https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zmeny-klimatu-zpusobi-v-zapadni-evrope-i-vice-extremnich-srazek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Změny klimatu způsobí v západní Evropě i více extrémních srážek

24.8.2021 11:14 | BERLÍN (ČTK)
V rámci širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den.
V rámci širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den.
Foto | Inge Maria / unsplash.com
Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).
 

Výsledky podle ECF podporují závěry rozsáhlé zprávy, kterou tento měsíc zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN. Ten konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v povětrnostních extrémech. Nová zpráva ukazuje, že s tím, jak se zvyšují teploty, bude západní a střední Evropa vystavena stále většímu množství extrémních srážek a záplav.

Extrémní srážky zasáhly části západní Evropy 12. až 15. července. Kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což bylo mnohem více než při předchozích rekordech. Při následných povodních zahynulo v Německu a Belgii nejméně 220 lidí.

"Události roku 2021 znovu ukazují, že extrémy, které překonávají dosud pozorované rekordy, posilované změnami klimatu, mohou udeřit kdekoli a způsobit obrovské škody a oběti. Místní a národní úřady v západní Evropě si musejí být vědomy zvýšených rizik plynoucích z extrémních srážek, aby se lépe připravily na potenciální budoucí události," řekl k tomu šéf klimatického úřadu v Postupimi Frank Kreienkamp.

Vědci analyzovali záznamy o počasí a počítačové simulace, aby spočítali vliv klimatických změn na intenzivní dešťové srážky, které způsobily záplavy. Vědci porovnali s minulostí dnešní klima, kdy globální oteplování oproti konci 19. století zvýšilo průměrnou teplotu o 1,2 stupně Celsia. Studie se zaměřila na extrémní deště, které vyvolaly povodně ve dvou obzvláště silně zasažených oblastech v Německu (Ahr a Erft), kde v průměru spadlo 93 milimetrů srážek za den, a v Belgii, kde v regionu kolem řeky Mázy napršelo 106 milimetrů vody za dva dny. Autoři přitom analyzovali spíše intenzitu srážek než hladiny řek, částečně i proto, že velká voda některé měřicí stanice zničila.

Experti odhalili v těchto lokálních srážkových vzorcích velkou míru proměnlivosti mezi jednotlivými léty. Aby vyhodnotili vliv klimatických změn, podívali se na údaje z širšího regionu. Analyzovali, jak pravděpodobné je, že by se podobné extrémní srážky mohly objevit kdekoli v širším regionu západní Evropy, včetně východní Francie, západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severního Švýcarska, a jak to ovlivňují stoupající globální teploty.

U tohoto širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den. Klimatické změny rovněž zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost, že nastanou události s prudkými srážkami podobné těm, které způsobily nedávné záplavy. Podobné události lze při současném podnebí očekávat v jakékoli oblasti západní Evropy zhruba jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat množství skleníkových plynů a teploty nadále porostou, budou takové vydatné deště častější.

Na studii se podílelo 39 vědců, kteří jsou součástí skupiny World Weather Attribution, včetně vědců z univerzit a meteorologických a hydrologických úřadů v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Spojených státech a Británii.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

24.8.2021 14:52
Vypadá to, že pro stromy nevidí les. Vědci neustále omílají negativa oteplení a přitom opomíjejí pozitiva. Skoro to vypadá, že nám předkládají nevyvážený, jednostranný pohled na věc.
A to od vědců není pěkné, protože to se pak nejedná o vědce, ale o politiky.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.8.2021 16:06 Reaguje na Richard Vacek
Myslíte možnost těžit ropu v Grónsku a Severním ledovém oceánu?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.8.2021 16:18 Reaguje na Petr Dvořák
Nejen to. I samotné otevření severní mořské cesty je přínosem.
Více CO2 vede k rychlejšímu růstu rostlin a dělá je odolnějšími vůči suchu.
U nás se předpokládá prodloužení vegetační sezóny o 15 dnů - to znamená nejen možnost vyšší produkce, ale třeba i snížení osevní plochy za stejných výnosů.
Globální oteplování vede k vzestupu teplot hlavně ve vyšších zaměpisných šířkách. K jakým úsporám energií na vytápění povede zvýšení teplot o 2 st.C?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:37 Reaguje na Richard Vacek
Pán asi vůbec netuší, že existuje něco jako budoucnost.
Pro nás je současná teplota skutečně přínosem (pokud dostečně prší) a skutečně bychom na tom vydělali, kdyby se to ale dnes zastavilo.
Co na tom, že Kalifornie a řada zemí na světě na tom dojede a stane se puští, co na tom, že vyhynou severní živočichové a silně se zredukujie biodiverzita. My ušetříme na topení nějaké kačky.

Jenže ono se to teprv rozjíždí, netvor si začíná protahovat drápy.
Odpovědět
va

vaber

25.8.2021 09:01 Reaguje na Richard Vacek
vy zase naopak oslvujete pozitiva oteplování, ano na severu naroste dnes více pšenice, ale z pohledu celé planety je růst teploty negativní a teplota je už na hranici kdy začne život ničit, pouště jsou takový příklad zničeného života suchem a horkem a nikdo neví kdy se růst teplot zastaví , ani oslavované klimatické modely,
měl by jste si zkusit žít v oblastech kde je 40°C, bez klimatizace
Odpovědět
RV

Richard Vacek

25.8.2021 10:10 Reaguje na vaber
Směšujete maximální teploty s průměrnou teplotou. Pokud s oteplením přibude oblačnosti, tak vám stoupnou noční teploty a klesnou denní maxima.
Podívejte se, v jak chladné periodě žijeme. A v těch teplejších nebyl život spálený žárem, ale byly to periody plné pestrého života.
https://www.quora.com/When-in-Earths-history-was-CO2-last-as-high-as-415-ppm
Odpovědět
va

vaber

25.8.2021 16:32 Reaguje na Richard Vacek
historii Země vytvořil člověk ,jaká skutečně byla nevíme, názorů je mnoho,někde se něco najde a udělá se závěr pro celou planetu, je to stejné jako kdyby dnes někdo viděl jen Saharu nebo jen Amazonii a tvrdil by ,že planeta je taková a ne maková
ale čo bolo to bolo, dnes jsme v situaci že 40°C nejsou maximální teploty ,ty jsou mnohem vyšší a ty maximální budou ničit život ,žádný průměr
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:25 Reaguje na vaber
Všichni vědci jsou hlupáci a jen vy jste letadlo.

Jak můžete tvrdit, že "skutečně nevíme", když to nevíte jenom vy?? V základních parametrech víme prakticky vše, spory se vedou na daleko detailnější úrovni.
Datové banky v sedimentech jsou známé z celého světa, ledovcové vývrty ze Severu i Jihu, proxydat jsou milióny, velmi přesné jsou rozbory dřeva historických budov atd. atd. atd.

Jenže páneček neví, já za to fakt nemůžu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2021 15:49
http://cvtvhs.cz/files/aktualne/sucho2014-2017/001_elleder_paralely_sucha.pdf
Období 1861-1874 bylo bohaté výskytem řady hydrometeorologických
extrémů stoleté povodně 1862 rekordně vysoké srážky krátkého trvání
(1872), silné vichřice (1868, 1870) nebo dlouhé epizody suchých let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:19 Reaguje na Vladimir Mertan
Tohle období podle vás trvalo 13 let, dnes to máme už aspoň 20 let a stále se to zhoršuje s výhldem na další eskalaci.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.8.2021 20:59
Nezbude nám nic jiného, než se přizpůsobit. Protože než se klima vyrovná, resp. přeskočí na novou stabilnější hladinu, tak to bude trvat 200-300 let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:16 Reaguje na Katka Pazderů
PROČ by se mělo klima vyrovnávat, PROČ by mělo "přeskakovat" na nějakou "stabilnější" hladinu, PROČ by to mělo trvat 200 - 300 let??
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist