Zdá se, že svět bere zákaz jednorázových plastů vážně Video

Roční spotřeba plastových sáčků loni dosáhla rekordní sumy, 500 miliard kusů. To je nějakých 150 kusů na každého lidského obyvatele planety Země. Jednorázový benefit sáčku, jehož průměrná užitečnost trvá 12 minut, ale rozhodně nemůže vynahradit tisíc let rozkladu a škody na životním prostředí. Proto se stále více zemí odhodlává k jejich zákazu. Víte, kde můžete jít za jejich prodej do vězení? O tom píše Bussines Insider.

Američané mají senzace rádi, a proto je tu velkým tématem newyorský zákaz jednorázových plastů. V platnost by měl vejít k 1. březnu roku 2020 a New York by se tak po Havaji a Kalifornii měl stát třetí zemí USA, která k takovému zákazu přistoupila. Mnohem menší mediální pozornosti se dostalo Francii, Maroku, Indii, Mali, Itálii, Nepálu, Barmě, Srí Lance, Demokratické republice Kongo, Maroku a Papui Nové Guineji, tedy zemím, které úspěšně přešly na bez-sáčkový provoz v posledních dvou desetiletích. Vlastně, zákaz volného prodeje jednorázových plastových obalů dnes platí ve 32 státech světa. Francouzská Guyana se přidala také, byť jako součást Francie a EU neměla moc na výběr. A tak se může těšit stejně jako my na zákaz plastových příborů, uchošťourů a brček, který přijde v březnu roku 2021.

Plasty se regulují (skoro) všude

Kromě nich je tu ale dalších 127 zemí, které (podle zpráv OSN) od loňského července přijaly nějaké to systémové opatření regulující užití jednorázových plastových obalů. Sedmadvacet z nich přitom v různé míře legislativní přísnosti zaútočilo i na brčka, plastové šálky a kelímky, plastové kapsle do kávovarů. Asi nejobsáhlejší seznam zakázaných plastových produktů a obalů má Tchaj-wan. Jen své národní od-plastování plánuje zahájit až v roce 2030. Zákaz plastových sáčků se realizuje i na územích, kam oko komisařů z OSN nedohlédne: islámské milice Al-Šabáb, které ovládají významnou část Somálska, zakázaly sáčky na jaře 2018. Je to prý dobré pro lidi i zvířata. I teroristé jdou prostě s dobou.

Zakazují tam, kde nejvíce škodí

Z výčtu obsáhlého výčtu zemí, které se rozhodly s plasty zatočit je patrná zajímavá věc: mnohem častěji k přísnému zákazu přistupují státy, kterých se problém znečištění moří plasty osobně dotýká. Takže žebříček vedou ostrovní státy. Mimochodem, věděli jste, že vůbec první zemí, která jednorázové sáčky zakázala, byla v roce 2002 Bangladéš? To proto, že tu plastové odpadky ucpávaly kanalizace a byly příčinou ničivých povodní. Ne všude jde samozřejmě výsledek zákazu vidět hned. Čína, která na zákaz plastových sáčků přistoupila v roce 2008, se „bílého znečištění“ dosud zbavila jen z 60-80 %.

Čtyři roky kriminálu…

Pokuta za prodaný sáček vás v kanadském Montrealu může přijít na 1000 dolarů a na dva tisíce, když se jedná o opakovaný přestupek. Dejte si tedy pozor, do čeho si tu balíte legálně zakoupenou marihuanu. Do pořádných problémů se dnes mohou dostat i majitelé obchodů na Novém Zélandu. Pokud u nich obchodní inspekce narazí na sáčky, může jim uložit pokuty až 100 000 dolarů. Měli už šest měsíců na to, aby je řádně odevzdali na patřičných místech.

Říká se, že zákazy jsou od toho, aby se porušovaly. V Keni ale raději s plastovými sáčky nikoho moc nepokoušejte. Výroba, prodej a dokonce i používání sáčků je tu spojeno s až čtyřletým trestem odnětí svobody a pokutou až 40 000 dolarů. Rwanda se v keňském modelu shlédla a vysoké pokuty i vězení za obchodovatelné sáčky zavedla rovněž. Teoreticky vás tu tedy pašování nosorožčích rohů nebo luskouních šupin může vyjít laciněji, když je nebudete balit do sáčků. Zdá se, že světu dochází s jednorázovými plastovými obaly a zvláště sáčky trpělivost. Konečně.

---

reklama

---