Za každé tři pokácené stromy podél silnic byly vysazeny jen dva nové, upozorňuje Arnika

Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých a moravských krajích. Výsledky ukazují, že počet pokácených stromů převládá nad vysazenými. V souhrnu za celou Českou republiku byly za každé tři pokácené stromy navráceny do krajiny pouze dva nové. Z české krajiny tak mizí jeden z jejích typických prvků, aleje podél cest. "Přicházíme tak nejen o cenné biotopy a historické dědictví, ale také o přirozenou ochranu před extrémními projevy změny klimatu," varuje Arnika.

Podle Arniky se v roce 2016 nejvíce sázelo ve Středočeském kraji, kde jeden pokácený strom nahradili silničáři devíti novými. Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Jednoznačně v neprospěch stromů podél silnic hovoří údaje z Jihočeského, Královehradeckého a Plzeňského kraje.

V roce 2016 správci komunikací podél českých silnic pokáceli 13 227 stromů a vysadili 8773. Od roku 2003 tak od silnic zmizelo už více než 217 000 stromů, vysazeno bylo přitom jen asi 130 500. „Každý rok si touto dobou připomínáme, že stromy k cestám v české krajině patří. Neradostný stav doprovázíme údaji, které dokládají, že kácení u silnic stále převažuje nad výsadbou nových stromů. Od letošního roku se snad blýská na lepší časy. Vláda přijala plán adaptace na změnu klimatu , ve kterém systematickou výsadbu kolem silnic přímo požaduje,” říká Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy z Arniky.

Správně vysazované a udržované stromy podél silnic podle Arniky chrání silnice před extrémními výkyvy počasí, které poslední dobou zažíváme čím dál častěji. Během tropických dní chrání povrch vozovky před poškozením horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy mají nyní za úkol připravit metodiku pro správce komunikací. Na silničářích pak bude výběr a výsadba dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic, jejich inventarizace a údržba. Ministerstva mají navíc připravit vhodné finanční nástroje na výsadbu a následnou péči a dokonce i na výkupy silničních pomocných pozemků ve veřejném zájmu na obnovu a rozvoj silniční doprovodné a funkční vegetace.

“Po těchto opatřeních voláme se zástupci některých krajských správ silnic už od roku 2013, kdy jsme na konferenci Aleje 2013 společně přijali Uherskohradišťskou deklaraci o ochraně alejí,” dodává Klemensová.

Arnika z údajů za období 2014-2016 dále zjistila, že 90 % z nově vysázených stromů roste skutečně kolem silnic. Reálné údaje o pokácených stromech jsou však značně pesimistické a stromů v krajině naopak ubývá. V samotném roce 2016 nejvíce stromů kolem silnic padlo v Jihočeském (2562 pokáceno, 482 vysazeno), Pardubickém (1154 ku 209), Plzeňském (1115 ku 101) a Královehradeckém kraji (1069 ku 169). Výsledky Jihočeského, Plzeňského i Královéhradeckého kraje vycházejí dlouhodobě výrazně ve prospěch kácení.

Nejoptimističtější čísla dostala Arnika ze Středočeského kraje, kde od silnic zmizelo 251 stromů a vysázeno bylo 2450. Výsadby u silnic převažují nad kácením u silnic i v Olomouckém kraji (1369 pokáceno, vysázeno 1771). V podstatě vyrovnaný poměr vykázaly kraje Liberecký (362 ku 393), Jihomoravský (999 ku 1083) a Moravskoslezský (736 ku 720).

---

reklama

---