https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-se-snazi-vracet-loukam-zivot-na-podzim-chteji-hnojit-17-ha-luk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších se snaží vracet loukám život, na podzim chtějí hnojit 17 hektarů luk

12.11.2021 00:48 | VRCHLABÍ (ČTK)
V Krkonoších se poprvé po dlouhé přestávce hnojilo 27 hektarů luk v roce 2015.
V Krkonoších se poprvé po dlouhé přestávce hnojilo 27 hektarů luk v roce 2015.
Zdroj | Správa KRNAP
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) během podzimu plánuje hnojením dodat živiny 17 hektarům horských luk. S vyváženým koloběhem živin to má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, informovali zástupci Správy KRNAP. Správa národního parku déle než 20 let podporuje návrat pravidelného hospodaření, díky němuž louky vznikly a bez něhož nemohou existovat.
 

"Pro hnojení jsou nejvhodnější podzimní měsíce, jeho výsledek však není patrný hned následující sezonu, ale během následujících let," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V Krkonoších se poprvé po dlouhé přestávce hnojilo 27 hektarů luk v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica. Letošní aktivity jsou součástí projektu Obnovný management krkonošských luk.

"Původní hospodáři byli s koloběhem živin osobně propojeni. Živiny, které z půdy přes sezonu získali sečí nebo pastvou, museli před zimou loukám zase navrátit. Kdo loukám živiny nevracel, nenasytil v následujících letech svoje zvířata, sebe ani svoji rodinu," uvedl Drahný.

K hnojení sloužil dřevní popel, často též kejda z chlévů, ale i hnůj, pokud měl hospodář čím zvířatům podestlat. "Kejda se vyplavovala z chlévů systémem důmyslných stružek přivádějících vodu z horských bystřin přímo do chléva a následně rozvádějících kejdu pod stájí i do vzdálených lučních koutů," uvedl Drahný.

Zřízení a udržení vodního a kejdového hospodářství vyžadovalo podle něj velkou námahu a je odrazem lidského důvtipu k maximálnímu využití přirozené energie horské krajiny. Horské hospodaření se v Krkonoších utlumilo po druhé světové válce v souvislosti s poválečným odsunem původního německého obyvatelstva a odlišným způsobem hospodaření tehdejších JZD a státních statků. Louky ztratily svou přírodní hodnotu a začaly zanikat.

"Travní porosty zůstaly nesklizené i desítky let. Louky se začaly měnit zpátky v les. Druhy náročnější na živiny postupně vymizely a zůstaly pouze druhy odolné, nenáročné, například smilka tuhá," uvedl Drahný.

Krkonošský národní park získává prostředky na péči ze dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí, za jehož podpory v letošním roce vstoupil projekt Obnovný management krkonošských luk do druhé poloviny. Péče o louky a travní porosty je podporována i z Programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení nejvhodnějších typů zemědělských prací, sečí nebo pastev.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor a níže lesy a louky. Bez péče by louky za několik desetiletí zarostly a Krkonoše o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica a v současnosti pokračuje především projektem OPŽP na obnovu luk.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

12.11.2021 08:38
Budou na ně chodit kakat členové ekologických organizaci a navíc přijedou i dobrovolnící z Německa
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.11.2021 14:28
Čím se ty louky budou konkrétně hnojit? Jde o louky v majetku KRNAP nebo soukromníků? Od koho ta "hnojiva" bude KRNAP nakupovat?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

12.11.2021 18:51
Článok ma zaujal. Podobne sa ukazujú výskumy v Rumunsku. Druhovo bohaté lúky bývajú na jar úplne čierne od maštaľného hnoja. Ochranári musia lepšie sledovať postupy miestnych kopaničiarov a aplikovať ich potom vo svojej ochranárskej praxi. Inak budú výsledky rozpačité a budeme sa vyhovárať napr. na klimatickú zmenu :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2021 09:20
Ono to s tím hnojením je sporné. Jsou rostliny, které hnojení vyžadují
a u jiných to je na škodu, protože je ty prvé bujněji rostoucí zadusí.
Snad to opravdu kočírují odborníci, kteří toto vše berou v úvahu. I my
kdysi hnojili louky, ale pouze proto, aby měly co nejvíce travní hmoty
na seno a pastvu pro zvířata. Pak jsme měli nehnojenou louku ve svahu
a ta měla zcela odlišnou skladbu rostlin, než ta hnojená. Takže snad ví
co dělají, ale pokud bývaly louky spásány, byl jejich stav co se týká
živin téměř stálý. Občas se přihnojily močůvkou, ale ta spíše končila
na polích a loukách určených k produkci sena. Tak to bývalo určitě i
v horách, kde chudá políčka byla cílem všeho hnoje produkovaného
hlavně v zimě, protože v létě nechávaly zvířata trus na pastvině.
Odpovědět
J

Jan Velhotský

14.11.2021 17:23
Kdyby jste odtud nevyhnali původní obyvatele, kteří měli po staletí ke krajině vztah, nemuseli by jste vyvádět takovýhle hlouposti...jsou to výkřiky do tmy...to, že se prožene po louce pár jelimánků, to neznamená vůbec nic. je to chabá náplast a trapná reklama.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist