https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cesku-je-boj-o-zemedelskou-pudu-cena-stoupa-informovala-univerzita
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Česku je boj o zemědělskou půdu, cena stoupá, informovala univerzita

17.9.2021 01:12 | BRNO (ČTK)
Vztah vlastníků k půdě značně ovlivňuje to, zda majitelé bydlí v blízkém okolí. "Ti, co v místě bydlí, většinou sledují, co se s jejich půdou děje, a často si kladou od nájemců podmínky. Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění," uvedl Hejduk.
Vztah vlastníků k půdě značně ovlivňuje to, zda majitelé bydlí v blízkém okolí. "Ti, co v místě bydlí, většinou sledují, co se s jejich půdou děje, a často si kladou od nájemců podmínky. Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění," uvedl Hejduk.
Licence | Volné dílo (public domain)
V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala Mendelova univerzita v Brně.
 

Většina zemědělských podniků se snaží půdu odkupovat od menších vlastníků, kteří ji dosud pronajímali, často na dlouhé časové období, uvedl Stanislav Hejduk z agronomické fakulty. Roční nájmy se podle údajů univerzity pohybují v rozpětí 900 až 7000 korun za hektar ročně. "Dnes je o půdu boj, protože je to zdroj jistých peněz z plošných dotací a díky tomu začínající zemědělci nemohou často půdu k pronájmu získat, protože je vázána dlouhodobými smlouvami s existujícími zemědělci," uvedl Hejduk.

Přibližně 70 procent zemědělské půdy obdělávají lidé, kteří ji nevlastní. Nájmy jsou většinou víceleté, obvyklá doba činí pět až deset let. Výpovědní doba bývá minimálně rok, někdy až deset let. "Vlastníci jsou motivováni k podpisu delší výpovědní lhůty vyšší cenou nájmu. Bývají ale i smlouvy na 20 let s výpovědní dobou 20 let, což je pro vlastníky značně nevýhodné. Také často dochází k tomu, že smlouvy jsou sepsány tak, že pokud vlastník smlouvu nevypoví a nepožaduje úpravu nevýhodných podmínek, smlouva automaticky pokračuje s další dlouhodobou výpovědní lhůtou," popsal Hejduk.

Vztah vlastníků k půdě značně ovlivňuje to, zda majitelé bydlí v blízkém okolí. "Ti, co v místě bydlí, většinou sledují, co se s jejich půdou děje, a často si kladou od nájemců podmínky. Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění," uvedl Hejduk. Půdě pomáhají i takzvané zlepšující plodiny, jako je vojtěška nebo jetel.

Posílit informovanost vlastníků má pomoci projekt Nadace Partnerství Živá půda. Vlastníkům ukazuje, jak by se na půdě mělo hospodařit pro zachování úrodnosti, a vytváří zároveň tlak na zemědělské podniky. "Bohužel si půda nechá dlouho špatné zacházení líbit, často více než deset let. Jakmile se ale některé její parametry dostanou do určitého kritického stavu, klesne rychle její úrodnost a návrat do původního stavu je velmi dlouhodobý a drahý," uvedl Hejduk.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

19.9.2021 15:19
No, zničit půdu nadměrnou produkcí tak, aby tam nerostlo vůbec nic, je poměrně obtížné. Pokud neuvažujeme totální erozi, kdy je půda prostě až na zbytky odstraněna.
Když pominu přímý návoz nějakého zlepšujícícho nebo hnojivého sbstrátu, jako hnoje, kompostu, rybničního bahna atd, dá se půda poměrně snadno zlepšit intenzívně opakovanými cykly zeleného hnojení, kdy se půda výrazně zlepší už za nízké jednotky let a extenzívně osetím nějakým trvalým porostem a ponechání bez obdělání a bez uklízení vyprodukované biomasy, kdy se půda zlepší během vyšších jednotek let. Přirozeně to něco stojí, po ty roky půda neprodukuje, na zelené hnojení je třeba pokaždé tu půdu připravit a porost zaorat. Extenzívní zlepšování zas trvá mnohem déle a není tak účinné.
Ale při kombinaci správných plodin, pokud vyjde počasí a možná taky pokud to je ve správných regionech, měly by vyjít zařadit zelené hnojení nejen před na jaře sázenou či setou plodinou, ale i před ozimými plodinami. Například mezi běžným termínem sklizně řepky a agrotechnické lhůtě na setí obilovin - konec září by se při normálním počasí, ne tím letošním u nás, jeden cyklus zeleného hnojení hořčicí klidně stihnout mohl. Tudíž pokud by se vzalo riziko, že zelené hnojení občas nevyjde nebo nebude tak účinné, bylo by možné ve většině regionů provozovat častěji zelené hnojení a tím půdu zlepšovat a přitom nepřicházet o produkci z té plochy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.9.2021 15:52 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, tady jste ale střelil totálně vedle- proč by se proboha po řepce měla sít hořčice na zelené hnojení? To obstará spolehlivě výdrol řepky!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist