V Norilsku firma vylévala odpadní vodu do tundry
Svetlana Radionovová, šéfka úřadu Rosprirodnadzor, který má na starosti ochranu přírody, v sociálních sítích vysvětlovala, že vylévání odpadních vod do tundry bylo nezbytné, aby se předešlo "mimořádné situaci", když po prudkých lijácích prudce stoupla hladina v odpadní nádrži. Mluvčí společnosti Norilsk Nickel tvrdí, že nehrozí znečištění přírody odpady a že firma vede interní vyšetřování.
Klíčový podnik v Norilsku už na konci května proslul obřím únikem ropného paliva z místní elektrárny a teplárny do arktických vod. Zpozdilost místních úřadů tak rozčílila prezidenta Vladimira Putina, že hodnostářům vynadal v přímém televizním přenosu. Šéf podniku, miliardář Vladimir Potanin slíbil, že zaplatí deset miliard rublů (asi 3,4 miliardy Kč) za očistu přírody.
Norilsk se 180 000 obyvateli leží asi 300 kilometrů za polárním kruhem. Město bylo postaveno okolo podniku Norilsk Nickel, který je předním světovým producentem niklu, platiny a palladia.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Lukáš Kašpárek
29.6.2020 13:53Miroslav Vinkler
29.6.2020 14:29Evropa se zbavovala radioaktivního odpadu takto :
Radioaktivní odpad byl převážen v ocelových sudech zalitých do betonu nebo živice a jednotlivé vlaky jely napříč Evropou až do Nizozemska. Tam byly naloženy na nákladní lodě a následně převezeny na místo likvidace, vzdálené přibližně 700 až 800 kilometrů od pobřeží Francie a Španělska. V letech 1969 až 1982 se Švýcarsko takto zbavilo 5321 tun radioaktivního odpadu.
Evropské státy pak k tomuto účelu využívaly mimo jiné místa v Atlantiku u Kanárských ostrovů, v Irském moři a stejně tak i v Lamanšském průlivu. Odhaduje se proto, že na dně Atlantského oceánu se nachází přes 100 tisíc tun radioaktivního odpadu, obsaženého ve více než 222 tisících sudech.
Rusové, aby ušetřili k tomu využívali Severní ledový nebo Tichý oceán, kam vyhazovali radioaktivní sudy i Japonci, Jihokorejci, Američané či Novozélanďané.
Možná by bylo lépe používat slova "odpadní společnost" nežli "fosilní společnost".
Pavel Hanzl
29.6.2020 14:43 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
29.6.2020 16:13 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
29.6.2020 15:14 Reaguje naMajka Kletečková
29.6.2020 17:37 Reaguje naMiroslav Vinkler
29.6.2020 16:53Vývoj člověka je také označován jako doba kamenná , doba bronzová, železná atd.
V učebnicích se novověk potom také označuje jako antická doba,raný až pozdní feudalismus , zlom tvoří Magna charta libertatum a Velká průmyslová revoluce.
Tyto etapy jsou čím dál více charakterizovány množstvím odpadů, které společnost vytváří. Historii plastů registrujeme v 19. století. I když existují důkazy, že už neandrtálci uměli pracovat s materiály, které měly lepící vlastnosti. A ve středověku tamní obyvatelé používali plasty přírodního původu. Rohovinu býka nechali při 125 °C změknout a hmotu poté vyváleli. Materiál pak používali jako sklíčko do luceren nebo do oken.
Guma komerčně vznikla 1835, celofán 1960 a PET láhve 1977.
Dnes si bez plastů naší společnost nedovedeme představit.
Proklínaný CO2 , stejně tak jako radiokativní odpad jsou pouhými vedlejšími produkty při výrobě energie.
Jak z výše uvedeného vyplývá měla by se společnost věnovat základní otázce - efektivní a účinné metodě likvidace odpadů, tak aby neohrožovaly nejen lidstvo, ale i další formy života na Zemi.
Vytrhnout z celé hromady odpadů emise CO2 a spojovat s nimi naději,že jakmile se jich zbavíme ,bude všechno zase v pořádku je zcela naivní a falešná představa.
Společnost musí vyřešit problém odpadů komplexně - jinak jde o pouhé slovíčkaření a pokrytectví, které nás zavede již k problému existenčnímu.
Pavel Hanzl
29.6.2020 18:56 Reaguje na Miroslav VinklerKamil Krabice
29.6.2020 20:15https://www.londonstockexchange.com/stock/MNOD/pjsc-mmc-norilsk-nickel/company-page