https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svete-funguje-pres-440-jadernych-reaktoru-nejvice-je-jich-v-evrope
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve světě funguje přes 440 jaderných reaktorů, nejvíce je jich v Evropě

5.1.2022 01:11 | BRUSEL (ČTK)
Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33).
Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33).
Plán Evropské komise, která chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic, rozpoutal v Evropě bouřlivou debatu. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších států se skupině zemí preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.
 
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, které jako největší země sedmadvacítky plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům EK zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Plán také odmítlo Španělsko.

Materiál Evropské unie naopak kladně hodnotí čeští politici, ačkoliv šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš dal najevo, že by plán v nynější podobě mohl transformaci české energetiky zkomplikovat. Očekává se, že návrh podpoří také Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a která v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě.

Podle údajů Světového jaderného sdružení (WNA) bylo k loňskému říjnu ve světě 445 provozuschopných jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovým výkonem 2553 terawatthodin (TWh), jež dodávají přes deset procent světové produkce elektřiny. Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33). Ze světadílů vede Evropa (177 reaktorů), následují Severní Amerika (112) a východní Asie (112).

Největší podíl jádra na výrobě elektřiny má Francie (asi 75 procent), následují Slovensko a Maďarsko (obě země více než 50 procent). V České republice podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na jaderné elektrárny loni připadalo 37 procent vyrobené elektřiny.

Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně.
Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně.

Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně. Nedávno zahájil ve Finsku provoz jaderný reaktor Olkiluoto 3. Byl to první nový reaktor ve Finsku po 40 letech a první spuštěný reaktor v Evropě po 15 letech - v roce 2007 byl uveden do provozu jeden z bloků jaderné elektrárny Černavoda v Rumunsku.

Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že s ohledem na návrh EU by Litva mohla v budoucnu zvážit výstavbu malých jaderných reaktorů. Litva do roku 2009 provozovala v Ignalině jadernou elektrárnu ze sovětské éry, kterou však musela na žádost EU zavřít. Z následných plánů na výstavbu nové elektrárny u města Visaginas nakonec sešlo. Sousední pobaltská republika Estonsko už několik let usiluje o výstavbu jedné nebo více malých jaderných elektráren s reaktorem o výkonu do 300 megawattů.

Velký rozvoj zaznamenávala jaderná energetika do konce 70. let, pak začal počet nových projektů atomových elektráren klesat. Svou váhu měly také obavy z jaderné havárie, podobné těm, ke kterým došlo například v březnu 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA a především 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Zatím poslední velká havárie jaderné elektrárny se stala 11. března 2011 v japonské Fukušimě, kterou zasáhlo zemětřesení a následná vlna cunami.

Evropská unie přistoupila v reakci na havárii ve Fukušimě na zátěžové testy evropských jaderných elektráren. Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky zveřejněné v říjnu 2012 ukázaly, že úroveň bezpečnosti je obecně vysoká.

Německo ukončilo provoz dalších jaderných elektráren Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C. Tři zbývající odstaví do konce letošního roku.
Německo ukončilo provoz dalších jaderných elektráren Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C. Tři zbývající odstaví do konce letošního roku.

Některé země po havárii ve Fukušimě přistoupily k postupnému utlumení provozu svých jaderných elektráren. Německo k poslednímu dni loňského roku ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce letošního roku, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by měla být země klimaticky neutrální.

K odpojování svých reaktorů bez určení termínu přistoupilo také Švýcarsko, kde byla první jaderná elektrárna odpojena v roce 2019. Rozhodnutí zavřít elektrárnu, která pokrývala zhruba pět procent spotřeby energie, padlo v roce 2013. Důvodem nebyla politika, ale výše investic. Švýcarsku zbývají tři jaderné elektrárny: Gösgen, Leibstadt a Beznau. Poslední jmenovaná má dva reaktory a jejich definitivní odstavení zatím není na programu.

Své plány přehodnotila například Belgie, kde měly elektrárny původně ukončit provoz v roce 2015. Belgie však v roce 2018 jejich provoz prodloužila až do roku 2025. Také Nizozemsko se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Nastupující vláda chce také udržet jedinou stávající jadernou elektrárnu v zemi v provozu déle, než se plánovalo.

Francouzská vláda se původně zavázala snížit do roku 2025 podíl jádra na produkci elektřiny ve Francii ze 75 na 50 procent. Nynější energetická krize v Evropě však postoj francouzské vlády změnila a prezident Emmanuel Macron v listopadu oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou.

V roce 2023 by měla zahájit provoz britská elektrárna Hinkley, jejíž výstavba se zřejmě opozdí. Životnost bude 60 let a celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber (zhruba 726 miliard Kč). Na celkové výrobě elektřiny v Británii bude mít podíl kolem sedmi procent. Jaderná energie je důležitou součástí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti tam francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.1.2022 07:48
Taky by se mi líbila skutečně čistá energie, která by ŽP nezatěžovala a neohrožovala veřejné zdraví, ale to bych chtěl moc.
Jednoznačně preferuji JE jako moderní,stabilní, nízkoemisní a koncentrovaný zdroj energie , po které neustále stoupá společenská poptávka.

OZE jako náhrada fosilu nemohou s ohledem na své vlastnosti, zejména nestabilitu a nepředvídatelnost výkonu v reálném čase, obstát. Naopak jejich masívní využívání vede k poškozování ŽP, astronomickým výdajům na úpravu distribuční a přenosové sítě a neúměrně drahým koncovým cenám.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.1.2022 09:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zelení vyrostli na nenávisti k jaderné energii. Ty nepředěláte - než jádro, raději perpetum mobile.
Odpovědět
DB

Darth Bane

5.1.2022 21:27 Reaguje na Richard Vacek
Ale to víte, že je lze předělat......když se změní jejich skupenství, tak proletí i těmi nenavidenymi komíny :))
Odpovědět
VS

Va Shek

5.1.2022 11:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak zprávy ze sputniku od pana Vinklera už máme za sebou...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.1.2022 15:41 Reaguje na Va Shek
Nebojte, on zase vyštrachá nějaké přímo Kremelská zase nás tím oblaží...
Odpovědět
TK

Tomas K

8.1.2022 15:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přestaňte už konečně snít a podívejte se ven. Jádro i uhlí je minulost. Jediná výhoda těchto zdrojů je, že to jsou koncentrované zdroje nezávislé na počasí. Tím to ale končí. OZE + syntetická paliva tyto zdroje drtivě převálcují. Mohu Vás ubezpečit, že v ČR se již nikdy žádná uhelná ani jaderná elektrárna nepostaví a blackout kvůli tomu rozhodně nebude. To že EU nezvládá své vlastní byrokratické systémy a zdražuje nám to teď energie, s tím vůbec nesouvisí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist