https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-ubytek-hmyzu-mohou-klimaticke-zmeny-nebo-agrochemie-a-prekvapive-take-svetelny-smog
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za úbytek hmyzu mohou nejen klimatické změny nebo agrochemie. Překvapivě také světelný smog

2.7.2018 01:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lamp veřejného osvětlení jsou na ulicích evropských měst a vesnic miliony, a do noci září světlem celá lidská sídla. Lákají hmyz z okolní krajiny jako neodolatelný maják každou noc celá léta. / Ilustrační foto
Lamp veřejného osvětlení jsou na ulicích evropských měst a vesnic miliony, a do noci září světlem celá lidská sídla. Lákají hmyz z okolní krajiny jako neodolatelný maják každou noc celá léta. / Ilustrační foto
Proč máme tak málo hmyzu v povětří? Němečtí výzkumníci si nemyslí, že se jejich drastický úbytek dá vysvětlit jen klimatickými změnami, změnou hospodaření v krajině nebo pesticidy. Nepopírají, že tyto negativní faktory svou podstatnou roli mají, ale přidávají k nim další. Světelné znečištění. Píše o tom ScienceDaily.
 

Že hmyzu kolem nás ubývá zpochybnit příliš nelze. Pozorovatelný pokles „živé hmyzí hmoty v povětří“ o 75 % ostatně prokázala i studie z loňského roku. O příčinách tohoto drastického propadu se však pořád mezi vědci vede čilá diskuse, a zdá se, že ti z německého IGB (Leibnizova institutu sladkovodní ekologie) na něco skutečně přišli. Tvrdí, že trojice negativních faktorů: klimatu, pesticidů a proměny krajiny jako jediné příčina propadu neobstojí. A pořádný díl viny dávají světelnému znečištění. Proč?

„Polovina veškerého existujícího hmyzu patří mezi noční a soumračné živočichy,“ tvrdí Maja Grubisic. „Jsou to živočichové, kteří ke svému životu potřebují noční tmu. Orientují se podle Měsíce a hvězd, ve tmě hledají potravu, partnery pro rozmnožování a nachází v temnotě úkryt před predátory.“ Umělé zdroje světelného záření, ať už lampy na ulicích nebo světelný smog nad lidskými sídly v noci tento přirozený běh hmyzích životů dokonale narušují.

Grubisicová se spolu s kolegy pročetla desítkami studií, které dílčí negativní efekt umělého osvětlení na noční hmyz potvrzují. A postupně dávala dohromady dílky skládanky, ze které je patrné, jak dalekosáhlé dopady světlo na hmyz má. „Že světlo v noci nejrůznější hmyz přitahuje, asi tušíte,“ vysvětluje na příkladu. „Jenže hmyz nalákaný světlem se ocitá mimo své původní prostředí, a nedokáže se už navrátit zpět. Umírá vyčerpáním.“

Nejde přitom o jedno okno, které zapomněli zavřít a nechali svítit. Lamp veřejného osvětlení jsou na ulicích evropských měst a vesnic miliony, a do noci září světlem celá lidská sídla. Lákají hmyz z okolní krajiny jako neodolatelný maják každou noc celá léta. Pokud tito pobláznění hmyzí návštěvníci rovnou nepadnou vysílením, vyhráno nemají. Městské prostředí jim nenabízí denní úkryt ani potravu. Přežít tu nedokáží. Navíc jsou v kterékoliv fázi své bludné cesty za světlem snadným terčem predátorů.

Dlouhé řady světel na ulicích k sobě připoutávají stovky druhů hmyzu, který nepokračuje ve své cestě dál. „V podstatě se tím zmrazí výměna genů mezi lokálními hmyzími populacemi, což je dále oslabuje a činí méně rezistentní pro další negativní vlivy,“ říká Grubisicová. Světlo je tedy navzdory své nehmotné povaze pro noční hmyz pořádnou bariérou. A samozřejmě, hmyz, který míří za světlem neonů, chybí v zemědělské krajině.

Výsledkem je méně opylovačů, nebo těch, kteří by se dokázali vypořádat se mšicemi a jinými škůdci. „Je to rozsáhlý řetězec souvislostí. Noční umělé osvětlení nakonec nesnižuje jen výnos z obdělávaných polí, ale třeba i množství planě kvetoucích rostlin. I ty potřebují své noční opylovače,“ tvrdí Grubisicová. Dodává, že noční světlo by mělo být zahrnuto na seznam možných hrozeb hmyzu, protože je zapotřebí zvažovat všechny rizikové faktory.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

F

František Dvořák

5.7.2018 17:21
No, to je pro vědce překvapení, že kolem světel hyne množství hmyzu. Ale ani vědci z Ameriky se nedají zahanbit. Nedávno jsem někde(možná tady, nevím) četl, že přišli na to a potvrdili, že když se trávník tak často neseče, jako to děláme, vykvetou tam různé kytky a objeví se i včely.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.7.2018 09:12
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.7.2018 09:17
To, že hmyz létá za světlem ví i malé děti. Provést, ale věruhodnou studii na to jestli to má na hmyzí populace a případně kvantifikovat jak velký vliv, je extrémě rozsáhlá a náročná studie.
Zdá se mi spíše, že nevíte jak funguje věda.
Odpovědět
F

František Dvořák

8.7.2018 09:51 Reaguje na Martin Jasan
To se Vám nezdá, já to vím taky. Ale, když čtu takový článek a jemu podobný, třeba, že vědci z Ameriky přišli na to, že když se každý týden neseče trávník, tak že tam vykvetou kytky a objeví se včely, tak fungování té vědy ani pochopit nechci.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.7.2018 15:04 Reaguje na František Dvořák
Můžete nebo nemusíte se snažit tento proces pochopit (dohledat si to např. na Wikipedii). To je na Vás.



Smiřte se s tím, že vědecký výzkum dělají odborníci. To znamená, že jsou většinou chytřejší než zbytek populace (vědecké metody jsou pochopitelně dost složité), že se tématu dlouhodobě věnují.
Vědecký článek, musí být jednak inovativní - to znamená, že to ještě nikdo před tím nevyzkoumal a nepopsal. A že v procesu přijetí ho anonymě recenzují další zkušenější odborníci.

To, že vy jste si "tipoval", že by na hmyzí populace světelné zdroje mohly mít vliv, jej čistě jen váš dohad, ale vůbec to tak nemuselo být.
Navíc přínos je i v tom, že v takovém článku je zpravidla i kvantifikovaní tohoto jevu nebo časový vývoj, taky třeba návrh opatření, prognónzy do budoucna atp. Který vaším "pocitem" těžko odhadnete.

Chápete už přínos seriózního výzkumu oproti vašemu "pocitu"?


Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist