https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlada-nemela-podle-organizaci-dost-casu-na-pripravu-dobre-dohody-ohledne-turowa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vláda neměla podle organizací dost času na přípravu dobré dohody ohledně Turówa

18.6.2021 01:28 | PRAHA (ČTK)
esko do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody v pondělí. Měla by podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
esko do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody v pondělí. Měla by podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Vláda podle advokátní kanceláře Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná neměla dost informací a času připravit takovou dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, která by skutečně ochránila české zájmy. Organizace to uvedly před včerejším zahájením jednání o mezivládní smlouvě a podmínkách, za kterých případně bude Česká republika ochotna stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU.
 

Vláda podle organizací postupuje netransparentně, protože veřejnost předem neseznámila s podmínkami dohody. Organizace proto sestavily sedm základních požadavků, na kterých by měla česká strana trvat.

Těžba podle nich musí být bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území. Zároveň musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území. Česko musí požadovat podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které budou platit i po případném stažení žaloby.

Polsko by podle organizací mělo předložit jiné alternativy plánu těžby, než ten, který počítá s provozem do roku 2044 a přiblížením na desítky metrů k českému území. Zároveň by země měla představit opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména pak zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod.

Vyjednávání s Polskem pak podle Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná musí probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí.

Právníci Frank Bold upozornili na to, že Česko v tuto chvíli nemá k dispozici všechna data a informace nezbytné pro stanovení podmínek dohody, zejména nezná reálný vliv těžby na české území. "Za těchto podmínek tak není ani možné vyhodnotit, která opatření jsou nezbytná pro to, aby bylo negativnímu vlivu těžby na české území zamezeno," uvedli.

Česko do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody v pondělí. Měla by podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).

Polsko podle českého návrhu bude muset poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby, o protifiltrační stěně v dole, výstavbě zemního valu nebo monitoringu. Součástí dohody by měla být také možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace, řekl minulý týden vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.

Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Milan Šmid

18.6.2021 09:58
ŠPINAVÁ REVOLUCE. OCELÁRNY MUSÍ ZEZELENAT
Přechod na obnovitelné zdroje energie bude vyžadovat ohromující objemy oceli. Oceláři přitom vypouštějí větší emise CO₂ než celosvětová automobilová doprava

Špinavá revoluce. Ocelárny musí zezelenat
ilustrační foto | Profimedia.cz
Ambiciózní přechod světové ekonomiky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům během příštích tří desetiletí s sebou přináší mnoho komplikací. Mezi ty největší patří obrovská energetická a surovinová náročnost vybudování potřebné infrastruktury.

Ačkoli zastánci „uhlíkově neutrální“ ekonomiky s oblibou hovoří o tom, že energie budoucnosti bude pocházet ze světla slunce, a nikoli tmy dolů, skutečnost je tomu na hony vzdálená. K vystavění potřebných solárních nebo větrných elektráren bude například potřeba zásadně zvýšit těžbu vzácných kovů, otevřít nové stříbrné doly, ale také vyřešit pracovní podmínky v afrických ložiscích, která často při vytěžování využívají dětskou pracovní sílu.

Agentura Bloomberg ale upozorňuje i na zásadní potíž s jednou ze základních surovin – s „obyčejnou“ ocelí. K postavení větrníků a solárních parků jí bude potřeba impozantní množství. Výrobci oceli přitom dnes patří mezi největší průmyslové znečišťovatele. Hutě využívající energii ze spalování uhlí dnes samy o sobě vytvářejí větší emise než veškerá osobní i nákladní automobilová doprava v celém světě.

K tomu, aby svět pokryl spotřebu energie výrobou z obnovitelných zdrojů, bude podle výpočtů analytiků Bloombergu nutné vyrobit na 1,7 miliardy tun oceli. Pro srovnání, je to zhruba stejné množství kovu, jaké se vyrobí po celém světě za jeden rok. Podobná kvanta oceli pak světové ekonomiky spotřebují při posilování přenosové soustavy a výstavbě solárních elektráren.

BEZ UHLÍ A JÁDRA BUDE PROBLÉM. NĚMECKÝ PRŮMYSL DĚSÍ VYŠŠÍ CENY
Zástupci průmyslových odvětví, jež spotřebovávají hodně elektřiny, si stěžují, že při přechodu na obnovitelné zdroje porostou poplatky za přenos energie. Chemickému průmyslu nebo ocelárnám může v krajním případě hrozit i zánik.

František Novák

V praxi by tak při používání současných technologií a spalování uhlí přechod na obnovitelné zdroje pomáhal zvětšovat problém, který má naopak vyřešit. Největší světoví producenti oceli proto stojí před náročným a nákladným problémem: oprostit se od uhlí a přejít na jiný „pohon“. A to se zřejmě neobejde bez veřejných investic a dotací a zároveň zdražení jejich produkce.

Biomasa, nebo vodík?
Stejně jako v případě dalšího průmyslu bude zásadní, jak se k problému postaví Čína. V říši středu se totiž dnes vyrábí zhruba polovina celosvětové produkce oceli. Čínské recepty na řešení navíc mohou posloužit i jako návod pro zbytek světa. Čínští komunisté se v rámci plánování zavázali k tomu, že jen mezi lety 2025 a 2030 sníží emise ocelářů o třetinu.

Jaká řešení se nabízejí místo uhlí? Například někteří evropští a severoameričtí oceláři se snaží co nejvíce přeorientovat na recyklaci – je to totiž výrazně méně energeticky náročné než výroba z železné rudy. Pro vysoké pece si díky tomu mohou dovolit používat elektrické obloukové pece. I pokud by ale výrobci kovů využili veškerý odpad k recyklaci, přesto by stále zhruba polovinu celosvětové poptávky po oceli museli pokrýt oceláři výrobou z rudy.

První variantou je podle analytiků Bloombergu přechod na spalování biomasy místo uhlí. Ani to ale zřejmě není dlouhodobě dostačující řešení. Vysázení dostatku stromů určených ke spalování by si nejspíš vyžádalo obětování části půdy využívané dnes k zemědělským účelům.

ŠÉF ČEZ DANIEL BENEŠ: CHCEME TĚŽIT LITHIUM A POSTAVIT OBŘÍ TOVÁRNU NA BATERIE
Gigafactory vzniknou jen na území těch států, které budou v této oblasti nejaktivnější, je to technologický pokrok, který nebude na nikoho čekat, tvrdí v rozhovoru pro Hrot šéf ČEZ Daniel Beneš.

Vadim Fojtík

Realističtější možnost tak spočívá ve využití vodíku. I to má ovšem háček – výroba vodíku z vody je opět energeticky náročná. V současnosti plánované kapacity pro výrobu vodíku by podle výpočtů analytiků Bloombergu pokryly asi jen necelá dvě procenta energie, kterou by oceláři potřebovali do roku 2050 k dosažení uhlíkové neutrality.

I pokud se najde řešení, velmi pravděpodobným vedlejším efektem „zezelenání“ oceláren bude zdražení železa. Agentura Bloomberg tvrdí, že například v evropských ocelárnách by náklady na výrobu vzrostly o pětinu až třetinu. Uvědomělí zpracovatelé oceli nicméně prý „zelenou“ ocel navzdory vyšším cenám poptávají už dnes. Otázkou je, co na růst cen jejich finálních výrobků řeknou zákaz vyrobků
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist