Vznik tornáda nelze přisuzovat změně klimatu, říkají vědci
„Tornádo je totiž výsledkem složitých procesů uvnitř bouřkového oblaku, z něhož se spouští k zemskému povrchu, a je mu jedno, jestli na něm narazí na les, půdu nebo vesnici,“ pokračuje Müller.
Na území České republiky se podle ČHMÚ vyskytnou tornáda maximálně v řádu jednotek za rok, v naprosté většině slabých. Některý rok se neobjeví tornádo žádné, poslední bylo zaznamenáno v roce 2018. Nicméně už v minulosti se na našem území vyskytla řada tornád o síle F3 Fujitovy stupnice, kdy se rychlost větru pohybuje od 219 do 263 kilometrů za hodinu. „Jelikož jsme se tornádům v historii Českých zemí věnovali v řadě studií, víme, že se u nás vyskytovala i tornáda síly F3. Nejlépe vypovídajícím je mapa ČR s místy výskytu tornád síly F2-F3 v letech 1119-2019 (Brázdil et al. 2020). Během této doby se na našem území vyskytlo nejméně 15 prokázaných tornád o síle F3, přičemž 10 z nich ve 20. století, kdy máme nejvíce dostupných dat,“ uvedli na své facebookové stránce pracovníci Oddělení klimatologie z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V souvislosti s překvapivostí a silou, kterou se tornádo prohnalo oblastní Hodonínska a Břeclavska, se na sociálních sítích objevily spekulace spojující tento extrémní jev s klimatickou změnou. Český hydrometeorologický ústav však tuto souvislost nepotvrzuje. „Výskyt tornáda dne 24. 6. 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku nelze připisovat globálním změnám klimatu. Jedná se o přirozený výkyv cirkulace, podobně jako u povodní nebo sucha, horkých vln apod. V žádném případě tento výskyt neznamená, že bychom těchto jevů měli očekávat více. Další srovnatelně silné tornádo je málo pravděpodobné, ale nelze jej samozřejmě vyloučit (letos, za několik let, v tomto století, …), stejně jako nelze vyloučit jakýkoliv jiný extrémní přírodní jev,“ uvedl ČHMÚ ve své tiskové zprávě.
„Důležitější otázkou je, zda se vlivem současného oteplování jejich četnost a/nebo intenzita zvyšuje,“ uvádí Miloslav Müller.A k tomu zatím kompetentní vědci nemohou mnoho říci. „Pro Evropu není analýza trendu možná, protože chybí data. Mohu nabídnout pouze výsledky z USA. Silných tornád, jejichž záznamy nejsou tak citlivé na měnící se metody pozorování, tam poněkud překvapivě spíše ubývá, říká Müller.
Klimatologové, a to i čeští, nicméně už dlouhá léta upozorňují, že se zvyšuje extremita počasí. Například ve studii ČHMÚ z roku 2019 je uvedeno, že se bude zvyšovat i četnost extrémních konvektivních jevů. „Na tom není třeba nic měnit a včerejší tornádová informace ČHMÚ s tím není v rozporu. Na základě dostupných dat a analýz těchto jevů v Česku nelze učinit závěr, že by se četnost tornád zvyšovala. Nelze učinit ani závěr, že by se zvyšovala jejich intensita,“ komentuje vyjádření ČHMÚ klimatolog Radim Tolasz.
„Případů zaznamenaných tornád je u nás tak málo, že spekulovat o trendech není úplně správné, když už bych to udělal, tak vidím, že po roce 2008 došlo u nás k poklesu jejich četnosti u slabších i u silnějších. Asi se shodneme, že příčinu nebudeme hledat v zeslabení vlivu změny klimatu na tyto jevy,“ doplňuje.
Klimatolog zároveň poukazuje na to, že teplota a vlhkost nejsou jedinými podmínkami pro vznik tornád. „Není sporu o tom, že některé podmínky nutné pro vznik tornád (teplota, vlhkost) jsou změnou klimatu ovlivněny tak, že bychom vyšší výskyt silných bouří očekávat měli (podmínky pro jejich vznik se zlepšují). Jiné (např. podle zahraničních studií intensita střihu větru) naopak (podmínky pro jejich vznik se zhoršují),“ vysvětluje Radim Tolasz.
„Přítomnost silných bouří je podmínkou pro vývoj tornáda, neznamená však jednoznačně i jeho přítomnost. Bez ohledu na sílu bouře se může, ale nemusí tornádo vyskytnout. Takovou ‚nezávislost‘ vzniku tornáda na podmínkách u jiných extrémů nenajdeme,“ popisuje klimatolog a dodává analogii: „Když bude hodně pršet, bude povodeň. Když pršet nebude, bude sucho. Když se vyskytne supercelární bouře, může/nemusí vzniknou tornádo. Proto není možné vznik tornáda přisuzovat změně klimatu.“
reklama
Dále čtěte |
Soud prodloužil vazbu muži obviněnému za založení požáru v Českém Švýcarsku
Na požářišti v Českém Švýcarsku jsou až metr vysoké stromky
Gabrielina stezka a Edmundova soutěska zůstanou po ničivém požáru ještě zavřené
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (53)
Pavel Hanzl
29.6.2021 12:51Páni klimatologové jsou extrémně opatrní, což v době silné ropácké agresivity je asi naprostá nutnost.
Pavel Hanzl
2.7.2021 12:52 Reaguje na Svatá Prostoto
Karel Zvářal
29.6.2021 13:50vaber
29.6.2021 16:47,,Nelze učinit ani závěr, že by se zvyšovala jejich intensita,, vzpomíná někdo ,že by tak silné tornádo u nás v minulosti bylo
Pavel Hanzl
29.6.2021 17:04 Reaguje na vaberKarel Zvářal
29.6.2021 17:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.6.2021 18:03 Reaguje na Karel ZvářalOdhaduji, že v téhle dekádě už budeme mít silné problémy a v další se to ještě zhorší.
Tohle tu tvrdím už dost dlouho a jsem považován za pitomce a strašílka, ropáci ještě vůbec žádnou změnu klimatu nezaznamenali a melou pořád ty své nesmysly o podvodech kvůli dotacím. Neskutečný.
Karel Zvářal
29.6.2021 18:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.6.2021 20:18 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
29.6.2021 21:21 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.6.2021 21:30 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
29.6.2021 22:02 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
30.6.2021 10:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.6.2021 20:40 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
29.6.2021 17:44
Katka Pazderů
29.6.2021 18:00Richard Vacek
29.6.2021 20:28 Reaguje na Katka Pazderůhttps://www.britannica.com/science/Jurassic-Period
Pavel Hanzl
29.6.2021 21:27 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
30.6.2021 08:48 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://web.archive.org/web/20091027050237/http://ff.org/centers/csspp/library/co2weekly/2005-08-18/dioxide_files/image002.gif
Pavel Hanzl
30.6.2021 11:00 Reaguje na Richard VacekTen se vyvinul za milióny let právě v koncentracích 200 - 300 ppm a v teplotách -8°C až nula - tj. současný stav.
Jenže my máme dnes asi 410 ppm (za 50 let se ta hodnota zdvojnásobila) a teplota už opouští velmi rychle horní hranici.
Což v historii vždy znamenalo kolaps.
Karel Tejkal
30.6.2021 11:03 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.6.2021 11:07 Reaguje na Karel TejkalJá mám jen tenhle, kde se to tvrdí:
https://www.info.cz/podcasty/interview/za-poslednich-50-let-se-koncentrace-oxidu-uhliciteho-zdvojnasobila-je-potreba-s-tim-neco-delat-rika-reditel-ep-energy-tomas-david
Karel Tejkal
30.6.2021 11:25 Reaguje na Pavel HanzlNeumíte pracovat s informacemi. Jste aktivista demagog.
Karel Tejkal
30.6.2021 11:25 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
2.7.2021 13:17 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
2.7.2021 13:21 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
29.6.2021 19:15Tím, jak se otepluje, tak je málo pravděpodobné, že by to přinášelo větší počet tornád nebo že by byla silnější. V historii byla zaznamenána i velmi silná tornáda třeba v Sovětském svazu na severu, kde je relativně chladné klima.
"Mohou za tornáda klimatické změny?
Co se týká tornád, tak je to sporné. Otepluje se, mění se klima, a tím pádem bychom mohli očekávat více tornád, tak to není. Tornáda tady byla vždycky, dokonce první zaznamenané tornádo je z roku 1119, podle toho popisu je jednoznačné, že se jednalo o tornádo, to bylo tehdy v Praze. A ta tornáda tady byla po celou dobu historie.
Zdroj: https://www.idnes.cz/.../radar-tornado-jizni-morava-mrak..."
Vladimir Mertan
29.6.2021 19:16 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
30.6.2021 13:01 Reaguje na Vladimir MertanJe současné oteplování planety mimo běžné výkyvy teplot, kdy se zastaví a může růst teploty ohrožovat samotnou existenci života na planetě ,zavinil to člověk a dokáže s tím něco udělat?
na takovou otázku nezná odpověď žádný ,ani ten největší odborník ,může o tom učeně mluvit nebo odmítnout jako blbost, ale vše má svůj konec, to je naprosto jisté
Pavel Hanzl
2.7.2021 16:23 Reaguje na vaberNejdále je asi Postupimský ústav klimatických změn:
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
vaber
3.7.2021 07:57 Reaguje na Pavel Hanzlmalé děti taky věří všemu co jim kdo napovídá ,do té doby než začnou používat rozum ,ale nmnozí zůstanou malými dětmi stále
Respekt, fuj ten nečtu , ten je pro pomatence kterým věší bulíky na nos
Pavel Hanzl
3.7.2021 08:40 Reaguje na vaberMalé děti věří tomu, že Země je kulatá a obíhá kolem Slunce do té doby, než dostanou rozum, jenže někteří zůstanou malými dětmi stále.
Ti rozumní pochopí, že země je placatá.
vaber
7.7.2021 08:43 Reaguje na Pavel Hanzlpokud tvrdí že je zná ,buď je šarlatán nebo Pán Bůh,
to ale někteří a v Respektu, nepochopí
Vladimir Mertan
29.6.2021 19:17Ako to myslíte? Či je ich teraz viac ako v minulosti, nevieme veľmi dobre posúdiť, lebo nemáme záznamy z minulosti. Dnes má každý smartfón, a tak máme často videá z udalostí, ktoré by sme v minulosti skúmali len podľa zanechaných škôd, ak nejaké boli. https://tech.sme.sk/c/22690141/tornado-na-morave-meteorolog-rozhovor.html
Jarka O.
29.6.2021 20:35 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
30.6.2021 13:41 Reaguje na Jarka O.o vzniku tornáda samozřejmě rozhoduje počasí,
ale odborníci možná mají jinou definici klimatu a počasí
Pavel Hanzl
3.7.2021 08:43 Reaguje na vaberMilan Milan
29.6.2021 20:47Pavel Hanzl
29.6.2021 21:26 Reaguje na Milan MilanZkuste navrhout řešení. Co má lidstvo dělat, aby se za pár desetiletí neuvařilo ve vlastní šťávě.
Koncentrace CO2 v atmosféře se za posledních 50 let zdvojnásobila.
Karel Tejkal
29.6.2021 22:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.6.2021 11:04 Reaguje na Karel Tejkalhttps://www.info.cz/podcasty/interview/za-poslednich-50-let-se-koncentrace-oxidu-uhliciteho-zdvojnasobila-je-potreba-s-tim-neco-delat-rika-reditel-ep-energy-tomas-david
Karel Tejkal
30.6.2021 12:10 Reaguje na Pavel HanzlTo je stejný problém jako se studenokrevnými ještěry v druhohorách nebo se starověkým měřením velikosti Země.
Pavel Hanzl
3.7.2021 19:28 Reaguje na Karel TejkalA fakt si myslíte, že když uděláte celou sérii velmi hrubých chyb, že můžete dostat prakticky úplně přesný výsledek??
Petr
30.6.2021 02:32 Reaguje na Pavel HanzlA jeden hezký citát: Kdo chce mít oči zavřené, ten je neotevře, protože ví, že by mohl vidět co nechce.
Pavel Hanzl
30.6.2021 11:05 Reaguje na PetrCož bude daleko horší, krutější a mohlo by to být pro lidstvo zcela fatální.
