https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-tvrdi-ze-jed-stutox-ma-maly-vliv-na-ubytek-poctu-hrabosu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci tvrdí, že jed Stutox má malý vliv na úbytek počtu hrabošů

14.8.2020 12:19 | Č. BUDĚJOVICE (ČTK)
Vědci z Mendelovy univerzity porovnali počet odchycených hrabošů na jižní Moravě, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedalekém Horním Rakousku, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného.
Vědci z Mendelovy univerzity porovnali počet odchycených hrabošů na jižní Moravě, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedalekém Horním Rakousku, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného.
Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.
 

"Počet hrabošů - po dosažení maxima - následující rok rapidně klesá i bez Stutoxu. Kdybychom uměli předpovědět, že příští rok nastane kalamitní gradace hrabošů a již před jejím začátkem bychom Stutox použili, možná by význam mít mohl. Jenže tohle my předpovědět neumíme. V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je použití Stutoxu bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly - jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji - takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu," uvedl Kindlmann.

Dodal, že skupina vědců z Mendelovy univerzity porovnala počet odchycených hrabošů ve dvou blízkých lokalitách. Šlo o jižní Moravu, kde loni zemědělci směli používat Stutox, a nedaleké Horní Rakousko, kde se hlodavci jedem nehubili. Vědci na jižní Moravě několik hrabošů chytili, ale v Horním Rakousku žádného. "K redukci hraboší populace tedy v Rakousku došlo i bez použití jakýchkoliv jedů," uvedl Kindlmann.

Vědci tím reagují na tvrzení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterého užití Stutoxu vedlo loni ke snížení výskytu hrabošů. Vědci navíc poukazují na nebezpečnost jedu pro další zvířata. Účinná látka Stutoxu se mění v žaludku zvířete na prudce jedovatý fosfan. "V loňském roce byly nalezeny desítky mrtvých zajíců, dva čápi a několik dalších zvířat, v jejichž tělech byl nalezen právě fosfan. Tato mrtvá zvířata jsou však jen špičkou ledovce. Vůbec netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Skutečně uhynulých zvířat mohlo být desetkrát nebo taky stokrát víc. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky," uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

14.8.2020 12:30
To je samozřejmé a všichni to vědí. Jenže než ta populace poklesne, tak poškodí všechny zaseté ozimy. A vzhledem k tomu, že všichni chtějí kvůli suchu, aby zemědělci seli ozimy, tak je to jaksi takové těžší.

S Horním Rakouskem mají pravdu. Netrávili Stutoxem II. Trávili Ratronem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2020 13:36
Tak v Rakousku netrávili a přesto se tam našim vědcům žádného hraboše nepodařilo odchytit. U nás se trávilo a vědci přesto hraboše u nás chytili. To je opravdu navýsost vědecký argument.
No a lasice jak kolčava tak i hranostaj bohužel výrazně ubývají již nějakou dobu a to nejen na lokalitách kde se aplikoval stutox. Nabude tam ta příčina úbytku úplně jiná pane Vermouzku?
Osobně nejsem přítelem užívání či dnes snad už i nadužívání chemie a jedů vůbec . Na druhou stranu to bez té chemie mnohdy asi bohužel nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 13:59
Typický příklad kabinetních vědců. I když je hrabošů už moc, Stutox je umí účinně eliminovat. Ale asi jsem před mnoha lety viděl něco jiného.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2020 19:56
Opět použiji nadsázku a to,že vědci časem zjistí,že je tomu tak i
s potkany a doporučí je přestat preventivně ve městech trávit.Dosáhnou
přece své gradace a vyhynou sami nebo díky predátorům.Blablablabla.
Pokud má hlodavec dost potravy,vhodné ubytování,tak se množí stále
a možná ho zdolá nějaká nemoc či nárazové nalétnutí predátorů.
A co když se nemoc nedostaví,taky ty hejna predátorů nepřiletí jed
nepovolíme?Samozřejmě s jedy s mírou a pouze povoleným způsobem.
Vědci ať hledají látku,která postihne pouze ty hraboše a už ne ty
predátory či jiná zvířata.V Austrálii byla řešením kdysi myxomatóza
u invazních králíků,ale u umělých nemocí hrozí kompletní vyhubení
druhu a tak jed považuji méně rizikový.Nedělejme si iluze o nějaké samoregulaci při současném způsobu hospodaření.Přemnožené hraboše
predátoři omezí pouze z části a pouze na sklizených,či čerstvě
zasetých polích.Ve vzrostlých obilninách,kukuřici,řepě,řepce či
pícninách ho nevidí ani ten predátor a tak se stačí hraboši namnožit
do sklizně tak,že možná nebude co sklízet.Z řepky se přesouvá do
obilí,z něho do řepy či kukuřice a potom do trvale zatravněných
pozemků.Potom zase do zasetých ozimů a řepky a tak dokola bez
možnosti ho vyhladovět či jinak udolat.Radikální prevence společně s plašením predátorů v době aplikace jedu a následné zaorání mrtvolek
tak minimalizuje otravy dravců a jiných predátorů.Doma,či ve městech
se potkani a myši hubí jedy běžně a nikdo nezkoumá vliv na kočky,psy,
kuny,sovy a poštolky po aplikaci jedů,ale hubení hrabošů je opět téma
na ostří nože.A je to tu zase.Ve městech jed nevadí,ale tomu venkovu
to zakážeme.Zakažte to i ve městech,broďte se mezi potkany a čekejte
na jejich gradaci a následné snížení populace.Vědci a vědci je asi
rozdíl a záleží za který klub kopou.Když si zadám studii s předem
určeným výsledkem,tak ji vypracují,podloží "důkazy"a ty laiku drž pusu,protože nejsi odborník a používáš pouze rozum a zkušenosti.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist