https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-tvrdi-ze-jed-stutox-ma-maly-vliv-na-ubytek-poctu-hrabosu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci tvrdí, že jed Stutox má malý vliv na úbytek počtu hrabošů

14.8.2020 12:19 | Č. BUDĚJOVICE (ČTK)
Vědci z Mendelovy univerzity porovnali počet odchycených hrabošů na jižní Moravě, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedalekém Horním Rakousku, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného.
Vědci z Mendelovy univerzity porovnali počet odchycených hrabošů na jižní Moravě, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedalekém Horním Rakousku, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného.
Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.
 

"Počet hrabošů - po dosažení maxima - následující rok rapidně klesá i bez Stutoxu. Kdybychom uměli předpovědět, že příští rok nastane kalamitní gradace hrabošů a již před jejím začátkem bychom Stutox použili, možná by význam mít mohl. Jenže tohle my předpovědět neumíme. V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je použití Stutoxu bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly - jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji - takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu," uvedl Kindlmann.

Dodal, že skupina vědců z Mendelovy univerzity porovnala počet odchycených hrabošů ve dvou blízkých lokalitách. Šlo o jižní Moravu, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedaleké Horní Rakousko, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného. "K redukci hraboší populace tedy v Rakousku došlo i bez použití jakýchkoliv jedů," uvedl Kindlmann.

Vědci tím reagují na tvrzení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterého užití Stutoxu vedlo loni ke snížení výskytu hrabošů. Vědci navíc poukazují na nebezpečnost jedu pro další zvířata. Účinná látka Stutoxu se mění v žaludku zvířete na prudce jedovatý fosfan. "V loňském roce byly nalezeny desítky mrtvých zajíců, dva čápi a několik dalších zvířat, v jejichž tělech byl nalezen právě fosfan. Tato mrtvá zvířata jsou však jen špičkou ledovce. Vůbec netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Skutečně uhynulých zvířat mohlo být desetkrát nebo taky stokrát víc. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky," uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

14.8.2020 12:30
To je samozřejmé a všichni to vědí. Jenže než ta populace poklesne, tak poškodí všechny zaseté ozimy. A vzhledem k tomu, že všichni chtějí kvůli suchu, aby zemědělci seli ozimy, tak je to jaksi takové těžší.

S Horním Rakouskem mají pravdu. Netrávili Stutoxem II. Trávili Ratronem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2020 13:36
Tak v Rakousku netrávili a přesto se tam našim vědcům žádného hraboše nepodařilo odchytit. U nás se trávilo a vědci přesto hraboše u nás chytili. To je opravdu navýsost vědecký argument.
No a lasice jak kolčava tak i hranostaj bohužel výrazně ubývají již nějakou dobu a to nejen na lokalitách kde se aplikoval stutox. Nabude tam ta příčina úbytku úplně jiná pane Vermouzku?
Osobně nejsem přítelem užívání či dnes snad už i nadužívání chemie a jedů vůbec . Na druhou stranu to bez té chemie mnohdy asi bohužel nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 13:59
Typický příklad kabinetních vědců. I když je hrabošů už moc, Stutox je umí účinně eliminovat. Ale asi jsem před mnoha lety viděl něco jiného.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

22.10.2020 03:10 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine,

je opravdu velice zábavné pozorovat, s jakou suverenitou publikujete úsudky o lidech, o nichž nic nevíte a o věcech, kterým naprosto nerozumíte. Na rozdíl od vás zde uvedu argumenty:

1. Do svých 15 let jsem vyrůstal v malé vesničce, kde můj otec dělal šlechtitele a matka pracovala pro ÚKZÚZ. Když jsem nabral trošku rozum, s velkým zájmem jsem sledoval jejich práci a i práci "obyčejných" zemědělců a jejich šéfů v podniku. Poté můj otec dlouhá léta vyučoval rostlinnou výrobu na VŠ zemědělské. Nyní již 29 let vedeme společně s manželkou zemědělskou farmu o rozloze 25 hektarů, kde celou dobu chováme cca 8-18 koní, několik desítek až stovku ovcí (tyhle počty se samozřejmě mění), několik prasat, měli jsme i lamy a pštrosa, a variabilní počty a druhy různé drůbeže (slepice, husy, kachny, perličky, krocany). Kromě toho jsme zde po obvodu farmy vytvořili nově biokoridory ze stromů a keřů, máme zde i genofondový sad starých ovocných odrůd, kde manželka pěstuje více než 70 takových odrůd. Část těch 29 let jsme farmu vedli sami dva, po zhruba polovinu let jsme měli i jednoho pracovníka. Jedině na sklízení sena si každoročně najímáme souseda-soukromníka, jinak vše zvládáme vlastními silami. Ve světle těchto nesporných faktů jsou opravdu úsměvné vaše kecy o kabinetních vědcích (Vědci tvrdí, že jed Stutox... Ekolist 14.8.2020), "Ve výčtu podepsaných vědců nevidím ani jednoho, který by rozuměl zemědělství" či "Zemědělství je jim na hony vzdálené, nemají do toho co mluvit, protože tomu nerozumí." (Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků... Ekolist 20.10.2020).

