Zemanův tým odmítl další bezzásahové zóny, chce splavnit Labe
"Expertní tým se shodl na nutnosti veřejné ochrany ve věci hospodaření s vodou, zabýval se i pokračující kůrovcovou kalamitou, která může vést i k riziku lesních požárů, a vyjádřil kritický postoj vůči snahám rozšiřovat bezzásahové zóny," uvedl Zemanův mluvčí. Prezident se svým týmem kritizoval i to, že se neustále odkládá výstavba plavebních stupňů v Děčíně a u Přelouče, což podle nich znemožňuje plnohodnotnou lodní dopravu na Labi po více než půl roku.
Vodní doprava na Labi od 90. let upadá, jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice. Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.
Spory vyvolává i nový návrh zón šumavského národního parku, který rozdělil chráněnou krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Zóna přírodní péče má zahrnout víc než 46 procent parku, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.
Stráská minulý měsíc řekla, že návrh nových zón Šumavy by se měl projednávat až na podzim, kdy už bude známý rozsah možných škod způsobených kůrovcem za letošní sezonu. Rada šumavského národního parku bude o novém rozdělení jednat v červnu. Jihočeští zastupitelé s navrhovanými zónami nesouhlasí. Jedním z argumentů je narůstající plocha bezzásahového území, kde by se podle zastupitelů mohl masivněji šířit kůrovec a ohrožovat další místa.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Milan Milan
20.5.2019 10:40Jan Šimůnek
20.5.2019 19:16 Reaguje na Milan MilanJakub Furst
20.5.2019 22:03 Reaguje na Jan ŠimůnekViz např: https://www.respekt.cz/spolecnost/v-lesich-je-nejvetsi-spoust-za-200-let-je-cas-prestat-se-smrky
Jan Šimůnek
21.5.2019 06:48 Reaguje na Jakub FurstI smíšený les na místě smrkových plantáží bude nutno uměle vysadit. Přírodními procesy (nějakou zázračnou přeměnou šišek na žaludy, bukvice apod.) rozhodně nevznikne, přestože to zelení zaťatě prohlašují.
Vašek
22.5.2019 05:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJak to souvisí s kůrovcovou kalamitou např. v Nízkém Jeseníku?
"napadá i stromy, které normálně nechává na pokoji (např. mlází)"
Nějaký zdroj pro tuto informaci?
"I smíšený les na místě smrkových plantáží bude nutno uměle vysadit."
To je vcelku pochopitelné.
"Přírodními procesy (nějakou zázračnou přeměnou šišek na žaludy, bukvice apod.) rozhodně nevznikne, přestože to zelení zaťatě prohlašují."
Nějaký zdroj pro tuto informaci?
Jan Šimůnek
22.5.2019 17:53 Reaguje na VašekKůrovec má křidýlka.
"Nějaký zdroj pro tuto informaci?"
O napadání stromů ve věkových kategoriích, které kůrovec zpravidla ignoruje, se v souvislosti s totální likvidací lesů na Šumavě psalo celkem dost.
"To je vcelku pochopitelné."
Pro ekologického bezmozka nikoli.
"Nějaký zdroj pro tuto informaci?"
Prosazování "bezzásahovosti" vám nestačí? Mě tedy ano.