Výrobce medu: Za letošní zimu v ČR uhynula asi polovina včelstev, tedy 300.000

Nic tak strašného, snuska bude i tak dobrá.

Ono to je o způsobu chovu a léčení! V našem spolku je úhyn max.do 10% mimo
jednoho včelaře, který léčil experimentálně podle návodu z internetu a má úhyn 100%. Celkový úhyn i s ním tak máme 6% a nevím, co jinde udělali
špatně!!!

Co udělali špatně? Asi všechno. U nás neuhynulo nikomu nic, i když je to malý vzorek 5 včelařů s cca 40 včelstvy... všichni poctivě léčí "konzervativní" metodou

Někteří včelaři experimentují s různými způsoby léčení a
odmítají klasická léčiva. Před léty jsme tu měli dokonce
"šlechtitele", který na sebe po totálním úhynu včelstev
prozradil, že převzatý Gabon i Varidol vyhodil jako jedy
a "vyselektoval" včelstva s vynikajícími čistícími pudy.
Do dvou let neměl nic a nakonec se k tomu přiznal. Nyní
už včely nechová, protože po prvotním nadšení přišlo
vystřízlivění z práce se včelami v době, kdy se každý
rok vypravoval na dvouměsíční letní dovolené. Neléčil
proto, protože chtěl jako naši předci vytáčet zbylý
med až po přezimování a zimovat včely na medu. Prostě
byl "nakažen" BIO včelařením z internetu a zkoušel i
divočinu bez rámků. My ostatní jsme si oddechli, když
toho nechal, protože fungoval jako rezervoár roztočů.

Internet je v tom směru metla. Spousta všelijakých redaktorů, z nichž někteří problematiku neviděli ani z rychlíku, píšou "odborné" články. Někteří tam do textu těch článků ve snaze zajistit si výplatu pouze naplácají blbosti. To jsou ti lepší, protože člověk se selským rozumem to pozná a neřidí se tím. Jiní nebezpečnější tam sice píšou taky blbiny, ale halí je do názoru, že dosud se všechno dělalo postaru a špatně a nyní je to třeba dělat dělat nově, zeleně, nechemicky a kdovíjak ještě supernovátorsky. A to jsou ti horší, protože málo znalý člověk těžko pozná, že tam píšou blbiny.
Například já tady mám kousek od baráku u chodníku zmršenou tuším mladou třešeň nebo švestku. Slečna, viděl jsem tam se tam na to dívat mladou slečnu, ošmidlala nějak 5 - 7 větví o průměru tak do dvou centimetrů a "osadila" všechny řezy rouby. Za prvé na jednom stromku vyroste jen pár roubů z těch cca 20, ty, které vyraší nejdřív. Ostatní budou těmi vyrašenými rouby potlačeny a neporostou a zaschnou. Za druhé zřejě jí nikdo nic neřekl o tom, že při roubování se používá štěpařský vosk, co vidím z těch několika metrů, nemá ho tam. Za třetí dala tam rouby s pupeny vyrostlými na dva centimetry. Zelené jsem ty rouby viděl tak před 14 dny, před týdnem po pořádném dešti už byly všechny suché. Buďto tím, že přes roubovací pásku pronikla do spodku roubu voda nebo tím, že rouby byly,vyrostlé.
Předpokládám, že to je taky výsledek přečtění nějakého "odborného" článku o roubování.

Tak jestli včelařům vadí, že mají nové hybridy řepky méně nektaru, mohou to brát jako trénink včelstev na dobu, kdy se řepka nebude pěstovat téměř vůbec. V ekologii to v podstatě nikdo neumí a konvenční bude málo, protože bude “zaříznuto” používání MEŘO do paliv a ještě více omezené přípravky na ochranu rostlin. Obilniny včely k opylení nepotřebují a sadů bude jako šafránu. Asi by si včelaři měli začít kupovat půdu, aby měli z čeho tolik včelstev nakrmit.

Nevšímejte si těch kydů od "vědců", když zemědělce trh a příkazy z EU nutí k tomu, co pak "vědci" kritizují. Já vás jako včelař chápu
a nespoléhám se na řepku a ani sady. U nás(Ostravsko) máme minimum
intenzivního zemědělství a snůšku máme pestrou bez závislosti pouze na řepce a sadech. Včelaření je tu o úměrnosti vzhledem k množství možností snůšky a problémem je místní převčelení. Je tu sice kousek
pole za včelínem s řepkou, ale včely přednost dávají pampeliškám a zbytku ovocných stromů v zahradách. Z polí jsou sklady, dálnice a
nové rodinné domky s thůjemi a už dnes s vyholenými trávníky. Na
polích už v okolí řepky rapidně ubylo a naopak přibylo pšenice
a kukuřice. Nostalgicky vzpomínám na hospodaření za socíku, kdy
tu bývaly pole s bobem, s mákem, řepou cukrovkou a hlavně s
pícninami, které dnes už zcela chybí. Nebýt tu náspy silnic,
zarostlé skládky a restiuovaná a neobhospodařována půda, tak
jsou pole pro včely z hlediska snůšky naprosto sterilní díky
ekonomice tohoto státu a EU. Kukuřici do bioplynky tu pěstuje
i sedlák z Polska, který si ji odváží a zpět nevrací půdě ani
ten digestát. Z orné půdy tento pachtýř udělal zpět cihlářský
jíl, který se tu v okolí hojně těžil. Stačilo sejmout půl metru ornice a pod ní byla desetimetrová vrstva jílu, pod ním písek
a štěrk. Tyto vytěžené plochy jsou pro včely požehnáním a je
mi ukradené, co bude na polích, protože nečekám na návrat toho,
jak se alespoň hospodařilo za socíku. I ty pastviny jsou dnes
zorány a osetými biomasou, ale za to nemohou zemědělci, ale
nastavené podmínky pro jejich hospodaření. Je to cesta do pekel,
ale z dílny ekologické energetiky a unijní dotační politiky do
něčeho, co má ke skutečné ekologii setsakra daleko.

Mně nevadí ANI TAK ODRŮDY ŘEPKY, JAKO POSTŘIK PROTI DŘEPČÍKŮM, TĚSNĚ PŘED KVETENNÍM (KVETE PLEVEL) A NA ZAČÁTKU KVETENÍ ŘEPKY. VÝSLEDEK JE LIKVIDACE VČELSTEV. Pokud není řepka samoopylovací, vyjebali zemědělci nejen s včelaři, ALE I SAMI ZE SEBOU. To je ale darebáctví.

Do paliv jde jen cca třetina řepky. 2/3 řepky jde na olej pro lidi.
Spíš pokud zruší MEŘO, bude problém v tom, že mezi stolními oleji se objeví nekvalitní oleje, které dříve končily v motorech. A zdraží se glycerín, který je nyní velmi dostupný, protože to je odpadní produkty z výroby bionafty. A naopak ztratí se odbyt těch stovek tisíc tun metanolu, kterým se pří výrobě MEŘO nhrazuje v olejích ten glycerol.

Společnost medokomerc doveze med ze zemí Eu a mimo zemí EU, jak má na obalech. Tedy z Ukrajiny a Číny, kde se k léčbě používají antibiotika. Všimněte si také inzerátu na inzertních webech a facebooku od tzv. včelařů... med o dědečka ze Slovenska, med z farmy na Slovensku apod. Ve skutečnosti to ukazuje na levný Ukrajinský med, který lze koupit přes Polsko za velmi nízkou cenu. Sám včelařím a každému říkám, přijdte se podívat na včelnici a pak kupte med... Jinak pokud jde o úhyn, tak 2 slabé oddělky z cca 40 včelstev, a to jenom proto, že jsem je málo zakrmil....

Tak tohle není pravda. Medokomerc vypisuje konkrétní země na každé sklenici a z Číny nedováží vůbec nic. Z Ukrajiny myslím ano, ale prochází navíc kontrolou kvality medu v Brémách a nic s antibiotiky sem netahá. To si asi pletete s Medasem.

Tak EU předpis jim dovoluje zpracovat levný mimoevropský med s pár procenty medu z nějaké země EU, třeba Rumunska a dovoluje jim ho prodat jako "med z EU a se zemí mimo EU", pro méně znalé v podstatě stejný med jako koupí u včelaře.

Nezlehčoval bych význam a podporu včelařství. U mně kvete kde co a včel není. Ještě vloni to třeba na třešních hučelo. Zajimala by mně možná souvislost s významnou "likvidací" jehličnatých lesů?

Tak ono záleží na teplotě a počasí v době květu. Na slušné opylení ovocných stromů potřebujete za běžného jarního počasí nějaké včely do vzdálenosti tak stovek metrů. Když je hodně teplo a slunce, řekl bych tak do 500 metrů a když je déšť a mizerně, tak bych řekl pár desítek metrů.
S likvidací jehličnatých lesů to nemá prakticky žádnou spojitot, dnešní včela našich včelařů - kraňka coby horská včela využivá medovici, například z těch smrků jenom velmi málo. Naopak ve vhodném prostředí se mohou ty paseky stát krátkodobě velmi dobrým zdrojem snůšky, protože mohou zarůst docela hustě medonosnými rostlinami a keři.

Tak plošný úhyn včelstev má několik důvodů.
Za prvé během cca 60 - 70 let jsme si přešlechtili naši původní tmavou včelu přizpůsobenou místním podmínkám i klimatu na nepůvodní horskou včelu kraňku.
Za druhé systém rozchovu matek, komerční chov matek na celém území vychází pouze z několika uznaných kraňských linií, které jednotliví chovatelé na různých úrovních rozchovávají a které kupuje tak každý druhý včelař. Včelstva jsou tak geneticky jednotná stejně na západě republiky u Aše stejně jako na východě třeba u Jablunkova. A tudíž jsou všechna včelstva u nás zhruba stejně citlivá na včelí patogeny.
Za třetí, komerční chovatelé matek šlechtí - vybírají chovné matky v optimálním prostředí v dostatku sladiny a pylu primárně na dosažení největší snůšky medu a to už mnoho desítrek let. zatímco v praxi ty včelstva fungují v nedostatku zdrojů sladiny a pylu a nejlépe uspějí ty nejvíc životaschopné, ne ty schopné přinést nejvíc medu.
Za čtvrté udržovat u nás stejný počet včelstev jako před 20 - 40 lety je blbina, protože úživnost krajiny u nás obecně klesla na polovinu, čtvrtinu až desetinu hodnoty před lety. Navíc se včelstva místo starších úlů začala chovat v nástavkových úlech, kde obecně jsou včelstva výrazně větší a potřebují nasbírat v přírodě až dvojnásobek sladiny a pylu. Krajina je tak převčelená a včelstva na většině míst trpí podvýživou, která je oslabuje, snižuje jejich imunitu a kvůli malým vzdálenostem mezi včelstvy usnadňuje přenos patogenů. Počet včelstev by se správně měl na většině rozlohy naší krajiny výrazně zmenšit, někde až na desetinu současného množství.

Já myslím, že jsme ve včelaření v přechodném období. Doteď se nebral ohled na přírodní podmínky, na plošné ubývání snůšky, a jenom se propagandisticky žvanilo ve stylu "jak vyhynou včely, vyhynou lidi" a podobné bláboly.
A tlačilo se všemožným dotováním na co největší počet včelstev v krajině. Stejně jako šlechtitelé matek v první řadě preferovali výnos medu ze včelstva a co největší včelstva v úlech, bez ohledu na to, jak ta včelstva doslova vysávají zdroje krajiny, sladiny a pylu.
Nedbalo se na to, že v současné době končí účinnost kvalitních chemických léčiv proti varaóze a kašlalo se z ideologických důvodů na hledání nových účinných látek, aby se omezila "chemie" v úlech, takže stávající pomalu neúčinná léčiva nemají náhrady. Nová, všelijaká organická léčiva a metody jsou mnohem pracnější nebo méně účinnější nebo jejich používání výrazně omezuje medný výnos včelstev či mnohem více poškozuje samotné včely. Nepovedlo se vychovat včely odolné proti varaóze a proti virovým nákazám doprovázajícícm varaózu, naopak šlechtěním na výnos včelstev se citlivost včelstev na varaózu a na virové nákazy v prostředíé nedostaku potravy v přírodě pro včelstva ještě výrazně zvýšila.
Včelaři "dostávají za uši" plošnými úhyny včelstev a to bude trvat tak dlouho, dokud nezmění styl včelaření. Dokud z včelaření v jakoby krajině bohaté na zdroje pro včely a s úly a včelami, co mají přinést co nejvíc medu za co nejmíň práce nepřejdou na včelaření v takových úlech a s takovými včelami, co jsou v první řadě nejvíc životaschopné, i když nosí včelaři méně medu. A s výrazně menším zavčelením, než je leckde nyní, kdy musí včelaři až polovinu, 2 /3 snůškového období včely přikrmovat cukrem, protože jinak by kolabovaly hladem. A kdy musí včelaři krmit na zimu už po začátku července, protože převčelení an tom místě a nedostatek zdrojů v krajině je takový, že v červenci a srpnu zdroje krajiny absolutně nestačí ani na výživu těch včelstev, natož pak na nějaké hroamdění zásob na zimu.