Z londýnského protileteckého krytu je farma na potraviny budoucnosti
25.12.2022 01:30 | LONDÝN
(ČTK)
Vertikální zemědělství je označení pro pěstování plodin v několika nad sebou umístěných úrovních.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Clapham je hustě obydlená čtvrť na jihu Londýna, kde není místo pro konvenční zemědělství. Ale 30 metrů pod zemí se nachází kilometr dlouhý tunel a díky technologiím se tam zemědělství stalo realitou. Sedm let po první sklizni se společnost chystá zdvojnásobit pěstební prostory, aby stačila uspokojit poptávku po hrášku, rukole nebo řeřiše. Výpěstky od ní kupují velké britské řetězce jako Marks & Spencer i místní restaurace.
"Budoucnost tohoto odvětví je opravdu zářná a já si myslím, že zásadním bodem obratu bude správné využití technologií," říká hlavní pěstitel farmy Tommaso Vermeir.
Takzvané vertikální zemědělství, což je označení pro pěstování plodin v několika nad sebou umístěných úrovních a v kontrolovaném prostředí, je rychle se rozvíjejícím odvětvím. Celosvětově do těchto projektů investoři dávají miliardy dolarů. Je považováno za součást řešení potravinové bezpečnosti v době nárůstu světové populace a v době, kdy klimatické změny a geopolitika ohrožují zásobování.
Pěstování za pomoci umělého světla je však energeticky náročnější než konvenční zemědělství a vysoké náklady na produkci jsou pro vertikální farmy po celém světě problémem.
"Toto odvětví je tak vzrušující a náročné proto, že ho ještě nikdo nerozlousknul," poznamenala ředitelka rozvoje podnikání ve společnosti Zero Carbon Farms Olivia O'Brienová.
Podzemní umístění farmy poskytuje přirozenou izolaci proti chladu. Společnost má takzvané "virtuální soukromé rozvody", které přivádějí energii z obnovitelných zdrojů. Ceny energií letos prudce vzrostly, ale farma se dohodla s dodavatelem Octopus Energy a za energie platí méně než jiní klienti.
Zemědělství tam spotřebovává o 70 až 90 procent méně vody a o 95 procent méně hnojiv než klasické zemědělství. Pěstování je celoroční a obecně rychlejší.
Společnost Zero Carbon Farms se domnívá, že má proti desítkám jiných projektů vertikálních farem, které v Británii vznikají, výhodu díky svým referencím v oblasti udržitelného rozvoje a dlouholetým zkušenostem. Doufá také, že se to projeví ve vyšších výnosech z nových pěstebních ploch.
Semena se vysévají na odřezky koberců, a přestože na této farmě není půda, pracovníci nosí uniformu, jejíž součástí jsou holínky - tedy klasický zemědělský doplněk. Vedoucí farmy, 27letý Riley Anderson, jeden z 35 zaměstnanců společnosti, okrajuje listy ze stonků obrovským nožem a říká, že to není typická londýnská práce.
"Nechtěl jsem pracovat v kanceláři. Chtěl jsem dělat něco jiného, a tohle mi rozhodně vyhovuje," říká Anderson.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Británie chce snížit emise skleníkových plynů do roku 2035 o 81 procent
Británie končí s produkcí elektřiny z uhlí. Jako první ze skupiny G7
Londýnská Oxford Street by se měla stát pěší zónou, plánuje starosta KhanOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Anyr
25.12.2022 12:06Vsadím se o cokoliv, že rozbor (nejen) plodů rostliny, která vyrostla ve zdravé půdě, na dešti, vystavena Slunci/Měsíci (ano, i Měsíc má vliv na rostliny, stačí pár vteřin hledat), bakteriím, ale i škůdcům a chorobám, bude mít hodně jiný obsah a poměr různých vitamínů, minerálu, enzymů, jednoduše všech látek, než rostlina, co vyroste v roztoku hnojiva a vody za umělého osvětlení.
Lidé ničí svou hloupostí a egem sami sebe. To by tak dalece nevadilo.
Horší je, že s sebou chtějí vzít celý svět, a ještě si ktomu tleskají jako k velkému úspěchu.
A přitom všichni víme, včetně mudrců v diskuzích na netu, jak ohromně složitý je ekosystém planety, jak složité jsou vztahy, i ty nejjemnější, v něm, a "nicnevědící" vědci neustále objevují souvislosti věcí, které by je před tím nenapadly.
Ale ne, kytce stačí "nějaké světlo" a "nějaké živiny s vodou", hlavně když to poroste a zaplodí a dá se to prodat a sežrat. :/
K čertu s technokraty, fakt že jo.
Odpovědět
Lidé ničí svou hloupostí a egem sami sebe. To by tak dalece nevadilo.
Horší je, že s sebou chtějí vzít celý svět, a ještě si ktomu tleskají jako k velkému úspěchu.
A přitom všichni víme, včetně mudrců v diskuzích na netu, jak ohromně složitý je ekosystém planety, jak složité jsou vztahy, i ty nejjemnější, v něm, a "nicnevědící" vědci neustále objevují souvislosti věcí, které by je před tím nenapadly.
Ale ne, kytce stačí "nějaké světlo" a "nějaké živiny s vodou", hlavně když to poroste a zaplodí a dá se to prodat a sežrat. :/
K čertu s technokraty, fakt že jo.
MU
Michal Ukropec
25.12.2022 13:09 Reaguje na AnyrNe nadarmo ekologistická hnutí u nás bojují proti chovům skotu a produkci stájových hnojiv. Je to zastaralé a neekologické. Budoucnost je v hydroponii a umělém osvětlení. Jedině to má budoucnost a nárok na dotace. Nelze poručit slunci, větru, dešti? Nevadí! Obejdeme se bez přírody! S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
sv
sv
25.12.2022 19:43 Reaguje na AnyrVsadit se můžeš ale trapně prohraješ. Stejně jako ti ekotaloši, kteří chtěli zakázat radiomutanty, aby zjistili, že bez nich by Evropa chcípla hlady. Takže ano, ničíš svou hloupostí svět.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.12.2022 21:47 Reaguje na svVsaď se, jenže ekocvok vyhraje (jen jeho 1.odstavec). Např.: Zkus si koupit kopr nebo petržel, klidně i v květináči, ze skleníku, v supermarktu a zkus vařit koprovku. Spotřebuješ 3x víc kopru než ze zahrady a správné chuti a vůně koprovky se stejně nedočkáš.
Odpovědět
sv
sv
25.12.2022 22:01 Reaguje na Jarka O.Než se začneš vsázet tak se zkus naučit číst jaroslave. Pak zjistíš, že předřečník nepíše nic o ukázkách tvé kuchařské nekompetence ale že píše o "rozborech" výpěstků. Stejně tak já nepíšu nic o tom, co ty jako pejsek s kočičkou strkáš do hrnce. Já jen uvádím dávno známý fakt, že bez mutantů (radio i GMO), bez velkoskleníků a velkochovů v Evropě pochcípáme hlady.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.12.2022 22:12 Reaguje na svA o tom já nemluvím, protože je to marný. Mluvím stejně jako anyr o obsahu vitamínů, aromat atd., 1.jeho odstavec. Nauč se chápat text. Zkusím příklad na mém kuchařském umu nezávislý, víno. Podle tvé domněnky by víno ze všech odrůd ze všech oblastí muselo mít stejnou chuť, a to nemá, 1. Kvůli odrůdě.2. Kvůli stanovišti.
Odpovědět
sv
sv
26.12.2022 12:11 Reaguje na Jarka O.Ano, jaroslave, to že nejsi schopen se vyjádřit, meleš páté přes deváté a když je ti to dokázáno, tak jsi schopný zapírat nos mezi očima, je dávno všeobecně známo. To však nic nemění na tom, že předřečeník v případě sázky trapně prohraje. Protože samozřejmě takové rozbory se dělají. Viz https://www.osel.cz/4537-biopotraviny-neposkytuji-kvalitnejsi-vyzivu.html
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.12.2022 23:16 Reaguje na svVysvětlím ti článek z osla: Slunce a hnojiva jsou ty klíče. Slunce je důležité jak pro fotosyntézu, tak pro syntézy dalších látek v tělech rostlin. Proto stejná odrůda ve stejné oblasti bude mít podobné obsahy cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů, aromat a minerálů, bio x nebio. Vegetační doba a doba sklizně, která závisi na množství hnojiv, bude mít na to všechno vliv, a to by mohlo činit rozdíl mezi bio a nebio. Ale jak psáno, ten nalezený rozdíl z různých publikací byl statistický nevýznamný. Také se nemluví o pesticidech. Jde jen o přirozené živiny v rostlinách. No, a v tomhle článku jde o byliny pěstované 30 m pod zemí. U rostlin rostoucích v umělém osvětlení s neprirozenou délkou osvětlení budou ty obsahy jiné, já to na potravinách poznám, a nemůžu za tvoje zdegenerované chuťové buňky. Prohraješ.
Odpovědět
sv
sv
27.12.2022 14:21 Reaguje na Jarka O.Mám ti připomínat jaroslave, že ses do "vysvětlování" v oboru tu energetiky a tu zase zemědělství pouštěl mnohokrát a jediné co jsi vysvětlit bylo to, jak málo toho víš a jak málo chápeš psaný text.
Např. tento "Výsledek byl poměrně šokující. V 10 sledovaných kategoriích ze 13 nebyl mezi biopotravinami a běžnými potravinami žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve zbylých třech případech byly rozdíly nepatrné a zjevně způsobené odlišným způsobem hnojení (obsah dusíku, obsah fosforu) a zralostí v době sklizně (kyselost). Podle autorů je navíc vzhledem k reálnému obsahu látek vysoce nepravděpodobné, že by tyto tři rozdíly měly měřitelný vliv na zdraví konzumentů." Zkus si zjistit co znamená výše zmíněná "běžná potravina". Pro lopaty řečeno, to mimo jiné znamená plodiny pěstované ve skleníku (bez přímého slunečního osvitu, s odfiltrovanou významnou částí UV záření - chceš říct, že ty jako srandazahrádkář nemáš doma skleník?) a plodiny pěstované v hydroponiích (půlka zeleniny v EU je z hydroponickcýh foliovníků ve španělsku). A jak jsme si výše dokázali, na živiny v plodině, to nemá žádný vliv.
A ano, o pesticidech nemluvíme. Protože kdybychom o nich mluvili, tak se dozvíme, že eko a biofanatici tvého ražení mají fakticky povoleno strávníky trávit. Viz. https://www.osel.cz/6512-kral-bio-je-nahy.html
Jinými slovy, už jsi prohrál, zelený jaroslave, stejně jako tvůj ideologický soudruh.
Odpovědět
Např. tento "Výsledek byl poměrně šokující. V 10 sledovaných kategoriích ze 13 nebyl mezi biopotravinami a běžnými potravinami žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve zbylých třech případech byly rozdíly nepatrné a zjevně způsobené odlišným způsobem hnojení (obsah dusíku, obsah fosforu) a zralostí v době sklizně (kyselost). Podle autorů je navíc vzhledem k reálnému obsahu látek vysoce nepravděpodobné, že by tyto tři rozdíly měly měřitelný vliv na zdraví konzumentů." Zkus si zjistit co znamená výše zmíněná "běžná potravina". Pro lopaty řečeno, to mimo jiné znamená plodiny pěstované ve skleníku (bez přímého slunečního osvitu, s odfiltrovanou významnou částí UV záření - chceš říct, že ty jako srandazahrádkář nemáš doma skleník?) a plodiny pěstované v hydroponiích (půlka zeleniny v EU je z hydroponickcýh foliovníků ve španělsku). A jak jsme si výše dokázali, na živiny v plodině, to nemá žádný vliv.
A ano, o pesticidech nemluvíme. Protože kdybychom o nich mluvili, tak se dozvíme, že eko a biofanatici tvého ražení mají fakticky povoleno strávníky trávit. Viz. https://www.osel.cz/6512-kral-bio-je-nahy.html
Jinými slovy, už jsi prohrál, zelený jaroslave, stejně jako tvůj ideologický soudruh.
JO
Jarka O.
27.12.2022 22:58 Reaguje na svJako jediný zde diskutujes bio nebio. Řeč byla ale o umělé vs. přirozené podmínky pěstování a jaké jsou vysledky těch postupů. Pak jsi řekl, že chuť je ti ukradená, že ti stačí jakákoliv náplň žaludku, a že bez hydroponie a umělého pěstování umřeme hlady. Tak se mnohem radši ptej, co se za 30 let změnilo, kde je zemědělská půda, co na ní stojí, komu patří a co s tím úbytkem. Myslet si, jak je úžasné bezmocně přihlížet úbytkům a následně je zachraňovat nákladnou patrovou hydroponii a pěstováním ve sklepích je podle mne nebezpečný nesmysl, to je celé. Mmch. mnohé skleníky v současnosti v zimě nefungují - ekonomicky to nevychází, kvůli cenám energií a levným dovozům. To je výsledek všech investic. O kvalitě dovezených rajčat nemám iluze, koupila jsem je v zimě1x. Je mi divné, že jsi doteď nepochopil, bio nebio problém dnes není, zato vlastnictví je velký problém.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.12.2022 08:05 Reaguje na svMmch., anyr není proti šlechtění, takovej cvok být nemůže. A vidím, že pro tebe je kuchyň a vaření mlhavý pojem, a chuť ti není důležitá. Jsi ideální strávník budoucnosti;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.12.2022 10:45 Reaguje na Jarka O.Tráva se taky pěstuje uměle, a že je to dobrá tráva.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.12.2022 23:03 Reaguje na Slavomil VinklerNo, a teď si představte tu trávu,kdyby byla pěstovaná přirozeně. Stačila by pak třetina.
Odpovědět
sv
sv
26.12.2022 12:16 Reaguje na Jarka O.Pořád neumíš číst i když jsem ti kolikrát říkal, že to máš dohnat. O "šlechtění" tady blábolíš akorát ty. Já pouze upozornil na to, že bez radiomutantů, GMO, skleníků a velkochovů, tedy záležitostí ze kterých zelení fanatici jako ty a předřečník dostáváte hysterické záchvaty Evropa chcípne hlady.
To máš pravdu, jaroslave. Nepochybuju, že kdybych tě navštívil v kuchyni, tak první co uvidím budou chuchvalce páchnoucí mlhy valící se z oken a dveří.
Odpovědět
To máš pravdu, jaroslave. Nepochybuju, že kdybych tě navštívil v kuchyni, tak první co uvidím budou chuchvalce páchnoucí mlhy valící se z oken a dveří.
JO
Jarka O.
26.12.2022 23:21 Reaguje na svKecáš. A jen hulvátský ovád jako ty chodí do kuchyně "na návštěvu" a netuší, co je mlha, Mlho.
Odpovědět
sv
sv
27.12.2022 14:22 Reaguje na Jarka O.To je to co se ti valí z okna, vždy když se pustíš do vaření, pejsku a kočičko.
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
26.12.2022 11:01 Reaguje na Jarka O.Máte naprostou pravdu, ze zahrady máme kopr, rajčata,okurky,mrkev,broskve,merunky,jablka,hrušky.I u té okurky je chut jiná(pro nase hodnocení lepší) než kupovaná hydroponická skleníková.Samozřejmě úroda je nevyrovnaná a závislá na počasí a výskytu škůdců ale čerstvě utrženému rajčeti nebo broskvi dozrálým na slunci se ty kupované nevyrovnají.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.12.2022 23:08 Reaguje na Jaroslav BobrZjistila jsem, že zeleniny nebo bylin z obchodu často na vaření spotřebuju mnohem víc než když si je vezmu ze zahrady aby se mi povedla aspoň podobná chuť a musím víc dosolovat nebo jinak kořenit. Podobně jako s koprem a jinými bylinkami, ať už sušenými nebo čerstvými z obchodu, to mám s houbami. Na žampiónovou omáčku stačí třetina žampiónů z louky ve srovnání s těmi kupovanými, a ani tak není chuť a vůně ono. A nemluvím o salátu, vůni vajíček, mase ... Tak si myslím, vždycky když se říká, že velkoskleníky uspoří polovinu místa, že to nakonec není polovina, ale třeba čtvrtina, právě kvůli větší spotřebě těch supermarketových surovin. Koupí se tam prostě rychlovýroby něčeho jako zeleniny aj. Nebo se musím smířit se mdlou chutí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.12.2022 09:11O neudržitelnosti technologie umělého pěstování nejvíce vypovídají ceny
těch produktů ve srovnání s těmi z polí. Letos vidíme, že i ty vytápěné
hydroponické skleníky vzdaly zimní produkci, protože je ničí ceny nejen
energií, ale i umělých hnojiv, dopravních nákladů a nákladů na práci.
Společnost by se měla vrátit k sezónnosti a jednoduchým konzervacím a
levného skladování produktů. Mít doma takový kryt se stálou teplotou,
tak ho použiji podle teploty jako sklad zeleniny a nebo pěstírnu hub,
které nevyžadují osvětlení(žampiony). Takový kryt je určitě vzduchotěsný
a lze ho desinfikovat a zaplynovat plyny brzdícími hnilobu, plíseň a růst.
Na to se budují nákladné nadzemní sklady vyžadující navíc regulaci tepla,
což bude mít ten podzemní kryt celoročně stabilní. Bohužel ono je tu trend
dělat vše dráž a od nuly, než využít relativně zbytečné vhodné stavby k
adekvátnímu využití. Znám pána, který si odkoupil bunkr stojící na jeho
pozemku a neznám v okolí lepší minisklad ovoce a zeleniny, kterou pěstuje
v jeho okolí. Že by ho přestavěl na pěstírnu zeleniny pochybuji, protože
ji má dost uskladněno a kdejakou kravinu nemusíme mít v zimě čerstvou.
Prostě jsme se rozmazlili levnými dovozy a levnou domácí produkcí tak, že
je chceme mít vždy a všude k dispozici. Řeřichu a jiné natě vypěstuji
v zimě i na parapetu a hrášek mi postačí sterilizovaný ze zahrady. Takže
podle mne zcela zbytečná pěstírna pro ty, kteří jsou ochotní platit za
přepych.
Odpovědět
těch produktů ve srovnání s těmi z polí. Letos vidíme, že i ty vytápěné
hydroponické skleníky vzdaly zimní produkci, protože je ničí ceny nejen
energií, ale i umělých hnojiv, dopravních nákladů a nákladů na práci.
Společnost by se měla vrátit k sezónnosti a jednoduchým konzervacím a
levného skladování produktů. Mít doma takový kryt se stálou teplotou,
tak ho použiji podle teploty jako sklad zeleniny a nebo pěstírnu hub,
které nevyžadují osvětlení(žampiony). Takový kryt je určitě vzduchotěsný
a lze ho desinfikovat a zaplynovat plyny brzdícími hnilobu, plíseň a růst.
Na to se budují nákladné nadzemní sklady vyžadující navíc regulaci tepla,
což bude mít ten podzemní kryt celoročně stabilní. Bohužel ono je tu trend
dělat vše dráž a od nuly, než využít relativně zbytečné vhodné stavby k
adekvátnímu využití. Znám pána, který si odkoupil bunkr stojící na jeho
pozemku a neznám v okolí lepší minisklad ovoce a zeleniny, kterou pěstuje
v jeho okolí. Že by ho přestavěl na pěstírnu zeleniny pochybuji, protože
ji má dost uskladněno a kdejakou kravinu nemusíme mít v zimě čerstvou.
Prostě jsme se rozmazlili levnými dovozy a levnou domácí produkcí tak, že
je chceme mít vždy a všude k dispozici. Řeřichu a jiné natě vypěstuji
v zimě i na parapetu a hrášek mi postačí sterilizovaný ze zahrady. Takže
podle mne zcela zbytečná pěstírna pro ty, kteří jsou ochotní platit za
přepych.
JB
Jaroslav Bobr
27.12.2022 15:51 Reaguje na Břetislav MachačekS tou nákladností......Sklad je stavěný tak, aby v něm bylo minimum lidské práce,průjezdný pro manipulační techniku, velké haly pro kontejnery se zeleninou.Nadzemní se postaví daleko lacineji než podzemní, za jak dlouho se to vlivem vyšších provozních nákladů srovná nevím.V neudržitelnosti umělého pěstování s Vámi nesouhlasím - nemusíte pěstovat v zimě za nízkých teplot, mimo zimu je vypěstovaná zelenina levnější, hnojiva do roztoku dodáte ihned potřebné množství bezeztrát, se škůdci si také poradíte chemií lacineji - účinné látky máte jen ve skleníku a ani s nimi nezatěžujete venkovní prostředí.Myslím, že ekonomicky to smysl dává.
Co se týče chuti a ostatních vlastností,tak si na to zvyknete, když nemáte na výběr.My(rodina) na výběr máme a pro nás je kupovaná zelenina a ovoce jen nouzovka.Jablka,hrušky,mrkev,cibule,česnek uskladněné, ostatní zavařené nebo sterilované, případně sušené -je to moc dobré, ovšem ekonomicky propadající.Máme i svoje vejce(v zimě slepice výběh 2500 m2, v létě cca 600m2, 20slepic + kohout) vím , že vejce z domácího chovu jsou riziková a z nutričního hlediska stejná jako z velkochovů, ale pokud mi naservírujete moje vejce a kupované, tak to svoje 100% poznám a zřejmě je považují za lepší i ti, kteří je ode mě berou.
Po pádu komunistů jsem považoval německé uzeniny chutově za otřesné, dnes jinou chut normálně nekoupíte, běžně kupované uzeniny jsem přestal jíst, objevili jsme farmu, kde jsou uzeniny podle ČSN před rokem 89,maso a uzeniny nakupujeme pouze tam, ceny jsou o 50 -100% vyšší,co naděláte.Většina lidí si ovšem zvykla a nové uzeniny konzumuje běžně.To nezměníte.
Odpovědět
Co se týče chuti a ostatních vlastností,tak si na to zvyknete, když nemáte na výběr.My(rodina) na výběr máme a pro nás je kupovaná zelenina a ovoce jen nouzovka.Jablka,hrušky,mrkev,cibule,česnek uskladněné, ostatní zavařené nebo sterilované, případně sušené -je to moc dobré, ovšem ekonomicky propadající.Máme i svoje vejce(v zimě slepice výběh 2500 m2, v létě cca 600m2, 20slepic + kohout) vím , že vejce z domácího chovu jsou riziková a z nutričního hlediska stejná jako z velkochovů, ale pokud mi naservírujete moje vejce a kupované, tak to svoje 100% poznám a zřejmě je považují za lepší i ti, kteří je ode mě berou.
Po pádu komunistů jsem považoval německé uzeniny chutově za otřesné, dnes jinou chut normálně nekoupíte, běžně kupované uzeniny jsem přestal jíst, objevili jsme farmu, kde jsou uzeniny podle ČSN před rokem 89,maso a uzeniny nakupujeme pouze tam, ceny jsou o 50 -100% vyšší,co naděláte.Většina lidí si ovšem zvykla a nové uzeniny konzumuje běžně.To nezměníte.
Karel Zvářal
27.12.2022 18:45 Reaguje na Jaroslav BobrPřipomněl jste mi scénku, jak zemědělci z družebního podniku chválili naše jogurty po návštěvě mlékárny (konec osmdesátek). Příští rok jsme jeli my k nim, a dal jsem jim za pravdu. Ochucené a dobarvené pračky, kam se to hrabe na naše 1,60 Kčs ve skle!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.12.2022 14:50 Reaguje na Jaroslav BobrSouhlasím, ale pouze dodám, že v tom podzemí je zřejmě chlad
a k pěstování zeleniny musejí přitápět a nejenom svítit. To
už je ten skleník lepší, protože světlo i teplo zajistí
slunce, pokud nezblbnu a nechci v nich pěstovat zeleninu
i v zimě. Já se umělým hnojivům a postřikům vyhýbám obloukem, ale chápu, že se bez nich zemědělství už nyní
neobejde. Já osobně hydroponii nefandím a ani to topení
a svícení sezónním plodinám, které chtějí mít lidé na
talíři celoročně.
Odpovědět
a k pěstování zeleniny musejí přitápět a nejenom svítit. To
už je ten skleník lepší, protože světlo i teplo zajistí
slunce, pokud nezblbnu a nechci v nich pěstovat zeleninu
i v zimě. Já se umělým hnojivům a postřikům vyhýbám obloukem, ale chápu, že se bez nich zemědělství už nyní
neobejde. Já osobně hydroponii nefandím a ani to topení
a svícení sezónním plodinám, které chtějí mít lidé na
talíři celoročně.
JB
Jaroslav Bobr
28.12.2022 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekShodujeme se, jediné co stříkám jsou broskvoně(stříkají se na podzim a na jaře na nevyrašené pupeny), jinak mi je napadne kadeřavost, jinak jen ruční práce s pletím a okopáváním, to ale ve velkém nehrozí a po likvidaci živočišné výroby prostě statková hnojiva nejsou( u nás ve vsi před 89 cca 400 krav + teletník, dnes jsou z toho sklady,farmář který tu dnes hospodaří má 30 krav).Než jíst v zimě hydroponická rajčata, vytáhneme raději svoje sterilovaná ve vlastní štávě.
Přeji "přijatelný nový rok".
Odpovědět
Přeji "přijatelný nový rok".
BM
Břetislav Machaček
29.12.2022 16:57 Reaguje na Jaroslav BobrPřed pár léty jsem nalezl na okraji lesa plodící semenáč broskvoně bez kadeřavosti. Dva roky trvalo, než přežil přesazení a opravdu kadeřavostí netrpěl
a ani nyní netrpí, ale napadla ho monilióza a jsem
tam, kde jsem byl. Nestříkám proti kadeřavosti,
ale proti monilióze po vyřezání napadených větví.
Přitom pamatuji z dětství asi deset semenáčů
broskvoní u sousedů, ze kterých obírali metráky
broskví bez jakýchkoliv postřiků. To jsme tu ale
měl vzduch prosycen kyselými zplodinami z hutí
a koksoven, který nahrazoval sirnaté postřiky.
V té době jsme neznali houbové choroby jabloní
a jiného ovoce a už vůbec ne u zeleniny. V půdě
bylo plno síry z černouhelného popelu a nebylo
třeba mořit česnek Sulkou. Ono někdy i to špatné
může být k něčemu dobré, ale není to to, po čem
bych smutnil.
Odpovědět
a ani nyní netrpí, ale napadla ho monilióza a jsem
tam, kde jsem byl. Nestříkám proti kadeřavosti,
ale proti monilióze po vyřezání napadených větví.
Přitom pamatuji z dětství asi deset semenáčů
broskvoní u sousedů, ze kterých obírali metráky
broskví bez jakýchkoliv postřiků. To jsme tu ale
měl vzduch prosycen kyselými zplodinami z hutí
a koksoven, který nahrazoval sirnaté postřiky.
V té době jsme neznali houbové choroby jabloní
a jiného ovoce a už vůbec ne u zeleniny. V půdě
bylo plno síry z černouhelného popelu a nebylo
třeba mořit česnek Sulkou. Ono někdy i to špatné
může být k něčemu dobré, ale není to to, po čem
bych smutnil.
Karel Zvářal
27.12.2022 13:58Jedním z nemnoha, které tento článek nadchnul, je asi Musk, to má jako modelovou podzemní farmu pro své mise na Mars. Ale má-li toto být "budoucnost lidstva", tj náhražky zeleniny nacucané vodou kvůli gramáži, nevypadá to s námi dobře...
Odpovědět
