Záchranná stanice Pasíčka z Chrudimska postaví nové voliéry
"Když jsme začínali před 25 lety, tak jsem měli 300 zvířat, letos máme roční obrat 1900 zvířat. Máme dobrovolníky, osm stálých zaměstnanců, sezonní zaměstnance. Museli jsme přejít na dvousměnný provoz, lidé už padali na ústa," řekl Cach.
Stanici se podařilo podařilo získat dotace od Státního fondu životního prostředí, 20 procent nákladů musí doplatit. Podporu také získala od Pardubického kraje, Lesů ČR a společnosti ČEZ. Milion korun organizaci chybí, proto pořádá sbírku na serveru Donio. "Máme z toho velkou hlavu, snažíme se získat poslední milion korun, trošku to tam kulhá, přibývá to pomalinku," řekl Cach.
Stavební práce by z většiny měly být hotové do léta příštího roku. Zahrnují rehabilitační voliéru, komplex sedmi rozletových voliér, které bude možné různě propojit, budou tam i vodní plochy. Voliéry by měly být konstrukčně odolné nepříznivým povětrnostním podmínkám.
"Na to navážou další dvě voliéry pro návštěvnickou expozici, vznikne voliéra pro čápa. Pořídíme vnitřní provozní vybavení, nový maloktraktor, poměrně významnou položkou bude fotovoltaika a tepelné čerpadlo za účelem úspory provozu," řekl Cach.
Prostor pro další růst stanice má, disponuje asi pěti hektary, je na samotě, kolem není žádná zástavba. Lidé tam mohou zhlédnout expozici zvířat. Odděleně je léčebná část, je tam také například budova ekocentra, kde je ubytování pro děti na škole v přírodě.
Stanice by se neobešla bez pomoci hasičů či strážníků. Spolupráci si Cach pochvaluje. "Učíme je manipulaci se zvířaty nebo odchyt. Letos jsme měli 140 účastníků kurzů. Když nám třeba zavolá někdo z Králík, hasiči nebo strážníci nám prověřují, jestli zvíře opravdu potřebuje pomoct, než se k němu dostaneme, nebo nám ho přiblíží ke stanici," řekl Cach.
Počet zvířat, která stanice přijme, se zvyšuje, loni jich bylo 1700, letos o dvě stovky víc. Podle Cacha jsou lidé často nepoučení a nevědí, co mají dělat, někdy pomáhají, i když to není třeba. Bývá to často u ptáčat. "Lidé seberou ze země malé ptáče, které se učí lítat. Rodiče jsou kolem. Stačí ptáče posadit na strom, aby ho nesežrala kočka nebo pes. Ptáčeti nic není, nepotřebuje zachránit. Nepotřebuje, aby ho lidi brali domů. Ale lidé nám to často nevěří, myslí si, že jim nechceme pomoct," řekl Cach.
Záchranářům se daří 60 až 70 procent zvířat uzdravit a navrátit do přírody. Některá úrazy nepřežijí, část jich má postižení, která jim znemožňují žít ve volném přírodě. Ve stanici se ale často stávají náhradními rodiči opuštěných mláďat, což se dobře daří například u poštolek nebo některých druhů sov, dodal Cach.
reklama
Záchrannou stanici živočichů v Plzni čeká po 30 letech rozšíření a modernizace
Ve Virginii zachránili vzácnou bílou vránu
Kvůli horkým dnům záchranná stanice v Praze přijímá více volně žijících zvířat