2021 07:32 Reaguje na Miroslav VinklerMůj laický názor ovšem je, že je potřeba do stavebního řízení pustit prakticky každého, kdo má oprávněný zájem, ale udělat časové zastropování jak u soudu. Prostě proběhne první kolo, pak je právo na dvě - tři kola odvolání a šlus. Pak státní ouředník rozhodně (samozřejmě to musí veřejně obhájit) a pak se už staví (nebo nestaví). Takže není možno se odvolávat 20 let jako třeba obchvat Mikulova nebo v Brně - Pisárkách. Myslím, že v normálních zemích to mají nějak podobně nastavené.
Jan Šimůnek
29.1.2021 09:50 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
29.1.2021 09:48 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
29.1.2021 11:22 Reaguje na Jan ŠimůnekV konkrétním případě šlo o umístění stavby betonové nádrže do neporušeného horského údolí , bez jakéhokoli pozitivního dopadu na cokoli , mimo peněženky zúčastněných dodavatelů.
Naprosto k hovnu.
Jan Šimůnek
29.1.2021 13:52 Reaguje na Miroslav VinklerA, mimochodem, vodní plocha v horách zase tak špatná věc není. V našich horách je problém ten, že ledovci vytvořená plesa, jaká vidíme třeba ve Vysokých Tatrách, až na výjimky, dávno zanikla protože voda postupně prorazila průchody ledovcovými morénami (časem takto jistě zaniknou i ta plesa v Tatrách).
