Ochránci přírody letos začnou se zásahy, jimiž zlepší stav Dářských rašelinišť

Soudruzi řádí hůř než lesní lidi v Roverkách. Zasypou kanálky, vykopou jezírka a tím zachrání klíma. A své dotace.:)

No z hlediska obnovy vegetace je nejdůležitější kosení luk a pastva. Ovšem s vlky?

Každé rašeliniště v přírodě časem zanikne. Vzniká v prohlubních, které
odumřelý rašeliník a uhynulé dřeviny časem zaplní. Tehdy rašeliniště
končí a stane se kyselou loukou, či lesem. Je to jako u degradace jezer
a slepých říčních ramen. Časem se naplní bahnem a naplaveninami a stane
se postupně bažinou, mokřadem a nakonec loukou a nebo lužním lesem. Je
tudíž zajímavé, že někteří ochranáři prosazují bezzásah a jiní nasazují
bagry a nebo obnovu kaluží tanky, aby zachovali současný stav. Je to
o prioritách jednotlivých zájmových skupin a o možnostech, jak toho
dosáhnout. Neznám rozsah zásahu a tak ho nechci hodnotit, ale pouze
varuji, že většině stromů vadí zvýšená hladiny spodní vody a i tu
borovici blatku lze "utopit". Perfektně to umí bobři, kteří hrází
zaplaví les, utopí pro ně nevhodné dřeviny a místo nich narostou
vrby a jiné pro ně chutné dřeviny. Tím si vytvoří svůj ráj i s
vodou, kterou se jim lépe a bezpečně pohybuje. Je vidět, že na to
bagrování pořád peníze jsou, ale nejsou na ochranu před povodní.
Sehnat peníze alespoň na suchý poldr je nadlidský úkol a už vůbec
na protipovodňový val chránící stovky obyvatel.

Je zajímavé, že jakmile se objeví zpráva, že se něco dělá pro zlepšení přírodních lokalit, hned se objeví takoví, kteří mají jasno, že vše je špatně. Dokonce ve stylu majora Terazkyho:"Na čo je vojáku rašeliniště?" Rašeliniště ve Ždárských vrších nejsou žádné nedotčené lokality, lidé je využívali a zneužívali po staletí. Otázkou je, co všechno zatopilo Velké Dářko už v 16. století. Dnešní národní přírodní rezervace Dářko už je z tohoto hlediska fragment. Radostínské rašeliniště bylo odvodňováno a využíváno pro borkování, opět se zde jedná o pokus vrátit jej do přírodnějšího stavu. Já tyto revitalizační aktivity vítám.

Víte co schází mi? Mi schází revitalizace bývalých skládek, míst po
bývalých továrnách, dolech a rušení cest, které nahradily ty nové.
Neustále přírodě plochu ubíráme a nic ji nevracíme, ač to už na nic
nepotřebujeme. Pokud je revitalizací opuštění bývalého povrchového
dolu, či výsypky hlušiny bez modulace povrchu a pomoci krajině se
zalesněním, tak to je nicnedělání nazvané bezzásah. Nic to nestojí
a hlavně to umět zdůvodnit, proč sbalím fidlátka, odejdu a ty milá
přírodo se o to postarej. No a jinde, kde je možnost ponechat té
přírodě, aby konala podle sebe i s tou přirozenou degradací, tak
pošleme buldozery a bagry. Prosím vás, co je pojem "přírodnější
stav"? To posoudí kdo? Já myslím, že pouze příroda a nikoliv ten,
kdo má za prioritu například konzervaci současného stavu. Jsou
tu hospodářské lesy, pole a louky. Do jejich struktury a stavu
se ochranáři vlastníkům montují, ale do stavu rezervací se jim lesáci, zemědělci a pastevci nemontují. Tam ale zasahují sami ochranáři a jiným vnucují bezzásah a samovýsevy. Nutí je dělit
pole na nudličky, z lesů dělat pralesy a na loukách komplikují
chov zvířat zcela chráněnými vlky. Dělejte na Dářku co chcete,
ale totéž nechejte dělat ostatním na jejich majetcích. Oni sami
vědí, co mají dělat v rámci současných ekonomických podmínek,
aby nemuseli natahovat ruce pro dotace jako vy. To se bagruje
za dotace a plní své soukromé sny na státním, když to zaplatí
ti, které nikdo nedotuje a požaduje po nich platit daně. Jen
upozorňuji, že úpravy vodního režimu v rezervacích vyžaduje
velmi důkladné zkoumání následků takových zásahů a raději to
zkoušet pouze na pokusném kousku, než to udělat ve velkém.
Já totiž zažil "revitalizaci" tůní, ze které je paskvil a to
tu revitalizaci projektovali odborníci z AOPK a tím to ale
skončilo. Je proinvestováno, umístěny ceduličky, kdo to platil
a po 5 letech je stav stejný a nebo z hlediska toku pod tůněmi
dokonce horší. Zasakováním se vyplavuje železo a mangan ze
slepenců v podloží, níže pak pramení a kdysi čistý potok
má nyní rezavou vodou. Před tím byl zásak minimální(kapiláry ve
štěrkopískovém dnu byly ucpány bahnem) a potok vytékal rovnou
z tůní, bez vyplavování železa a manganu z podloží. Rady
praktiků a starousedlíků byly odborníkům k smíchu a nyní co?
Takže ne dvakrát měř a jednou řež, ale měř raději desetkrát,
než zařízneš pilu. Něco zbabrat je totiž snazší, než napravit.
Víte co se může stát, když se přežene hloubka bagrování a při
něm se prorazí nepropustná izolační vrstva ? Voda pak bude
zasakovat více, než dosud a rašeliniště vyschne. Na a když
navýšíte hladinu, tak se zvýší tlak na izolační vrstvu a
může do spodních vod propouštět více vody. Je tam totiž ta
izolační vrstva, která umožnila to, že tam vznikl mokřad
porostlý rašeliníkem.

Máte pravdu s revitalizacemi.Víte, oni můžou dělat co chtějí. Mají na to. Jenže ty zemní práce vůbec zachování rašelinišť nepomůžou. Ta zaniknou, zarostou vinou drancování lesů přesně tak, jak jste to výše popsal. Maximálně se podarí za neustálé dotace uměle udržovat kousky rašelinišť. Dotace by museli použít na zalesnění alespoň v rozsahu 80.let před začátkem drancování, změn a kůrovce. Museli by organizovat brigády, zalesnit smrky, které udržují správné mikroklima, teď hodně narušené, a jsou základem toho ekosystému. A to nikdy neudělají, radši se vymluví na klima.
Mmch.v těch starých struhách mají denní, noční i sezónní skrýše brouci, plazi, obojživelníci, kdysi např. i rosničky, a tahle stanoviště budou zničena. Jak to jde dohromady s např. zde proklamovaným"rokem obojživelníků ", nerozumím.

Dobrá inspirace. "Na čo je hlupáku smrk? Popíliť." I kůrovec ho napadl, les do pár let uvadl. Nechrání před větrem a nálety, nestíní rašeliniště, uschlé kořeny nedrží vodu, stoupl rosný bod kolem rašelinišť, a dopadem je postupné vysychání, změna, zarustání. Prý klimazměny!
500 let za různého počasí úzké kanálky = mírná povrchová meliorace, hluboké kolem 50 a víc cm, nevadily, dnes však máme na všetko hen tých otborníkou, takže podle mě cennou technickou památku! a zvláštnost si zahrabeme a vyhrabeme na jejich místě stejně hluboké tůně se stejnou funkcí za dotace na dluh. Terazky jak vyšitý. Zde zahrabat, tam vyhrabat. Tůně nahradí funkce vzrostlého lesa? Čo také si představujete pod pojmom "zneuživali rašeliny, Dářko něco zaplavilo,"? Vytěžené místo v údolí, a rašelinu zneuživali na topení a k výrobám, jako se děje dodnes v jiných státech. Utopit blatku jsem nezažila, bobr ...To radši nepište nahlas, vlk ... budou si ho muset řešit. Vzhůru do vítání zásahu v bezzásahu, který nic nezachrání, tůně jak kde, podle mě můžou o vodu ochuzovat, ale "na čo hlupáku dajakých pripomínek správného historického využívání", že.