2. Roztomilá jsou i vaše "moudra" o účincích Stutoxu na hraboše. Tvrdíte, že "Stutox plošně použitý rozhozem rozmetadlem dokáže účinně hraboše eliminovat" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a jaksi vám nedochází, že tento fakt nikdo nezpochybňuje a o tohle v mém článku vůbec nejde. Pouze tam tvrdím, že hraboši díky své populační dynamice po své kulminaci rychle zmizí, i když se Stutox nepoužije, tudíž jeho používání je užitečné jedině proto, aby se ničila již beztak chabá biodiverzita naší zemědělské krajiny. Já vím, Stutox působí okamžitě a zabrání tak hrabošům sežrat ozimy, pokud je zde nasejete. Jenže ony existují i jařiny, jestli víte oč jde. Jsou sice trochu náchylnější na sucho, ale nikde není psáno, že příští rok musí být suchý. A když bude, stejně si požádáte o dotace za škody suchem způsobené.

3. Korunu exhibici své neznalosti pak dáváte tvrzením že "predátoři si s tím v podstatě neporadí" - víte, ony v systémech dravec-kořist existují populační cykly, řízené zpětnými vazbami mezi dravcem a kořisti, jenže o tom vy zřejmě nemáte ani zdání. Řekl bych, že o populační dynamice, především o systémech dravec kořist, o který tu jde, vím možná přece jen víc než vy. Populační ekologii již několik desetiletí vyučuji na Karlově univerzitě (předtím na JčU), zvali si mě různě po světě (Anglie, USA, Japonsko, Francie, Německo) na zpracování jejich dat o populační dynamice a abych tam vedl kurzy na téma ochrany proti škůdcům, publikoval jsem o tom desítky článků v nejprestižnějších světových časopisech. Možná také, že ne nadarmo si mne proto vybrali jakožto člena skupiny vědců, která pod záštitou OSN vytvořila v květnu 2019 globální zprávu o biologické rozmanitosti (https://ipbes.net/sites/default/files/2020-10/ipbes_global_assessment_report_summary_for_policymakers_cze.pdf), která přitáhla pozornost všech mainstreamových světových médií.

4. Je třeba Vám však uznat, že máte velice vyvinutou schopnost prezentovat jako fakta naprosté lži, třeba "Zvěsti o mrtvých necílových organismech raději již nekomentovat, protože se jasně prokázalo, že v drtivé většině případů šlo o účelové lži." (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) - dokažte nám zde toto tvrzení! Naopak já jsem schopen na vyzvání předvést důkazy (výsledky chemických analýz) o tom, že došlo k úmrtím mnoha necílových organismů, přestože tento fakt nebyl nikdy cíleně sledován.

5. Výrazy o Stutoxu, že "je na dotčených pozemcích zásah nutný" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a vůbec celý tón vašich příspěvků svědčí spíše o někom, kdo je ještě stále ovládán komunistickými praktikami typu "Máš tady škůdce? Postříkej jedem! Máš malý výnos? Přidej tam umělá hnojiva! Je tvé pole příliš vlhké? Zmelioruj ho!" Právě tyto praktiky dovedly naši zemi do tristního stavu: biodiverzita naši zemědělské krajiny je jedna z nejhorších v Evropě. Děkuji vám!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2020 19:56
Opět použiji nadsázku a to,že vědci časem zjistí,že je tomu tak i
s potkany a doporučí je přestat preventivně ve městech trávit.Dosáhnou
přece své gradace a vyhynou sami nebo díky predátorům.Blablablabla.
Pokud má hlodavec dost potravy,vhodné ubytování,tak se množí stále
a možná ho zdolá nějaká nemoc či nárazové nalétnutí predátorů.
A co když se nemoc nedostaví,taky ty hejna predátorů nepřiletí jed
nepovolíme?Samozřejmě s jedy s mírou a pouze povoleným způsobem.
Vědci ať hledají látku,která postihne pouze ty hraboše a už ne ty
predátory či jiná zvířata.V Austrálii byla řešením kdysi myxomatóza
u invazních králíků,ale u umělých nemocí hrozí kompletní vyhubení
druhu a tak jed považuji méně rizikový.Nedělejme si iluze o nějaké samoregulaci při současném způsobu hospodaření.Přemnožené hraboše
predátoři omezí pouze z části a pouze na sklizených,či čerstvě
zasetých polích.Ve vzrostlých obilninách,kukuřici,řepě,řepce či
pícninách ho nevidí ani ten predátor a tak se stačí hraboši namnožit
do sklizně tak,že možná nebude co sklízet.Z řepky se přesouvá do
obilí,z něho do řepy či kukuřice a potom do trvale zatravněných
pozemků.Potom zase do zasetých ozimů a řepky a tak dokola bez
možnosti ho vyhladovět či jinak udolat.Radikální prevence společně s plašením predátorů v době aplikace jedu a následné zaorání mrtvolek
tak minimalizuje otravy dravců a jiných predátorů.Doma,či ve městech
se potkani a myši hubí jedy běžně a nikdo nezkoumá vliv na kočky,psy,
kuny,sovy a poštolky po aplikaci jedů,ale hubení hrabošů je opět téma
na ostří nože.A je to tu zase.Ve městech jed nevadí,ale tomu venkovu
to zakážeme.Zakažte to i ve městech,broďte se mezi potkany a čekejte
na jejich gradaci a následné snížení populace.Vědci a vědci je asi
rozdíl a záleží za který klub kopou.Když si zadám studii s předem
určeným výsledkem,tak ji vypracují,podloží "důkazy"a ty laiku drž pusu,protože nejsi odborník a používáš pouze rozum a zkušenosti.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist