Včelám ubývá obživa, kvůli suchu i nevhodné výsadbě

Včelaři,kterým hynou včely/a mnohdy opakovaně/ se mají ptát především sami sebe co dělají špatně.Od techniky chovu,přes léčení a konče včelí pastvou.

To jste popsal také dobře.

Musím k tomu zareagovat, že je mi občas smutno, když vidím, jak včelař převeze úly k řepce a nechá je tam celou dobu. Náš agronom je také včelař a toto by nikdy neudělal, protože ví, že by byly oslabené, je důležité občas nebýt líný. Ale je snazší plivat na zemědělce.

Zemědělci mají s úhyny včel přímo pramálo společného.Tedy pokud nejde o otravu postřiky.

Mnoho včelařů hledá viníky jinde než jsou.

Není to jen vina včelařů, i ti zemědělci na tom mají svůj podíl.

Ano mají, ale jen v případech přímých otrav insekticidem. A těch rapidně ubylo, jsou to vzácné výjimky a jsou také po zásluze potrestány.

No a myslíte, že rezidua z různých pesticidů ať už ve vodě, rostlinách, z historické zátěže, ... nemají na včely vliv? :)

Když to takto tvrdíte, tak tím chcete asi říct, že mají. Ale stačí mi jeden pohled na místní včelaře, hlavně našeho agronoma a je po pochybách. Nikdy neměl problém postříkat na večer po skončení letu včel pole insekticidem a druhý den tam mít úl a nikdy se mu nestalo, že by nastal úhyn včel toho data, či poté na konci roku vysílením (kooperuje i s ostatními včelaři a též bez problému). Takže je to otázka. Já osobně bych s Vámi souhlasil, že to nějaký vliv může mít (hlavně pokud jde o tankmixy, kterých se snažíme vyvarovat), ale pokud se včelař stará správně o včelstvo, tedy to co tu tvrdí PavelA a hlavně je nevysiluje po celou dobu květu řepky právě na ni, tak problém nenastane. Je to asi tak stejné, jako když člověk bude spát 4h denně namísto 8h denně, určitě takový člověk bude náchylnější k nemocem a podobně.

Mohl bych vyprávět o těch co mají úhyny.Zimování na jednodruhovém medu+jednodruhovém pylu,stejný problém na sklonku léta,kdy včely vychovávají zimní generaci.Včelaři neřešící pestrost snůšky,spoléhající na to,že si "včely něco donesou".
Chov včelích "brojlerů",maximalizace síly včelstva,co největší výnosy atd.
Mnozí úhyny svádějí na viry,jenže ty byly ve včelách i v minulosti...
A pak spousta včelařů pravidelně vysévajích svazenku,hořčiči,pohanku,aby v podletí ty jejich včely měly pestrou snůšku...

Sám jako včelař musím tak trochu kopnout do vlastních řad.Z koníčku
se u mnoha včelařů stal byznys a ten nikdy nic dobrého přírodě nepřinese.
Místní "převčelení" má vliv na velikost snůšky,hladovění v sezóně a nebo
alespoň snížení pestrosti potravy.Chovat včelstva v takovém množství,že
je v hlavní snůškové sezóně musí někteří přikrmovat,je hrůza kterou
kritizuji i ve svém okolí.Navíc tak má absence potravy vliv i na jiný
hmyz,kterému tak klesá potravní nabídka.Při hladovění včelstev se zvyšuje
rojivost,loupeže mezi včelstvy a tím i přenos chorob a roztočů.Včelstva
tak jdou do zimy už oslabená,pokud nevymřou ještě před ní.Bez dlouhověkých
zdravých včel s dostatečnými zásobami včelstvo nepřežije a díky teplé zimě scházel včelstvům zimní odpočinek a přestávka v plodování.Chce to pouze trochu rozumu a sledovat průběžně snůšku za poslední roky,srovnat ji s množstvím vřelstev v okolí a s potravní nabídkou.Pokud vidím,že průměr snůšky medu klesá z 5O kg před 15 roky k dnešním 25 kg,tak vím,že je to navýšením poštu včelstev ze 150 na 3OO v perimetru doletu mých včelstev.
Já jako hobbyvčelař jdu s počtem včelstav směrem dolů,protože to vnímám
a nepotřebuji produkovat "cukrový"med od včelaře z přikrmování v sezóně cukrem a nebo inverty.Je mi z nenasytnosti některých takyvčelařů blbě
a mnohdy se za ně stydím,že patřím do stejné komunity.Vliv zemědělství,
lidské činnosti v krajině a při sečení trávníků je nesporný.Jen zkuste
pozorovat včely na kvetoucím jetelu plazivém(bílém).když do nich někdo
vletí s rotační sekačkou či traktůrkem.To je masakr!To už je mi pak
milejší chemicky ošetřený anglický trávník,který moje včely neláká na
nějaké květy na kterých při sekání zahynou.Přitom by stačilo sekat až večer,ale to zase vadí lidem při večerní siestě na zahradě.Bohužel vše
je o míře souznění s přírodou,ze které se nesmí stát pouze dojná kráva.
Takže včelaři medaři do mě,že nás pouze nehájím,ale i kritizuji.

Vy jste taky převčelený. Já jsem sice nevčelař, ale pamatuji na naší hrušce ten hukot tisíců včel před desítkami let. A dnes? Nula. Sousedova meruně a třešeň to samé. Letos na jaře jsem ukazoval ženě na příkopě kvetoucí trnky-planky = křoví dlouhé snad 30 m a napočítali jsme tam snad do 50 ks včel. Když jdete přes sídliště, kde se letos zázrakem neseče a je tam květů (jetel zvrhlý, sedmikráska, jitrocel atd.) jako to bývalo skoro před 30-i lety, tak tam není včela jediná, motýli nula. Tak kde je to vaše převčelení?????

Znovu si přečtete co píšu.Píšu o místním převčelení,
kterým dochází k uvedeným problémům včetně úhynů.
Na jaře pak při květu meruňky,trnky atd.buď ty včely
zkrátka po zimě nejsou,nebo jich je v úlech málo
a překotný nástup jara nestíhají.Mnohdy sice stromy
kvetou,ale pro včely je chladno(potřebují 1O a více
stupňů Celsia).Při nižších teplotách nevylétávají,
protože by zkřehly a taky zahřívají vyvíjející se
plod pomocí tepla vytvořeného konzumací glycidových
zásob.Pro objektivitu vašeho tvrzení doporučuji
nahlédnout na stránky ČSV,kde najdete ve statistice
vývoj počtu včelstev za poslední roky.Celkově jsou
ty čísla stabilní,ale místně rostou(převčelení)
a jinde stavy poklesly.Ve vašem případě se tak asi
jedná o tu druhou eventualitu,nebo o zimní úhyny či
chladné počasí v době vašeho pozorování.Navíc dnes
pravidelně dochází k překotnému nástupu jara,kdy
nejsou ještě včelstva náležitě rozvinutá a vše
kvete skoro najednou.Dávno tak už neplatí kalendář
rozkvětu jednotlivých rostlin ,kdysi rozložený
do více týdnů.Včely tak dávají přednost plodinám
bohatým hlavně na nektar a jiné opomíjejí.Vliv
na produkci nektaru má chladno i sucho,neboť se
nektar v namrzlých květech netvoří,nebo nektar
horký vítr vysušuje a hmyz ho nemůže z květů vysát. Hodnotit,proč bylo v daném místě a daném čase včel
málo,na dálku nemohu,je to třeba posuzovat z více
úhlů a né pouze podle subjektivního pohledu bez
znalosti příčin.Jinak při nejistém počasí včely
nelétají příliš daleko a tak je jich místně tolik,
že to tam hučí a někde dál od úlů je ticho jako
v hrobě.Navíc nelze srovnávat ani sílu včelstev
před 5O roky a nyní.Dnes včelstva chovaná většinou
v nástavkových úlech mají násobně více včel,než
včelstva našich otců a dědů chovaná v klatech, košnicích,Budečácích atd.Je tudíž při stejném
počtu včelstev v sezóně včel v ůlech násobně
více.Mají tak větší nároky na zdroje nektaru
a pylu než včelstva kdysi.Výnosy medu tak
výrazně stouply a mohu to doložit z naší
kroniky od roku 1900,kdy včelaři mívali do
1O kg medu ze včelstva.Mimochodem je nyní
období květu lípy a tak si zkuste zajít
za slunečného(né však horkého)počasí pod
kvetoucí lípu a uslyšíte tam ten hukot,
protože včely jí dávají přednost před těmi
sídlištními loukami.Pokud tomu tak není,
tak je ve vašem okolí opravdu včelstev málo
a doporučuji vám nebo sousedovi s těmi
neopylenými stromy zkusit včelařit.Uvidíte,
že to není tak jednoduché,jak to vypadá.Včelař
se učí celý život i chybami a u nás to včelaři
s počtem včelstev prostě přepískli.

Pozorování našich stromů je už z více let dozadu, takže to pro nás není už žádná novinka dobře 15 let. Ty plané trnky byly v poledne při T nad 20°C. Pozorování městských trávníků bez včel je už od dubna, kdy byly zlaté pampeliškami, ale včela žádná. A tak to je dodnes. Dříve jsem na zahradě nechával vždy nějakou diviznu a bodlák a ještě počátkem října se na jejích květech pásly včely. O včelařství nediskutuji, měl jsem strýce a známého, takže od nich o tom taky cosi vím. Chovatel čehokoliv se učí celý život.

Takže pro vás platí to,že tam opravdu včelaři
a včelstva ubyly a je načase to napravit.Přeji
brzkou nápravu dané situace.