Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Čtrnáct členů vědecké sekce Rady Národního parku Šumava své postoje sdělilo v otevřeném dopise novému řediteli parku Janu Stráskému. Vědci slibují novému vedení spolupráci za předpokladu, že správa bude při ochraně přírody zohledňovat vědecké poznatky a bude respektovat účel, pro který byl národní park zřízen.
Podle podepsaných odborníků musí být při také správě území dodrženy platné legislativní postupy. Signatáři deklarují, že budou při práci v radě parku právě tyto požadavky uplatňovat. „I přes současnou komplikovanou situaci se zastavením šíření kůrovce v zásahových částech národního parku se domníváme, že není třeba hovořit o krizovém managementu, ale že prioritami Správy NP Šumava i Rady NP je zpracování jasné, dlouhodobé a exaktně podložené koncepce managementu národního parku, zejména nové zonace, která odstraní nevhodnou fragmentaci jádrových území,“ stojí v otevřeném dopise. Dále je podle vědecké sekce potřeba dokončit zpracování kvalitního plánu péče.
„Umožnění samovolného vývoje zdejších ekosystémů bylo i jedním z důvodů vyhlášení parku a uplynulá dvě desetiletí jasně prokázala, že v bezzásahových územích se obnovují unikátní ekosystémy,“ stojí v otevřeném dopise. Park také podle vědecké sekce pomáhá živočichům, jejichž ochrana je významná z hlediska celoevropského (např. perlorodka říční, tetřev a další) a které jednoznačně profitují z dostatečné ochrany jejich biotopů.
Na otevřený dopis vědcům odpověděl ředitel Jan Stráský v emailu, který také označil za veřejný. V něm se ředitel parku pozastavuje nad vyjádřením o "komplikované situaci se zastavením šíření kůrovce" a požadavku respektovat účel, pro který byl NP zřízen. „Poněvadž mne právě tato "komplikovaná situace" dostala do role, v níž se právě nacházím, musím mezi důvody jejího vzniku zahrnovat i špatná minulá rozhodnutí, která ve svém důsledku míjí účel, pro který byl Park zřízen a hlavně hledání rozhodnutí, směřujících k nápravě,“ píše Stráský.
Rada národního parku se sejde 7. března. Na tomto zasedání by se mělo hovořit o návrhu nového návštěvního řádu. V něm se novému řediteli nelíbí snaha o zpřísnění regulace splouvání Vltavy a znovu uzavření cesty na Modrý sloup. Stráský v emailu slibuje, že také podá informaci o své představě řešení kůrovce. „Vstřícně vás chci ubezpečit, že vůbec netrvám na "krizovém managementu", ale budu spolu s vámi hledat účinný management k zastavení šíření kůrovce, poněvadž teprve v tom vidím předpoklad dalšího rozvoje Národního parku Šumava pro ochranu přírody, obyvatele i návštěvníky,“ píše Jan Stráský.
reklama
Další informace |
Doplněk 23. 2. - Ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem národního parku Šumava zveřejnila skupina vědců „Situační souhrn kauzy Národního parku Šumava“. Podle ní je potřeba vyřešit nezvládnutelné šíření kůrovce mezi bezzásahovým a zásahovým územím i mimo park, za což může management národního parku řízený jen podle přírodovědeckých a nikoli lesnických pravidel.
Dále čtěte |
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo Serengeti
Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parkyOnline diskuse
K zde diskutujícím - 25. 2. 2011 - Vratislav Vozníkto fafnir:Bohužel, nemáte tak zcela pravdu, alespoň podle článků a publikací, jež jsem četl. Mezi autory jsou třeba Petr Pokorný nebo Václav Cílek a nemyslím si, že by patřili zrovna k ekofanatikům. Dočetl jsem se mj., že Šumava vskutku je osídlena již velmi, velmi dlouho. Ale je potřeba brát v úvahu i další faktory, než jen prostý fakt, že "¨to bylo dávno". Kupříkladu hustota osídlení byla až řádově nižší, než je tomu dnes. Což také znamená, že les byl úměrně tomu méně ovlivňován. Dále zde máme způsob hospodaření, který byl také úplně jiný, než dnes (holosečné kácení jednoduše nemohlo probíhat v dnešním rozsahu a rychlosti). Dostupnost lesů ve vrcholových partiích Šumavy byla naprosto mizivá, proto téměř nelze mluvit o nějakém ovlivnění člověkem (bavíme se pořád o časech před více než tisíciletím). Mimo to je tady ještěduchovní či mystická rovina. V té době měly lesy, zejména ty hluboké, na lidskou psychiku úplně jiný dopad, lidé je vnímali zcela odlišně od dneška. Namnoze jim přisuzovali napřirotenou moc. Což jejich ovlivňování taky příliš nesvědčilo ;) A zpustlá kulturní krajina skutečně vzniká, ovšem její kulturnost stejně rychle zaniká a v přídodě blízkou, posléze přírodní se mění, jak už jsem psal, zhruba v tom tisíciletém horizontu. Stačí si projít nějaké přírodovědné publikace a zaměřit se na pojem sukcese či sukcesní řada. Místa, kde stál hrad a byl následně v roce +-1200 opuštěn, už najdete kulturu jen v tom, že pod a jen místy terénem jsou stavby (dnes už vypadající prostě jako kameny), které ovlivňují reliéf. Rostliny na povrchu vykazují velmi přírodní charakter. |
