V Českém Švýcarsku dosejí druhově méně pestré louky sesbíranými semeny
Botanici nejprve vytipovali druhově pestré louky. "Jedná se o louky, které jsou dlouhodobě obhospodařovány přiměřenou pastvou nebo sečí ve vhodných intervalech a obdobích," uvedl Salov. Odborná firma se speciálním strojem pak sesbírala například u Srbské Kamenice na Děčínsku semena. Pracovníci firmy je usuší, vytřídí a zabalí. Správa parku pak s nimi bude dál pracovat.
Správa parku semena využije k zakládání takzvaných mateřských ploch. "To jsou plochy, kde budou byliny a traviny dále pěstovány za účelem další produkce semen. Získávaná semena budou v příštích letech využívána k obohacování druhově chudších luk," řekl mluvčí. Pokud bude mít nějaké přebytky, nabídne je správa parku místním zemědělcům.
Českosaské Švýcarsko je známé především svými skalními městy a věžemi z pískovce, které jsou obklopené rozmanitou přírodou. Oblast má jak na české, tak na německé straně status národního parku, tedy nejpřísnější možnou ochranu. V Německu je národním parkem o rozloze 93 kilometrů čtverečních od roku 1990, národní park České Švýcarsko o rozloze 80 kilometrů čtverečních byl vyhlášen v roce 2000. Do podoby parku zasáhla v minulosti kůrovcová kalamita a před dvěma lety rozsáhlý požár v okolí Hřenska.
Požářiště v národním parku České Švýcarsko prošlo od obřího požáru intenzivním vývojem. Po odjezdu hasičů zůstala na řadě míst planina s ohořelými torzy stromů, na zemi byl jen popel a písek. Les se začal obnovovat takřka ihned. Nejprve se začaly objevovat houby a drobné výhonky. Dnes je v porostu podle mluvčího parku dominantní bříza, zastoupené jsou ale i další druhy, které budou les postupně formovat.
reklama



Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
Pro prevenci požárů je nutné řešit mrtvé dřevo i udržitelnost národních parků, řekl Červený