https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zapomente-na-univerzalni-travniky-nechte-je-zdivocet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Běžné zelené trávníky jsou ekologický nesmysl. Nechte je zdivočet!

19.10.2018 02:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ve Švédsku tvoří trávníky 52 % rozlohy městské zeleně.
Ve Švédsku tvoří trávníky 52 % rozlohy městské zeleně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Maria Ignatieva / science.sciencemag.org
Klasické trávníky pokrývají pětinu rozlohy měst, ale jsou si do krajnosti podobné. Ve Švédsku jako v Austrálii. Unifikované parametry i druhové složení ale při měnících se klimatických podmínkách neobstojí. Jak píše Science, je čas na změnu.
 

Trávníky jsou globální fenomén. Pokud vynaložíte trochu energie, narazíte na ně prakticky v každém městě. Někde to jde snáze, třeba ve Švédsku. Tam tvoří 52 % rozlohy městské zeleně. Nebo třeba ve Státech, kde činí 1,9 % rozlohy celé souše. Výzkumníci ze švédské univerzity v Uppsale Maria Ignatieva a Marcus Hedblom spočítali, že trávníky pokrývají globálně 23 % plochy měst. Tedy podtrženo a sečteno asi tolik, kolik činí rozloha celého Španělská a Velké Británie k tomu. Což na první pohled vůbec nevypadá špatně.

Trávníky jsou celkem fajn

Umí produkovat kyslík. Sice ne tak jako les, ale pořád dost. Vážou vzdušný oxid uhličitý, fixují v sobě znečišťující vzduchem unášené částice, snižují odtok srážkové vody. Vodu také zadržují a filtrují, zlepšují zásobu podzemního rezervoáru. Snižují půdní erozi. Povšechně zlepšují kvalitu života obyvatel. Hlavně tím, že nabízí prostor pro rekreaci. Všechny tyhle benefity ale stojí až za jejich estetickým vlivem. Prostě jsou hezké na pohled.

Trávníky jsou prostě jednička a ví to každý městský plánovač, návrhář veřejného prostoru nebo politik z radnice. Bohužel. Hezké sytě zelené trávníky totiž nejsou zadarmo a jejich provozní cena v současnosti, v kontextu klimatických změn, převyšuje jejich pozitivní environmentální bilanci. V čem je problém? V USA například 75 % spotřeby vody domácností plyne na zalévání trávníků. Jsou to desítky gigalitrů. A také 27 milionů kilogramů pesticidů.

Jsou to vlastně plantáže bez života

Není pak divu, že splach takhle chemicky obohacené zálivky kontaminuje podzemní vodní zdroje. A údržba? Všechno to sekání sekačkami, přistřihování, hnojení a mulčování se také nehezky promítá do ekologické stopy trávníků. Také je zapotřebí přiznat, že ač zelené, mají jen pramalý význam pro nějakou živočišnou nebo rostlinnou diverzitu. Tvoří je jen pár druhů, jsou uniformní a homogenizované.

Starostlivá péče zahradníků spolehlivě eliminuje možnost, že by na těchto svěžích plantážích mohlo něco přežít. Může za to prý historická předloha, překrásné udržované trávníky ve francouzských zahradách. Počínaje 17. stoletím je chtěl mít každý a dnešní prefabrikované travní směsi jsou výsledkem takové snahy. S ohledem na lokální požadavky trávníků golfových, fotbalových, nebo parkových, které dobře snáší sešlapávání.

Návrat ke kořenům

Ignatieva a Hedblom varují, že časy se mění. Je na čase, aby naše městské trávníky znovu zdivočely. Protože naše konvenční - sice na pohled hezké, ale druhově chudé – v podmínkách měnícího se klimatu neobstojí. Slunce je spálí na troud, při suchu je nehospodárné je zalévat. Hnojení a aplikace pesticidů je neúměrně prodražuje a činí pro životní prostředí závadné. Co s tím? Znovu přistoupit na lokální rozmanitost a místo trávníků začít propagovat porosty lučního charakteru. Rozmanité a členité.

„Travní směsi musí začít znovu dávat smysl,“ tvrdí Hedblom. „V Austrálii, Jihoafrické republice nebo třeba Arizoně by se měly znovu objevit regionální trávy suchomilné, stejně jako by lokální obsádku měli preferovat v Anglii nebo Švédsku. Každá země má své specifické geografické, kulturní a společenské podmínky a nová generace trávníků by to měla odrážet.“

Nová estetika, nové regionální směsi

Jedna unifikovaná travní směs aplikovaná celosvětově je prostě špatně. „Otevírá se tím prostor pro objevení nové estetiky, ve které už nebude hrát prim trávník barvy zelené, ale třeba žluté, šedé nebo stříbrné,“ říká Ignatieva. „Složený z druhů, které jsou na dané lokalitě domácí.“

Autoři také tvrdí, že na změnu je nejvyšší čas. Města totiž reagují na klimatické změny se značným zpožděním, příznivé vlivy zeleně pro kvalitu života teprve začínají objevovat. A bylo by krokem zpět, kdyby teď začali jako součást nápravy propagovat univerzální travní směsi. Protože je čas vrátit se zpět k původnosti.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (13)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

19.10.2018 09:13
Neměl by někdo konkrétní radu pro zahradu v Praze? Mám jen dva požadavky, aby se dalo na takovou trávo-louku bez větší újmy kdykoliv sednout a aby mě soused neubil hráběmi, že šířím pampelišky :-)
Odpovědět
lu

19.10.2018 09:40 Reaguje na
proti ubití hráběmi v rukou pěstitele zelené trávníkové pouště doporučuji nevycházet na kytičkovou louku bez vidlí.
(předzásobte se glyfosátem a ty pampelišky a sedmikrásky opatrně selektujte, ale pšššš, ani muk)

existují osevní směsi, "květinová louka" nebo tak nějak se to jmenuje. v každém hobbyšopu. to je nejjednodušší cesta. jestli jste hračička, potom si vyhlédněte v okolí nesečenou louku se skladbou rostlin, která se Vám líbí (nebo se domluvte s majitelem aby Vám kousek nechal neposečený), a těsně před dozráním posekejte kůsou a u sebe doma mulčujte nazeleno. (příručka krnapu ke stažení u nich).

aby se na to dalo sednout: to jako myslíte nezasednout včelu a nezmáčet se? včely a rosa skoro do poledního ke kytičkové louce prostě patří. dejte si tam lavičku, posekejte si nakrátko sedací dvakrát dva metry.
Odpovědět
lu

19.10.2018 09:55 Reaguje na
tady: https://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/letak_zatravnovani_web.pdf
Odpovědět
ig

19.10.2018 10:09 Reaguje na
Dík :-) S tím sezením jsem myslel na různé bodláčí a svízele, nadměrný výskyt "svilušek" a tak :-) Lavičku samozřejmě mám, ale není nad to se v létě svalit do trávy a třeba na půl hoďky si schrupnout :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

20.10.2018 21:38
Z pohledu pracovníka údržby zeleně: trávníky na veřejných prostranstvích se sečou na pažit, protože to tak lidi chtějí.
Pokud si někdo stěžuje na sečení trávy, tak v přibližně 80% případů je to kvůli tomu, že je trávník vyšší než po kotníky.
To že by si někdo stěžoval na to, že se trávník seče i v tom největším horku, je podstatně méně časté.
Květnatá louka je pěkná věc, ale v intravilánu obce dost těžko prosaditelná, snad jen v odlehlých zákoutích.
Odpovědět
lu

22.10.2018 07:47 Reaguje na Jan Škrdla
hlavní problém veřejných trávníků ve městech je ten, že (někteří) obyvatelé jsou čuňata a burani a neopustili lovecko-sběračskou úroveň a jakákoli snaha o čistotu a pořádek pro ně končí u prahu bytu. a tak je městské prostředí plné odpadků, vajgly a psími lejny počínaje, přes plechovky, petflašky, obaly od sušenek a celými igelitkami odpadu konče.

v přirozeném trvalém travním porostu sečeném jednou-dvakrát ročně odpad uvázne, a efektem prvního rozbitého okna v ulici způsobí, že další se o to méně rozpakují tam bordel odhazovat. krátce střižený trávním má v každém silnějším větru samočistící schopnost, kdy je bordel odfoukán někam do křoví a předzahrádek, kde méně esteticky ruší.

a tak se nelze zlobit na ty čistotnější ve městech, že chtějí krátce střižený pažit.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.10.2018 22:34 Reaguje na
O čistotu veřejných prostranství by měli dbát v první řadě sami občané. Bohužel jsou mezi námi takoví, kteří jsou horší než vámi uváděný nepřežvýkavý sudokopytník.
Pak by měla být na řadě obec (město) - pracovníci technických služeb - alespoň u nás tak tomu je.
Odpadky poletující vzduchem a ve křoví nejsou zrovna tou nejlepší vizitkou. Rozhodně jsou horší než trochu přerostlý trávník.
Odpovědět
lu

24.10.2018 09:38 Reaguje na Jan Škrdla
otázka stojí takto: je před domem lepší přerostlý trávník plný odpadků, nebo je lepší krátce střižený pažit a odpadky odfoukané někam, kde nejsou vidět.

pro většinu obyvatel, kteří nejsou líní telefonovat na technické služby, je holt lepší ten pažit.
Odpovědět

24.10.2018 22:21 Reaguje na
Odpadky odfoukané jinam nejsou řešení.
Pokud jsou někteří obyvatelé čuňata, a povalující se odpadky se nechce se to nikomu sbírat, tak by se o to měla postarat obec (město).

To že jsou odpadky odfoukané někam, kde na ně není moc vidět, neznamená že neexistují.
Asi by se vám nelíbilo, kdyby vítr odfoukal třeba sáčky nebo petky z krátce střiženého trávníku na vaší předzahrádku.
Odpovědět
lu

25.10.2018 08:03 Reaguje na
Vy mi vkládáte něco, co jsem neřekl, nenaznačil ani nezamýšlel. To, že já neodhazuji odpadky na zem či na trávník je věc jedna. to, že jsem nejezdil na drahé dovolené, nekupoval si foťáky a neutrácel za botičky a kabelečky mi umožnilo pořídit nemovitost k bydlení ve čtvrti, kde není zvykem odpadky na trávník odhazovat. ikdyž, nějakej ten vajgl, úlítlý obal od sušenky nebo odpadek psí tělesnosti se občas objeví. ten ojedinělý obal do sušenky můžu z trávníku cestou k popelnici sebrat a zahodit. kdyby jich bylo milion, neměl bych na to síly ani chuť.

ale dokážu pochopit čistotného a pořádkumilovného člověka, který má smůlu na sousedy, a nemá dost sil sbírat bordel po několika tisícovkách obyvatel sídliště, že preferuje úpravu trávníku takovou, do které se bordel nenamotává a kde namotaný bordel efektem prvního rozbitého okna k odhazování dalšího nepoňouká.
Odpovědět

24.10.2018 22:21 Reaguje na
Odpadky odfoukané jinam nejsou řešení.
Pokud jsou někteří obyvatelé čuňata, a povalující se odpadky se nechce se to nikomu sbírat, tak by se o to měla postarat obec (město).

To že jsou odpadky odfoukané někam, kde na ně není moc vidět, neznamená že neexistují.
Asi by se vám nelíbilo, kdyby vítr odfoukal třeba sáčky nebo petky z krátce střiženého trávníku na vaší předzahrádku.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.10.2018 17:26
Ale no, přece nelze nic paušalizovat. Městské nebo přímestské louky a trávníky jsou rozdílné věci. Nesmí se pomíjet účel městských trávníků, možnost šíření a množení drobných parazitů v obytných zónách,pyly a prach (viz letošní řepkový závoj), šíření plevelů...., je to holt jako s tím kůrovcem,když se tomu nechá volná ruka něco plevelného a odolného se rychle pomnoží a posléze i převálcuje dobrý úmysl.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.10.2018 14:51
To je zase spekulací.... nikdo neříká, že se má všude přestat udržovat +- klasický trávník!

1. i trávník se dá udržovat rozumně (a ne tak, jak to člověk většinou vidí)

2. na plochách kde to aspoň trochu jde se má nechat růst něco smysluplnějšího (většinou asi luční směsi - nejlépe pak pro oblast přirozeného složení)

Vzhledem k tomu, že nás klimatická situace stejně donutí k takovým řešením dojít je podle mě dobré se o to zajímat již nyní a dělat to dobrovolně. Je to pro dobro nás všech...

A že to bude znamenat i nějaké jiné přizpůsobení se? To možná ano, ale i to se dá brát pozitivně... třeba se díky tomu bude více řešit problém odpadů v krajině (i té městské) a v kombinaci s jinými opatřeními se podaří něco dalšího..

Ono to hlavně chce přestat furt jenom brblat jak to a to je na prd a přestat pořád jen kritizovat dobré aktivity druhých a raději dělat něco pozitivního co světu pomůže!!!







Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist