https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/co-lide-v-parcich-nechteji-kere-a-zachody-rika-krajinarska-architekta-jana-pyskova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co lidé v parcích nechtějí? Keře a záchody, říká krajinářská architekta Jana Pyšková

7.7.2020 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jana Pyšková je autorizovanou krajinářskou architektkou, členkou České komory architektů a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. V ní vede krajinářskou sekci ČAKA, která je propojením s mezinárodní organizací IFLA EU. Vedle projektování soukromých zahrad se věnuje také veřejným a korporátním zakázkám – podílela se například na projektu nemocnice v Ústí nad Labem, obnově parku v Červeném Poříčí, administrativního komplexu Rustonka či revitalizaci parku Židovské Pece v Praze, nebo několika škol a školek. Navrhovala okolí hotelů Marriott a Four Seasons, Získala řadu ocenění – Zahrada roku 2012 za projekt Sněženka, Nejkrásnější zahrada Litoměřice za expozici Dešťové zahrady 2016. Věnuje se propagaci zodpovědného přístupu k řešení nejen zahrad, ale i veřejného prostoru. Velkým tématem je pro ni změna klimatu, dešťová voda, biodiverzita a místo pro lidi.
Jana Pyšková je autorizovanou krajinářskou architektkou, členkou České komory architektů a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. V ní vede krajinářskou sekci ČAKA, která je propojením s mezinárodní organizací IFLA EU. Vedle projektování soukromých zahrad se věnuje také veřejným a korporátním zakázkám – podílela se například na projektu nemocnice v Ústí nad Labem, obnově parku v Červeném Poříčí, administrativního komplexu Rustonka či revitalizaci parku Židovské Pece v Praze, nebo několika škol a školek. Navrhovala okolí hotelů Marriott a Four Seasons, Získala řadu ocenění – Zahrada roku 2012 za projekt Sněženka, Nejkrásnější zahrada Litoměřice za expozici Dešťové zahrady 2016. Věnuje se propagaci zodpovědného přístupu k řešení nejen zahrad, ale i veřejného prostoru. Velkým tématem je pro ni změna klimatu, dešťová voda, biodiverzita a místo pro lidi.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Člověk by snadno mohl nabýt dojmu, že navrhnout park nebo jinou městskou zeleň moc práce nedá. Prostě vysadíte pár stromů, keřů a něco květin. Praxe ale ukazuje, že funkční park se musí dobře vymyslet. O městské zeleni jsme si povídali s krajinářskou architektkou Janou Pyškovou.
 
Je nějaká zeleň, kterou lidé nemají rádi?

Lidi z nějakého důvodu ve veřejném prostoru nemají rádi keře. Je to trochu ukryté už v samotném jazyce, třeba zákeřný nebo křovák, dělat křoví...

Jak říká profesor Stanislav Komárek, vykácíš 1000 m2 keřů a lidi to ocení, protože ses postarala. Ale pokácíš strom a lidi tě nařknou z toho, že ničíš přírodu.

Kdybyste srovnala dřívější a dnešní stav většiny parků, pak byste si všimla, jak hodně ubylo keřů. Kytky jsou super, stromy jsou super, ale zákeřné keře nám vadí.

Zákeřný keř. Kdoví, co se za ním skrývá?
Zákeřný keř. Kdoví, co se za ním skrývá?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Pyšková / archiv autorky

A vadí to?

Určitě. Keře jsou dobré útočiště pro ptáky a další živočichy, tvoří střední patro porostů, zachycují prach, odpařují vodu...

S keři v parcích je potřeba pracovat tak, aby byly buď nízké a přehledné, anebo vyšší, ale prosvětlené, hlavně tam, kde chodí lidi.

Snáz se pak uklízí nepořádek a nevznikají místa, kde se bojíte přepadení. Když keře budou vysoké a světlejší, tak takové obavy nebudí a zároveň plní své funkce.

Příroda ve městě je i šikovné místo pro spoustu věcí, které se jinde dělají obtížně. Například nahrazuje záchody. Jak s tím pracovat?

My krajináři se o záchody pereme. Ale je neuvěřitelně těžké vysvětlit lidem, že záchody jsou v parcích potřeba.

Nedávno se v Praze zvedl odpor proti vybudování záchodů na Petříně. Autoři protestní petice si ale neuvědomují, že když v parku není toaleta, tak si lidé odskočí do křoví. Protože celou cestu Petřínem na Pražský hrad žádné záchody nejsou. Ale není to jen ojedinělý Petřín, záchodky je obtížné prosadit leckde.

Ve Vrchlického sadech se měřil objem moči v metru krychlovém půdy a vyšlo nějaké neuvěřitelné číslo. Na takovýchto exponovaných místech by prostě toalety měly být. Zadarmo, provozované městem, čisté a bezpečné.

Parky a příroda ve městě jsou i útočiště lidí bez domova. Dá se v navrhování a plánování městské zeleně na to nějak myslet?

Ano, s tím je nutné pracovat. A citlivě. A víc o tom mluvit, nepřehlížet to.

Já se na to při své práci snažím myslet, ale přiznám se, že o této sociální oblasti toho vím moc málo. A bylo by fajn, aby třeba sociální pracovníci, kteří se starají o lidi bez domova, spolupracovali i s námi. A my s nimi.

Pozorujete změnu v péči o městskou zeleň v souvislosti se suchem posledních let?

Ano. Myslím si, že je to sice trochu chaotické, ale sucho pomohlo nastartovat pozitivní změny. Loňská kampaň v médiích o nesekání se trochu zvrhla až v nepéči. Nejde převést intenzívně sečený trávník v louku tím, že ho nechám být, musí se postupně. Teď se veřejnost dělí na dva tábory: ty, kteří chtějí dál sekat, a ty, kteří sekat nechtějí.

Pobytový trávník se sekat musí.
Pobytový trávník se sekat musí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zajímavé je, že ubývá lidí, kterým vadí strom před okny. Pořád se najde někdo, kdo strom před okny nechce kvůli stínu a někdy ho i mrzačí, ale přibývá lidí, kteří strom vítají, protože chladí.

Nepříznivým trendem naopak je, že pražská Technická správa komunikací začala prosazovat pod stromy mlaty, nechce dovolit výsadby, mříže ani makadam. To vše používáme proto, aby se nezhutňovala zemina a snadno se vsakovala voda. Jim se to ale hůř udržuje. Jenže stromy mají naprosto zásadní roli pro člověka a je nutné pro jejich přežití udělat maximum.

Jaké nešvary se v přípravě a plánování zeleně ve městech neustále opakují? Je něco, s čím se potýkáte neustále?

Stále hraje nejdůležitější roli nejnižší cena. Jenom nejstatečnější a nejšikovnější správci zeleně a radnice dokáží v kritériích pro výběr dodavatelů zdůraznit kvalifikovanost.

My se coby architekti trápíme s mnoha detaily, třeba pro vsakování dešťové vody. Projdeme si povolovacími procesy, přes síťaře a TSK. A nakonec to stejně často skončí fiaskem, protože správce zeleně najme na realizaci a na údržbu nejlevnější firmu.

Příkladem dobře fungujícího parku jsou revitalizované Čelakovského sady.
Příkladem dobře fungujícího parku jsou revitalizované Čelakovského sady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak si mám takové nejlevnější řešení představit?

Nejčastěji přivezou horší substráty, mizerné stromy, podcení biotechnologie, často ani nečtou projekt. Velmi často jde o věci, které je obtížně vidět, jako právě příprava půdy.

Momentálně dělám jeden malý, ale technologicky náročný projekt tady v Praze. Přestože dokumentace je hotová více než půl roku, dodavatel najednou „s překvapením“ zjistil, že mají dodat substrát s přimíchaným biouhlem. A že prý takový substrát nejde sehnat. Tak pošlu odkazy na firmy, kde ho mají. A stejně pak dodavatel pošle ke schválení substráty, kde biouhel není.

Proč?

Protože stojí dost peněz. A teď se hraje o to, jestli ho investor přinutí, nebo nepřinutí.

Proč tam chcete biouhel mít?

Zvyšuje vododržnost, zlepšuje prostředí v půdě pro stromy, zlepšuje výměnu plynů a stromy díky tomu všemu mají větší šanci přežít. Kromě toho váže uhlík v půdě.

Dá se říci, jak staré projekty se dnes realizují? Narážím na to, jestli nebyly připravované v době, kdy nezohledňovaly třeba současné potřeby hospodaření s dešťovou vodou.

Když si vezmete, že studio Cigler vyhrálo soutěž na revitalizaci pražského Václavského náměstí v roce 2005 a s realizací se začalo letos...

Vizualizace Václavského náměstí po rekonstrukci.
Vizualizace Václavského náměstí po rekonstrukci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MHMP

Ale tenhle konkrétní projekt se naštěstí za pochodu vylepšuje díky tomu, že se tím hodně zabývá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a na magistrátu je zjevná tendence k zlepšování klimatu ve městě.

Takže na Václavském náměstí mají být velké podzemní nádrže na zachycování vody, ale myslím si, že vsakovací a prokořenitelné pásy pro stromy tam nebudou, protože na to je ten projekt opravdu starý.

Václavské náměstí je složitý prostor a kdyby autoři chtěli teď projekt předělat podle současných představ, tak by to způsobilo velké zdržení.

Když se v libovolném městě rozhlédnu po trávníku, okolo kterého vede často používaný chodník, vídám vyšlapané rohy. Proč se pořád dělají trávníky do ostrého úhlu, když to nekopíruje používání chodníků a trávníku?

Tady možná narážíme na jeden velký problém a tím je multidisciplinarita. U projektování se schází lidé z několika oborů, minimálně dopravní projektant, vodohospodář, další síťaři a krajinářský architekt – architekt či urbanista. Ti všichni by měli pracovat spolu.

Projektant může přijít a říct: Co když tenhle roh nebude špičatý, ale oblý. Nebo do výšlapového místa dáme strom a ochráníme jeho kořenovou zónu.

Ale to se stane málokdy.Je to zřejmě o konzervativnosti návrhů, svou roli hraje i provozní slepota. Zadavatelé si to neuvědomují. Pokud je projektant ambiciózní a chce tomu pomoct, tak si to může trochu vykřičet, ale na městě mu také mohou říct, že to není jeho starost.

Jaká z profesí je ta, která do projektů vnáší respekt k tomu, jak se území využívá, k jeho sociální funkci?

Krajinářský architekt je již z podstaty nucen přemýšlet v širokých souvislostech, musíme předvídat. Uvažujeme o tom, jak lidi budou na místě trávit čas. Kde vydupou trávu, kde jim budou překážet keře nebo je bude rozčilovat strom. Nebo jim tam strom bude naopak chybět. Kde budou parkovat, odpočívat, hrát si, pít kávu, nakupovat. Dobrý krajinný architekt uvažuje celostně, musí zohlednit všechno.

Prokořenitelné buňky pro stromy. Díky nim strom může prosperovat v území zatíženém zhutněním, dopravou a vedle inženýrských sítí.
Prokořenitelné buňky pro stromy. Díky nim strom může prosperovat v území zatíženém zhutněním, dopravou a vedle inženýrských sítí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | IPR Praha

Čtvrtým rozměrem u nás je čas. Musíme pracovat s nepředvídatelností, protože ať to vymyslíme sebelíp, příroda si vždy dělá svoje. Letos sice pršelo zatím víc než loni, ale čekáme, že přijde naprosto brutální léto a máme počasí, které dosud nikdo nikdy neviděl...

Musíme počítat i s tím, že dost možná nebudou peníze na údržbu. Teď je postkoronavirová doba, kdy stát chce vzít městům peníze. Budou mít snížené rozpočty a nebudou moct provádět péči tak, jak jsou zvyklá. A budou muset rozhodovat, kolikrát a zda vůbec posekají trávu nebo prořežou stromy.

Máte nějaký příklad, co s tím můžete udělat?

S kolegy pracuji na revitalizaci žižkovského parku Židovské pece. Do jeho okolí se přistěhuje v budoucnu asi 30 000 lidí. Pro představu, vlastně tu vzniká středně velké okresní město. A my musíme počítat s tím, že třeba polovina lidí bude chtít chodit do „našeho“ parku.

To území je kopec, a prohřívá se víc a víc. Takže počítáme s klimatickou změnou, počítáme s návalem lidí, a pořád chceme, aby park vypadal dobře. Jde to udělat tak, že park bude mít okrasné partie, ale budou od lidí oddělené plůtky nebo zídkami. Ale hodně se věnujeme posílení cestní sítě, kostry stromů a odolnosti trávníků, i třeba vylepšením substrátu.

Jednoduše řečeno zbrojíme park pro budoucí zatížení.

Jak by se úbytek peněz obcím mohl projevit v podobě zeleně v obcích?

Může se promítnout do toho, že v létě nebudou peníze na zalévání stromů. Spousta míst začne degradovat.

Vaky na zalévání stromů jsou dnes běžnou výbavou řady měst. Zůstanou i při omezení rozpočtu měst?
Vaky na zalévání stromů jsou dnes běžnou výbavou řady měst. Zůstanou i při omezení rozpočtu měst?
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A jediná cesta z toho je mít činnosti promyšlené. Pokud budu zalévat a přitom budu mít udupaný povrch kolem stromu, tak se mi žádná voda nevsákne a odteče na dlažbu a do kanálu. Ve chvíli, kdy věnuji peníze na kypření půdy a ochraně povrchu před zhutněním, za zálivku ušetřím.

Když rozumně převedu plochy trávníků na sečené a nesečené, kde nesečené se sekají třeba jednou ročně, a udělám to uvážlivě a postupně, můžu opět ušetřit spoustu peněz. Ale klíčové je prosadit, aby péči o zeleň prováděly kvalitní firmy. Při dobrém zakládání a dobré odborné péči ušetřím peníze za napravování škod.

Je dobré dělat veřejná projednávání k úpravám parků a dalších veřejných prostranství?

Je to nutnost. Ale na jednání je potřeba jít precizně připraveni a být asertivní.

Teď se třeba podcenila veřejnost při plánování úpravy části Petřína, kde se měly dostavovat toalety a zázemí pro zahradníky. Obojí je naprosto nezbytné. Místní ale byli zásadně proti a město jim podle mého názoru velmi neasertivně ustoupilo.

Pokud se postavím před sousedy a nejsem pevná ve vysvětlování, proč je můj záměr důležitý, tak v nich vznikne pocit, že není dobře vymyšlený a potřebný.

Projednávání s místními je strašně významné, protože prostor je jejich. Důležité je, že ale není jenom jejich. Musí se říct: Ano, vy jste sousedé z Petřína, ale chodí sem lidi z celé Prahy, z celé republiky, z celého světa. A pokud chceme, aby to tu dobře vypadalo, tak tady musí být záchody. A zahradníci tu musejí mít zázemí.

Existuje teď nějaké velké téma veřejné zeleně?

Ano. Už rok se diskutují nové technické normy. IPR a skupina odborníků do nich chtěli zakotvit podmínky pro existenci a úpravu vegetace a stromů, aby měly pod zemí svůj prokořenitelný prostor. A vzbudilo to velký odpor.

U koho?

U komise pro technické normy. Pak přišlo i poměrně negativní hodnocení od Hospodářské komory. Argumentem je, že by to zpomalilo zavádění sítě 5G. My to považujeme za zcestné.

Termíny, které popisují, jak mají v zemi být uložené sítě, by stejným jazykem popsaly podmínky pro vegetaci. Teď se to naštěstí ale znovu diskutuje na ministerstvech a dalších místech.

Podle mě je to důležitý krok pro vzájemné pochopení.Pod zem se musí vejít všechno, i kořeny stromů. Je důležité, aby pod zemí vedla elektřina a voda, protože si chci rozsvítit a napít se a spláchnout, ale na druhou stranu bez stromů lidé nemůžou žít. A neochota vzít vůbec v úvahu, že strom pod zemí potřebuje dost místa a vzduch, je pro mě nepochopitelná.

Je něco, co vám ve vašem oboru chybí? Co byste potřebovali od politiků?

Chybí politika krajiny, zásady plánování krajiny. Česká republika se v roce 2002 zavázala, že si vytvoří politiku krajiny, ale stále ji nemáme. Neexistuje strategie zelené a modré infrastruktury, ke které se vláda zavázala v roce 2015 a měla ji mít v roce 2018. To budeme vyžadovat.

Potřebujeme politiku krajiny. Budeme ji od vlády vyžadovat.
Potřebujeme politiku krajiny. Budeme ji od vlády vyžadovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR

Pak je ještě problém v tom, že se vypracování strategií zadává komerčním firmám místo toho, aby si stát na různých úrovních zřizoval expertní týmy složené ze špičkových odborníků. Pro ministerstvo je snazší udělat tendr na zpracování strategie, než si najmout 20 pracovníků a řídit je.

Potřebovali bychom, aby si zadavatelé zakázek uvědomovali nutnost multidisciplinarity. Aby starosta při obnovování územního plánu chtěl mít krajináře, vodohospodáře, dopraváka, a aby se všichni se společně bavili. Bez toho se různé souvislosti nedomyslí. Například se nám nově začalo dít to, že se stromy začaly pálit od fasády odraženým světlem. Jsou příliš blízko fasády, a ty jsou příliš horké. Mezioborová spolupráce je ale alfou a omegou úspěchu u všech projektů. Pokud spolu tým pracuje od začátku a lidé se respektují, dobře to dopadá.

V loňském roce jsme dělali rozhovor s Marií Strakovou o tom, že nesekání trávníků často nepřinese žádoucí účinek. Jsou nějaké další omyly veřejnosti, které by se míjely účinkem?

Další takový příklad mě nenapadá. Ale v souvislosti s adaptací na změnu klimatu se začaly příliš používat cizokrajné druhy trvalek a letniček ve městech. Jsou odolné proti suchu, krásné a mají dlouhou dobu kvetení. Ale pro hmyz nejsou ideální – chybí mu hostitelské rostliny pro housenky. Proto musíme posílit používání domácích druhů rostlin v květinových směsích, ale i v keřovém patře.

Z entomologického hlediska jsou třeba hodně důležité kopřivy. A my se musíme snažit vysvětlovat veřejnosti, že kopřivy jsou potřeba. I na ně je potřeba najít místo a lidem vysvětlovat, že nejde o zanedbaný kout.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

7.7.2020 11:48
To jsem netušil, že lidi nechtějí keře. Sám je na zahradě mám, jsou hezké a hnízdí tam ptáci, tak mě to trochu překvapilo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.7.2020 15:01 Reaguje na
Na veřejných prostranstvích je skutečně mnoha lidmi křoví vnímáno velmi negativně, a to z uvedených důvodů ... tj. bezpečnost a hygiena.
JP není zdaleka první, která na to upozorňuje.

Jinak velmi příjemný a rozumný rozhovor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:32 Reaguje na
Ve Stromovce byly před několika lety totálně vyholeny keře kolem Malé říčky. Možná k tomu přispěl i román Petry Neomillnerové "Amélie a tma", v němž na hlavní hrdinku v těchto místech zaútočí sexuální deviant.

Jinak já jako řidič bytostně nesnáším živé ploty mezi chodníkem a silnicí, protože vždy trnu hrůzou, že se mi z nich pod kola vyřítí nějaké malé dítě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.7.2020 17:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste v takových místech chodit třeba pěšky, jako Váš dědeček s babičkou, kteří také nejezdili "pro noviny do trafiky za roh autem". To "do trafiky za roh" je ovšem míněno obrazně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:06 Reaguje na Jiří Daneš
Většinou takovými lokalitami jen projíždím a mám před i za sebou desítky km.
Nicméně i kdybych opravdu jel jen pár set metrů k obchodu, nevidím nejmenší důvod, proč by mi to toho měli mít právo kafrat nějací zelení bezmozci.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.7.2020 07:46 Reaguje na Jan Šimůnek
takže místo toho aby měšťáci lépe vykonávali hlídkovou činnost bude lépe keře vysekat, že...???
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:09 Reaguje na radim buffalo tobias
Aby taková lokalita mohla být účinně prohledávána, nebo dokonce střežena, musela by se toho účastnit spousta lidí. To se chcete procházet v parku, kde bude co nějakých 15 - 20 m jeden policajt a bude vás legitimovat?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.7.2020 20:40 Reaguje na Jan Šimůnek
I to jsme si vyzvonili v listopadu 1989.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.7.2020 07:50 Reaguje na
öno to je asi jak kdo...také to je tím že na údržbě městské zeleně sedí byrokraté a tupci co často nechají vymydlit trávník až na hlínu a nechávají sekat za všech okolností protože to tak mají nasmlouvané.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:11 Reaguje na radim buffalo tobias
Je to ošklivé, ale vy za ně v případě smluvních pokut tu částku platit nebudete.

Je jasné, že by to mělo být nasmlouváno lépe, ale mnohdy jde o smlouvy z doby před problémem se suchem.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.7.2020 10:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Ovšem "lépe nasmlouvat" lze až po doběhnutí stávající smlouvy v rámci nového výběrového řízení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:01 Reaguje na Viktor Šedivý
Souhlas.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.7.2020 07:41
tomu jaksi nevěřím, že lidé nechtějí keře či veřejné záchodky. ono to je asi stejné, že někdo má rád psy a kočky a jiný ne.ono to chce asi o ty keře v parku taky pečovat a ne je nechat zdevastovat bezdomovci aby se v jejich okolí povalovali s krabicovým portským a do křoví pak chodili srát a chcát či budovat si tam přístřešky z kartónů.a že v parcích a i jinde chybí veřejné záchodky s obsluhou, to snad ani nemusím zmiňovat.určitě ale i jinak vnímá to křoví městský člověk a jinak někdo z vesnice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:13 Reaguje na radim buffalo tobias
Zkuste ty bezdomovce nějak účinně vyhánět a uvidíte, kolik budete mít na krků ochránců jejich lidských práv. Ještě před pár týdny i s ombudsmankou v čele.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.7.2020 11:40 Reaguje na radim buffalo tobias
U keřů to vyplývá i z řady anket a publikovaných názorů. Bordel ... s prominutím ... je jedna věc, a ta nepřehlednost a z ní vyplývající pocit ohrožení druhá. A nutno uznat, že obojí je v praxi neřešitelné. Myšleno reálně. Na to prostě nejsou lidi ani peníze. Ono se nadává na Vrchlického sady před hlavákem, ale Sherwood se jim začalo říkat už za I. rep., po 89 se to samozřejmě zhoršilo, ale bomba to tam nebyla nikdy. A to je prostor echt v centru a na ráně.

Co se těch záchodků týče, tak ten Petřín byl krásnou ilustrací. Petice se podepisovala (myslím, že dokonce dvě), aktivisté protestovali, na zastupitelstvu se o tom vzrušeně debatovalo. Prostě zahradníci mají smůlu a na záchod si mají lidé dojít někam do kavárny/restaurace. To tam fakt zaznívalo.
Kdybych to nečetl a na vlastní uši neslyšel, tak bych tomu taky nechtěl věřit ... ale prostě to tak je.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.7.2020 15:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Nebyl na Petříně problém spíš s tím, že hrozilo, že když se kopne do země, tak se tam postaví něco o fousek většího nebo dost většího? Jen dva prstíčky strčíme ..
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.7.2020 16:03 Reaguje na Viktor Šedivý
Tento argument od odpůrců zazněl taky, ale to je argument úplně na pikaču. Co tam má stát bylo jasně definováno, a že má někdo obavy, že ze zázemí pro zahradníky a hajzlíků vznikne něco jiného ... to je jeho boj.

Že by něco takového mělo reálně hrozit totiž nikdo z petičníků nedoložil ... a nejasný pocit, že by se to třeba mohlo stát ... to není úplně to pravé podle čeho se rozhodovat. Tak holt bude ve Velké strahovské zahradě tu a tam na....áno. Lid si to žádal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:03 Reaguje na Svatá Prostoto
1. Takové podrazy se už opakovaně staly.
2. Neexistuje rozumný a reálně schůdný mechanismus, jak v tomto případě stavbu, přesahující povolené a odsouhlasené parametry, odstranit.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.7.2020 12:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Zrovna tady si myslím, že lidi jako Plamínková a Hlaváček patří k tomu lepšímu, co v naší politice je. Navíc, podobné ojeby bývají v drtivé většině dílem soukromých investorů, u Prahy si na nic takového nepamatuji.

Další věc je ta, že tuto námitku lze použít kdykoli a u čehokoli a postavíme prd. Jako teď, takže zahradníci stráví 1/4 pracovní doby taháním techniky z Vojanových sadů (podle petentů je to prý kousek), pánové si ucvrknou u stromečku, dámy v křovíčku, maminky přebalí na zemi a bude.

Já jsem v tomto směru uktrakonzerva a v centru bych pomalu nestavěl nikde a nic, ale zrovna v tomto případě to opravdu byla přehlídka hysterické demagogie jak vyšitá.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.7.2020 12:20 Reaguje na Svatá Prostoto
proti udržovaným keřům nikdo příčetný nic nemá. těch však v parciích moc nenacházíme. nechuť ke keřům ve veřejných prostranstvích plyne ze dvou věcí:
a) jsou to lapače odpadků, a křoví plné odhozených/nafoukaných papírů a plastů je prostě hnusné a odporné, řešením je každodenní (!) a pečlivý sběr odpadků (včetně vajglů), s koncentrací více než jeden sběrač/metař na půlhektar. efekt prvního rozbitého okna v ulici prostě funguje.
b) není skrz keře vidět, tak se do keřů jednak uchylují úchylové (aspoň tedy v tuctových akčních filmech), a druhak každý, koho v parku přepadne tělesná spotřeba, si v touze po soukromí zaleze do křoví, nikdo normální se nevykaká doprostřed trávníku nebo pod vysokokmen (má-li na výběr). řešením je posílení sítě veřejných záchodků (optimálně zdarma).

šanci vidím v koronakrizi, kdy je naděje, že nezdravá míra nezaměstnanosti (= příliš nízká) v kombinaci se štědrým sociálním systémem neumožňuje sehnat člověka na práce výrazně prestižnější a lépe placená než sběrač odpadků nebo obsluha veřejných záchodků (a při tom je to práce poctivá a užitečná a konkrétní, lecjaký korporátčík nebo neziskovkář může jen smeknout a závidět - má-li ovšem trochu sebereflexe).

ostatně, jak jsem nepřítelem veškerého byrokratismu, byl bych zastáncem nějaké "záchodkové" novely stavebního zákona respektive třeba pražských (nebo jiných městských) předpisů, která by nařizovala u budov občanské vybavenosti nad x metrů užitné plochy přiměřené množství nonstop zdarma záchodků přístupných přímo "z ulice".

no a pejskaři a kuřáci, to je také otřepané téma. minimálně část parků by měla být oplocena a v režimu bez psů a cigaret (vajgly je zvykem házet pod sebe a není výjimečné vidět pejskaře, co sebere do pytlíku psí hromádku z cestičky, a pytlík následně hodí do křoví)
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.7.2020 12:22 Reaguje na Lukas B.
laskavý čtenář doufám shovívavě promine stylistické seky. snad to i tak dává smysl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.7.2020 20:46 Reaguje na Lukas B.
Kdysi, já si to ještě pamatuji, byli v městských parcích tak zvaní hlídači. Pamatuji si to třeba z brněnských Lužánek a zrušili to komouši, ale nezavedli znovu demográti.
Odpovědět
ig

8.7.2020 11:40 Reaguje na radim buffalo tobias
Zase s těmi stromy co prý "stíní" už zkušenost mám. Spousta lidí nemůže pochopit, že jsem kolem baráku nevykácel stromy, které prý stíní a nejde nám tam slunce. Vůbec nechápali, že je to lepší než mít barák celý rozpálený bez kousku stínu :-) Lidi mají někdy zvláštní představy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.7.2020 16:14 Reaguje na
Tak dřív bylo preferováno právě to světlo a i to slunce/teplo. A svého času to dávalo i smysl. Ale i autorka píše, že jak byla posledních pár let vedra na zdechnutí, tak se i pohled na toto mění. To je ale docela přirozené.

Podobně se začíná ustupovat od velkých ploch sečených trávníků, na zahradě se člověk nedoplatí za vodu a na veřejných prostranstvích ten hnědý úhor taky nikoho moc nepotěší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:05 Reaguje na
"Kam nechodí slunce, tam chodí lékař" Bylo to hlavně kvůli TBC, která nám nyní jde utěšeně nahoru.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.7.2020 20:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Prostě - zase jsme to všechno pěkně podělali a to ještě opomíjíme v diskuzích tu neviditelnou ruku trhu (jak se ukázalo šlo a jde, jen o tradiční ruku zlodějskou).
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 07:56
Když jsem viděl ten park židovské pece po rekonstrukci, byl jsem naprosto šokován že chodníky se změnili v asfaltové cesty. Široké asfaltové cesty, navíc v ůzkém parku! Hrůza děs. Kdo bude chodit do parku obdivovat asfalt, a procházet se po asfaltu opravdu nevím.
Vždycky jsem si myslel že se jedná o komplot místních politiků a stavebních firem, pod heslem víc m2 zaasfaltované plochy = větší provize.
Takže ted jsem šokovaný podruhé, že tu hrůzu má na svědomí nejaká autorizovanou krajinářskou architektka. :((
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.7.2020 22:49 Reaguje na Kamil Krabice
Já bych trochu brzdil, protože jak zrovna paní neznám, tak právě asfalt není mezi jejími kolegy ve zbrani:-) příliš oblíben. Jenže si jež mnozí žádají ... líp se uklízí, líp se po něm chodí na podpatcích, líp se po něm jezdí s kočárkem, Automat má z čehokoli jiného než asfaltu taky osypky ....

Plus může být levnější než jiné typy povrchů a na cenu investoři slyší jak na máloco.

Takže bych se vůbec nedivil, kdyby ten asfalt prostě byl v zadání ...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist