Vědci: Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším
Odborníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění. / Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600.000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomocí prachových částic.
Tým chemika Leonarda Settiho z univerzity v severoitalské Boloni se snažil vyzkoumat, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie - konkrétně v industrializované Pádské nížině - než v jiných částech země.
Odborníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění, což může mít dva různé důvody. Jejich hypotéza se kloní k vysvětlení, že pevné prachové částice v ovzduší mohou virus přenášet na svém povrchu. V Pádské nížině je těchto částic podstatně více, než ve zbytku země.
Vědci vycházeli z předchozích studií, které uvádějí, že se podobným způsobem mohou šířit i jiné viry - jako například ty způsobující chřipku, infekce dýchacích cest nebo spalničky.
Druhým vysvětlením pro korelaci mezi oběma jevy může být také to, že vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem.
Studie Settiho týmu ještě neprošla recenzní fází mezi jinými odborníky v oboru. Tato praxe není však u nových studií ohledně viru SARS-CoV-2 ničím nevídaným, poznamenává list. Akademici vycházejí z předpokladu, že pozdržení publikace výzkumů je za současné krize doslova otázkou života a smrti.
I přesto existuje šance, že snížení množství pevných částic v ovzduší přispěje ke zpomalení šíření viru - podobně jako třeba dobrovolná sociální izolace, uzavírá The Economist.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Virus sám o sobě ja taková malá "prachová částice". A nepotřebuje tedy ke svému šíření vzduchem žádnou další pevnou částici. A v industrializované oblasti se šíří virus rychleji, protože tam probíhá intenzívnější kontakt mezi lidmi. Stejně jako v ohnisku nákazy v Rakousku - v lyžařském středisku Ischgl, kde moc prašného znečištění nebude.
https://zahranicni.ihned.cz/c1-66737930-stovky-lidi-si-nakazu-privezlo-ze-znameho-lyzarskeho-strediska-v-tyrolsku-oblast-byla-uzavrena-teprve-pred-tydnem
Odpovědět
Lyžařské středisko není jen zasněžený svah (max. 8 hod.), ale především hotýlek (16 hod.). To je na úrovni supermarketu.
Odpovědět
Přesně tak, to znečištění je tam nějak navíc. Je vůbec prokázáno, že ten virus může žít mimo vodní prostředí? Spíš bych myslel, že v té průmyslové oblasti pracuje nejvíc Číňanů a je tam mnoho kontaktů mezi lidmi. A ti jezdí v zimě na hory na lyže.
Odpovědět
V Pádské nížině nejvíce Číňanů? Že by až tak?
Odpovědět
Bohužel, asi jo. Číňani tam dělají asi jako u nás Ukrajinci nebo Vietnamci.
Odpovědět
A hlavně jich spousta letěla na jejich Nový rok domů a tu nákazu donesli když se vraceli. To právě Čína těžce podcenila, už se tenkrát vědělo, jak děsivá ta pandemie asi je.
Odpovědět
Víte kdy se slaví čínský Nový rok? Je to 25. leden 2020, kdy začínal čínský nový rok a nese se ve znamení Krysy. Oslavy končí po 15 dnech tzv. Svátkem lampionů. 20. února Itálii obletělo oznámení, že manažer koncernu Unilever jako první Ital dostal novou nakažlivou chorobu, chcete říct, že manažer se družil s Číňany, kteří pracuji jako dělníci? Nebo je tam 20 000 čínských manažerů?
Odpovědět
Ten manažer třeba miloval grilované netopejry nebo ragů z luskouna, čort znajet.
Odpovědět
I když se s nimi nedružil, mohli to na něho naprskat.
Odpovědět
Spíše bych je viděl na těch horách...
Odpovědět
Pokud se vir nalepí na kapičky kyseliny sírové z kyselého deště, tak ho to může poškodit. I řada dalších složek chemického znečištění virům pravděpodobně neprospívá - benzen se používá jako dezinfekce, stejně tak ozón, kterého koncentrace stoupá při smogové situaci. Takže je možné, že zjištení vědců vůbec nesouvisí se znečištěním. Obdobně aktuálně v USA zjišťují, že čim tmavší kůži má osoba, tím pravděpodobnější je, že na koronu zemře. A přitom to vůbec nesouvisí s barvou, ale s tím, že černoši jsou obecně nemocnější, chudší a méně dbají na zdraví.
Odpovědět
je to takový důkaz o tom ,že když něco hledám a udělám mně vyhovující závěry z toho co jsem zjistil , jsem schopný dokázat vlastně cokoliv. ˇ
Nejlépe se šíří epidemie tam kde je hodně lidí a velká migrace, to ví každý a ostatní vlivy jsou okrajové.
Odpovědět
Není tomu tak. Je konkrétní faktor, odborně predispozice, která se u určitých lidí projevuje silněji než u většinové populac. Ať je to věkem oslabená imunita, ale také chronické bronchitidy lidí z průmyslových oblastí. Ti více kašlou, kýchají, smrkají. Proto také násobně více šíří viry do okolí. Prach nejen dráždí plíce ke kašli, ale také může být (krátkodobým) nosičem virů. Ano, samozřejmě, koncentrace lidí a jejich migrace má také zásadní vliv.
Odpovědět
Mně v tom článku chybí toto klíčové slovo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol
Odpovědět
Kde jste ten článek vyhrabali? Podle Coronavirus COVID-19 Global Cases by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU)je dnes 10.4.2020 nakkaženo v celém světě celkem 1 622 167 lidí. Inu chybička se vloudí, nebo jde o odhad stavu nakažených v USA po Velikonocích (dnes je 467 184 lidí)?
Odpovědět
Nikdo netuší ani vzáleně, kolik je lidí nakažených a kolik na to vlastně zemřelo.
Odpovědět
Tady s vámi souhlasím.
Testů je velice málo (nejsou sady, není kapacita laboratoří), spousta lidí, kteří by testováni být měli, testována není, nebo až opožděně. Takže máme neúplné údaje a z nich se snažíme vyvěštit, jaká je vlastně realita. Platonova jeskyně dost hadr proti současnému stavu.
Odpovědět
|
|