https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedec-ekosystemove-stanice-mohou-pomoct-ve-vyzkumu-klimatickych-zmen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekosystémové stanice mohou pomoct ve výzkumu klimatických změn

2.2.2024 01:54 (ČTK)
Ekosystémové stanice sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky nim lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny.
Ekosystémové stanice sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky nim lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny.
Foto | Faragas / Wikimedia Commons
Předpovídat chování ekosystémů mohou vědcům pomoct ekosystémové stanice, které sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky těmto stanicím lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny, řekl pro ČTK Marian Pavelka z CzechGlobe Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj to může mít význam v otázce klimatických změn.
 

"Les, když je zdravý a roste, tak do svých těl ukládá uhlík, který získává ze vzduchu ve formě oxidu uhličitého při fotosyntéze. Z hlediska klimatické změny už umíme poměrně dobře vypočítat, kolik skleníkových plynů do ovzduší vypustíme, například ze statistik o množství vytěžených nerostných surovin. Na druhé straně máme procesy, které naopak oxid uhličitý z atmosféry odčerpávají, kupříkladu zmíněnou fotosyntézu," uvedl vědec. "Lesy nám pomáhají nástup klimatické změny zpomalovat. Nicméně nejsou schopné absorbovat množství vypouštěné lidstvem a kompletně to vykompenzovat," dodal.

Zajímavá měření mají vědci třeba u ekosystémové stanice Rájec-Jestřebí. "Tam byl více než sto let starý smrkový porost, ale byl kolem roku 2018 napadnut masivně kůrovcem. Ačkoliv byl porost smýcen, naše měření probíhají stále. Máme data z dob, kdy v oblasti prosperoval les, tedy od roku 2015 a nynější data, která ukazují chování v podstatě holé krajiny. Pro nás je v tomto případě zajímavé, kolik oxidu uhličitého naopak z vykácené plochy a půdy odchází do atmosféry," řekl Pavelka.

Kromě oxidu uhličitého stanice sledují další skleníkové plyny jako metan nebo oxid dusný, proudění vzduchu, teplotu, vlhkost, sluneční záření, srážky a podobně. Stanice a čidla jsou rozmístěné na čtyřicetimetrových meteorologických stožárech. Po České republice je jich osm. Nejstarší zprovoznili v roce 2004 v moravskoslezských Beskydech na Bílém Kříži. "Snažili jsme se je umisťovat tak, abychom pokryli co nejširší škálu základních typů ekosystému v tuzemsku," uvedl vědec.

Obdobné ekosystémové stanice mají také v zahraničí. Data se sdílí s mezinárodní vědeckou komunitou pomocí databáze FLUXNET. Čeští experti jsou také zakládajícími členy Integrated Carbon Observation System (ICOS), což je síť ekosystémových stanic napříč Evropou. Stanice zapojené do ICOS mají výhodu, jelikož jejich měření je sjednocené, tedy získaná data jsou měřená podobnými nebo stejnými přístroji a stejným způsobem. Podle Pavelky jsou díky tomu data dobře porovnatelná. Z nich modeláři tvoří globální modely chování ekosystémů a získávají informace, kolik oxidu uhličitého na sebe lesy na Zemi mohou navázat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

2.2.2024 13:38
domnívám se, že vybudovat ekosystém lesa na desítky let dopředu se nedá, je to hádání z křišťálové koule. Žádný vědecký model nemůže předpovídat na desítky let dopředu jaké bude klima. Lesní porosty reagují až za desítky let od vysazení.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2024 13:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
v zásadě neexistuje lineární vedro nebo lineární zima, období jsou střídavě a volatilní.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.2.2024 07:59
Ano, díky nesmyslnému pravidlu v NP o bezzásahových zónách s předpokladem, že příroda si nejlépe poradí sama bez lesníků a myslivců, došlo při kůrovcové kalamitě k uvolnění tisíců tun CO2 do atmosféry z rozpadlého dřeva -které ale zhodnotilo půdu, zachytilo vodu, to je pravda. Co je ale pro naši přírodu potřebnější?
Díky kontroverznímu přání ekologů o bránění sukcesi, bránění přírodního zalesnění krajiny, na rozsáhlých plochách nedošlo k zlesnění, nedošlo k uložení tisíců tun CO2 z atmosféry do dřeva - přitom se ale zvýšila diverzifikace krajiny, zachránilo mnoho druhů hmyzu, zvěře, rostlin, to je pravda!
Co je ale pro naši přírodu potřebnější? Ochlazování přírody, zachycování vody nebo záchrana druhů? Mají pravdu klimatologové, že klima je před bodem zlomu- oteplení nad 1,5 st C, kdy za ním již není záchrana a příroda spěje k totálnímu kolapsu?
Je třeba díky tomu přivádět hospodářství rovněž k bodu zlomu- zmaru a kolapsu ze zákazu topení plynem, násilné elektrifikaci. Zákazu spalovacích motorů, topení pouze elektřinou? Bez plynových elektráren nedorovnáme výkyvy spotřeby při výrobě elektřiny z JE. Elektroauta se nehodí všude. Topení elektřinou, tam kde není funkční TČ, stojí 200tis/rok, což je pro polovinu obyvatel nepřijatelná zátěž! Násilná elektrifikace může vést k totálnímu kolapsu hospodářství!
Je to opravdu vše nutné, nezbytné, pro lidstvo nepřekročitelná situace?
Myslím, že nejdůležitější je prostý selský rozum a hledání rozumného norm. kompromisu!!!
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.2.2024 10:32
Zapomněl jsem na nějaký závěr- každý si ho ale logicky může odvodit:
V NP nepřeměňovat celé rozsáhlé oblasti na bezzzásahové zóny s monokulturou smrku. Bezzásahové oblasti potřebujeme, ale musí to být jen okrajové menší oblasti na těch nejpotřebnějších místech.
Nelze přeměnit celou naši krajinu na diverzifikovanou step.Tyto oblasti musí být rovněž jen na vhodných místech jako menší okrajové zóny- např. Milovice. Nemusím si trhat hlavu, že mi louka zarostla křovím, z hlediska klimatu to není škoda.
Elektrifikace je potřebná, ale nemohu plošně zakázat topení plynem, dřevem, spalovací motory, uvalit na ně daň, která znemožňuje jejich použití. Je třeba jednat uvážlivě, jen tam, kde je to efektivní.
Správu země nechat na odbornících- o lesích rozhodují lesníci, o půdě zemědělci, i když i oni musí respektovat přírodovědce a klimatology, ne jim jejich výzkumy vyvracet. Každý se může mýlit ale jinak to nejde!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist