Vyšla Zpráva o životním prostředí v Česku za rok 2020. Jak si stojíme?
Agentura nabízí rychlý výtah toho nejzajímavějšího z aktuální zprávy: Dochází k obnově lesů v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou a díky snižování podílu obnovovaných jehličnatých dřevin ve prospěch listnáčů dochází k pozvolnému přibližování k doporučené dřevinné skladbě. V roce 2020 bylo v rámci umělé obnovy zalesněno rekordních 17,3 tisíc ha listnáčů a 16,4 tisíc ha jehličnanů. Nejčastěji vysazovanou dřevinou byl ale stále smrk - 10,3 tisíc ha.
V dlouhodobém horizontu je možné sledovat postupné přibližování se k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Tento proces je však vzhledem k dlouhodobosti produkčního cyklu lesa pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu.
Poškození lesních porostů vyjádřené procentem defoliace zůstává stále na vysoké úrovni. V kategorii starších porostů (60 let a více) činil součet tříd defoliace 2–4 u jehličnanů 78,3 % a u listnáčů 42,7 %. V mladších porostech (do 59 let) je situace příznivější, v případě jehličnanů do tříd 2–4 spadalo 28,7 % porostů, u listnáčů pak 23,3 %.
V roce 2020 byly lesní ekosystémy znovu ovlivněny rozsáhlou těžbou po kůrovcové kalamitě. Objem evidované těžby dřeva se zvýšil na 35,8 milionu m3 dřeva bez kůry a překonal tak dosavadní rekord z roku 2019.
Objem hmyzové těžby v roce 2020 (26,2 milionu m3 dřeva bez kůry) dosáhl téměř hodnoty jako celkový objem hmyzové těžby za období 1990–2012. V souvislosti s rozsáhlou těžbou vznikla velká plocha holin a lesy se staly zdrojem emisí skleníkových plynů.
Zemědělská půda je zranitelná vůči degradaci kvůli nadměrným půdním blokům a vysokému stupni zornění, nicméně dochází k jejímu zatravňování a v období 2010–2020 se průměrná velikost dílů půdních bloků snižovala průměrně o 1,8 % ročně. V roce 2020 nebylo dosaženo stanoveného cíle pro ekologické zemědělství – 20% podílu orné půdy na celkové zemědělské půdě obhospodařované ekologicky.
Odpady
Ve střednědobém horizontu dochází k mírnému snižování produkce směsného komunálního odpadu. Šetrný přístup v oblasti produkce odpadů, respektive obalů je jedním z principů, který garantuje ekoznačení výrobků a služeb. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze konstatovat výrazný klesající trend v případě počtu licencí u české ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek, respektive Ekologicky šetrná služba, oproti tomu počet licencí EU Ecolabel roste, a to i přes výkyvy v posledních 10 letech.
Celková produkce odpadů má ve střednědobém i krátkodobém horizontu výrazně rostoucí trend, stejně jako produkce ostatních odpadů. Produkce komunálních odpadů se střednědobě zvyšuje. Výrazně rostoucí střednědobý i krátkodobý trend má produkce obalových odpadů.
Voda
Počet vybraných objektů mělkých vrtů, kde došlo k překročení limitů pro podzemní vodu minimálně v jednom z vybraných ukazatelů, byl 183, u hlubokých vrtů byl limit překročen u 132 objektů a u pramenů se jednalo o 89 objektů.
Výrazné znečištění v podzemních vodách bylo v roce 2020 zjištěno u sumy pesticidů, celkově u 200 objektů (u mělkých vrtů byl překročen limit u 124 objektů, u hlubokých vrtů to bylo 41 objektů a u pramenů 35 objektů).
Více detailů a témat v nejnovější Zprávě o životním prostředí ČR 2020.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
vaber
22.1.2022 09:18to říká o životním prostředí mnohem více než nějaké tabulky ,které vytvořil člověk s nedokonalými znalostmi o tom jaké životní prostředí je to správné
Jaroslav Řezáč
22.1.2022 10:07 Reaguje na vaberMichal Ukropec
22.1.2022 16:52 Reaguje na vaberMiroslav Vinkler
22.1.2022 09:57V letech 2000–2016100 poklesla rozloha nefragmentované krajiny z 68,8 % na 60,6 % území Česka.
Početnost běžných druhů ptáků dlouhodobě klesá. Největší pokles byl zaznamenán u druhů ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se snížila v období let 1982–2020 o 30,8 %. Nedaří se efektivně zprůchodňovat říční síť. Celkové plnění plánu Koncepce zprůchodnění říční
sítě činí 13,7 %.
V letech 2000–2016 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 11,7 % z 54,1 tis. km2 v roce 2000 (68,6 % území) na 50,0 tis. km2 v roce 2010 (63,5 % celkové rozlohy) a dále na 47,8 tis. km2 (60,6 % území).
Data pro roky 2017–2020 nejsou. :-)
Došlo ke snížení početnosti některých známých druhů (koroptev polní
, čejka chocholatá , linduška luční či konipas luční, a to až na zlomek výchozího stavu. A situace se nezlepšuje.
Graf indikátorů všech běžných druhů ptáků, lesních druhů ptáků a ptáků zemědělské krajiny v ČR , 1982–2020 najdete na str. 242.
V červených seznamech z roku 2017115 bylo mezi kriticky ohrožené, ohrožené či zranitelné druhy zařazeno 908 druhů cévnatých rostlin, 162 druhů obratlovců (16 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 25 druhů mihulí
a ryb, 99 druhů ptáků a 15 druhů savců) a přes 3 300 druhů bezobratlých.
U obratlovců a některých skupin bezobratlých byl však i v roce 2017 zjištěn vysoký počet ohrožených druhů a v případě obojživelníků se trend
dokonce zhoršil.
To ale vůbec nevadí, budeme mít přece elektromobilitu, krajinu zasereme vrtulemi a lány FVE, dál budeme zabírat volnou krajinu tempem 20ha/den a snížíme podíl globálních emisí o 0,0002 %.
Jaroslav Řezáč
22.1.2022 10:11 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
22.1.2022 11:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
22.1.2022 12:07 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
22.1.2022 12:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle to by museli politici i společnost, podpořit místní zemědělství/sedláky k soběstačnosti v základních potravinách.
Už 30let má přednost to tehdy vyřvávané - všechno dovezem !
Jarek Schindler
22.1.2022 18:38 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
23.1.2022 06:58 Reaguje na Jarek Schindlersmějící se bestie
23.1.2022 08:32 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
22.1.2022 11:40 Reaguje na Miroslav VinklerJenom by to chtělo, aby se to těm všem kecálkům, pisálkům + aktívistům, vrazilo také konečně do rukou, aby za nimi byla konečně vidět alespoň nějaká práce/výsledky.
Petr
22.1.2022 12:24 Reaguje na smějící se bestieJá mám opačný názor, protože v podstatě vše co lidé dělají, a co vzletně nazývají prací, je v rozporu s přírodou a má na ni likvidační vliv. Takže naopak cokoliv, co nějak omezí lidskou činnost a zabrání lidem v dalším ničení, je přínosné a prospěšné. V krajním případě dokonce i naprosté nicnedělání je mnohem lepší, než další nesmyslné betonování, vyrábění zbytečností a budování nesmyslů "moderní" civilizace.
smějící se bestie
22.1.2022 13:36 Reaguje na PetrTakže práci v přírodě - zelené koridory/sázení stromů, keřů, odstraňování přerostlé vegetace v místech, kde hrozí jejich zřícení do kolejí, vozovky, drátů el. vedení i u potoků, řek, ruční sekání horských luk, atd. .
smějící se bestie
22.1.2022 14:52 Reaguje na PetrKdyby ano, tak by ČR dávno vzkvétala !
Michal Ukropec
22.1.2022 16:58 Reaguje na PetrMajka Kletečková
22.1.2022 21:13 Reaguje na smějící se bestie(Na základě Vašich projevů zde na ekolistu Vás považuji za typického kecálka a pisálka - nikoliv aktivistu.)
smějící se bestie
23.1.2022 00:11 Reaguje na Majka KletečkováJirka Černý
25.1.2022 18:32 Reaguje naJarka O.
23.1.2022 08:46 Reaguje na PetrPetr
23.1.2022 10:44 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
23.1.2022 13:23 Reaguje na PetrPetr
22.1.2022 12:30 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
22.1.2022 13:37 Reaguje na PetrMajka Kletečková
22.1.2022 21:18 Reaguje na PetrMichal Ukropec
22.1.2022 16:54 Reaguje na Miroslav VinklerVa Shek
23.1.2022 08:12 Reaguje na Miroslav VinklerVypsat problémy za které může ČR a pak nakonec do toho zamotat uplně nesouvisející věc kterou nemáte rád?
Petr
22.1.2022 11:13byla kdysi nahatá.
Teď obléká kabát z betónu.
(P. Hapka, Z. Rytíř)
vaber
23.1.2022 09:14na závěr řekl,,když myslím na budoucnost snažím se nebýt smutný,,
Jarka O.
23.1.2022 09:31 Reaguje na vaberZajímalo by mě, co si o něm myslí ostatní miliardáři:-)