Vídeň investuje do zelených fasád
Ozeleňování budov v každé formě představuje důležité opatření v přizpůsobování se na změny klimatu. Zelené fasády a vnitrobloky pomáhají regulovat mikroklima. Během letních měsíců mají schopnost ochlazování a zabraňují vytváření tepelných ostrovů, v zimě zahřívají.
Vedoucí Oddělení pro ochranu životního prostředí města Vídně Karin Büchl-Krammerstätter navíc upozorňuje na vysoký přínos zelených fasád pro udržení rozmanitosti živočišných druhů ve městě. „Ozeleněné domy nedělají radost jen lidem, ale i ptactvu, hmyzu a jiným živočichům, kteří profitují z vytvořeného biotopu, který jim slouží jako obydlí a zdroj potravy,“ sděluje Karin Büchl-Krammerstätter.
Město financuje zeleň od chodníku až po střechu
Celý obvodový plášť budovy je možné ozelenit od fasády až po střechu. Město Vídeň přiděluje dotace v případě splnění stanovených podmínek až do výše 100 % celkových investic. Rozpočet na zelené fasády pro rok 2019 navíc výrazně navýšilo: město letos poskytlo celkem 500 000 eur. O dotace je ve Vídni možné žádat u magistrátního oddělení MA 22, přičemž žádost musí být podána již před zahájením ozeleňování.
Ozeleňovací systém BeRTA
Na základě zkušeností není ozeleňování budov směrem do ulice lehce proveditelné. Díky systému BeRTA je však možné fasády snadno a rychle ozelenit. Systém vynalezl interdisciplinární tým složený z vídeňské městské správy, vědců a firem a aktuálně je testován v rámci projektu „50 zelených domů“ ve vídeňské čtvrti Favoriten. O tento kompletní ozeleňovací modul mohou zažádat zájemci z celé Vídně. Balíček zahrnuje květináč s objemem 300 litrů, mřížku (je-li potřeba), substrát a dvě plazivé rostliny, které porostou zhruba 8 m² plochy. Součástí je i doprava, montáž a informace o údržbě. Systém BeRTA město Vídeň podporuje dotacemi až do výše 5 000 eur.
V Praze byl například přijat Implementační plán Adaptační strategie hlavního města na klimatickou změnu pro roky 2018 až 2019, jehož cílem je mimo jiné snížit negativní vliv extrémních teplot v metropoli a zmenšit rozsah tepelných ostrovů pomocí rozvoje konceptu zelené infrastruktury.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
13.10.2019 07:19Miroslav Vinkler
13.10.2019 09:04Obecně je význam sídlištní zeleně zcela opomíjen a zanedbáván, přitom by se mohlo jednat o velmi významný nástroj proti zhoršování životních podmínek v sídlech v návaznosti na neustále se zvyšující teploty, jak průměrné, tak i teplotní extrémy.
Že lze ozeleňovat i výškové budovy je doloženo a zaplať pánbůh i v řadě míst realizováno.
Místo nesmyslných výdajů v ČR na biopaliva, zvyšující se regulaci soukromého života podle EU kravin a blábolů o spáse energetiky smrští větrníků,spalování biomasy atd.(OZE) spíše používejme zdravého rozumu pro prospěch našich lidí.
Ozeleňování sídel v kombinaci s vodními prvky je levnou,účinnou metodou boje proti oteplování.
Jan Šimůnek
13.10.2019 17:30 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
13.10.2019 09:07https://www.wien.gv.at/umweltschutz/raum/gruene-waende.html
Jiří Svoboda
13.10.2019 14:17Takový systém "klimatizace" ale není jen pozitivní. Zvýšení vlhkosti vzduchu zvyšuje nepříjemný pocit z horka (snižuje rozsah suchého pocení) a uměle navýšená vlhkost navyšuje skleníkový efekt. Aby to, když se to všechno podtrhne a sečte, nakonec nevyznělo negativně.
Miroslav Vinkler
13.10.2019 14:48 Reaguje na Jiří Svobodaa necháme-li na ně dopadat sluneční energii (jasný den= cca 1kW/m2)
pod dobu 5ti hodin , co zjistíme ?
Na ploše a) bude povrchová teplota přes 50C a vzduch nad ní bude horký a suchý.
Na ploše b) bude povrchová teplota max. 30C, vzduch nad ní bude chladnější i vlhčí .
Klasická fyzikální úloha - teplo zjevné vs. teplo skryté. (podstatná část energie výparem vody přešla do vodní páry)
Kde se bude člověk cítit lépe ponechávám čtenáři.
Jiří Svoboda
13.10.2019 16:47 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
13.10.2019 17:49 Reaguje na Jiří SvobodaTo není iluze, to je výsledek vašeho rozhodnutí.
Iluzí pak je veřejnosti tvrdit, že to jinak nejde.
Jiří Svoboda
13.10.2019 18:30 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž budu vlhčit asfalt stejným množstvím vody, jako se odpařuje z vegetace, tak to vyjde zhruba na stejno. Ten efekt nedělá primárně vegetace, ale ta odpařovaná voda. A pokud je té vody nedostatek, tak funguje beton stejně jako uschlá zelená střecha. Beton či střechu mohu natřít na bílo a tak minimalizovat absorbci slunečního záření, což u vegetace nepředpokládám.
Miroslav Vinkler
13.10.2019 20:21 Reaguje na Jiří SvobodaVodu,vzduch,potravu i místa,kde si po práci odpočine. M.j. vhodné teplotní podmínky (mikroklima) na které se evolucí adaptoval .
K tomu vzduchu - potřebujete držet zejména teplotu a vlhkost.
Ukažte mi klimatizaci,která :
a) nepotřebuje el. energii a lidskou obsluhu
b) pořizovací cena mizivá, provozní náklady mizivé
c) na 1mm2 pláště má 100-300 ventilů,které reagují na změnu vnějších podmínek /tím míním průduchy na 1 listu/ a regulují odpar vody- max . účinnost. Počet listů 10exp4 -10exp5
Zajisté máte pravdu,že budete-li skrápět asfalt vodou vyjde to zhruba na stejno. A já se ptám,co nebo kdo to bude dělat a co vás to bude stát/Kč/
Mimo to se po klimatizaci požaduje , aby zachytávala prach, tlumila hluk, vyráběla kyslík a poskytla útočiště i jiným živočichům.
A vodu si brala nikoli z distribuční sítě, ale obyčejné půdy.