Zachrání skotskou divočinu vlci za velkým plotem?

Na skotské Vysočině mají jelenů nadbytek, ale zato se jim tu povážlivě nedostává stromů. Místní ochránci přírody by rádi vyřešili jedním tahem obojí, a pomoci jim s tím mají vlci. Ne každý ale jejich návrh reintrodukce šelem vítá, a tak výzkumníci ze Sussexu nabízí netradiční „řešení velkým plotem“. O podrobnostech píše univerzitní web Sussex.ac.uk.

Při potulkách sympaticky liduprázdnou krajinou skotské Vysočiny dnes o strom téměř nezavadíte, ačkoliv se jedná o území historicky tradičně pokryté nízkými jehličnany. Kam že se všechny ty borovice lesní typického kaledonského lesa poděly? Odpověď je třeba hledat u jelenů, kterých se tu často vyskytuje až 40 jedinců na kilometr čtvereční. Jejich neuvěřitelné „ovčí“ nahuštění na jednotku plochy vede k tomu, že prakticky celá Vysočina je jedním vypaseným pásmem. Skoti si toho, že Vysočina je chráněným územím, váží. A proto nechtějí vydat povolení k odstřelu jelenů. Nijak ale nepopírají, že by se jich opravdu rádi zbavili.

Problém, který vyřeší jen vlk

Žhavým adeptem na likvidaci jelenů by se mohli stát vlci, o jejichž návrat někteří zdejší ochranáři usilují už od sedmdesátých let minulého století. Dlužno dodat, že neúspěšně. Pohled laiků i odborníků se ale v posledních letech mění: Skotsko totiž čerpá inspiraci z obdobné reintrodukce vlků v americkém národním parku Yellowstone. I tady panoval vůči vlkům odpor, který pár let po jejich zasídlení vystřídalo nadšení. Vlci v Americe zredukovali stáda spásačů, a výrazně oživili tamní krajinu. Příchod velkých šelem prostě přeskládal celou trofickou kaskádu, a dodal zválcované krajině původnější ráz.

Ke škodám na majetku nebo ke zranění turistů přitom ve Státech po reintrodukce vlků nedošlo. Celý ten vývoj pak bedlivě pozorovali skotští ochránci přírody, kteří získali dojem, že Vysočina s vlky by se mohla stát unikátním příkladem ochrany přírody pro celou Evropu. Co by k tomu potřebovali? Přibližně osmdesát vlků na 1000 kilometrů čtverečních. Ti už by se o jeleny postarali, a přirozená regenerace lesních porostů by mohla začít nerušeně fungovat.

Divočina? Jistě, ale jen za plotem

„Myslím si, že návrat vlků by mohl být velmi dobrým řešením,“ říká Christopher Sandom, zoolog z Univerzity v Sussexu. „Ale jako při každém pokusu o re-wilding (znovu-zdivočení) krajiny tu budeme muset nejprve vyřešit, jak se k tomu postaví lidé.“ Skoti by jistě uvítali vlky, kteří proženou jeleny na Vysočině, ale rozhodně si je už nepřejí potkávat někde jinde. Třeba tam, kde se pasou jejich ovce. A tak na univerzitách v Sussexu, Kentu, Oxfordu a Aarhusu zasedli zoologové a ochranáři nad odvážným plánem. Jeho ústřední částí je opravdu velký plot, který by oddělil Vysočinu s vlky od zbytku Skotska.

Zoology zajímalo, jak účinné jsou podobné bariéry, případně, co vlastně efektivně brání v pohybu vlků z jejich teritorií. Inspiraci sbírali v polské Běloveži, Kanadě i Finsku. Podle dosavadních analýz by taková zábrana skutečně snížila šance na šíření vlků mimo povolenou zónu o 75 %, aniž by došlo ke zmenšení likvidačního efektu jelenů. Vlci na špatné straně plotu by mohli být volně odstřelováni, což těší farmáře. Jisté tedy zatím je, že tzv. řešení plotem by výrazně ovlivnilo ochotu obyvatel Skotska vlky přijmout. „Ploty jsou v ochraně přírody nepříliš populárním nástrojem,“ říká Sandom. „Ale v případě konfliktních názorů na návrat vlků se jeví jako velmi přijatelné řešení.“

---

reklama

---