Běžné zelené trávníky jsou ekologický nesmysl. Nechte je zdivočet!
Trávníky jsou globální fenomén. Pokud vynaložíte trochu energie, narazíte na ně prakticky v každém městě. Někde to jde snáze, třeba ve Švédsku. Tam tvoří 52 % rozlohy městské zeleně. Nebo třeba ve Státech, kde činí 1,9 % rozlohy celé souše. Výzkumníci ze švédské univerzity v Uppsale Maria Ignatieva a Marcus Hedblom spočítali, že trávníky pokrývají globálně 23 % plochy měst. Tedy podtrženo a sečteno asi tolik, kolik činí rozloha celého Španělská a Velké Británie k tomu. Což na první pohled vůbec nevypadá špatně.
Trávníky jsou celkem fajn
Umí produkovat kyslík. Sice ne tak jako les, ale pořád dost. Vážou vzdušný oxid uhličitý, fixují v sobě znečišťující vzduchem unášené částice, snižují odtok srážkové vody. Vodu také zadržují a filtrují, zlepšují zásobu podzemního rezervoáru. Snižují půdní erozi. Povšechně zlepšují kvalitu života obyvatel. Hlavně tím, že nabízí prostor pro rekreaci. Všechny tyhle benefity ale stojí až za jejich estetickým vlivem. Prostě jsou hezké na pohled.
Trávníky jsou prostě jednička a ví to každý městský plánovač, návrhář veřejného prostoru nebo politik z radnice. Bohužel. Hezké sytě zelené trávníky totiž nejsou zadarmo a jejich provozní cena v současnosti, v kontextu klimatických změn, převyšuje jejich pozitivní environmentální bilanci. V čem je problém? V USA například 75 % spotřeby vody domácností plyne na zalévání trávníků. Jsou to desítky gigalitrů. A také 27 milionů kilogramů pesticidů.
Jsou to vlastně plantáže bez života
Není pak divu, že splach takhle chemicky obohacené zálivky kontaminuje podzemní vodní zdroje. A údržba? Všechno to sekání sekačkami, přistřihování, hnojení a mulčování se také nehezky promítá do ekologické stopy trávníků. Také je zapotřebí přiznat, že ač zelené, mají jen pramalý význam pro nějakou živočišnou nebo rostlinnou diverzitu. Tvoří je jen pár druhů, jsou uniformní a homogenizované.
Přečtěte si také |
Hrabání listí na zahradě? Někdy je lepší nedělat nicStarostlivá péče zahradníků spolehlivě eliminuje možnost, že by na těchto svěžích plantážích mohlo něco přežít. Může za to prý historická předloha, překrásné udržované trávníky ve francouzských zahradách. Počínaje 17. stoletím je chtěl mít každý a dnešní prefabrikované travní směsi jsou výsledkem takové snahy. S ohledem na lokální požadavky trávníků golfových, fotbalových, nebo parkových, které dobře snáší sešlapávání.
Návrat ke kořenům
Ignatieva a Hedblom varují, že časy se mění. Je na čase, aby naše městské trávníky znovu zdivočely. Protože naše konvenční - sice na pohled hezké, ale druhově chudé – v podmínkách měnícího se klimatu neobstojí. Slunce je spálí na troud, při suchu je nehospodárné je zalévat. Hnojení a aplikace pesticidů je neúměrně prodražuje a činí pro životní prostředí závadné. Co s tím? Znovu přistoupit na lokální rozmanitost a místo trávníků začít propagovat porosty lučního charakteru. Rozmanité a členité.
„Travní směsi musí začít znovu dávat smysl,“ tvrdí Hedblom. „V Austrálii, Jihoafrické republice nebo třeba Arizoně by se měly znovu objevit regionální trávy suchomilné, stejně jako by lokální obsádku měli preferovat v Anglii nebo Švédsku. Každá země má své specifické geografické, kulturní a společenské podmínky a nová generace trávníků by to měla odrážet.“
Nová estetika, nové regionální směsi
Jedna unifikovaná travní směs aplikovaná celosvětově je prostě špatně. „Otevírá se tím prostor pro objevení nové estetiky, ve které už nebude hrát prim trávník barvy zelené, ale třeba žluté, šedé nebo stříbrné,“ říká Ignatieva. „Složený z druhů, které jsou na dané lokalitě domácí.“
Přečtěte si také |
V ulicích Jihlavy roste luční kvítí. SchválněAutoři také tvrdí, že na změnu je nejvyšší čas. Města totiž reagují na klimatické změny se značným zpožděním, příznivé vlivy zeleně pro kvalitu života teprve začínají objevovat. A bylo by krokem zpět, kdyby teď začali jako součást nápravy propagovat univerzální travní směsi. Protože je čas vrátit se zpět k původnosti.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Lukas B.
19.10.2018 09:40 Reaguje na(předzásobte se glyfosátem a ty pampelišky a sedmikrásky opatrně selektujte, ale pšššš, ani muk)
existují osevní směsi, "květinová louka" nebo tak nějak se to jmenuje. v každém hobbyšopu. to je nejjednodušší cesta. jestli jste hračička, potom si vyhlédněte v okolí nesečenou louku se skladbou rostlin, která se Vám líbí (nebo se domluvte s majitelem aby Vám kousek nechal neposečený), a těsně před dozráním posekejte kůsou a u sebe doma mulčujte nazeleno. (příručka krnapu ke stažení u nich).
aby se na to dalo sednout: to jako myslíte nezasednout včelu a nezmáčet se? včely a rosa skoro do poledního ke kytičkové louce prostě patří. dejte si tam lavičku, posekejte si nakrátko sedací dvakrát dva metry.
Lukas B.
19.10.2018 09:55 Reaguje na Lukas B.Jan Škrdla
20.10.2018 21:38Pokud si někdo stěžuje na sečení trávy, tak v přibližně 80% případů je to kvůli tomu, že je trávník vyšší než po kotníky.
To že by si někdo stěžoval na to, že se trávník seče i v tom největším horku, je podstatně méně časté.
Květnatá louka je pěkná věc, ale v intravilánu obce dost těžko prosaditelná, snad jen v odlehlých zákoutích.
Lukas B.
22.10.2018 07:47 Reaguje na Jan Škrdlav přirozeném trvalém travním porostu sečeném jednou-dvakrát ročně odpad uvázne, a efektem prvního rozbitého okna v ulici způsobí, že další se o to méně rozpakují tam bordel odhazovat. krátce střižený trávním má v každém silnějším větru samočistící schopnost, kdy je bordel odfoukán někam do křoví a předzahrádek, kde méně esteticky ruší.
a tak se nelze zlobit na ty čistotnější ve městech, že chtějí krátce střižený pažit.
Jan Škrdla
22.10.2018 22:34 Reaguje na Lukas B.Pak by měla být na řadě obec (město) - pracovníci technických služeb - alespoň u nás tak tomu je.
Odpadky poletující vzduchem a ve křoví nejsou zrovna tou nejlepší vizitkou. Rozhodně jsou horší než trochu přerostlý trávník.
Lukas B.
24.10.2018 09:38 Reaguje na Jan Škrdlapro většinu obyvatel, kteří nejsou líní telefonovat na technické služby, je holt lepší ten pažit.
Pokud jsou někteří obyvatelé čuňata, a povalující se odpadky se nechce se to nikomu sbírat, tak by se o to měla postarat obec (město).
To že jsou odpadky odfoukané někam, kde na ně není moc vidět, neznamená že neexistují.
Asi by se vám nelíbilo, kdyby vítr odfoukal třeba sáčky nebo petky z krátce střiženého trávníku na vaší předzahrádku.
Lukas B.
25.10.2018 08:03 Reaguje naale dokážu pochopit čistotného a pořádkumilovného člověka, který má smůlu na sousedy, a nemá dost sil sbírat bordel po několika tisícovkách obyvatel sídliště, že preferuje úpravu trávníku takovou, do které se bordel nenamotává a kde namotaný bordel efektem prvního rozbitého okna k odhazování dalšího nepoňouká.
Pokud jsou někteří obyvatelé čuňata, a povalující se odpadky se nechce se to nikomu sbírat, tak by se o to měla postarat obec (město).
To že jsou odpadky odfoukané někam, kde na ně není moc vidět, neznamená že neexistují.
Asi by se vám nelíbilo, kdyby vítr odfoukal třeba sáčky nebo petky z krátce střiženého trávníku na vaší předzahrádku.
Milan Milan
21.10.2018 17:26Miloš Petráček
23.12.2018 12:32 Reaguje na Milan MilanLukáš Kašpárek
29.10.2018 14:511. i trávník se dá udržovat rozumně (a ne tak, jak to člověk většinou vidí)
2. na plochách kde to aspoň trochu jde se má nechat růst něco smysluplnějšího (většinou asi luční směsi - nejlépe pak pro oblast přirozeného složení)
Vzhledem k tomu, že nás klimatická situace stejně donutí k takovým řešením dojít je podle mě dobré se o to zajímat již nyní a dělat to dobrovolně. Je to pro dobro nás všech...
A že to bude znamenat i nějaké jiné přizpůsobení se? To možná ano, ale i to se dá brát pozitivně... třeba se díky tomu bude více řešit problém odpadů v krajině (i té městské) a v kombinaci s jinými opatřeními se podaří něco dalšího..
Ono to hlavně chce přestat furt jenom brblat jak to a to je na prd a přestat pořád jen kritizovat dobré aktivity druhých a raději dělat něco pozitivního co světu pomůže!!!
Jan Šimůnek
16.11.2018 10:132. Průšvih je, že se sečou strunovými sekačkami, které vytvářejí aerosol z vnitřku drcených rostlinných buněk, a ten obsahuje alergeny ještě agresívnější než pylová zrna.
Přechod k jiným rostlinám by tedy byl zcela jednoznačným přínosem, pokud nemáme dost dědků, kteří by to pokosili klasickými kosami.