Vědci řeší odolnost vůči antibiotikům u prasat způsobenou zinkem

Nebylo by jednoduche a levne reseni, samozrejme docasne, nez vedci tu odolnost vyresi, domluvit se se zemedelci a selata nechavat u matky v male rodinne skupine o tydny dele, aby imunitu proti infekcim ziskala prirozene a urcite vyssi? Pak by nebylo potreba krmit chudery zinkem.

To by bohužel asi nešlo. Jsou v podstatě jen dva způsoby jak to provést a oba mají etickou nevhodnost.

1) Prasnice by byla zavřena o tu dobu déle v kleci (to by se Vám asi nelíbilo).
2) Prasnice bude na volno a 1/2 selat zalehne (což také není nejlepší řešení).

Líbivý nápad, ale to by znamenalo, že by se vám prasnice oprasila 1x/rok, odchovala byste od ní jen jeden vrh selat a ekonomicky byste šla velmi rychle do kopru. Prasnice má další říji až po odstavu selat, takže čím později selata odstavíte, tím později znovu zapustíte a tím méně selat odchováte. Na takový chov budou vyšší náklady, ale ty už od řezníka v ceně prasete zaplacené nedostanete. Takže s chovem končíte, protože nemáte finance na další provoz.

Diky. Skoda. Kdy se selata vlastne odstavuji a kolikrat rocne se prasnice oprasi? Prasnice se selaty dele v kleci - proc ne, podle toho, o kolik. Na volno, jestli je vysledek, co pise p. Jiri, spis ne. Kdyz to ekonomicky nevychazi, jak pisete, musime spolehnout na vyzkum. Otazka je, jestli rizika rezistentnich bakterii a zinku v potravnim retezci stoji za casne odstaveni selat. Mne se moc nelibi preventivni podavani antibiotik celym chovum, kdyz onemocni jen nekolik zvirat, ale asi to ve velkochovech jinak nejde.

V profesinálních chovech je to 2,2 porodů/rok. Bakteriální rezistence začíná být problém nejen ve veterinární, ale i v humánní medicíně.

asi proto, že se cpeme masem napěchovaným antibiotiky . Dělat ze živého zvířete továrnu na byznys je morálně neomluvitelný

Selata se odstavují ve 28. dni věku, pokud jste schopná vytvořit maximálně čisté prostředí s velmi kvalitní výživou a péčí o selata, odstavujete na 21. dni, ale to je opravdu pro ty, kdo si se selaty dají práci. Prasnice se standardně v dobrém chovu (a jiné už v podstatě nemáme, protože dávno zkrachovaly) oprasí 2,2 krát do toka (tuším, že špičkové chovy to dají 2,4x do roka). Prasnice pro takovou reprodukci potřebují špičkovou výživu a péči. Co se týká klecí, ochránci zvířat se můžou zbláznit, že jsou vůbec nějakou dobu prasnice v kleci. Jsou v kleci proto, aby po porodu nezalehly selata - ta pod zábranou proběhnou, když si matka lehá. Po odstavu selat jdou prasnice do skupinových kotců už samozřejmě bez klecí. Problém zalehnutých selat je hlavně problém ekonomický - čím víc jich matka zalehne, tím méně jich odchováte a tím víc se odchov prodraží. Zalehnutých selat bez klecí by nebyl nijak zdrcující počet, ale ekonomika chovu prasat je tak napjatá, že si je prostě nemůžete dovolit. Proto očekáváme v případě zákazu klecí pro prasnice ukončení dalších chovů prasat.
Snížení antibiotik je určitě možné za předpokladu, že v chovech bude dokonalá hygiena a maximálně zajištěná biologická bezpečnost (zapomeňte na návštěvy veřejnosti v chovech, každý kdo vstoupí - převléknout, přezout, žádné předměty z venčí do chovu, ošetřovatelé doma nesmí mít vlastní prasata a ideálně nesmí být ani myslivci, aby něco nechtěně nezavlekli). Plus dokonale nezávadné a uskladněné krmné směsi, čisté dopravní cesty, pokud možno do areálu ani nesmí vjíždět dopravce krmiv - naskladnit násypku z venčí) - prostě hygiena XXXL. Náhradu za antibiotika nemáme a v malých chovech se už prasata nikdy chovat nebudou, protože to nemá kdo dělat (nehledě na problematickou ekonomiku, kterou musíte řešit příjmy z jiné výroby).

Pane jo, hotová sterilní biochemická fabrika. Mesíc u matky a pak sup se selaty na výkrm hormony, zinkem atd a prasnice na dalsí oprasení. Nejzdravejsí asi bude umrít hlady, protoze zelenina se vyrábí podobne. Nebo kvalitu radsi neresit, protoze resit zmenu systému, co popisujete, vypadá ekonomicky nemozné. Ti, co mají zahrádku nebo lovecký lístek, jsou na tom lépe.

Žádným hospodářským zvířatům v ČR se růstové hormony nepodávají a historicky nepodávaly. Chápu, že se "výkrmem s hormónama" neustále kde kdo ohání, ale je to lež. Ani SVS ČR nemá v kontrolách žádné záchyty růstových hormonů v produktech, což dokazuje, že se prostě růstové hormony nepoužívají. Nejsme v USA. Nám k výkrmu stačí kvalitní krmné směsi, kvalitní genotyp zvířat a výborná péče.
Co se týká loveckého lístku - takové divoké prase nebo srna se klidně chodí napást na pole ošetřená přípravky na ochranu rostlin prakticky hned, jak postřik zaschne. Viděla jsem páreček divočáků, který šel porostem podél postřikovače pod rameny (mají rozpětí 36 m) během postřiku - asi sprcha. A vás pak média krmí řečmi o otrávených plodinách. Jak by to asi s těmi divočáky a srnami dopadlo, kdyby opravdu byly plodiny otrávené? Nebojte, české potraviny patří mezi nejkvalitnější a nejbezpečnější na světě. Jen se to málo prezentuje, protože to nezavání senzací a tudíž to nezvýší čtenost mediálního výstupu. A co se týká zinku - člověk do sebe nacpe zinku ve výživových doplňcích naprosto nekontrolovaně kolik chce, a toho se nikdo nebojí? Tenhle zinek je aspoň "filtrovaný" přes to prase.

No, ono slo o prospivani prasat a ekonomiku chovu taky. Vykladani o zamorenem potravnim retezci je na oduvodneni toho vyzkumu. Uplne otravenym plodinam snad neveri nikdo a jestli se tu postriky setri, je jen dobra zprava. Jsem celkem v klidu, protoze omezeni, ktere by si clovek musel davat, kdyby veril vsem katastrofickym zpravam, by opravdu mely za vysledek zdravou smrt hladem. V tom pripade by to chtelo vic ceskych kontrolovatelnych potravin v obchodech, aniz bychom tim porusili pravidla volneho obchodu EU, samozrejme. :-) Driv se mluvilo o hormonech v kuratech, po kterych klukum rostly prsa a o stimulaci dojnic hormony, ne rustovymi, kde vysledek mela byt vetsi produkce mleka, ale treba to byly nesmysly. K doplnkum vyzivy - kdo je bere, dela to dobrovolne. Je fakt, ze pilulky jsou koncentrovanejsi nez potraviny, pocita se s tim, ze cast vitaminu z tela zas vyjde. Z potravin se nektere kovy a pesticidy vstrebaji jednoduseji a bioakumuluji hlavne v tukove vrstve, coz by mohlo mit chronicke nasledky. V tom vidim rozdil. Ale celkove jsem spokojena, nemusim kupovat zinek, co se propagoval jako ochrana pred koronou, staci snist tak 2-3 rizky. Denne. :-)