Zelená energie? Stromy ze Severní Karolíny se zatápí za oceánem

Americká společnost Enviva Biomass zásobuje evropský trh dřevními peletami. Pojetí, ve kterém je dřevní biomasa prezentována jako z definice obnovitelný a tudíž ekologický zdroj energie a vyvážena lodí přes oceán do Evropy, však přijde severokarolínským obyvatelům nešťastné. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | bobistraveling / flickr.com

Některé věci se prostě s časem nemění. Třeba to, že se ze severokarolínského Garysburgu vyváží dřevo do Evropy. Zdejší majestátní porosty borovice bahenní zlákaly britské prospektory a dřevorubce už v roce 1608, a ze zdejšího pryskyřičnatého rovného dřeva byla doslova vystavěna celá imperiální flotila. Tehdy ale mohly zdejší porosty nabídnout skoro 90 milionů akrů takových stromů. Dnes je to řádově méně a zdaleka ne každé zdejší borovici je dopřáno dožít se ideálního stáří 150-300 let, jak tomu bylo dříve. Protože i když se už ze zdejšího dřeva nestaví lodě, pořád je v Británii a Evropě žádáno. Jako ekologické obnovitelné palivo, dřevěné peletky.

Poptávka Evropské unie po nízko-uhlíkové energetice evidentně ospravedlňuje dovoz ekologického paliva v kontejnerech 6000 kilometrů, přes celý Atlantický oceán. A společnost Enviva Biomass, největší světový producent a dodavatel peletek, ho jen odtud každoročně přepraví 781 000 tun. Má ještě další tři velké závody, s podobnou vývozní bilancí. Ztráta porostů letitých borovic místní obyvatele mrzí, protože je v místě nahrazuje jen unifikovaná monokulturní výsadba, která prý má s původním majestátním lesem jen pramálo společného.

Nesouhlasí s tím, že to, co za 30-40 let vyroste v dnešních školkách, plně nahradí a funkčně zastoupí staleté stromy, spálené kdesi v Evropě. A někteří, jako například aktivisté z místní skupiny Dogwood Alliance podotýkají, že i tak se v okolí Garysburgu kácí staré stromy o poznání rychleji, než sází mladé.

Samotná Enviva Biomass si nemůže na nic stěžovat, pro stát Severní Karolína je klíčovým exportním partnerem. Předloni si vysoutěžila podporu 6 milionů dolarů na rozšíření závodů dřevozpracujícího procesu a dalších 5 milionů dostala na zalesňovací projekty. Díky tomu, že sází stromy ve velkém, je její uhlíková bilance, včetně přepravy paliva přes oceán, neutrální.

Belinda Joyner, mluvčí severokarolínského regionálního hnutí Znepokojených občanů okresu Northampton, k tomu podotýká: „Nikdo tady nechápeme, co je na tom udržitelného a ekologického. Pálíte naše stromy. Vždyť to přece nedává smysl a celá ta idea udržitelnosti je naprosto perverzní. Fungovat to může jenom proto, že si své euro-unijní standardy počítáte až z emisí unikajících z elektráren doma. Copak nevidíte, kolik uhlíku se uvolní při kácení stromů, jejich převozu náklaďáky, v továrně na peletky, během plavby přes oceán? Opravdu pak věříte, že vaše elektrárny pak neprodukují spalováním našich stromů žádný uhlík?“

Zástupce využití biomasy Jan Habart však informace relativizuje: "Pelety pro energetické využití se typicky vyrábí z odpadů z dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Dřevo se těží pro výrobu trámů a výrobků ze dřeve a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Kvůli výrobě pelet nikdo lesy nekácí, protože by se to nevyplatilo. Bioenergetika využívá odpady z pil a ze zpracování dřeva (piliny a hobliny). Ještě před deseti lety se piliny a odřezky pálili na hromadách někde za pilou. Ve Spojených státech bohužel dosud není vyvinutý vnitřní trh s peletami jako je tomu v Evropě."