Za stažení námitek ochránců přírody inkasovaly zprostředkovatelé miliony
Přečtěte si reakci občanského sdružení Záchrana krajiny.
Ve zkratce vypadá model, se kterým přišlo sdružení Záchrana krajiny, takto: Podnikatel chce postavit solární elektrárnu, která ohrožuje živočichy a hyzdí krajinu. Záchrana krajiny se přihlásí do stavebního řízení a zařídí, že elektrárna nebude postavena včas, aby podnikatel dostal vysoké výkupní ceny za elektřinu. Je tu ale řešení, které se najednou zjeví jako záchrana v hodině dvanácté - zprostředkovatel, který se umí domluvit s oběma stranami. Ovšem za úplatu. Ceník? Jeden milion za malou instalaci, čtyři za velkou solární elektrárnu.
Podle MF Dnes sdružení vadilo, že výstavba solárních elektráren ruší živočichy, odraz slunce ohrožuje bezpečnost letadel nebo že elektrárny ničí krajinný ráz. A protože stavitelé spěchali, aby stihli výhodné výkupní ceny solární elektřiny do konce roku 2010, byli ochotni platit. Alespoň v pěti případech, o kterých píše MF Dnes. Všechny připomínky v řízení byly podepsány jediným jménem osmdesátileté důchodkyně Věry Mikotové. MF Dnes uvádí, že vždy jen podepsala papíry, které jí přinesl další člen sdružení Emil Flegel. Ten byl podle MF Dnes hlavním aktérem, s investory měl vyjednávat i jeho syn právník. S paní Mikotovou jej pojí také příbuzenský vztah, je to údajně jeho babička.
Jednou z pěti firem je Emi Energy ze Středních Čech, která připravovala výstavbu elektrárny Bradlec. V závěru stavebního řízení přišla Záchrana krajiny se svými připomínkami. Prý prakticky neřešitelnými. Za firmu se snažil se sdružením vyjednávat Daniel Lieskovský, ale prý bez úspěchu. Najednou ale přišel e-mail od architekta Tomáše Lukeše, že prý dokáže problém vyřešit. „V té chvíli jsem už neměl jiné možnosti, protože čas kvapil,“ popsal situaci MF Dnes Lieskovský. Architekt prý prohlásil, že sice sdružení nezná, ale pokusí se ho kontaktovat. Což se mu podařilo během jednoho dne. Dokonce prý námitky jsou řešitelné, pokud stavitel splní podmínky. Ty se týkaly proškolení personálu, dvakrát za rok posečení trávy a klidu v době hnízdění koroptví.
Za toto poradenství si Tomáš Lukeš řekl o dva miliony. Když je dostal, sdružení své výhrady odvolalo.
Téměř stejný postup zdokumentovala MF Dnes i u dalších případů, ve třech došlo k zaplacení celkem čtyř a půl milionu korun. Další investoři zaplatit odmítli. Podobně jako architekt Lukeš pomáhala zprostředkovat dohodu i podnikatelka Anna Lauermannová, pro změnu známá a sousedka pana Flegla.
Emil Flegl ze sdružení Záchrana krajiny MF Dnes řekl, že prostředníky zná jen jako zástupce stavebníků. Také odmítl, že by sdružení mělo cokoliv společného s vybíráním peněz. Podle MF Dnes mohli prostřednici získat až desítky milionů korun.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Firma na vývoj a výrobu technologií pro solární energii SolarEdge ruší dalších 400 míst, je to již čtvrté propouštění za rok
Vědci vyvinuli nové solární články bez toxických rozpouštědelOnline diskuse
Zákon o OZE a pasivita při jeho novelizaci - 22. 4. 2011 - JiBV diskusi pod článkem „Diskuse ke článku: Obnovitelné zdroje: indikativní cíl 8 % elektřiny v roce 2010 splněn“ odpověděl jeho autor na podobný dotaz takto:„V Důvodové zprávě, kterou pravděpodobně připravilo MPO se počítalo s instalovaným objemem fotovoltaiky 15 MWp v roce 2010. Z toho plyne, že poslanci schvalovali dotace především pro větrné elektrárny, tomu odpovídala i diskuse, v níž zazněla trapná pohádka o větráku a větrné elektrárně, principiálně k nerozeznání od loňské pohádky o svícení na panely. Zajímavé je, že již tenkrát zazněl názor, že spolužalovat biomasu s uhlím v elektrárnách ČEZu je velmi pochybné, jenže to nikdo nevyslyšel. Když se podíváte do německého zákona o podpoře OZE, zjistíte, že větrné elektrárny mají nastaven meziroční pokles výkupní ceny 1,5 % ročně. Elektrárny na moři mají vyšší výkupní cenu s poklesem 5 % ročně, ale to ještě v roce 2004 nebylo. Takže všechny tři návrhy poslankyně ČSSD Ivy Šedivé (max. pokles o 5, 3 nebo 2 %) byly z pohledu toho, o čem se v roce 2004 v Poslanecké sněmovně diskutovalo (=vítr), velmi správné, plně odpovídaly situaci v Německu. Jen nebraly v úvahu posilování koruny. Otázka je, proč MPO v roce 2008, když bylo nainstalováno 50 MWp fotovoltaiky, tj. více než trojnásobek návrhu/odhadu v Důvodové zprávě, reagovalo zvýšením cíle pro rok 2010 na 185 MWp. Proč přišel návrh na snížení výkupní ceny až v srpnu 2009, je celkem zdůvodnitelné - na přelomu let 2008 a 2009 koruna prudce oslabovala, což zcela eliminovalo pokles investičních nákladů; zlom nastal až ve druhém kvartálu 2009. Otázkou však je, proč příprava dvou odstavců návrhu novely trvala vládě 3 měsíce - do poloviny listopadu 2009. Přesto by se novela stihla, jak se potvrdilo u dalších novel loni na podzim, jenže ODS jednání Poslanecké sněmovny blokovala obstrukcemi. Vlastně byl zázrak, že se stihlo projednat první novelu zákona č. 180/2005 Sb. před volbami.“ Já k tomu dodám, že v roce 2008 byl ministrem MPO pan Říman (ODS) jeden z autorů pohádky „O větráku a foukání na vrtule“ (obdoba předvolební „O svícení na panely“), v současnosti předseda dozorčí rady ČEZ a.s., šéf poradců premiéra Nečase a dlouholetý propagátor jaderné energetiky. V roce 2009 byl ministrem MPO pan Tošovský nominovaný do vlády za ODS. Před nástupem do funkce ministra MPO a po odchodu byl a je předsedou představenstva ČEPS a.s. http://forum.tzb-info.cz/7240-diskuse-ke-clanku-obnovitelne-zdroje-indikativni-cil-8-elektriny-v-roce-2010-splnen |
