Vědci poprvé „změřili teplotu“ (horkokrevných) dinosaurů

Jací byli dinosauři? Pomalí a nemotorní, či rychlí a pohybliví? Ti, kdo viděli film Jurský park, by nejspíš řekli, že samozřejmě rychlí. Ale vědci většinou mají daleko k vizím z filmového plátna.

Když v 19. století vypukly první debaty o dinosaurech, paleontologové byli přesvědčeni, že tito tvorové patřili spíše k neohrabaným zvířatům závisejícím do značné míry tak jako moderní plazi na přísunu teploty z okolního prostředí.

Výzkumy posledních desítek let ovšem postupně dospěly k závěru, že to bylo jinak – a že skutečnost možná nebyla zase tak vzdálená záběrům Jurské parku: přinejmenším část z nich musela kvůli „rychlému“ životu mít „vyšší“ a regulovatelné tělesné teploty - tak jako savci.

Vědecký tým Kalifornského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, jak „změřit“ teploty těch dávných zvířat a rozhodnou tak debaty trvající půldruhého století.

Klíčem k výsledkům je izotopické zkoumání jejich zubů – tento konkrétní výzkum, o němž referoval server vědeckého časopisu Science, se zaměřil na apatosaury (brontosaury). A dospěl k závěru o tělesných teplotách srovnatelných se savci.

„Je to podobné, jako kdybychom dali teploměr do zvířete, které vymřelo před 150 miliony let,“ komentoval výsledek Robert Eagle, vedoucí výzkumu. „Nikdo před námi zatím tento postup nepoužil, naše studie poskytuje zcela nový úhel pohledu na dlouho debatu o fyziologie těchto zvířat".

Zuby jako teploměr

Vědci analyzovali 11 zubů pocházejících z Afriky a Spojených států. Ty patřily brachiosaurům (u nich „naměřili“ teploty kolem 38,3 °C) a camarasaurům (35,7 °C). Což pro srovnání znamená, že jejich teploty byly vyšší než u současných krokodýlů a aligátorů, ale chladnější než u ptáků. Podle studie je chyba měření mezi jedním a dvěma stupni Celsia.

„Dlouho panoval názor, že prostě nikdy nebudeme vědět, jaké měli dinosauři tělesné teploty, že to je prostě nemožné zjistit,“ konstatuje další z autorů John Eiler když vysvětluje proč jsou výsledky tak zásadní.

Podstatou jejich metody bylo zkoumání vzácných izotopů uhlíku a kyslíku v bioapatitu, minerálu obsaženém v zubech a kostech. Jejich vlastnosti a koncentrace, které jsou vědci schopni změřit a popsat, závisí na tělesných teplotách živočichů, v nichž se bioapatit tvoří. A tím pádem je možné využít tyto poznatky jako svébytný „teploměr“.

---

reklama

---