V ČR se recykluje 58 procent PET lahví, skupina chce zálohový systém
Záloha na lahev by byla tři koruny. Navrhovaný zálohový systém pro PET lahve a plechovky by se týkal balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. Zálohované obaly by byly opatřeny unikátními čárovými kódy, zpětný výkup by byl zajištěn v místech prodeje.
Podle analýzy systém nepočítá s financováním z veřejných peněz. Roční náklady na provoz systému 1,42 miliardy korun by byly plně kryty z prodeje čistého a vytříděného materiálu, poplatků od producentů a z neproplacených záloh. Úspora za sběr a likvidaci lahví by podle skupiny činila 199 milionů korun. Zásadním přínosem by bylo snížení odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyjádření by šlo o téměř dvě miliardy korun ročně.
Ze studie vyplývá, že v Česku se během spotřeby, třídění a dotřídění ztratí zhruba 42,7 procenta PET lahví uvedených na trh. "Ročně přicházíme o 24.000 tun materiálu. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě," uvedla ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.
Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimíra Kočího je třeba snížit materiálovou náročnost obalů nebo zvýšit podíl recyklovaného materiálu ve výrobě lahví.
Pro úspěšné fungování zálohového systému je důležitá úzká spolupráce průmyslu, prodejců a spotřebitelů. Ti se podle generálního ředitele KMV Alessandra Pasqualeho staví vůči zálohovacímu systému pozitivně a vyžadují ho.
Ekologické Hnutí Duha zálohovací systém vítá. "V Litvě se dva roky po zavedení zálohy na plastové lahve jich vytřídí 90 procent. Cesta ekonomickou motivací je mnohem efektivnější a rychlejší," řekl mluvčí hnutí Jan Piňos.
Generální ředitel Ondrášovky Libor Duba ale tvrdí, že nový zálohovací systém situaci nezlepší. "Dvacet let je tu budován systém, který funguje dobře a čísla v recyklaci rostou," řekl Duba. Vyjádřil také obavu nad tím, co by se stalo s obaly, které nejsou do záloh začleněny. "Zavedení záloh je poměrně náročná věc v řádu miliard korun. Zálohy by se neměly stát systémovým řešením, ale je možné je uvést jako konkurenční výhodu," dodal Duba.
Projekt Zálohujme vznikl v lednu 2018. Usiluje o nastartování celospolečenské debaty o zavedení záloh a posílení principu tzv. oběhového hospodářství, při němž odpady nevznikají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jen by mělo zajímalo, kdo zaplatí ty nesmyslné šrotovače (s kolika jich výzkumníci počítají pro celé území ČR a kolik jeden stojí stačilo by cca, kde budou stát, no těch otázek se nabízí, už vidím ty desetimetrové fronty před tím nesmyslem, který znehodnotí čirý PET), kdo zaplatí dramatické snížení účinnosti dosavadního systému. Nevím, která hlava pomazaná přišla na nesmysl, že ubyde littering v lese a na veřejném prostranství. VŠCHT by se měla věnovat úplně něčemu jinému a zajímalo by mne co je k této devotnosti ke Karlovarským minerálním vodám přivedlo.
Půvabné je to, že se přiznávají, že kalkuluji s tím, že budou šidit občany a že jim určitou částku záloh nevrátí. Tyto zálohované obaly v důsledku jejich neproplacení zcela určitě způsobí to, že skončí na veřejném prostranství.
Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimíra Kočího je třeba snížit materiálovou náročnost obalů nebo zvýšit podíl recyklovaného materiálu ve výrobě lahví.
Chtěl bych vidět kolik obalů nápojů se vyrobí z toho šmejdu, který ty šrotovače vytvoří.
Jan Šimůnek
23.1.2019 14:38Přitom jsou naprostý nesmysl, protože by neměl být problém rozpoznat typově zálohovanou a nezálohovanou láhev (jak je to zavedeno u lahví skleněných).
Doufám, že pokud se tato zlodějina zavede, že se naši občané nebudou chovat jako Němci (=jako stádo dementních ovcí) a láhve systémem odmítnuté poputují do rezervací a CHKO jako odveta ekologii.
Martin Jasan
29.1.2019 15:29V článku není uvedení, jestli lahve budou po vybrání znovu plněny nebo jen předány k recyklaci. Prosím o doplnění.
Jan Šimůnek
30.1.2019 09:51V tom Německu (když jsem tam ještě jezdil) se láhve protáhly něčím jako drtička na papír a ve větších obchodech už hned po odebrání (a v přítomnosti zákazníka), takže se vešly do menšího objemu. A pak se, pochopitelně, zpracovávala ta drť.
Pamatuji, že po roce 1989 se v tuzemsku zkoušely vratné PET láhve (speciální, s podstatně tlustšími stěnami), které byly opravdu znovu plněny, ale poměrně rychle se od toho upustilo, protože zajistit kvalitní a bezpečné umytí PET je podstatně technicky obtížnější (a dražší) než v případě skla.
Právě na základě této zkušenosti se s mytím a plněním lahví zřejmě nepočítá. Dokonce to vypadá tak, že z téhle drtě ani nepůjde vyrobit nové láhve, ale bude se z toho vyrábět něco, co snese horší kvalitu vstupního materiálu. Další možností je spalování.
Problémem jsou i stávající polepy, protože nejsou z PET (takže zhorší kvalitu výsledné drtě) a jejich ruční odstraňování je tak drahé, že by recyklát byl výrazně dražší než nový PET z chemičky.
Je otázka, jestli by se odebraný PET nedal v chemičce depolymerovat, vyčistit ve formě monomeru a znovu napolymerovat na čistý PET. Pokud ovšem vím, tak se to nedělá a asi pro to nějaký důvod bude.