https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyplati-se-panda-zoologicke-zahrade-neni-to-uplne-cernobile
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyplatí se panda zoologické zahradě? Není to úplně černobílé…

28.5.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Panda není laciný host, přijde asi na pětinásobek nákladů než chov slona.  / Ilustrační foto
Panda není laciný host, přijde asi na pětinásobek nákladů než chov slona. / Ilustrační foto
Čína v současnosti formou zápůjčky pronajímá své pandy 26 zoologickým zahradám z osmnácti států. Škodná na tom rozhodně není, každý kus za hranicemi jí vydělá milion dolarů ročně. Vyplatí se ale takový pronájem zoologickým zahradám? A nakonec, mají z toho něco i samotné pandy? O tom píše BBC.
 

Současné vztahy mezi Austrálií a Čínou nejsou zrovna nejlepší a blížící se volby u protinožců rozhodnou mimo jiné také o osudu Wang Wang a Funi, pandího páru, který si zoologická zahrada v Adelaide pořídila před deseti lety. Na jejich příběhu lze dobře demonstrovat, že chov ikonických černobílých medvědů, pand velkých, je hodně o politice, ekonomice a mezinárodní diplomacii a jen velmi okrajově o nějaké hlubší ochraně přírody. Což asi nepotěší. Tradiční a jindy pravdě věrný motiv, že zoologické zahrady přispívají k záchraně ohroženého druhu, v tomto případě neplatí.

Z nejhoršího už jsou venku

Jednak pandy už od roku 2016 nejsou ohrožené, seznam IUCN je vede v patrnosti jen jako zranitelné. Čína pro ně zřídila 67 přírodních rezervací, které hostí šest oddělených populací. Dohromady jich ve volné přírodě žije něco mezi 500-1000 a nemálo se jich nachází i ve specializovaných čínských chovných zařízeních. Momentálně tedy neprožívají nějakou akutní krizi, jako stovky a tisíce jiných, ne tak ikonických a populárních druhů. V zoologických zahradách světa je chován jen minimální vzorek celé populace a exempláře v zajetí se pohříchu moc množit nechtějí. Chybí jim motivace.

Jak popisuje Bill McShea, expert na rozmnožování pand velkých, jinak pasivní a solitérní pandí samce pohne k nějaké jarní pářící aktivitě a zájmu o samice až přítomnost dalších konkurujících samců. To v zoo nezažijí, a proto se úspěšné odchovy pandích mláďat a příspěvek zoologických k obohacení světové populace nedá hodnotit zrovna vysoko. Nepotěší ani fakt, že Čína pandy zapůjčuje za hranice ne kvůli podpoře medvědů, ale jako nástroj mezinárodní politiky. To, komu ostentativně půjčí nebo nepůjčí své pandy, je věcí diplomacie a zahraničních vztahů.

Obchodujete s námi? Tady máte pandu

Kanadské zoo v Calgary a Torontu si na pandy musely trpělivě počkat dvacet let a celou dobu vést jednání na nejvyšší úrovni. Edinburská zoo k nim přišla o poznání snadněji: Skotsko totiž v roce 2011 vyexportovalo do Číny zboží za 2,6 miliard liber a rázem se objevilo v čekací listině na prvním místě. A zapůjčení pand do Adelaide se nápadně kryje s pozitivními výsledky jednání mezi Canberrou a Pekingem o bezpečnostní politice obou zemí. V té se momentálně znovu začínají názorově rozcházet, a tak to teď se setrváním pand v Austrálii nevypadá valně.

Hodně drahý plyšák…

Ale ani s nejistým pandím příslibem nemají zoologické zahrady vyhráno. Jeden milion půjčovného, plus výstavba specializovaného pavilonu v Adelaide, přišla zoo na 8 milionů dolarů (čtyřnásobek ročního rozpočtu) a skončila až po uši v dluzích. Panda navíc není laciný host, přijde asi na pětinásobek nákladů než chov slona. Ročně až stovky tisíc dolarů, třeba proto, že potřebujete každý den 24 kilogramů čerstvého bambusu. Pro každý kus, i když sní jen necelou polovinu. Zoologické zahrady si pochopitelně od takového exotického chovance slibují zástupy návštěvníků.

Ale minimálně v Adelaide se po třech letech pandího boomu vrátila návštěvnost k běžnému průměru. Desetiletá návratnost investice, odhadována na 600 milionů dolarů ve zvýšeném cestovním ruchu pro celý jihoaustralský region, se nekonala. Celé líbánky Wang Wang a Funi přinesly jen něco kolem 28 milionů. Samozřejmě, pokud se poštěstí a budou mladé, vydělá stát i zoologická zahrada víc. Je to ale dost nejisté podnikání. K čemu je tedy zahraniční chov pand vlastně dobrý?

Mezi černou a bílou

Rozhodně jako zdroj nenahraditelných praktických zkušeností, které mohou podpořit záchranné chovy v Číně. Třeba ten v sečuanském chovném zařízení Bifengxia. Na druhé straně je ale zapotřebí vnímat, jak dalece Čína zneužívá svého pandího monopolu k prosazování vlastních politických cílů a že s jinými vlastními ohroženými druhy, které jí nenesou tolik peněz, rozhodně takové obstrukce nedělá. Pro zoologickou zahradu je chov pand jistě lákavý, ale nejistý a finančně zatěžující. Není to o užitečném příspěvku k ochraně přírody, ale jen o reklamě. Ospalí černobílí medvědi jsou tak jen loutkami v dost podivné hře, která má se skutečnou ochranou přírody jen málo společného.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

28.5.2019 08:39
Měli by mít rozum politici (...) a zoologickým zahradám jejich megalomanské projekty zatrhnout formou odmítnutí financování. Bohužel někteří to berou jako svou reklamu a stane se opak. Také příležitosti k různým odklonům financí jsou zde velké.
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist