Vytříděný odpad lze proměnit ve stavební desky s různorodým využitím
Firma nejprve vyvinula a úspěšně exportuje linku na zpracování nápojových kartonů, tedy obalů od mléka a džusů. V posledních letech díky spolupráci s materiálovými inženýry z Vysokého učení technického vznikl prototyp univerzálnější linky, která si poradí s různými typy druhotné suroviny. Slisované desky mají potenciální využití v nábytkářském průmyslu i stavebnictví, třeba jako obkladový nebo podlahový materiál.
"Žádný odpad dnes neexistuje. Všechno, co by se následně semlelo, vysušilo, tak může být vráceno do výrobního procesu," řekl ČTK předseda představenstva společnosti Smart Technik Zdeněk Suchomel.
Vývojáři otestovali receptury pro různé typy stavebních desek. Jejich vlastnosti lze měnit jak vhodným nastavením linky, tak i na základě speciálních příměsí, které obsahují řadu dalších druhotných surovin, například odpadní sklo, cemento-vápenné odprašky nebo skelná vlákna. Lze tak získat například voděodolnou desku nebo materiál se sníženou hořlavostí.
"Očekáváme, že zájem o tuto technologii bude zvláště ze strany zpracovatelů odpadu, ale i u velkých producentů, zejména plastového odpadu. Výhodou je relativní nenáročnost zavedení takové technologie, ale i možnost přizpůsobit každou linku konkrétní skladbě využívaného odpadu," uvedl Aleš Jakubík, jednatel firmy Redrock Construction, která se zabývá vývojem, výrobou, obchodem a poradenstvím v oblasti produktů, materiálů a technologických řešení ve stavebnictví.
"Je to příklad rozvoje materiálového inženýrství, které naplňuje celospolečenské ekologické požadavky na stavební prvky," doplnil Rostislav Drochytka, děkan Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Výrobní linka teoreticky umožňuje zpracovat také plast, který už je uložený na skládkách.
Vývoj bude dále pokračovat. Podle Suchomela se tým zaměří také na nebezpečné odpady, například polyvinylchlorid neboli PVC.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
vaber
9.7.2023 08:14a co potom ,až desky doslouží,
je to jen odsouvání problému na pozdější dobu,
realita je taková ,že nikdo neví co s tím sajrajtem, co se vyrábí ,dělat a tak se zahrabává pod zem
Karel Zvářal
9.7.2023 08:25 Reaguje na vabervladimír šmídl
9.7.2023 13:50 Reaguje na vaberRadim Zaňka
15.7.2023 16:53 Reaguje na vladimír šmídlV článku se píše o něčem jiném, předpokládám, že o nějakých deskách ze směsného materiálu (papír, plast, hliníkové folie apod. plus plnivo) a to už se mi moc nelíbí. K využití ve stavebnictví nebo nábytkářství mne z toho spíš jímá hrůza, když pomyslím na to, co se z toho může po letech uvolňovat za chemikálie do prostředí. Kdo bude hodnotit nezávadnost? Jakými metodami? Jak často, podle jaké šarže výrobku? Protože ten odpad nebude nikdy stejný.
Nejčistší technologie pro řešení těchto zbytkových odpadů je jednoduše jejich spálení.
Vím, o čem mluvím, a říkám rovnou ne, děkuji.
Břetislav Machaček
13.7.2023 17:21mikroplastů do okolí. Vítr, déšť, slunce a mráz časem vykoná své a okolí
bude zamořeno těmi mikroplasty. Nepochopitelný odpor vůči spalování tak
produkuje podobné "recyklační" nesmysly i s těmi mikroplasty. Navíc pro
stavby je potřebná minimálně samozhášivost a k tomu je třeba přidat do
recyklátu potřebné chemikálie, které už ale budou bránit účinnému
spálení odřezků a v budoucnu celé stavby. Vznikne superodpad, který
bude věčný! Neblázněte, spalme to a využijme to tepelně, vždyť i to
je druh recyklace, když je odpad palivem!