Vědci z Mendelovy univerzity zkouší možnosti, jak kompostovat gastroodpad
Běžným postupem odpad z jídla, tedy gastroodpad, kompostovat nelze. "V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů. Taková šťáva inhibuje mikrobiální průběh čili nám zastaví kompostovací proces," uvedla Ester Kovaříková z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Vědci zkoumali, zda by s kompostováním zbytků jídla mohly pomoci mikroorganismy. Nejlepších výsledků dosáhli při využití laktobacilů, tedy přirozeně se vyskytujících bakterií, které se běžně používají například při léčbě trávicího ústrojí. Cílem výzkumníků je získat z gastroodpadu díky laktobacilům kvalitní kompost.
"Když kompostujeme gastroodpad, je to proces i na tři měsíce. Komerční výrobci takzvaných hybridních zařízení na kompostování deklarují, že je možné výsledku dosáhnout za 24 hodin. Což ale nejde. Komposty, které se vyprodukují z takových zařízení, jsou velmi kyselé, mají nízké pH, špatný poměr dusíku, uhlíku a ve finále půdě škodí," upozornila Kovaříková.
Uvedla, že podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytříděných potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo, a to se přepočítalo na cenu syntetických hnojiv, představovalo by jejich kompostování úsporu ve výši tří až pěti miliard korun.
Zatím vědci laktobacily testovali v menších kompostovacích boxech umístěných v termostatu, ve kterých jsou za několik dnů schopní zjistit, jak se bakteriím daří a jestli se kompost začal správně rozkládat.
V létě čeká výzkumníky celý tříměsíční kompostovací proces, při kterém si ověří dosavadní zjištění. Zbytky jídla pro experimenty odebírají vědci z menzy Mendelovy univerzity, ale také z několika brněnských domovů pro seniory, se kterými spolupracují. Za dobu konání projektu takto zpracovali přes tři sta kilogramů gastroodpadu.
reklama

Tak laciné, že je lepší nechat ho shnít. Jak Španělsko skrze ovoce a zeleninu mrhá ušetřenou vodou?
Nová mapa pomáhá dostat nevyužité pokrmy z jídelen v Česku k lidem v nouzi
Jak si užít hojnost a nevyhazovat jídlo ani po svátcích a oslavách na konci roku