Za letošní úspěchy MŽP považuje odpadové zákony či vodní zákon
Novela vodního zákona, na které ministerstvo životního prostředí spolupracovalo s resortem zemědělství, počítá se zřízením komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Zákon v červenci schválil menšinový kabinet ANO a ČSSD.
Novela vznikala několik let. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Novela počítá s vytvářením plánů s návrhy opatření, která by začala platit při nedostatku vody. Pořizovat a aktualizovat by je měly krajské úřady ve spolupráci se správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem. Takový plán se bude pořizovat i pro celé území ČR. Zákon také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod.
Novou odpadovou legislativu kabinet schválil v prosinci. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.
Jedním z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, je zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.
Schválená norma zavádí také motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
Pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. Počítá s tím novela o podmínkách obchodování s povolenkami, kterou už podepsal prezident. Zavádí také modernizační fond, z něhož půjdou peníze mimo jiné na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. Do fondu by mělo v příštích deseti letech z prodeje povolenek plynout zhruba 100 miliard korun.
reklama
Politickými náměstky ministra zemědělství budou Pirát Holomčík a Lanč za TOP 09
Premiér Fiala s Michelem hovořil o nutnosti jádra i přípravách předsednictví
Jaké politické strany nabízí silný program ozelenění krajiny a ochrany klimatu? Analýza Zeleného kruhu hodnotí jejich programy