https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-povodi-konga-se-rozhoduje-o-celoplanetarni-atmosfere
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V povodí Konga se rozhoduje o celoplanetární atmosféře

11.3.2020 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Těžba ropy nebo přírodní bohatství pralesů? Tohle dilema nepodstupuje lidstvo zrovna poprvé a jen málokdy při takovém rozhodování přeje štěstí pralesům. V povodí Konga jde ale navíc o klima celé planety.  / Ilustrační foto
Těžba ropy nebo přírodní bohatství pralesů? Tohle dilema nepodstupuje lidstvo zrovna poprvé a jen málokdy při takovém rozhodování přeje štěstí pralesům. V povodí Konga jde ale navíc o klima celé planety. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kevin McElvaney / Greenpeace
Chceme těžbu ropy, nebo chceme zachovat přírodní bohatství pralesů? Tohle dilema nepodstupuje lidstvo zrovna poprvé a jen málokdy při takovém rozhodování přeje štěstí pralesům. V povodí Konga jde ale navíc o klima celé planety. Píše o tom Guardian.
 
Rašeliniště v džungli v povodí řeky Kongo.
Rašeliniště v džungli v povodí řeky Kongo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kevin McElvaney / Greenpeace

V roce 2017 zazářila ve světovém tisku zpráva o přírodním „objevu“ z Demokratické republiky Kongo. Na Cuvette Centrale, uprostřed džunglí v povodí řeky Kongo, by se podle badatelů měl nacházet jeden z největších rašelinných mokřadů na světě. S odhadovanou rozlohou 145 500 kilometrů čtverečních a v průměru dvoumetrovou vrstvou rozkládající se vázané organické hmoty by jistě patřil k zásadním planetárním úložištím uhlíku. Hovořilo se až o 30 petagramech (1015), nebo v trochu jiném pojetí, o tom, že tu jsou fixovány zhruba tři léta celoplanetární emisní produkce.

Území je současně cenným biotopem, domovem například pro gorily nížinné a pralesní slony. To jen pro doplnění, aby nepřekvapilo, proč celé území podléhá režimu přísné ochrany přírody. Až potud by vše bylo v pořádku.

Džungle, mokřady, ropa…

Jenže i ochrana přírody má své limity, zvlášť v DR Kongo a v sousedním státě Kongo-Brazzaville, do kterého část mokřadů geograficky spadá. Ukázalo se totiž, že část tohoto periodicky zaplavovaného území se nejspíš překrývá s velmi vydatným ropným ložiskem.

Odhady o jeho vydatnosti nepatří k nejpřesnějším, ale hovoří se o 359 milionech barelů. O jejich vytěžení by pak měla eminentní zájem konžská firma Pepa. S tím, že by otevření těžby zčtyřnásobilo konžskou ropnou produkci a v zásadě vyvedlo celou zemi z dluhů. Teď můžeme na moment odložit geopolitické rozdíly mezi DR Kongo a Kongo-Brazzaville (Konžskou republikou): s ekonomicky přínosnou těžbou by totiž v zásadě souhlasili oba její prezidenti.

Tedy samozřejmě za předpokladu, že by těžba nenarušila rašeliniště, případně probíhala „dál od mokřadů nebo na jejich periferii“. Vypadalo to velmi slibně, protože ke schválení těžby existovalo i odborné stanovisko zhodnocení dopadů na životní prostředí. Kladné. Jenže jak se nyní ukázalo, toto stanovisko bylo sepsáno v roce 2013. Tedy před tím, než se badatelé a svět dozvěděli o tom, jaký klenot se na Cuvette Centrale vlastně nachází. Takže se jako argument podporující těžbu úplně použít nedá.

Prezidenti obou konžských zemí teď tedy neklidně přešlapují na místě a čekají, jak se k tomu postaví obyvatelé jejich zemí a zbytek světa. Což se ale nedá říct o Claude Wilfridu Etokovi, majiteli těžařské společnosti Pepa (a desátému nejbohatšímu Afričanovi na světě). Ten zatím aktivně lobbuje za zahájení těžby v relativně malém fragmentu mokřadů.

Vysušení by byla katastrofa. A bez ropy dvojitá

O velikosti 6000 kilometrů čtverečních. Zdůrazňuje přitom, že „ve srovnání s těžbou na pobřeží a v moři jsou tu rizika znečištění životního prostředí minimální až malá.“ I kdyby to byla pravda, pořád by odvodněním a vysušením jím zamýšlené části mokřadů bylo do ovzduší uvolněno 1,34 gigatun uhlíku. Tedy zhruba tolik, kolik do ovzduší za celý rok vypustí Japonsko. A došlo by nejspíš k narušení zavodnění zbývající části rašeliniště, takže by ony uhlíkové emise mohly být ještě vyšší.

Že se proti takovému záměru bouří ochránci přírody ze zbytku světa moc překvapivé není. Zajímavé ale je, že se proti němu staví i představitelé těžařských společností Shell a Total. Můžeme samozřejmě spekulovat o tom, že se bojí konžské konkurence a vyhovuje jim jejich vlastní dominantní postavení na trhu.

Ty v zásadě upozorňují jak na nerealistický propočet těžby, tak i na pochybnosti o předpokládaném výnosu zdejších rezerv. Pan Etoka totiž při svém plánování vychází v zásadě jen z 2D seismického mapování a jednoho zkušebního vrtu. Což je podle geologů (a nejen konkurenčních těžařů), poněkud málo. Teoreticky by tak situace mohla vygradovat do bodu, kdy bude v povodí Konga zahájena těžba, dojde k odvodnění mokřadů (za cenu uvolnění nastřádaného uhlíku), ale výnosnost bude minimální. Vzniklé škody tak neospravedlní ani zisk ropy.

Odborníci nicméně před tímto experimentem s nejistým výsledkem důsledně varují. Odvodnění, nebo dokonce těžba zde nastřádané rašeliny, by mohla zvýšit koncentraci CO2 v atmosféře o dvounásobek.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

11.3.2020 11:57
konžské pralesy jsou skutečně krásné a nesmírně bohaté na život ovšem míra jejich devastace je již nyní značná. S obrovským nárůstem populace v dané oblasti a tlaku na přírodní zdroje (nejen ropa) v dané oblasti je však dle mého o vítězi a poraženém rozhodnuto. stačí jedna silnice do pralesa a za pár let ho již nepoznáte.
Odpovědět
ZK

Zan K.

11.3.2020 13:10
Zabýváme se Kongem a přitom jsme si nedokázali ohlídat ani to málo doma. Postačí se podívat na ono naše mikroklima před 30, 50 roky a dnes. Kecat můžeme stále a o všem Ale jak říkali staří - slova jdou, ale příklady táhnou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.3.2020 19:01
Tohle je zase jeden z důvodů, které nás vedou do pekla klimatické tragédie. Dnes je doba, kdy se mají takové prasárny sanovat (těžba ropy na Sibiři) a ne vytvářet další.
Řežeme si větev pod zadkem a už to praští.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist