https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-indii-jsou-klimatizace-zivotne-dulezite-coz-bude-velky-problem-pro-klima
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Indii jsou klimatizace životně důležité. Což bude velký problém pro klima

14.3.2018 09:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bez nich je k nepřežití. Kvůli nim to bude ještě horší.
Bez nich je k nepřežití. Kvůli nim to bude ještě horší.
Licence | Volné dílo (public domain)
Ubíjejí vás letní vedra? Pak raději necestujte v létě do Indie. V roce 2016 se tam teploty vyšplhaly na 51 °C a na přehřátí organismu tu zemřelo 1600 lidí. Letos to bude nejspíš podobné. Vlastnit klimatizaci se tak nejen ve vyhřátém Rádžasthánu stává životní nezbytností. Což je problém. Více zapojených klimatizací znamená více emisí skleníkových plynů. A tím pádem také více tepla. Referuje o tom ScienceMag.
 

Mít ke svému obydlí připojenou klimatizační jednotku nevnímají Indové jako nadbytečný luxus. Nejde jim přeci o komfort, ale o život. Přesto si dosud mohlo chladný vzduch v parném létě dopřát jen 8 % z 249 milionů indických domácností. To se má brzo změnit. Země totiž zažívá ekonomický boom a napříč devětadvaceti státy indické federace je patrný růst střední třídy, tedy společenské vrstvy, která si pořízení klimatizace dovolit může. Jak zmiňuje Saurabh Diddi, ředitel indického Úřadu pro energetickou efektivitu, „v roce 2050 by už život-zachraňující technologií mohlo disponovat 50 % všech domácností.“

Z klimatizace bude všem horko

„Narůstající populace a ekonomický rozvoj exponenciálně zvyšuje poptávku po chladicích médiích a klimatizacích vzduchu,“ potvrzuje situaci v Indii Helena Molin Valdésová, předsedkyně klimatického sekretariátu v Paříži. Že se Indům daří lépe, úplně dobrá zpráva není. „Pokud to tak půjde dál, vyvine tato země neúměrný tlak na celý klimatický systém.“ Nejde jen o nápor na odběr elektřiny, ale také výrazně narůstající podíl „odpadních“ chladicích kapalin na bázi fluorovaných uhlovodíků (HFC), které unikají do atmosféry. „V současnosti jsou flurované uhlovodíky nejrychleji rostoucí zdroj emisí v každém státě na Zemi,“ dodává Molin Valdésová.

Fluorované uhlovodíky se počítají mezi výrazně agresivní látky, zvlášť když přijde na narušování ozónové vrstvy. Ve své podstatě nejsou „zase o tolik lepší“, než v roce 1987 Montrealským protokolem zakázané freony. HFC je měly jen dočasně nahradit. Země, které OSN vede v patrnosti jako rozvinuté, se mají s HFC rozloučit do roku 2020, a ty rozvojové pak do roku 2030. Jenže „rozvojová“ je právě zrovna Indie, kde teď zažívají klimatizace a s nimi i HFC nekompromisní nárůst. Jak moc je to vážné? Látka HFC-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan), asi nejčastěji používané médium v klimatizacích, udělá v ovzduší 1300x větší paseku, než ostře sledovaný oxid uhličitý.

Příliš pomalá změna k lepšímu

Rozvinuté země, například Spojené státy, se do regulace už pustily. Ale začátky bolí. Nahrazování HFC méně škodlivými substancemi si žádá inovace výroby a nemalé investice. V Indii to bude patrně ještě náročnější. A nejen tam: spotřeba HFC v klimatizacích zatím globálně spíše narůstá a mezi největší tahouny se dnes počítá Bangladéš, Chile, Kolumbie, Ghana, Indonésie a Nigérie. Tedy (ruku na srdce) země, ve kterých se technologické novinky vyžadující investice uvádí v realitu pomaleji. Přesto tu existuje cesta, díky které by mohla (nejen) Indie „předběhnout“ dobu.

„Než se pohybovat žabími skoky, může tato země učinit jeden výrazný skok kupředu,“ soudí A. R. Ravishankara, specialista na atmosférickou chemii Coloradské státní univerzity. Jak? „Přejít teď, když je poptávka po klimatizačních jednotkách stále na počátku svého vzestupu, hned na pokročilejší model k životnímu prostředí šetrnému chladivu.“

V Indii teď do zapomnění konečně odchází výběhové klimatizace na bázi freonů a jsou nahrazovány modernějšími klimatizacemi s HFC. „Vlastně jen proto, aby se nejpozději do dvanácti let ustalo s jejich výrobou a byly zastoupeny novějším modelem,“ říká Ravishankara. „A pak se dalších dvacet let čekalo, než se ty dnes HFC vyráběné klimatizace odepíšou.“ Přestoupit rovnou na „budoucí variantu“, tedy propan R-290, mu tedy přijde logické a vhodnější.

Otázkou zůstává, jak se s tímto nápadem popere trh. Problematizující je také fakt, že „k životnímu prostředí šetrnější“ R-290 je poměrně hořlavý a výbušný, takže klimatizace musí instalovat proškolený profesionál. Nárůst poptávky Indů po klimatizacích má však do budoucna neméně explozivní potenciál.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ad

14.3.2018 12:44
"Látka HFC-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan), asi nejčastěji používané médium v klimatizacích, udělá v ovzduší 1300x větší paseku, než ostře sledovaný oxid uhličitý."
Zdroj: https://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/errataserrata-errata.html#table214 a https://ghginstitute.org/2010/06/28/what-is-a-global-warming-potential/ (hodnota SAR u HFC-134a)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist