https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemanuv-tym-odmitl-dalsi-bezzasahove-zony-chce-splavnit-labe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemanův tým odmítl další bezzásahové zóny, chce splavnit Labe

20.5.2019 00:20 (ČTK)
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se v sobotu na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. / Ilustrační foto
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se v sobotu na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se v sobotu na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzky u prezidenta se zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jeho předchůdce ve funkci Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
 

"Expertní tým se shodl na nutnosti veřejné ochrany ve věci hospodaření s vodou, zabýval se i pokračující kůrovcovou kalamitou, která může vést i k riziku lesních požárů, a vyjádřil kritický postoj vůči snahám rozšiřovat bezzásahové zóny," uvedl Zemanův mluvčí. Prezident se svým týmem kritizoval i to, že se neustále odkládá výstavba plavebních stupňů v Děčíně a u Přelouče, což podle nich znemožňuje plnohodnotnou lodní dopravu na Labi po více než půl roku.

Vodní doprava na Labi od 90. let upadá, jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice. Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.

Spory vyvolává i nový návrh zón šumavského národního parku, který rozdělil chráněnou krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Zóna přírodní péče má zahrnout víc než 46 procent parku, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.

Stráská minulý měsíc řekla, že návrh nových zón Šumavy by se měl projednávat až na podzim, kdy už bude známý rozsah možných škod způsobených kůrovcem za letošní sezonu. Rada šumavského národního parku bude o novém rozdělení jednat v červnu. Jihočeští zastupitelé s navrhovanými zónami nesouhlasí. Jedním z argumentů je narůstající plocha bezzásahového území, kde by se podle zastupitelů mohl masivněji šířit kůrovec a ohrožovat další místa.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

20.5.2019 10:40
Konečně někdo dostal rozum a poukázal na hloupé a nesmyslné experimenty v lesním hospodaření a lehkovážné likvidaci letité práce minulých generací. Neléčená infekce pacienta zpravidla zabije a platí to o všech živých organismech. A přesně to se v bezzásahových zónách děje,jsou to porodnice infekcí a škůdců a navíc se tyto infekce a škůdci šíří a přenáší do okolní krajiny.....jak vidím ty vykácené hektary lesů, hromady mrtvého dřeva, holiny a množství ještě stojících suchých stromů divím se, že není nikdo trestně stíhán za dopuštění plošné devastace českých lesů. A to ještě hloupým přístupem a plošným vyřazováním kotlů na kusové dříví nebude kde napadené dřevo efektivně využít a zlikvidovat. To je hospodaření, že by naši předkové koukali.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2019 19:16 Reaguje na Milan Milan
Ano, je třeba se vrátit ke staletími osvědčeným postupům při péči o les i krajinu.
Odpovědět
JF

Jakub Furst

20.5.2019 22:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý den, takže podle Vás to nelze vnímat tak, že právě ony "staletími osvědčené postupy" jsou základem dnešní kůrovcové kalamity. Mám tím na mysli ono plošné sážení smrků.

Viz např: https://www.respekt.cz/spolecnost/v-lesich-je-nejvetsi-spoust-za-200-let-je-cas-prestat-se-smrky
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.5.2019 06:48 Reaguje na Jakub Furst
Kůrovcovou kalamitu jednoznačně zavinili ekologové procpáním zákazu standardních zásahů proti jeho šíření na Šumavě. Právě odtud se šíří tak masově, že mu neodolají ani zcela zdravé stromy, a napadá i stromy, které normálně nechává na pokoji (např. mlází).
I smíšený les na místě smrkových plantáží bude nutno uměle vysadit. Přírodními procesy (nějakou zázračnou přeměnou šišek na žaludy, bukvice apod.) rozhodně nevznikne, přestože to zelení zaťatě prohlašují.
Odpovědět
Va

Vašek

22.5.2019 05:45 Reaguje na Jan Šimůnek
"Kůrovcovou kalamitu jednoznačně zavinili ekologové procpáním zákazu standardních zásahů proti jeho šíření na Šumavě"
Jak to souvisí s kůrovcovou kalamitou např. v Nízkém Jeseníku?

"napadá i stromy, které normálně nechává na pokoji (např. mlází)"
Nějaký zdroj pro tuto informaci?

"I smíšený les na místě smrkových plantáží bude nutno uměle vysadit."
To je vcelku pochopitelné.

"Přírodními procesy (nějakou zázračnou přeměnou šišek na žaludy, bukvice apod.) rozhodně nevznikne, přestože to zelení zaťatě prohlašují."
Nějaký zdroj pro tuto informaci?
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.5.2019 17:53 Reaguje na Vašek
"Jak to souvisí s kůrovcovou kalamitou např. v Nízkém Jeseníku?"
Kůrovec má křidýlka.

"Nějaký zdroj pro tuto informaci?"
O napadání stromů ve věkových kategoriích, které kůrovec zpravidla ignoruje, se v souvislosti s totální likvidací lesů na Šumavě psalo celkem dost.

"To je vcelku pochopitelné."
Pro ekologického bezmozka nikoli.

"Nějaký zdroj pro tuto informaci?"
Prosazování "bezzásahovosti" vám nestačí? Mě tedy ano.

Odpovědět
mr

24.5.2019 16:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč pořád diskutujete o něčem, čemu vůbec nerozumíte. Kůrovec tu byl vždycky, ale když si někdo myslí, že může mít SM kdekoliv a v jakémkoliv množství, tak to prostě není pravda. Celou kalamitu zapříčinila naivní politika LČR.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist