https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vox-oteplovani-meni-zivot-kozorozcu-podle-vedcu-je-to-zlovestne-znameni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení

21.1.2024 01:44 (ČTK)
Tím, že se tato zvířata mění v noční sovy, se v jistém smyslu přizpůsobují životu na teplejší planetě.
Tím, že se tato zvířata mění v noční sovy, se v jistém smyslu přizpůsobují životu na teplejší planetě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Život tohoto býložravce s až komicky velkými rohy zhruba takto vypadal tisíce let, nyní se však rychle mění, napsal server Vox.
 

S tím, jak automobily a továrny nadále oteplují Zemi příkrovem skleníkových plynů, se kozorožci horští stávají stále více nočními tvory. Tito přežvýkavci kvůli výjimečně horkému počasí mění svůj režim a tráví více času hledáním potravy v noci, tvrdí výzkum vedený vědci z univerzit v Sassari a ve Ferraře v Itálii.

Tím, že se tato zvířata mění v noční sovy, se v jistém smyslu přizpůsobují životu na teplejší planetě. Takové změny však s sebou pravděpodobně nesou znepokojivé důsledky. Za prvé, vlci - hlavní predátor kozorožců v této oblasti - obvykle podle vědců loví pod rouškou tmy. Kozorožci ve tmě ale špatně vidí a žijí ve velmi zrádném terénu.

Tento výzkum je jen jedním z příkladů toho, jak člověk mění každodenní život zvířat a často je v důsledku toho nutí žít více v noci. Studie z roku 2018, kterou vedla Kalifornská univerzita v Berkeley, zjistila, že řada lidských aktivit, jako je turistika nebo lov, způsobuje, že savci všech druhů jsou v noci aktivnější, a to od USA a Jižní Ameriky až po Afriku a Asii.

"Už jsme viděli, jak se savci po celém světě stávají více nočními v blízkosti lidí, protože se nám snaží vyhnout během dne," uvedla Kaitlyn Gaynorová, hlavní autorka práce z roku 2018. "Tato (nová) studie poukazuje na to, že oteplování klimatu může zvířata také vyhánět do noci," dodala.

Vědci stále zjišťují, jak tyto změny ovlivní populace volně žijících zvířat - zda například více kozorožců bude sežráno vlky nebo zda budou mít problémy s hledáním potravy za tmy. Už teď je však jasné, že rostoucí teploty rázem vyvedou z míry pečlivě vyvážené ekosystémy, které se vytvářely po tisíciletí.

Při slabém osvětlení mohou mít tato zvířata problémy s hledáním potravy a partnerů a s vyhýbáním se predátorům, což by v konečném důsledku mohlo vést ke zmenšení jejich populací.
Při slabém osvětlení mohou mít tato zvířata problémy s hledáním potravy a partnerů a s vyhýbáním se predátorům, což by v konečném důsledku mohlo vést ke zmenšení jejich populací.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Výzkum naznačuje, že před miliony let byla většina savců pravděpodobně noční. Jeden z důvodů? Dinosauři. Mnozí z těchto obrovských ještěrů byli denními predátory. Jediným způsobem, jak mohli savci přežít, bylo vyvinout se jim tak, že byli aktivní v noci.

Situace se změnila, když dinosauři před 65 miliony let vyhynuli. Vědci předpokládají, že díky menšímu počtu predátorů od devíti do pěti hodin mohli savci kolonizovat denní dobu a vyvinout se do mnoha tvorů, které známe dnes. V následujících staletích se denní aktivita stala úspěšnou strategií mnoha druhů, včetně kozorožce horského a člověka. Většina savců přes den lépe vidí a je také tepleji.

Naše činnost - od zemědělství na starobylých pastvinách až po jízdu na motorce po turistických stezkách - však začala tento evoluční kalkul měnit a "způsobila globální nárůst noční aktivity u mnoha druhů savců", píší autoři nové studie.

Pro mnoho druhů, které se vyvinuly jako denní, však noční životní styl může mít svou cenu, uvedla Francesca Briviová, hlavní autorka studie a výzkumnice z univerzity v Sassari. Při slabém osvětlení mohou mít tato zvířata problémy s hledáním potravy a partnerů a s vyhýbáním se predátorům, což by v konečném důsledku mohlo vést ke zmenšení jejich populací. Když nic jiného, tito noční tvorové "budou překonáni nočními živočichy, kteří mají smyslové adaptace v oblasti zraku, sluchu a čichu pro vnímání prostředí za nízké hladiny osvětlení," napsali vědci v článku z roku 2018.

Podobná studie, publikovaná v roce 2020, zjistila, že mnoho středně velkých savců, jako jsou zebry, by trávilo více času hledáním potravy v noci, kdyby v okolí nebyli lvi. V přítomnosti velkých koček by byly aktivnější přes den, což by je vystavovalo vyšší míře tepelného stresu. To znamená, napsali autoři, že "šelmy omezují schopnost kopytníků přizpůsobit se teplejším podmínkám".

Podobné výzkumy ukazují, že lidská činnost mění také to, čemu někteří vědci říkají "časová krajina". Čas je stejně jako prostor ekologickým zdrojem, během něhož se zvířata živí, páří a spí. Změna klimatu jistě činí některé prostory neobyvatelnými - například tím, že v Arktidě taje led, který lední medvědi potřebují. Zásadní ale je, že se stále častěji stává neobyvatelnou i určitá denní doba.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2024 06:08
..."Tam strašá"...(Tajemný hrad v Karpatech). To je studie na úrovni "objevu" jednoho z kolegů, že puštík je stálý proto, protože špatně vidí...:-))
Jsem si jist, že ani kozorožci nebudou potřebovat bílou hůlku, aby se napásli. Nejhorší je to v zimě, kdy jsou krátké dny a musí si rozhrabávat sníh. Pokud bude sněhu méně, či žádný, o to rychleji se nasytí. V létě vyšplhají až pod hřebeny, kam za nimi vlci nepůjdou, nejsou sebevrazi. Takže osobně považuji kozorožce za jedny z nejméně ohrožených tvorů, pokud budou stále chráněni a vyhnou se intenzivnímu loveckému tlaku. Což je mnohem více limitující faktor, než změna klimatu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.1.2024 14:24
No a v čem je problém? Klima planety se prostě v cyklech mění po mld. let, jinak nám tady mamuti běhají doteď. Tak by se ekoodborníci i politici měli s tímto faktem smířit, nechtít poroučet větru dešti. Ale klidně se vykácí pralesy, postaví vrtule, solární pole, drbou do oceánů, zakážou vše co přispělo k nebývalému rozvoji lidstva, protože údajně hrozí lidstvu a lépe i planetě za 100let pohroma zvýšením teploty o nějaký stupeň. Proboha vždyť ani neví co bude za rok, zadlužují budoucnost, vydávají biliony na zbrojení a straší 3. světovou....a penízky tečou.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist