Brněnští vědci budou čistit vodu pomocí řas a mikroorganismů
"Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda," řekla doktorandka Vladimíra Tarbajová z univerzitního Ústavu chemie a biochemie.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové, každý z nich dokáže odbourat jiný druh znečištění. Nyní vědci systémy testují na azobarvivech. To jsou látky, které jsou ve volné přírodě těžko rozložitelné. Vyskytují se často v textilním a papírenské průmyslu a mohou mít karcinogenní účinky.
Postupně se vědci chtějí zaměřit i na jiné druhy odpadních látek, jako jsou antibiotika a hormony. Systém se dá sestrojit poměrně snadno. "Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje žádná speciální zařízení," dodala Tarbajová.
Konkrétní ATS systémy jsou pak upravené podle toho, jaké látky mají odbourávat. "Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,” popsala Tarbajová. S projektem na čištění vody pomocí mikroorganismů zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, funguje ještě lépe. "Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější," doplnila Tarbajová.
Systém se využívá na čištění vod kupříkladu v USA. Do budoucna by jej vědci chtěli využít k odstraňování škodlivých látek z vod i u nás. "My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty," řekla Tarbajová.
reklama